Věc T‑350/13
Jordi Nogues, SL
proti
Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví
„Ochranná známka Evropské unie – Námitkové řízení – Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie BADTORO – Starší slovní ochranné známky Evropské unie TORO a starší národní obrazová ochranná známka TORO – Relativní důvod pro zamítnutí – Nebezpečí záměny – Podobnost označení – Podobnost výrobků a služeb – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (sedmého senátu) ze dne 20. září 2017
1. Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Nebezpečí záměny se starší ochrannou známkou – Obrazová ochranná známka BADTORO a slovní a obrazové ochranné známky TORO
[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 1 písm. b)]
2. Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Podobnost dotčených ochranných známek – Kritéria pro posouzení – Kombinovaná ochranná známka
[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 1 písm. b)]
3. Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Podobnost dotčených ochranných známek – Vzhledová podobnost obrazové a slovní ochranné známky
[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 1 písm. b)]
4. Ochranná známka Evropské unie – Definice a nabytí ochranné známky Evropské unie – Relativní důvody pro zamítnutí zápisu – Námitky majitele starší totožné nebo podobné ochranné známky zapsané pro totožné nebo podobné výrobky nebo služby – Podobnost dotčených ochranných známek – Kritéria pro posouzení – Kombinovaná ochranná známka – Prvek společný dvěma ochranným známkám, který má u nové ochranné známky samostatnou rozlišovací roli
[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 8 odst. 1 písm. b)]
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 19–21, 68–70)
2. Globální posouzení nebezpečí záměny, co se týče vzhledové, fonetické nebo pojmové podobnosti kolidujících označení, musí být založeno na celkovém dojmu, kterým tato označení působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišujícím a dominantním prvkům. Vnímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčených výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v globálním posouzení tohoto nebezpečí. V tomto ohledu průměrný spotřebitel vnímá obvykle ochrannou známku jako celek a nezabývá se jejími jednotlivými detaily.
Kromě toho se posouzení podobnosti mezi dvěma ochrannými známkami nemůže omezit na to, že bude zohledněna pouze jedna složka kombinované ochranné známky a bude srovnána s jinou ochrannou známkou. Naopak je namístě provést srovnání, při kterém budou kolidující ochranné známky posuzovány každá jako celek, což nevylučuje, že celkovému dojmu, který kombinovaná ochranná známka vyvolává v paměti relevantní veřejnosti, může za určitých okolností dominovat jedna nebo více jejích složek. Posoudit podobnost pouze na základě dominantního prvku je možné pouze v případě, že všechny ostatní složky ochranné známky jsou zanedbatelné. Tak tomu může být zejména v případě, kdy je tato složka sama o sobě způsobilá dominovat představě této ochranné známky, kterou si relevantní veřejnost uchovává v paměti, takže všechny ostatní složky ochranné známky jsou v celkovém dojmu vyvolávaném touto ochrannou známkou zanedbatelné.
(viz body 23, 24)
3. I když platí, že pokud je ochranná známka složena ze slovních a obrazových prvků, jsou slovní prvky v zásadě více rozlišující než obrazové prvky, neboť průměrný spotřebitel snadněji odkáže na dotčené výrobky citací názvu ochranné známky než popisem jejího obrazového prvku, nevyplývá z toho, že slovní prvky ochranné známky musí být vždy považovány za více rozlišující než obrazové prvky. V případě kombinované složené ochranné známky totiž obrazový prvek může zastávat postavení rovnocenné postavení slovního prvku. Je tedy třeba přezkoumat vnitřní vlastnosti obrazového prvku a vnitřní vlastnosti slovního prvku napadené ochranné známky, jakož i jejich jednotlivé role, za účelem určení dominantní složky.
(viz bod 29)
4. Prvek společný kolidujícím označením, i kdyby nemohl být považován za dominantní celkovému dojmu, musí být zohledněn při posuzování jejich podobnosti v rozsahu, v němž sám o sobě představuje starší ochrannou známku a zachovává si samostatnou rozlišovací roli v ochranné známce složené zejména z tohoto prvku, jejíž zápis je žádán. V případě, že si společný prvek zachovává samostatnou rozlišovací roli ve složeném označení, může totiž celkový dojem vyvolaný tímto označením vést veřejnost k tomu, že se bude domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí přinejmenším od podniků hospodářsky propojených, přičemž v tomto případě je třeba uznat existenci nebezpečí záměny.
Přezkum existence či neexistence samostatné rozlišovací role jednoho z prvků složeného označení tak směřuje k určení těch uvedených prvků, které bude relevantní veřejnost vnímat.
Soudní dvůr v tomto ohledu upřesnil, že si prvek složeného označení nezachovává takovou samostatnou rozlišovací roli, pokud tento prvek tvoří společně s jedním nebo několika dalšími prvky označení jako celku jednotku, jejíž význam se liší od významu těchto prvků posuzovaných odděleně.
(viz body 32–34)