Věc T‑52/12 R
Řecká republika
v.
Evropská komise
„Řízení o předběžných opatřeních – Státní podpory – Vyrovnávací platby uhrazené v roce 2008 a 2009 řeckým subjektem pro zemědělská pojištění (ELGA) – Rozhodnutí prohlašující podpory za neslučitelné s vnitřním trhem a nařizující jejich navrácení – Návrh na odklad vykonatelnosti – Fumus boni juris – Naléhavost – Zvážení zájmů“
Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 19. září 2012……. II ‑ 0000
Shrnutí – usnesení předsedy Tribunálu ze dne 19. září 2012
1. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Fumus boni juris – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Kumulativní charakter – Zvážení všech dotčených zájmů – Posuzovací pravomoc soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních
(Článek 256 odst. 1 SFEU, čl. 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)
2. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu – Podmínky přiznání – Fumus boni juris – Přezkum prima facie žalobních důvodů uplatněných na podporu žaloby v hlavním řízení – Žaloba proti rozhodnutí Komise, kterým byla určena protiprávní povaha státní podpory a nařízeno její vrácení – Žalobní důvod, který se týká existence výjimečných okolností, které představují překážku vrácení podpory – Žalobní důvod, který není prima facie neopodstatněný
[Článek 107 odst. 1 a 3 písm. b) SFEU a čl. 278 SFEU]
3. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Důkazní břemeno – Rozhodnutí Komise, kterým bylo nařízeno vrácení podpory – Vrácení, které by mohlo vést k narušení veřejného pořádku ve členském státě, který prochází hlubokou hospodářskou a finanční krizí – Zahrnutí
(Článek 278 SFEU a 279 SFEU)
4. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Vážná a nenapravitelná újma – Možná újma, které se může dovolávat členský stát
(Články 278 SFEU a 279 SFEU)
5. Řízení o předběžných opatřeních – Odklad výkonu – Podmínky přiznání – Zvážení všech dotčených zájmů – Rozhodnutí Komise, kterým bylo nařízeno vrácení podpory
(Článek 78 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 10–11)
2. V řízení o předběžných opatřeních je podmínka týkající se fumus boni juris splněna, jestliže se alespoň jeden žalobní důvod uplatněný žalobcem na podporu jeho žaloby jeví prima facie relevantní a v každém případě nikoli neopodstatněný v rozsahu, v němž ukazuje na existenci citlivého právního problému, jehož řešení není jednoznačné, a vyžaduje tedy důkladný přezkum, který nemůže provést soudce rozhodující o návrhu na předběžné opatření, nýbrž musí být předmětem hlavního řízení, takže žaloba není prima facie zjevně neopodstatněná.
V rámci návrhu na odklad výkonu rozhodnutí Komise, kterým byla určena neslučitelnost státní podpory s vnitřním trhem, existuje prima facie fumus boni juris, pokud jde o argumentaci vyvolávající právní otázku, kterou judikatura dosud nevyřešila, zda by kvůli všem zvláštním a mimořádným obtížím spojeným s úspornými opatřeními, kterými se vyznačuje stav vnitrostátního hospodářství členského státu již několik let, mohlo být vnitrostátní odvětví, které je příjemcem podpory, považováno za odvětví, které nebylo vystaveno účinné hospodářské soutěži ani se nezaměřovalo na mezinárodní obchod, což by případně vyloučilo, že sporné platby mohly podstatně ovlivnit obchod a hospodářskou soutěž mezi členskými státy ve smyslu článku 107 odst. 1 SFEU. Krom toho i za předpokladu, že by uvedená podpora splňovala všechny podmínky uvedeného ustanovení, ponechává judikatura otevřenou otázku, zda se dotčený členský stát může platně odvolávat na takové výjimečné okolnosti, které činí navrácení sporných částek nepřiměřeným, jelikož musel čelit vážným problémům svého národního hospodářství ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU, a zda Komise tím, že vycházela z tohoto ustanovení primárního práva, měla upustit od požadování jakéhokoli navrácení podpory v odvětví silně oslabeném těmito problémy.
(viz body 13, 29–31, 34)
3. Naléhavost návrhu na předběžné opatření musí být posouzena ve vztahu k nezbytnosti nařídit předběžné opatření, aby bylo zabráněno, že účastníku řízení, který se domáhá předběžného opatření, vznikne vážná a nenapravitelná újma. Navrhovatel musí prokázat, že nemůže čekat do dne vydání rozhodnutí v hlavním řízení, aniž utrpí takovouto újmu. Hrozba újmy sice nemusí být prokázána s absolutní jistotou, způsobení újmy však musí být předvídatelné s dostatečnou mírou pravděpodobnosti. Strana, která podává návrh na předběžné opatření, je v každém případě povinna prokázat skutečnosti, které mají odůvodňovat perspektivu takové vážné a nenapravitelné újmy a umožnit soudci rozhodujícímu o návrhu na předběžné opatření, aby posoudil přesné následky, které by pravděpodobně nastaly, kdyby požadovaná opatření nebyla přijata, přičemž čistě hypotetická újma, v rozsahu, v němž závisí na vzniku budoucích a nejistých událostí, nemůže odůvodnit vydání předběžných opatření.
Je tomu tak v případě, kdy by okamžité navrácení protiprávní státní podpory znamenalo administrativní obtíže, které by mohly způsobit vážnou a nenapravitelnou újmu členskému státu, jehož finanční situace je obecně velmi závažná, takže by bylo ohroženo splnění hlavních úkolů daňové správy, pokud jde o boj proti daňovým podvodům, vzhledem k nutnosti zásahu vysokého počtu úředníků daňové správy za účelem vymáhání podpory od jejích příjemců, jakož i riziko narušení veřejného pořádku, jelikož okamžité navrácení podpory by mohlo vést k demonstracím, které by mohly vyvolat násilí, a v podobných situacích již k takovým demonstracím došlo.
(viz body 36, 43, 47–50)
4. Pokud jde o návrh na předběžné opatření podaný členským státem, je třeba připomenout, že členské státy jsou odpovědné za zájmy, které jsou považovány za obecné na vnitrostátní úrovni a mohou zajistit jejich ochranu v rámci řízení o předběžném opatření. Členské státy mohou zejména požadovat uložení předběžných opatření a tvrdit, že napadené opatření by mohlo vážně ohrozit splnění jejich státních úkolů a úkolů veřejného pořádku.
(viz bod 37)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 52–54)