Věc T‑151/11

Telefónica de España, SA

a

Telefónica Móviles España, SA

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Služba veřejnoprávního vysílání – Podpora, kterou hodlá Španělsko provést ve prospěch RTVE – Změna systému financování – Nahrazení příjmů z reklamy novými daněmi ukládanými televizním vysílacím subjektům a telekomunikačním operátorům – Rozhodnutí, kterým se podpora prohlašuje za slučitelnou s vnitřním trhem – Procesní práva – Nová podpora – Změna existujícího režimu podpor – Daňové opatření představující způsob financování podpory – Existence vztahu nezbytného určení mezi daní a podporou – Přímý vliv výnosu z daně na výši podpory – Přiměřenost – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – Rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 11. července 2014

1.      Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Zamítnutí žaloby z meritorního hlediska bez rozhodnutí o přípustnosti – Posuzovací pravomoc unijního soudu

(Článek 263 SFEU)

2.      Podpory poskytované státy – Přezkum stížností – Zahájení formálního vyšetřovacího řízení – Předběžné posouzení mající nutně prozatímní povahu – Možnost dotčených třetích osob předložit připomínky

(Článek 108 odst. 2 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 4 odst. 4, čl. 6 odst. 1 a článek 7)

3.      Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Opatření, kterým se mění existující režim podpor – Změna nedotýkající se podstaty režimu, jež je od něho oddělitelná – Kvalifikace jako nových podpor pouze prvků tohoto režimu, jejichž podstata je dotčena změnou

[Článek 108 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 1 písm. c); nařízení Komise č. 794/2004]

4.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí Komise v oblasti státních podpor – Rozpor v odůvodnění – Přípustnost – Podmínky – Seznámení se osobou, jíž je akt určen, se skutečnými důvody rozhodnutí a existencí právního podkladu pro jeho výrok

(Článek 107 odst. 1 SFEU a článek 296 SFEU)

5.      Podpory poskytované státy – Ustanovení Smlouvy – Působnost – Daně představující způsob financování opatření podpory – Neexistence vztahu závazného určení mezi daní a dotčeným financováním podpory – Vyloučení

(Článek 107 SFEU a článek 108 SFEU)

6.      Žaloba na neplatnost – Přezkum legality – Kritéria – Zohlednění pouze skutkových a právních okolností existujících ke dni přijetí sporného aktu

(Článek 263 SFEU)

7.      Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Vyrovnání nákladů na plnění úlohy veřejné služby – Posuzování slučitelnosti podpory s vnitřním trhem – Kritéria

(Článek 106 odst. 2 SFEU a článek 107 SFEU)

8.      Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Vyrovnání nákladů na plnění úlohy veřejné služby – Posuzovací pravomoc členských států – Meze – Přezkum Komisí – Soudní přezkum – Meze

(Článek 106 odst. 2 SFEU; protokol č. 29 připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o FEU)

9.      Hospodářská soutěž – Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu – Definice služeb obecného hospodářského zájmu – Posuzovací pravomoc členských států

(Článek 106 odst. 2 SFEU; protokol č. 29 připojený ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o FEU)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 34, 35)

2.      V rámci formálního vyšetřovacího řízení týkajícího se státního opatření nic nebrání pro účely posouzení, zda toto státní opatření představuje státní podporu stanovenou v čl. 108 odst. 2 SFEU, tomu, aby dotčené třetí osoby předložily připomínky, pokud jde nejen o pochybnosti, které Komise zmínila v rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, ale i o jiné prvky přezkoumávaného opatření. V tomto kontextu nic nebrání tomu, aby v důsledku pochybností vyjádřených v připomínkách dotčené třetí osoby Komise provedla podrobnější přezkum, získala dodatečné informace a případně změnila svůj postoj. Z článku 4 odst. 4 a čl. 6 odst. 1 nařízení č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 SFEU, totiž vyplývá, že uvedené rozhodnutí zahrnuje předběžné hodnocení, které Komisi umožní, aby si utvořila prvotní názor na otázku, zda přezkoumávaná opatření vykazují znaky podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a jsou slučitelná s vnitřním trhem. Takové rozhodnutí má tedy pouze přípravnou povahu. Nutně prozatímní povaha posouzení obsažených v takovém rozhodnutí je potvrzena článkem 7 nařízení č. 659/1999, který stanoví, že Komise může rozhodnout v konečném rozhodnutí, že přezkoumávané opatření není podporou, že oznámená podpora je slučitelná se společným trhem, že oznámená podpora může být považována za slučitelnou se společným trhem za splnění určitých podmínek nebo že oznámená podpora je neslučitelná se společným trhem. Uvedené třetí osoby tedy mohou předložit připomínky a Komise může tyto připomínky zohlednit ve formálním vyšetřovacím řízení.

(viz body 45–47)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 61–65, 70)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 86, 88, 90, 190)

5.      Aby daň mohla být považována za nedílnou součást opatření podpory, musí nezbytně existovat závazné ustanovení vnitrostátního práva, které stanoví určení daně k financování podpory. Pokud takové ustanovení neexistuje, nelze mít za to, že daň je určena k opatření podpory, a nepředstavuje tedy jeden z aspektů jejího provedení. Pouhá okolnost, že takové ustanovení existuje, sama o sobě nemůže představovat dostatečnou podmínku k prokázání, že daň je nedílnou součástí opatření podpory. Pokud takové ustanovení vnitrostátního práva existuje, je kromě toho třeba zkoumat, zda výnos z daně přímo ovlivňuje výši podpory. K tomu, aby daň mohla být považována za nedílnou součást opatření podpory, tedy nestačí, aby její výnos byl nezbytně určen k financování podpory. Nestačí ani dokázat, že odvod uskutečněný na základě daňového opatření je určen příjemci podpory.

(viz body 102–104)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 134)

7.      Aby státní podpora ve smyslu článku 107 SFEU mohla být prohlášena za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 106 odst. 2 SFEU, musejí být splněny následující podmínky: zaprvé dotyčný subjekt musí být pověřen úlohou služby obecného hospodářského zájmu na základě aktu veřejné moci, který jasně definuje dotčené povinnosti služby obecného hospodářského zájmu; zadruhé uvedený subjekt nesmí dostávat nadměrné vyrovnání a státní financování nesmí nepřiměřeně ovlivnit hospodářskou soutěž na vnějším trhu.

(viz bod 152)

8.      Z protokolu č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU vyplývá, že ustanovení Smlouvy o FEU se nedotýkají pravomoci členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno organizacím pro veřejnoprávní vysílání k plnění úlohy veřejných služeb, jak jsou svěřeny, vymezeny a organizovány v každém členském státě, a pokud takové financování neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v Unii v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, přičemž se přihlíží k plnění úlohy veřejné služby.

Z toho plyne, že členské státy mají širokou rozhodovací pravomoc, pokud jde o stanovení vyrovnání za plnění služby veřejnoprávního vysílání. Přezkum přiměřenosti vyrovnání Komisí je tedy omezený. Přezkum rozhodnutí Komise Tribunálem je tedy ještě omezenější než přezkum dotyčného opatření členského státu Komisí. Tento přezkum se omezuje na ověření, jestli je stanovené vyrovnání nezbytné k tomu, aby dotčená úloha služby obecného zájmu mohla být splněna za hospodářsky přijatelných podmínek, nebo naopak zda je dotčené opatření zjevně nepřiměřené ve vztahu ke sledovanému cíli.

(viz body 158–161, 173)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 177)