Žaloba podaná dne 17. prosince 2014 – Banco Espírito Santo v. Komise

(Věc T-814/14)

Jednací jazyk: portugalština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Banco Espírito Santo, S.A. (zástupci: M. Gorjão-Henriques a L. Bordalo e Sá, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil body 9 a 18 přílohy II rozhodnutí Komise C(2014) 5682 final, ze dne 3. srpna 2014, státní podpora č. SA.39250 (2014/N) — Portugalsko, Řešení krize Banco Espírito Santo, S.A., v rozsahu, v němž na žalobkyni (Banco Espírito Santo, S.A. nebo „BES“) klade, nebo může být v tomto smyslu vykládáno, odpovědnost za zajištění odměny kontrolního správce nebo platby jakýchkoliv jiných výdajů v souvislosti s tímto správcem;

uložit Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně tři žalobní důvody.

První žalobní důvod vycházející z porušení právních norem týkajících se uplatňování Smlouvy – uložení povinnosti BES nést náklady související s kontrolou plnění závazků, které na sebe vzala Portugalská republika:

BES se ukládají povinnosti v souvislosti s jednáním třetí osoby, ke kterému nedala souhlas a z nějž nemá prospěch, a které nebylo zvoleno na základě kritérií, jež zaručují dodržování zásady ekonomicky nejvýhodnějšího řešení, s případným z toho plynoucím negativním dopadem na věřitele a akcionáře BES;

podle napadeného rozhodnutí je kontrolní správce jmenován fondem pro řešení krizí. Nicméně vzhledem k tomu, že odpovědnost jmenovat jediného kontrolního správce přísluší pouze Portugalské republice, nelze akceptovat, že za výdaje na jeho odměnu odpovídá plně BES. Tato volba nezohledňuje zásady, z nichž vycházejí státní podpory: (i) posiluje zvýhodnění překlenovací banky, jelikož ji osvobozuje od nákladů na řešení krize, které by jí jinak ze zákona příslušely; (ii) narušuje hospodářskou soutěž ve prospěch překlenovací banky, jelikož ji osvobozuje od nákladů, které nebyly vyčísleny v povolení státní podpory.

v právních předpisech EU v oblasti státních podpor neexistuje základ pro to, aby byla povinnost odměňování kontrolního správce uložena BES, která, jak je třeba připomenout, není adresátem rozhodnutí ani příjemcem podpory;

nařízení (EU) č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí, použitelné od roku 2016, v tomto ohledu nic neupřesňuje, třebaže v článku 19 s úlohou správce počítá, a žádná upřesnění nepřinášejí ani nařízení č. 1093/2010 či směrnice 2014/59/EU, jejíž lhůta k provedení dosud neuplynula;

v rámci práva EU, a v rozsahu působnosti generálního ředitelství Evropské komise pro hospodářskou soutěž, útvaru odpovědného za vypracování sporného rozhodnutí, existují jednoznačná výkladová ustanovení týkající se kontrolního správce a jeho odměňování, která mohou sloužit k zaplnění legislativních mezer v souvislosti s posuzovanou situací, zejména pokud jde o kvantitativní strukturu odměny kontrolního správce, která musí být založena na dohodě mezi stranami, aniž je dotčeno její schválení ze strany Evropské komise a nezbytná nezávislost a prostředky, které je třeba poskytnout; Evropská komise nemůže žalobkyni uložit způsob, jakým bude kontrolní správce v praxi odměňován, takže závazné uložení takové finanční zátěže ze strany Evropské komise (to znamená bez předchozího souhlasu BES, a to již v souvislosti s její výší) nemá právní oporu ani v nařízení (EU) č. 806/2014, ani v jakémkoliv jiném právním předpise;samotná Evropská komise v napadeném rozhodnutí pouze uvedla, že kontrolní správce má být odměňován špatnou bankou a tato odměna má být koncipována „tak, aby neohrožovala nezávislost a efektivitu správce při výkonu jeho funkce“. Neexistuje tedy konkrétní definice struktury odměny, zejména jak má být provedena v praxi, ani její limity.Druhý žalobní důvod vycházející z porušení zásad legitimního očekávání, právní jistoty a váz

anosti správních orgánů vlastními akty:Komise porušila zásady legitimního očekávání, právní jistoty a vázanosti správních orgánů vlastními akty v rozsahu, v němž BES ukládá, nebo lze mít za to, že ukládá, povinnost nést náklady související s kontrolním správcem;výše uvedený závěr platí tím více, že je třeba konstatovat, že BES, která j

e z hlediska rozhodnutí třetí osobou, byla zcela vyloučena z procesu výběru kontrolního správce, takže nemohla, aniž by byly dotčeny prostředky a nezávislost požadované rozhodnutím, zajistit dodržení svých povinností (a povinností jejích správců při správě cizího majetku), ve snaze zajistit, aby tato kontrola závazků představovala pro

BES menší finanční zátěžTřetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality:Komise porušila zásadu proporcionality,

když BES uložila, aby jednostranně a v celém rozsahu nesla náklady, které jsou vzhledem k současné finanční situaci BES coby subjektu, který je předmětem opatření k řešení krize, nejen mimořádně zatěžující a vysoké, ale rov

něž překračují meze přiměřenosti v úzkém slova smyslu;je tomu tak především proto, že podle BES odpovědnost za takové výdaje, vzhledem tomu, že ji nepřevzala Portugalská republika formou závazku, přísluší samotné Evropské komisi, na základě její vlastní odpovědnosti v oblasti řešení krizí bankovních institucí a závazků přijatých členskými státy v souvislosti s těmito opatřeními.