Usnesení Tribunálu ze dne 17. června 2013 – Divandari v. Rada
(Věc T-70/12)1
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření přijatá vůči Íránu s cílem zabránit šíření jaderných zbraní – Zmrazení finančních prostředků – Námitka nepřípustnosti – Překážka věci zahájené – Námitka protiprávnosti – Vynětí ze seznamu dotčených osob – Nevydání rozhodnutí ve věci samé“
Jednací jazyk: angličtina
Účastníci řízení
Žalobce: Ali Divandari (Teherán, Irán) (zástupci: S. Zaiwalla, P. Reddy a F. Zaiwalla, solicitors, M. Brindle, QC, a R. Blakeley, barrister)
Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: M. Bishop et I. Rodios, agents)
Předmět věci
Zaprvé návrh na zrušení rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 319, s. 71), prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení (EU) č. 961/2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. L 319, s. 11), a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 (Úř. věst. L 88, s. 1), a to v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce, a zadruhé návrh na určení, že čl. 20 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP (Úř. věst. L 195, s. 39) a čl. 16 odst. 2 nařízení Rady č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1) nejsou na žalobce použitelné
Výrok
Žaloba se odmítá jako nepřípustná v rozsahu, v němž zní na určení, že čl. 20 odst. 1 písm. b) rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení společného postoje 2007/140/SZBP a čl. 16 odst. 2 nařízení Rady (EU) č. 961/2010 ze dne 25. října 2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (ES) č. 423/2007 (Úř. věst. L 281, s. 1) nejsou na žalobce použitelné.
Ve zbývající části se námitka nepřípustnosti zamítá.
O žalobě již není třeba rozhodovat v rozsahu, v němž zní na zrušení rozhodnutí Rady 2011/783/SZBP ze dne 1. prosince 2011, kterým se mění rozhodnutí 2010/413, prováděcího nařízení Rady (EU) č. 1245/2011 ze dne 1. prosince 2011, kterým se provádí nařízení č. 961/2010, a nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení č. 961/2010 v rozsahu, v němž se tyto akty týkají žalobce.
Rada ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené žalobcem v souvislosti s návrhem na zrušení rozhodnutí 2011/783, prováděcího nařízení č. 1245/2011 a nařízení č. 267/2012.
Žalobce ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na určení, že čl. 20 odst. 1 písm. b) rozhodnutí 2010/413 a čl. 16 odst. 2 nařízení č. 961/2010 nejsou použitelné, a s námitkou nepřípustnosti.
d:\documents\tra-doc\t-2012-0070\tra-doc-cs-ord_comm-t-0070-2012-201305890-02_00.doc
____________1 Úř. věst. C 109, 14.4.2012.