Věc T‑47/15
Spolková republika Německo
v.
Evropská komise
„Státní podpory – Obnovitelné energie – Podpory poskytnuté některými ustanoveními německého pozměněného zákona o obnovitelných zdrojích energie (zákon EEG z roku 2012) – Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů a nižší příplatek EEG pro uživatele s vysokou spotřebou energie – Rozhodnutí prohlašující podpory za částečně neslučitelné s vnitřním trhem – Pojem státní podpora – Výhoda – Státní prostředky“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 10. května 2016
1. Soudní řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky – Stručný popis dovolávaných žalobních důvodů
[Statut Soudního dvora, čl. 21 první pododstavec, a čl. 53 první pododstavec; jednací řád Tribunálu, čl. 76 písm. d)]
2. Podpory poskytované státy – Pojem – Poskytnutí výhod přičitatelné státu – Mechanismus stanovený zákonem na vyrovnání, ve prospěch některých provozovatelů přenosové soustavy, množství elektřiny přesahující množství elektřiny dodávaného poskytovateli konečným zákazníkům – Zahrnutí
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
3. Podpory poskytované státy – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Zásah státu, který snižuje náklady, jež obvykle zatěžují rozpočet podniku – Zahrnutí
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
4. Podpory poskytované státy – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Omezení příplatku určeného k financování podpory poskytované elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů energie – Zahrnutí
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
5. Podpory poskytované státy – Pojem – Státní opatření směrující ke sblížení soutěžních podmínek s těmi, které existují v ostatních členských státech – Neexistence dopadu, co se týče označení za podporu
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
6. Podpory poskytované státy – Pojem – Zvýhodnění příjemců – Opatření mající vyrovnat strukturální znevýhodnění – Neexistence dopadu, co se týče označení za podporu
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
7. Podpory poskytované státy – Pojem – Podpory pocházející ze státních prostředků – Veřejná politika podpory výrobcům elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie – Finanční prostředky přirovnatelné dani získané příplatkem uloženým dodavatelům tohoto druhu energie a spravované kolektivně provozovateli přenosové soustavy pod dominantním vlivem státu, srovnatelnými se subjektem vykonávajícím státní koncesi – Zahrnutí
(Článek 107 odst. 1 SFEU)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 25, 26)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 36, 37, 40)
3. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 49)
4. Vnitrostátní právní úprava, která zavádí omezení příplatku určeného k financování podpory poskytované elektřině vyrobené z obnovitelných zdrojů energie ve prospěch výrobních podniků s vysokou spotřebou elektrické energie, a brání tak veřejným provozovatelům soustav a dodavatelům elektřiny přenést část dodatečných nákladů souvisejících s elektřinou vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie na tyto podniky, osvobozuje uvedené podniky od zátěže, kterou musejí běžně nést, a obsahuje pro tyto podniky výhodu.
(viz body 52, 55)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 56)
6. Opatření nemůže nebýt označeno za státní podporu pouze z důvodu, že pro podniky, které jsou příjemci podpory, odstraňuje strukturální znevýhodnění.
(viz bod 61)
7. Pouze výhody poskytované přímo nebo nepřímo ze státních prostředků mohou být považovány za podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Vnitrostátní právní předpis k úpravě právního rámce podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (elektřina EEG), který stanoví na jedné straně režim podpory výrobců elektřiny EEG prostřednictvím výkupních cen a tržních prémií, financovaný příplatkem EEG k tíži poskytovatelů elektřiny, který může být přenesen na konečné zákazníky, přijímaný a spravovaný ze strany provozovatelů přenosové soustavy (PPS), a na druhé straně režim zvláštního vyrovnání poskytující omezení příplatku EEG, který může být dodavateli elektřiny přenesen na uživatele s vysokou spotřebou energie, zahrnuje státní prostředky ve smyslu tohoto ustanovení.
V tomto ohledu je zaprvé uvedený příplatek, který spočívá v rozdílu, v poměru prodaného množství, mezi cenou získanou při prodeji elektřiny a finančními zátěží uloženou zákonnou povinností zaplatit náhradu za tuto elektřinu v cenách stanovených zákonem, kterou jsou poskytovatelé elektřiny oprávněni požadovat od konečných zákazníků, přijímaný a spravovaný ze strany PPS a má v konečném důsledku za cíl pokrýt náklady způsobené výkupními cenami a tržními prémiemi stanovenými v dotčené vnitrostátní úpravě, které výrobcům elektřiny EEG zaručují cenu za elektřinu, kterou vyrábějí, která je vyšší než cena tržní, takže má svůj původ v provádění veřejné politiky podpory výrobců elektřiny EEG stanovené prostřednictvím zákona státem.
Zadruhé PPS jsou pověřeni prostřednictvím dotčené právní úpravy spravovat systém podpory výroby elektřiny EEG. V tomto ohledu je jim svěřena řada povinností a výsad a jsou pověřeni úkoly správy a řízení tohoto systému, srovnatelnými, z hlediska jejich účinků, se státní koncesí. Prostředky zapojené do fungování této právní úpravy jsou totiž výlučně spravovány za účelem veřejného zájmu, podle pravidel předem definovaných dotčeným vnitrostátním zákonodárcem. V tomto ohledu uvedené prostředky, spočívající v dodatečných nákladech přenesených na konečné spotřebitele a placené dodavateli elektřiny ve prospěch PPS za elektřinu EEG, jejíž cena překračuje cenu elektřiny zakoupené na trhu, nepřecházejí přímo od konečných spotřebitelů na výrobce elektřiny EEG, tedy mezi autonomními hospodářskými subjekty, nýbrž potřebují zásah zprostředkovatelů, pověřených zvláště jejich výběrem a správou. Prostředky získané uvedeným příplatkem a spravované kolektivně PPS proto zůstávají pod dominantním vlivem veřejné moci.
Zatřetí dotčené prostředky, získané uvedeným příplatkem a určené jak k financování režimu podpory elektřiny EEG, tak i financování režimu vyrovnání, jsou získány díky zátěži uložené v konečném důsledku soukromým subjektům prostřednictvím dotčené vnitrostátní právní úpravy. Ta totiž stanoví možnost, aby PPS ukládali cenové doplnění dodavatelům, kteří ho následně mohou přenést na konečné zákazníky podle pravidel, zejména týkajících se transparentnosti na fakturách, definovaných toutéž právní úpravou, a tito dodavatelé v praxi přenášejí finanční zátěž vyplývající z příplatku EEG na konečné zákazníky, s cílem vrácení nákladů vzniklých výdaji spojenými s uvedenou povinností. Vzhledem k tomu, že tato zátěž představuje 20 % až 25 % celkové částky faktury průměrného konečného spotřebitele, musí být její přenos na konečné spotřebitele považován za důsledek předpokládaný a organizovaný dotčeným vnitrostátním zákonodárcem.
Právě z důvodu této právní úpravy tedy koneční spotřebitelé de facto musí platit toto cenové doplnění nebo dodatečné náklady. Jedná se o zátěž jednostranně uloženou státem v rámci politiky podpory výrobců elektřiny EEG a je z hlediska svých účinků srovnatelná s poplatkem za spotřebu elektřiny v dotčeném členském státě. Tato zátěž je totiž ukládána veřejným orgánem za účelem veřejného zájmu, totiž ochrany ovzduší a životního prostředí zajištěním trvale udržitelného rozvoje zásobování energií rozvojem technologií výroby elektřiny EEG, a podle objektivního kritéria, na základě množství elektřiny dodané dodavateli jejich konečným zákazníkům. Proto je třeba označit dotčené částky za prostředky zahrnující státní prostředky, srovnatelné s daní.
Tento závěr platí rovněž pro zvýhodnění uživatelů s vysokou spotřebou energie, jelikož mechanismus vyrovnání stanovený dotčenou vnitrostátní úpravou představuje dodatečné zatížení pro PPS. Každé snížení částky příplatku EEG má totiž přesně za následek snížení částek vybíraných od uživatelů s vysokou spotřebou energie dodavateli elektřiny a může být považováno za krok vedoucí ke ztrátám příjmů pro PPS. Avšak tyto ztráty jsou následně přeneseny na jiné dodavatele, a ve skutečnosti na jiné konečné zákazníky, k vyrovnání takto vzniklých ztrát. Takto se průměrný konečný spotřebitel v dotyčném členském státě jistým způsobem podílí na dotování uživatelů s vysokou spotřebou energie, které využívají omezení příplatku EEG.
Konečně neexistence účinného přístupu státu k prostředkům získaným dotčeným příplatkem, v tom smyslu, že bezpochyby neprocházejí státním rozpočtem, nemá dopad na dominantní vliv státu na používání těchto prostředků a na jeho schopnost předem rozhodnout, z důvodu přijetí dotčené právní úpravy, o cílech, které je třeba sledovat a o použití uvedených prostředků v plném rozsahu.
(viz body 81, 92–96, 106, 108, 110–112, 118, 127, 128)