ROZSUDEK SOUDU (pátého senátu)
7. září 2006 (*)
„Ochranná známka Společenství − Námitkové řízení – Starší národní obrazové a slovní ochranné známky PAM‑PAM − Přihláška slovní ochranné známky Společenství PAM‑PIM’S BABY‑PROP − Relativní důvod pro zamítnutí – Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 40/94“
Ve věci T‑133/05,
Gérard Meric, s bydlištěm v Paříži (Francie), zastoupený P. Murzeauem, advokátem,
žalobce,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému A. Rassatem, jako zmocněncem,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM byla
Arbora & Ausonia, SL, se sídlem v Barceloně (Španělsko),
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 17. ledna 2005 ve věci R 250/2004‑1, týkajícímu se námitek majitele národních slovních a obrazových ochranných známek PAM‑PAM proti zápisu slovní ochranné známky PAM‑PIM’S BABY‑PROP (námitkové řízení číslo B 505 067),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (pátý senát),
ve složení M. Vilaras, předseda, F. Dehousse a M. Šváby, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: B. Pastor, náměstkyně vedoucího soudní kanceláře,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 17. března 2005,
s přihlédnutím k vyjádření k žalobě došlému kanceláři Soudu dne 15. července 2005,
po jednání konaném dne 8. prosince 2005,
vydává tento
Rozsudek
Skutečnosti předcházející sporu
1 Dne 9. července 2001 podal žalobce u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) přihlášku ochranné známky Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů.
2 Ochrannou známkou, jejíž zápis byl požadován, je slovní označení PAM‑PIM’S BABY‑PROP.
3 Výrobky, pro které byl zápis ochranné známky požadován, spadají do třídy 16 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a odpovídají následujícímu popisu: „plenkové kalhotky z papíru nebo buničiny (jednorázové)“.
4 Přihláška ochranné známky byla zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 7/02 dne 21. ledna 2002.
5 Dne 19. dubna 2002 podala společnost Arbora & Ausonia, SL (dále jen „Arbora & Ausonia“) námitky proti zápisu přihlašované ochranné známky, založené na třech starších španělských ochranných známkách níže vyobrazených:
– slovní ochranná známka PAM‑PAM č. 855 391, zapsaná dne 7. října 1981 pro následující výrobky spadající do třídy 25 ve smyslu Niceské dohody: „různé druhy konfekce, zejména plenkové kalhotky, obuv“;
– obrazová ochranná známka PAM‑PAM č. 1 146 300, zapsaná dne 7. května 1991 pro „plenkové kalhotky z papíru nebo buničiny (jednorázové)“ spadající do třídy 16 ve smyslu Niceské dohody:
– slovní ochranná známka PAM‑PAM Servicio de Merchandising, SA, č. 1 153 492, zapsaná dne 20. dubna 1988 pro následující výrobky spadající do třídy 5 ve smyslu Niceské dohody: „menstruační kalhotky, dámské vložky, absorpční obvazy, menstruační vložky a tampóny, sterilní gáza, absorpční vata pro lékařské účely“.
6 Námitky založené na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 směřovaly proti veškerým výrobkům uvedeným v přihlášce ochranné známky Společenství.
7 Dne 9. února 2004 vyhovělo námitkové oddělení rozhodnutím č. 289/2004 námitkám podaným společností Arbora & Ausonia, zamítlo přihlášku ochranné známky Společenství a uložilo žalobci náhradu nákladů řízení.
8 Na odůvodnění svého rozhodnutí založeného výlučně na starší obrazové ochranné známce PAM‑PAM námitkové oddělení v podstatě uvedlo, že dotčené výrobky jsou totožné a že existuje fonetická podobnost mezi dotčenými označeními. Námitkové oddělení došlo k závěru, že u relevantní veřejnosti existuje nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.
9 Dne 6. dubna 2004 podal žalobce proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání k OHIM.
10 Dne 19. listopadu 2004 uvědomil zpravodaj účastníky řízení o tom, že odvolacímu senátu hodlá navrhnout, aby vzal v úvahu nejen starší obrazovou ochrannou známku PAM‑PAM, kterou jako jedinou námitkové oddělení přezkoumávalo, ale rovněž další dvě starší ochranné známky uvedené ve sdělení o námitce. OHIM na jednání upřesnil, že účastníci řízení nepředložili v této věci odvolacímu senátu vyjádření.
11 Rozhodnutím ze dne 17. ledna 2005 (dále jen „napadené rozhodnutí“), oznámeným žalobci dne 20. ledna 2005, zamítl odvolací senát odvolání. Měl v podstatě za to, že s ohledem zejména na výrazné prvky podobnosti mezi přihlašovanou ochrannou známkou a starší slovní ochrannou známkou PAM‑PAM, na velmi vysokou podobnost mezi výrobky a vnitřní rozlišovací způsobilost starší slovní ochranné známky PAM‑PAM, uváděné vzhledové a fonetické rozdíly nejsou takové, aby mohly vyloučit existenci nebezpečí záměny (bod 28 napadeného rozhodnutí). Odvolací senát v souvislosti s tímto závěrem usoudil, že není nadále třeba zkoumat další dvě ochranné známky uváděné na podporu námitek.
Návrhová žádání účastníků řízení
12 Žalobce navrhuje, aby Soud:
– „jednoduše a prostě změnil“ napadené rozhodnutí;
– zamítl námitky podané společností Arbora & Ausonia proti zápisu ochranné známky PAM‑PIM’S BABY‑PROP;
– uložil Arbora & Ausonia náhradu nákladů řízení.
13 OHIM navrhuje, aby Soud:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
Úvodní poznámky
14 Úvodem je třeba uvést, že žalobce nebyl přítomen na jednání dne 8. prosince 2005. Prvním faxem ze dne 7. prosince 2005 sdělil Soudu, že „na poslední chvíli vznikla překážka, která [mu] neumožní, aby se dostavil“. Upřesnil, že „měl snahu o tom [Soud] okamžitě uvědomit, aby [Soud] mohl nařídit [své] jednání“, a žádal, aby byl „informován o datu, kdy bude vydáno rozhodnutí“. Druhým faxem ze dne 7. prosince 2005 žalobce sdělil, že by si přál, aby bylo jednání, „je‑li to možné“, odloženo na leden nebo únor následujícího roku, přičemž uvedl „že došlo na poslední chvíli k překážce zcela osobní povahy“. Pátý senát se vzhledem k rozporuplnosti zpráv, blížícímu se datu jednání a v každém případě nedostatečnému odůvodnění žádosti žalobce rozhodl nevyhovět uvedené žádosti o odklad jednání.
15 Dále je třeba mít za to, že ačkoli se návrhová žádání žalobce týkají z formálního hlediska změny napadeného rozhodnutí, z obsahu žaloby jasně vyplývá, že se žalobce domáhá touto žalobou v podstatě zrušení napadeného rozhodnutí z toho důvodu, že odvolací senát nesprávně usoudil, že mezi kolidujícími ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.
K věci samé
16 Žalobce se dovolává jediného žalobního důvodu vycházejícího z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Má za to, že mezi přihlašovanou ochrannou známkou a staršími ochrannými známkami není podobnost označení ani podobnost výrobků, na něž se vztahují. Domnívá se, že u průměrného spotřebitele ve Španělsku nemůže dojít k nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami.
17 OHIM je naopak toho názoru, že rozhodnutí odvolacího senátu není stiženo vadami.
18 Podle čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se ochranná známka nezapíše, pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna. Krom toho na základě čl. 8 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 40/94 je třeba staršími ochrannými známkami rozumět ochranné známky zapsané v některém členském státě, s dřívějším datem podání přihlášky, než je datum podání přihlášky ochranné známky Společenství [rozsudek Soudu ze dne 4. listopadu 2003, Díaz v. OHIM – Granjas Castelló (CASTILLO), T‑85/02, Recueil, s. II‑4835, bod 27].
19 Na základě funkční kontinuity, která existuje mezi námitkovým oddělením a odvolacím senátem OHIM [rozsudky Soudu ze dne 23. září 2003, Henkel v. OHIM − LHS (UK) (KLEENCARE), T‑308/01, Recueil, s. II‑3253, bod 25, a ze dne 30. června 2004, GE Betz v. OHIM − Atofina Chemicals (BIOMATE), T‑107/02, Sb. rozh. s. II‑1845, bod 33], přezkoumává odvolací senát všechny relevantní právní a skutkové okolnosti, aby stanovil, zda nové rozhodnutí mající stejný výrok jako rozhodnutí, které je předmětem odvolání, může být legálně přijato či nikoli v okamžiku, kdy je o odvolání rozhodováno [výše uvedený rozsudek Soudu KLEENCARE, bod 29, a rozsudek ze dne 3. prosince 2003, Audi v. OHIM (TDI), T‑16/02, Recueil, s. II‑5167, body 81 a 82].
20 V projednávaném případě je nesporné, že námitky společnosti Arbora & Ausonia se zakládají na třech starších národních ochranných známkách uvedených v bodě 5 výše. Námitkové oddělení shledalo existenci nebezpečí záměny pouze mezi přihlašovanou ochrannou známkou a starší obrazovou ochrannou známkou.
21 Naopak odvolací senát poté, co uvědomil účastníky řízení o svém záměru zohlednit rovněž další dvě starší ochranné známky uvedené ve sdělení o námitce, porovnal nejdříve přihlašovanou ochrannou známku a starší ochrannou známku PAM‑PAM č. 855 391, neboť posledně uvedená je taktéž slovní ochrannou známkou, a tedy bližší přihlašované ochranné známce (bod 22 napadeného rozhodnutí). Odvolací senát usoudil až poté, co došel k závěru, že mezi těmito dvěma ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny, že není třeba přezkoumávat případnou existenci nebezpečí záměny mezi přihlašovanou ochrannou známkou a dvěma ostatními staršími ochrannými známkami (bod 30 napadeného rozhodnutí).
22 Je třeba připomenout, že žaloba podaná u Soudu má za cíl přezkum legality rozhodnutí přijatého odvolacím senátem [viz v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 5. března 2003, Alcon v. OHIM – Dr. Robert Winzer Pharma (BSS), T‑237/01, Recueil, s. II‑411, bod 61; ze dne 6. března 2003, DaimlerChrysler v. OHIM (Maska chladiče), T‑128/01, Recueil, s. II‑701, bod 18; ze dne 3. července 2003, Alejandro v. OHIM – Anheuser‑Busch (BUDMEN), T‑129/01, Recueil, s. II‑2251, bod 67, a ze dne 22. října 2003, Éditions Albert René v. OHIM – Trucco (Starix), T‑311/01, Recueil, s. II‑4625, bod 70]. Podle čl. 63 nařízení č. 40/94 má totiž Soud pravomoc napadené rozhodnutí zrušit „pro nepříslušnost, podstatné porušení procesních ustanovení, porušení Smlouvy, tohoto nařízení nebo prováděcích předpisů nebo zneužití pravomocí“ v rámci článků 229 ES a 230 ES. Přezkum legality rozhodnutí odvolacího senátu vykonávaný Soudem musí být tedy prováděn s ohledem na právní otázky, které byly předneseny před odvolacím senátem [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 31. března 2005, Solo Italia v. OHIM − Nuova Sala (PARMITALIA), T‑373/03, Sb. rozh. s. II‑1881, bod 25].
23 Je tedy třeba zkoumat, zda-li odvolací senát správně vyvodil, že mezi přihlašovanou ochrannou známkou a starší slovní ochrannou známkou PAM-PAM (dále jen „dotčená starší ochranná známka“) existuje nebezpečí záměny.
Ke srovnání výrobků
– Argumenty účastníků řízení
24 Žalobce tvrdí, že na rozdíl od toho, co usoudil odvolací senát, neexistuje totožnost či podobnost označených výrobků. Uvádí, že výrobky uvedené v přihlášce ochranné známky jsou jednorázové pleny z papíru nebo buničiny, určené pro děti, zatímco výrobky, na něž se vztahuje dotčená starší ochranná známka, jsou plenkové kalhotky pro děti, nikoliv z papíru nebo buničiny, nýbrž vyrobeny z jiného materiálu (látky, polyesteru, nylonu atd.), omyvatelné a opětovně použitelné.
25 Žalobce v tomto ohledu poznamenává, že „pod ochrannou známkou PAM-PAM se prodávají pouze pleny pro dospělé“. Arbora & Ausonia neuváděla totiž nikdy na trh pleny pro děti. Tato skutečnost je prokázána, neboť Arbora & Ausonia nepředložila důkaz o tom, že by dříve uváděla na trh tento typ výrobků.
26 OHIM tvrdí, že odvolací senát právem usoudil, že výrobky, na které se vztahuje přihlašovaná ochranná známka a dotčená starší ochranná známka jsou „přinejmenším velmi podobné“.
– Závěry Soudu
27 Úvodem je třeba připomenout, že v projednávaném případě odvolací senát došel k závěru, že výrobky jsou totožné nebo přinejmenším velmi podobné.
28 Pro posouzení podobnosti mezi dotčenými výrobky nebo službami je namístě zohlednit všechny relevantní faktory, které charakterizují vztah mezi výrobky nebo službami. Tyto faktory zvláště zahrnují jejich povahu, účel, jejich užívání, jakož i jejich konkurenční nebo komplementární charakter [rozsudky Soudu CASTILLO, bod 18 výše, bod 32, a ze dne 24. listopadu 2005, Sadas v. OHIM – LTJ Diffusion (ARTHUR ET FELICIE), T‑346/04, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 33].
29 Krom toho výrobky mohou být považovány za totožné, jestliže jsou výrobky, na něž se vztahuje starší ochranná známka, obsaženy v obecnější kategorii uvedené v přihlášce ochranné známky [rozsudek Soudu ze dne 23. října 2002, Institut für Lernsysteme v. OHIM − Educational Services (ELS), T‑388/00, Recueil, s. II‑4301, bod 53], nebo jestliže jsou výrobky uvedené v přihlášce ochranné známky obsaženy v obecnější kategorii, na niž se vztahuje starší ochranná známka [rozsudky Soudu ze dne 23. října 2002, Oberhauser v. OHIM – Petit Liberto (Fifties), T‑104/01, Recueil, s. II‑4359, body 32 a 33; ze dne 12. prosince 2002, Vedial v. OHIM – France Distribution (HUBERT), T‑110/01, Recueil, s. II‑5275, body 43 a 44, a ze dne 18. února 2004, Koubi v. OHIM – Flabesa (CONFORFLEX), T‑10/03, Recueil, s. II‑719, body 41 a 42].
30 Je třeba připomenout, že srovnání výrobků se musí týkat názvů výrobků dotčených ochranných známek, a nikoli těch výrobků, pro které jsou ochranné známky skutečně užívány, ledaže by byl v důsledku žádosti podané v rámci čl. 43 odst. 2 a 3 nařízení č. 40/94 předložen důkaz o užívání starší ochranné známky pouze pro část výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána. V takovém případě je uvedená starší ochranná známka považována za zapsanou pro účely průzkumu námitek pouze pro tuto část výrobků nebo služeb (viz v tomto smyslu rozsudky ELS, bod 29 výše, bod 50, a ARTHUR ET FELICIE, bod 28 výše, bod 35).
31 Odvolací senát v projednávaném případě správně uvedl, že důkaz o užívání starších ochranných známek nebyl požadován, a proto přihlédl k názvu dotčených výrobků.
32 Odvolací senát v napadeném rozhodnutí v bodě 27 uvedl, že výrobky, na něž se přihláška vztahuje, jsou „plenkové kalhotky z papíru nebo buničiny (jednorázové)“, jak pro dospělé, tak pro děti. Porovnal je s některými výrobky, na něž se vztahuje dotčená starší ochranná známka, které považuje za „plenkové kalhotky pro děti“.
33 Argument žalobce vycházející ze skutečnosti, že Arbora & Ausonia neuváděla na trh pleny pro děti, nemůže obstát. Žalobce tímto totiž uplatňuje nepředložení důkazu o skutečném užívání starší ochranné známky. Takové nepředložení důkazu může být sankcionováno zamítnutím námitek pouze v případě, že takový důkaz byl výslovně a včas požadován přihlašovatelem před OHIM [viz v tomto smyslu rozsudky Soudu ze dne 17. března 2004, El Corte Inglés v. OHIM – González Cabello a Iberia Líneas Aéreas de España (MUNDICOR), T‑183/02 a T‑184/02, Recueil, s. II‑965, bod 38, a ze dne 7. června 2005, Lidl Stiftung v. OHIM – REWE‑Zentral (Salvita), T‑303/03, Sb. rozh. s. II‑1917, bod 77].
34 Je namístě podotknout, že dotčená starší ochranná známka byla zapsána pro „různé druhy konfekce, zejména plenkové kalhotky, obuv“. Pokud jde o plenkové kalhotky, původní znění ve španělštině uvádí „braga‑pañal infantil“ (plenkové kalhotky pro děti).
35 Přihláška ochranné známky se týká „plenkových kalhotek z papíru nebo buničiny (jednorázových)“. Vzhledem k tomu, že žalobce nepředložil skutečnosti, díky kterým by bylo možné usoudit, že přihláška k zápisu je omezena na pleny pro dospělé nebo pro děti, odvolací senát měl právem za to, že tento název zahrnuje jak pleny pro dospělé, tak pleny pro děti.
36 Je tedy nutné poznamenat, že jelikož výrobky označené dotčenou starší ochrannou známkou jsou zejména pleny pro děti, jsou obsaženy v obecnější kategorii uvedené v přihlášce ochranné známky, která zahrnuje jak pleny pro děti, tak pleny pro dospělé.
37 Je namístě dodat, že takto označené výrobky jsou téže povahy (hygienické výrobky), mají stejnou funkci nebo účel (ochrana oděvů při inkontinenci), a jsou uváděny na trh ve stejných prodejních místech (obvykle v supermarketech nebo lékárnách). Konečně výrobky mají potenciálně komplementární charakter, jelikož jednorázové plenkové kalhotky, jsou‑li určeny pro malé děti, mohou být umístěny do opětovně použitelných látkových plen. Není tedy pochyb, že mohou být vyráběny nebo uváděny na trh stejnými hospodářskými subjekty.
38 Argument žalobce, že výrobky nejsou totožné nebo přinejmenším podobné z důvodů rozdílů ve složení a použití, musí být odmítnut. Tyto rozdíly nemohou totiž v projednávaném případě převládat nad společnou povahou a účelem obou dotčených výrobků. Setká‑li se spotřebitel s plenou z buničiny nebo látky, ať už jednorázovou, či nikoli, může se domnívat, že se jedná o podobné výrobky [viz ohledně podobného přístupu rozsudek Soudu ze dne 21. dubna 2005, Ampafrance v. OHIM − Johnson & Johnson (monBeBé), T‑164/03, Sb. rozh. s. II‑1401, bod 53], náležející do téže obecné řady plenkových kalhotek, které mohou mít společný obchodní původ (viz v tomto smyslu rozsudek CASTILLO, bod 18 výše, body 33 až 38).
39 Odvolací senát se tedy nedopustil nesprávného posouzení, když usoudil, že výrobky, na něž se vztahují kolidující ochranné známky, jsou totožné, nebo přinejmenším velmi podobné.
Ke srovnání označení
40 Soud úvodem připomíná, že dvě ochranné známky jsou podobné tehdy, pokud mezi nimi z pohledu relevantní veřejnosti existuje alespoň částečná totožnost, co se týče jednoho nebo více vzhledových, sluchových a pojmových aspektů [rozsudky Soudu ze dne 23. října 2002, Matratzen Concord v. OHIM – Hukla Germany (MATRATZEN), T‑6/01, Recueil, s. II‑4335, bod 30, a ze dne 22. června 2005, Plus v. OHIM − Bälz a Hiller (Turkish Power), T‑34/04, Sb. rozh. s. II‑2401, bod 43].
– Argumenty účastníků řízení
41 Žalobce uplatňuje, že na rozdíl od toho, co usoudil odvolací senát, neexistuje totožnost mezi označeními PAM‑PAM a PAM‑PIM’S BABY‑PROP. Tvrdí, že mezi dotčenou starší ochrannou známkou a přihlašovanou ochrannou známkou existují mnohem větší vzhledové, sluchové a pojmové rozdíly, než jsou ty, které shledal odvolací senát.
42 Žalobce v tomto ohledu napadá přístup odvolacího senátu, podle kterého se pozornost spotřebitele soustřeďuje nezbytně na první část ochranné známky, v projednávaném případě na výrazy „pam‑pim’s“, aniž by spotřebitel věnoval pozornost druhé části, „baby‑prop“. Žalobce se domnívá, že spotřebitele naopak vizuálně upoutá originální nebo zvláštní aspekt ochranné známky.
43 Zaprvé, vzhledem k tomu, že přihlašovaná ochranná známka a dotčená starší ochranná známka obsahují odlišný počet slov, nemohou být z hlediska vzhledového podobné. Žalobce se rovněž dovolává ještě většího vzhledového a grafického rozdílu mezi přihlašovanou ochrannou známkou PAM‑PIM’S BABY‑PROP a starší obrazovou ochrannou známkou PAM‑PAM, která je jedinou starší ochrannou známkou odpovídající výrobkům rovněž spadajícím do třídy 16.
44 Žalobce zadruhé poukazuje na fonetický rozdíl spočívající v tom, že slabika „pim’s“ dodává přihlašované ochranné známce, určené dětem, jemnost, na rozdíl od dotčené starší ochranné známky PAM‑PAM, která zní jako bubnování.
45 Žalobce krom toho vytýká odvolacímu senátu, že posuzoval údajné vzhledové a sluchové podobnosti subjektivně. Tato subjektivní povaha vyplývá z totožnosti posuzovaného území starších ochranných známek (Španělsko) s místem, kde bylo vydáno rozhodnutí.
46 Zatřetí, co se týče pojmového hlediska, žalobce uplatňuje, že mezi dotčenými označeními neexistuje podobnost. Přihlašovaná ochranná známka umožňuje okamžitě určit dotyčný výrobek, a sice pleny pro děti, zatímco dotčená starší ochranná známka nemá žádný zvláštní význam. Navíc nebylo prokázáno, že průměrný španělský spotřebitel spojí nutně tuto ochrannou známku s plenami pro děti.
47 OHIM tvrdí, že odvolací senát právem potvrdil stanovisko námitkového oddělení, které považovalo dotčená označení za podobná.
– Závěry Soudu
48 Jak vyplývá z judikatury, celkové posouzení nebezpečí záměny musí být, co se týče vzhledové, sluchové nebo pojmové podobnosti dotčených ochranných známek, založeno na celkovém dojmu, kterým tyto známky působí, s přihlédnutím zejména k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům [rozsudky Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1997, SABEL, C‑251/95, Recueil, s. I‑6191, bod 23, a ze dne 22. června 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer, C‑342/97, Recueil, s. I‑3819, bod 25; rozsudek Soudu ze dne 5. října 2005, Bunker & BKR v. OHIM – Marine Stock (B. K. R.), T‑423/04, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 57].
49 Ačkoli průměrný spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek, aniž by zkoumal její jednotlivé detaily, obecně si snadněji zapamatuje dominantní a rozlišující znaky označení [viz v tomto smyslu rozsudky Soudu Fifties, bod 29 výše, body 47 a 48, a ze dne 6. října 2004, New Look v. OHIM – Naulover (NLSPORT, NLJEANS, NLACTIVE a NLCollection), T‑117/03 až T‑119/03 a T‑171/03, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 39].
50 V projednávaném případě měl odvolací senát za to, že v přihlašované ochranné známce je výraz „pam‑pim’s“ rozlišující pro označené výrobky a je dominantní vůči výrazu „baby‑prop“ (bod 21 napadeného rozhodnutí).
51 Je namístě uvést, jak správně zdůraznil odvolací senát, že referenční spotřebitel si snadněji zapamatuje výrazy „pam‑pim’s“, které jednak nemají ve španělštině žádný zvláštní význam, kromě výrazu dětské mluvy, a jednak jsou umístěny na začátek přihlašované ochranné známky PAM‑PIM’S BABY‑PROP. Spotřebitel totiž obecně věnuje větší pozornost začátku ochranné známky než jejímu konci [viz v tomto smyslu rozsudky BUDMEN, bod 22 výše, bod 47, a ARTHUR ET FELICIE, bod 28 výše, bod 46]. Sousloví „pam‑pim’s“ hraje proto důležitou úlohu při vzhledovém a fonetickém posouzení starší ochranné známky vzhledem ke své poloze na začátku, tedy na místě, které je nejvíce viditelné [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 14. července 2005, Wassen International v. OHIM – Stroschein Gesundkost (SELENIUM-ACE), T‑312/03, Sb. rozh. s. II‑2897, bod 41].
52 Co se týče sousloví „baby‑prop“ obsaženého v přihlašované ochranné známce, to neumožní odvrátit pozornost od prvku „pam‑pim’s“ natolik, aby dostatečně změnilo způsob, jak tuto ochrannou známku vnímá veřejnost. V tomto ohledu se účastníci řízení shodují právem na tom, že odvolací senát se nedopustil nesprávného posouzení, když usoudil, že referenční španělský spotřebitel pochopí výraz „baby“ tak, že znamená „dítě“. Tento výraz může patřit mezi výrazy běžného jazyka pro označení funkce plenkových kalhotek pro děti [viz v tomto smyslu rozsudek Soudního dvora ze dne 20. září 2001, Procter & Gamble v. OHIM, C‑383/99 P, Recueil, s. I‑6251, bod 43]. V tomto kontextu spojení výrazů „baby“ a „prop“ umístěné na konci přihlašované ochranné známky zaujímá pouze druhotné místo v celku tvořeném označením (viz k podobnému posouzení rozsudek HUBERT, bod 29 výše, bod 53).
53 Z těchto úvah vyplývá, že sousloví „pam‑pim’s“ je dominantním prvkem přihlašované ochranné známky.
54 Právě ve světle tohoto posouzení je třeba přezkoumat, zda dotčená označení vykazují podobnosti.
55 Nejdříve je třeba poznamenat, že ačkoli odvolací senát došel v napadeném rozhodnutí k závěru, že mezi dotčenou starší ochrannou známkou a přihlašovanou ochrannou známkou existuje vzhledová a sluchová podobnost (body 23 a 24 napadeného rozhodnutí), jakož i mírná pojmová podobnost zejména s přihlédnutím k jejím rozlišovacím a dominantním prvkům (body 25 napadeného rozhodnutí), nevyvodil, na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, totožnost těchto označení.
56 Zaprvé, z hlediska vzhledového jsou dominantní prvek přihlašované ochranné známky „pam‑pim’s“ a dotčená starší ochranná známka PAM‑PAM složeny oba ze dvou výrazů spojených pomlčkou. Každý z těchto výrazů obsahuje tři písmena, z nichž dvě jsou totožná, umístěná ve stejném pořadí a na stejném místě.
57 Rozdíl, zdůrazněný v napadeném rozhodnutí, mezi samohláskami „a“ a „i“, jakož i doplnění písmena „s“, kterému předchází apostrof, nejsou dostatečně významné, aby zpochybnily vzhledovou podobnost, která existuje mezi dotčenou starší ochrannou známkou a dominantním prvkem přihlašované ochranné známky (viz v tomto smyslu rozsudek ELS, bod 29 výše, bod 66).
58 Stejně tak přidání výrazu „baby-prop“ v přihlášce ochranné známky nemůže změnit toto posouzení, neboť tento výraz zaujímá druhotné místo v celku tvořeném označením.
59 Odvolací senát tedy právem usoudil, že přihlašovaná ochranná známka a dotčená starší ochranná známka si jsou vzhledově podobné.
60 Pokud jde o argument žalobce vycházející z rozdílu mezi přihlašovanou ochrannou známkou a starší obrazovou ochrannou známkou, tento argument není relevantní, neboť Soud konstatoval v bodě 21 výše, že odvolací senát oprávněně založil své rozhodnutí pouze na dotčené starší slovní ochranné známce, aniž by bylo třeba zkoumat ostatní uplatňované starší ochranné známky.
61 Zadruhé, dominantní prvek přihlašované ochranné známky „pam-pim’s“ a dotčená starší ochranná známka PAM‑PAM jsou z hlediska fonetického složeny ze dvou jednoslabičných výrazů, které začínají stejnou souhláskou „p“ a končí stejnou souhláskou „m“. Mají taktéž společnou počáteční slabiku „pam“. Jediná odlišnost ve výslovnosti se pro španělskou veřejnost týká střední samohlásky druhé slabiky „a“ v dotčené starší ochranné známce a „i“ v přihlašované ochranné známce. Tento nepatrný rozdíl nemůže v žádném případě zpochybnit sluchovou podobnost, která existuje mezi dotčenými ochrannými známkami.
62 Pokud jde o výraz „baby-prop“ obsažený v přihlašované ochranné známce, Soud již uvedl, že zaujímá druhotné místo v celku tvořeném označením. Nemůže tedy zpochybnit výraznou sluchovou podobnost mezi dominantním prvkem přihlašované ochranné známky a dotčenou starší ochrannou známkou [viz v tomto smyslu rozsudek Soudu ze dne 11. května 2005, Grupo Sada v. OHIM − Sadia (GRUPO SADA), T‑31/03, Sb. rozh. s. I‑10001, bod 62].
63 Tvrzení žalobce, že dotčená starší ochranná známka zní jako bubnování, na rozdíl od přihlašované ochranné známky, která v sobě nese aspekt jemnosti, je nepodložené. V každém případě toto tvrzení není dostatečné k vyloučení veškeré sluchové podobnosti mezi přihlašovanou ochrannou známkou a dotčenou starší ochrannou známkou, neboť jemnost zvuku „pam‑pim’s“ nebyla prokázána.
64 Odvolací senát tedy správně usoudil, že mezi přihlašovanou ochrannou známkou a dotčenou starší ochrannou známkou, pojatými jako celek, existuje sluchová podobnost, neboť jejich podobnosti převažují nad jejich rozdíly (viz k podobnému přístupu, rozsudek SELENIUM‑ACE, bod 51 výše, bod 44).
65 Soud krom toho podotýká, že tvrzení žalobce ohledně subjektivity posouzení vzhledové a sluchové podobnosti odvolacím senátem není podložené.
66 Zatřetí z hlediska pojmového nemají označení PAM-PAM a dominantní prvek „pam-pim’s“ přihlašované ochranné známky pro relevantní veřejnost jasný a vymezený sémantický obsah. Jak totiž uvedl správně odvolací senát, nemají ve španělštině význam, kromě žvatlání, které je vlastní malým dětem. Pokud jde o výraz „baby‑prop“, obsažený v přihlašované ochranné známce, je namístě připomenout, že zaujímá druhotné místo v celku tvořeném označením. Navíc, přestože výraz „baby“ může být chápán relevantní veřejností tak, že znamená „dítě“, je namístě podotknout, že výraz „prop“ nemá ve španělštině zvláštní význam. Přihlašovaná ochranná známka PAM‑PIM’S BABY‑PROP pojatá jako celek tedy nemá jasný a vymezený význam. Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobce, neumožňuje relevantní veřejnosti určit dotyčný výrobek.
67 Neexistují tedy pojmové rozdíly, které by mohly neutralizovat vzhledové a fonetické podobnosti, které existují mezi dotčenými označeními.
68 Z výše uvedeného vyplývá, že odvolací senát správně konstatoval podobnost dotčených ochranných známek.
K nebezpečí záměny
– Argumenty účastníků řízení
69 Podle žalobce neexistuje nebezpečí záměny mezi dotčenými ochrannými známkami, neboť relevantní veřejnost, na kterou se tyto ochranné známky vztahují, je zcela odlišná. Spotřebitelem, na kterého je zaměřena přihlašovaná ochranná známka, je veřejnost složená z mladých rodičů, zatímco veřejnost, které se týkají pleny pro dospělé prodávané pod ochrannou známkou PAM‑PAM, se skládá z osob třetího, ba i čtvrtého věku.
70 OHIM je toho názoru, že celkové posouzení nebezpečí záměny dokazuje, že takové nebezpečí záměny existuje. Vzhledem k podobnosti dotčených výrobků a ochranných známek bude mít referenční španělský spotřebitel sklon k tomu přisuzovat výrobkům označeným ochrannou známkou PAM‑PIM’S BABY‑PROP stejný obchodní původ jako výrobkům prodávaným pod ochrannou známkou PAM‑PAM.
– Závěry Soudu
71 Nebezpečí záměny představuje nebezpečí, že se veřejnost může domnívat, že dotčené výrobky nebo služby pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených (rozsudek Soudního dvora ze dne 29. září 1998, Canon, C‑39/97, Recueil, s. I‑5507, bod 29; rozsudky Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 48 výše, bod 17, a ARTHUR ET FELICIE, bod 28 výše, bod 26).
72 Nebezpečí záměny u veřejnosti musí být posuzováno celkově, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory projednávaného případu (rozsudky SABEL, bod 48 výše, bod 22; Canon, bod 71 výše, bod 16, a Lloyd Schuhfabrik Meyer, bod 48 výše, bod 18).
73 Za účelem tohoto celkového posouzení se má za to, že průměrný spotřebitel dotyčných výrobků je běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný. Jeho úroveň průměrné pozornosti se může lišit v závislosti na kategorii dotčených výrobků nebo služeb (rozsudek ELS, bod 29 výše, bod 47).
74 Ve světle výše uvedených úvah je namístě mít v projednávaném případě za to, že existence podobnosti mezi přihlašovanou ochrannou známkou a dotčenou starší ochrannou známkou je prokázána. Navíc je třeba připomenout, jak je učiněno v napadeném rozhodnutí, že výrobky označené kolidujícími ochrannými známkami jsou totožné. Logickým následkem této totožnosti je to, že rozsah případných rozdílů mezi dotčenými označeními je zmírněn (viz v tomto smyslu rozsudek BUDMEN, bod 22 výše, bod 59).
75 Co se týče relevantní veřejnosti, bylo výše prokázáno, že jak dotčená starší ochranná známka, tak přihlašovaná ochranná známka se vztahují zejména na plenkové kalhotky určené pro děti. Relevantní veřejnost je tedy alespoň zčásti tatáž pro obě kolidující ochranné známky.
76 Soud připomíná, že v oděvním odvětví je časté, že stejná ochranná známka má různé konfigurace podle typu výrobku, který označuje. V tomto odvětví je rovněž obvyklé, že stejný podnik používá odvozené ochranné známky, a sice označení odvozená od hlavní ochranné známky a sdílející s ní společný dominantní prvek, pro odlišení různých výrobních řad (rozsudky Fifties, bod 29 výše, bod 49; BUDMEN, bod 22 výše, bod 57, a NLSPORT, NLJEANS, NLACTIVE a NLCollection, bod 49 výše, bod 51). Za těchto podmínek je myslitelné, že relevantní veřejnost považuje výrobky, na které se vztahují kolidující ochranné známky, za náležející sice ke dvěma různým řadám výrobků, přesto však pocházející od stejného podniku (viz v tomto smyslu rozsudky Fifties, bod 29 výše, bod 49, a ARTHUR ET FELICIE, bod 28 výše, bod 68).
77 Vzhledem k těmto skutečnostem je třeba mít za to, že průměrný španělský spotřebitel se může domnívat, že výrobky označené ochrannou známkou PAM‑PIM’S BABY‑PROP pocházejí od stejného podniku, případně od podniků hospodářsky propojených, jako výrobky prodávané pod ochrannou známkou PAM‑PAM.
78 Odvolací senát tedy došel právem k závěru, že mezi dotčenými ochrannými známkami existuje nebezpečí záměny.
79 Jediný žalobní důvod vycházející z porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 musí být tedy zamítnut.
K nákladům řízení
80 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že OHIM požadoval náhradu nákladů řízení a žalobce neměl ve věci úspěch, je namístě posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (pátý senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá.
2) Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 7. září 2006.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |