Language of document : ECLI:EU:T:2009:230

Věc T-285/08

Securvita – Gesellschaft zur Entwicklung alternativer Versicherungskonzepte mbH

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Přihláška slovní ochranné známky Společenství Natur-Aktien-Index – Absolutní důvod pro zamítnutí – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č 40/94 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009] – Návrh na změnu rozhodnutí – Zjevná nepřípustnost“

Shrnutí usnesení

Ochranná známka Společenství – Přezkumné řízení – Žaloba k soudu Společenství – Příslušnost Tribunálu – Změna rozhodnutí Úřadu – Posouzení ve vztahu k pravomocem přiznaným odvolacímu senátu

(Nařízení Rady č. 40/94 ,článek 45, čl. 62 odst. 1, čl. 63 odst. 3, článek 126 a čl. 127 odst. 1)

Návrhové žádání směřující k tomu, aby Tribunál změnil před ním napadené rozhodnutí odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) v tom smyslu, že se nařizuje zápis přihlašované ochranné známky u Úřadu jako ochranné známky Společenství nebo že se uvedená ochranná známka zapíše, je zjevně nepřípustné.

Takové návrhové žádání tvoří návrh na změnu rozhodnutí ve smyslu čl. 63 odst. 3 nařízení č. 40/94 o ochranné známce Společenství. V tomto ohledu je účelem pravomoci Tribunálu změnit rozhodnutí, aby Tribunál přijal rozhodnutí, které byl povinen přijmout odvolací senát v souladu s ustanoveními nařízení č. 40/94. Přípustnost návrhového žádání směřujícího k tomu, aby Tribunál změnil rozhodnutí odvolacího senátu, musí být tedy posuzována s ohledem na pravomoci, které přiznává odvolacímu senátu nařízení č. 40/94.

Z čl. 62 odst. 1 nařízení č. 40/94 přitom vyplývá, že odvolací senát není oprávněn ukládat příkazy oddělení, jehož rozhodnutí přezkoumal. Na základě tohoto ustanovení může totiž odvolací senát po meritorním projednání odvolání podaného proti rozhodnutí jednoho z oddělení uvedených v čl. 57 odst. 1 téhož nařízení, rozhodnout místo oddělení, které napadené rozhodnutí vydalo, nebo věc tomuto oddělení vrátit k dalšímu jednání.

Krom toho v rámci odvolání podaných v souladu s čl. 57 odst. 1 nařízení č. 40/94 proti rozhodnutím průzkumového referenta nebo námitkového oddělení není odvolací senát oprávněn rozhodovat o návrhu směřujícímu k tomu, aby odvolací senát zapsal ochrannou známku Společenství. Zápis ochranné známky Společenství vyplývá ze zjištění, že podmínky stanovené v článku 45 nařízení č. 40/94 jsou splněny, přičemž je třeba upřesnit, že oddělení Úřadu příslušná v oblasti zápisu ochranných známek Společenství nepřijímají v tomto ohledu formální rozhodnutí, které by mohlo být předmětem opravného prostředku. Z ustanovení článků 45, 126 a čl.127 odst. 1 nařízení č. 40/94 totiž vyplývá, že účelem pravomocí přiznaných průzkumovému referentovi a námitkovému oddělení není konstatování, že všechny podmínky zápisu ochranné známky stanovené v článku 45 nařízení č. 40/94 jsou splněny. Za těchto podmínek není odvolací senát s ohledem na ustanovení čl. 62 odst. 1 nařízení č. 40/94 oprávněn rozhodnout o zápisu ochranné známky. Ani Tribunálu tedy nepřísluší, aby rozhodoval o takovém návrhu v tomto smyslu.

(viz body 10-17, 20-24)