Žaloba podaná dne 30. srpna 2021 – Abenante a další v. Rada a Parlament
(Věc T-527/21)
Jednací jazyk: italština
Účastníci řízení
Žalobci: Stefania Abenante (Ferrara, Itálie) a dalších 423 žalobců (zástupce: M. Sandri, advokát)
Žalovaní: Evropský parlament, Rada Evropské unie
Návrhová žádání
Žalobci navrhují, aby Tribunál:
jako předběžné opatření přerušil s okamžitou účinností uplatňování čl. [3] odst. 1 písm. a) a b);
zrušil napadené nařízení v plném rozsahu;
podpůrně konečně zrušil čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/9531 ; zrušil čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/953 konečně nebo do doby, než bude do nařízení vloženo výslovné ustanovení, že pozitivním případem onemocnění Covid-19 je pouze onemocnění, jak je stanoveno v protokolech vydaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v oblasti testů RT-PCR ve vztahu k asymptomatickým osobám a ve vztahu k symptomatickým osobám, pokud jde o vývojové cykly;
podpůrněji, za účelem možného kompromisu ohledně specifických požadavků účastníků řízení, po zrušení znění článku 3 odst. 1 písm. a) a b) napadeného nařízení částečně změnil toto ustanovení tak, že nahradí znění těchto písmen povinností, aby se pro vydání certifikátu EU každý občan Unie podrobil v situacích uvedených v nařízení testu slin a aby v případě pozitivního výsledku tohoto testu byly dodrženy protokoly WHO a ECDC za účelem účinného ověření potvrzeného případu onemocnění virem způsobujícím onemocnění Covid-19;
uložil žalovaným náhradu nákladů tohoto řízení.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody.
První žalobní důvod vycházející z porušení článků 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a rezolucí Rady Evropy č. 2383/21 a 2361/2021.
V této souvislosti žalobci tvrdí, že napadené nařízení tím, že upřednostňuje očkované osoby před osobami neočkovanými proti Covid-19 na nesprávném vědeckém předpokladu, že očkované osoby nepřenášejí nákazu, zakládá protiprávní diskriminaci, pokud jde o výkon práva na volný pohyb, kterou výslovně zakazuje Rada Evropy, jež je výkonným orgánem Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) – organizace, jejíž členy jsou členské státy a jež je podporována Evropskou unií – od jejíchž politik se tudíž členské státy a Evropská unie nemohou odchýlit.
Druhý žalobní důvod vycházející z porušení článků 20, 21, 41 až 49 a 54 Listiny
V této souvislosti žalobci tvrdí, že napadené nařízení neodkazuje na žádný zdroj, který by mohl poskytnout sebemenší nepřímý nebo přímý důkaz o tom, že skutečně existuje vědecká nejistota ohledně skutečnosti, že očkované osoby přenášejí nákazu virem způsobujícím onemocnění Covid-19 méně než zdravé osoby. Neuskutečnila se nezbytná a předběžná adekvátní lékařsko-vědecká konzultace, která by podpořila toto tvrzení. Tvrzení, že očkované osoby nepřenášejí nákazu, odporuje znění nařízení, které uvádí, že je nezbytné čekat na důkazy. Žádný unijní občan nemůže být diskriminován v plném výkonu svého základního práva na neomezený pohyb při neexistenci jakéhokoli důkazu o pravdivosti vědeckého základu pro takové omezení.
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení článku 21 Listiny z hlediska zneužití pravomoci a porušení zásady legality stanovené v článku 49 Listiny z důvodu chybějícího opodstatnění vědeckého základu nařízení
V této souvislosti žalobci tvrdí, že testování a registrace vakcín určených k zabránění šíření viru způsobujícího onemocnění Covid-19 nikdy nebyly zamýšleny k tomu, aby zabránily, že očkované osoby budou přenášet nákazu. Rozšířit použitelnost vakcín nad rámec testování a registrace je protiprávní. Existuje řada nepopiratelných a nezpochybněných listinných důkazů založených na statistikách týkajících se vývoje nákazy v Evropě a ve světě, které ukazují, že země s nejvyšším počtem očkování jsou země, ve kterých je nejvíce nakažených a že očkované osoby přispívají k šíření variant, a zejména varianty „delta“. Existují důkazy, že úmrtnost na Covid-19 je vyšší mezi očkovanými osobami.
Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení článku 20 a článku 35 Listiny z důvodu, že napadené nařízení není v souladu s pokyny WHO a ECDC ohledně používání testů. Zneužití pravomoci.
V této souvislosti žalobci tvrdí, že testy RT-PCR jsou v laboratořích některých zemí amplifikovány ve vyšším počtu cyklů než je počet cyklů stanovený ECDC a WHO jako spolehlivý. Testy jsou používány bez předchozího nebo následného klinického ověření, takže nesprávná amplifikace vede k chybným výsledkům. V případě pozitivního výsledku se test neopakuje, v rozporu s pokyny WHO, tudíž i z tohoto hlediska je testování in vitro zcela nespolehlivé. Napadené nařízení stanoví povinný screening asymptomatických osob, aby mohly obdržet certifikát EU, zatímco pokyny WHO stanoví, že test RT-PCR či rychlý test je pro asymptomatické osoby zbytečný, neboť neexistuje důkaz o tom, že přenášejí nákazu. Jediným skutečně proveditelným řešením, jak dosáhnout při nejvyšší úrovni vědecké serióznosti cíle, aby cestování bylo co nejbezpečnější, který stanoví napadené nařízení, je, aby se očkované a neočkované osoby podrobily testu slin neprodleně před požadovaným nezbytným použitím a aby se v případě pozitivního výsledku podrobily testu RT-PCR amplifikovanému v počtu cyklů, který je slučitelný s pokyny WHO a ECDC.
____________
1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (Úř. věst. L 211, 15.6.2021, s. 1).