Věc T-181/08
Pye Phyo Tay Za
v.
Rada Evropské unie
„Společná zahraniční a bezpečnostní politika – Omezující opatření vůči Myanmaru – Zmrazení finančních prostředků – Žaloba na neplatnost – Právní základ tvořený články 60 ES a 301 ES – Povinnost uvést odůvodnění – Právo na obhajobu – Právo na účinný soudní přezkum – Právo na ochranu vlastnictví – Proporcionalita“
Shrnutí rozsudku
1. Akty orgánů – Volba právního základu – Nařízení, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření přijatá vůči třetí zemi
(Články 60 ES a 301 ES; společné postoje Rady 2006/318 a 2007/750; nařízení Rady č. 194/2008)
2. Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Nařízení, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření přijatá vůči třetí zemi
(Článek 253 ES; nařízení Rady č. 194/2008, čl. 11 odst. 1)
3. Právo Společenství – Zásady – Právo obhajoby – Nařízení, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření přijatá vůči třetí zemi
(Článek 249 ES; společné postoje Rady 2006/318 a 2007/750; nařízení Rady č. 194/2008, čl. 11 odst. 1)
4. Evropská společenství – Soudní přezkum legality aktů orgánů – Hospodářské sankce přijaté Radou na základě článků 60 ES a 301 ES
(Článek 6 EU; články 60 ES a 301 ES; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; nařízení Rady č. 194/2008)
5. Právo Společenství – Zásady – Základní práva – Omezení výkonu základních práv odůvodněné obecným zájmem – Sankce vůči třetí zemi
(Nařízení Rady č. 194/2008)
1. Na základě čl. 60 odst. 1 ES může Rada v souladu s postupem stanoveným v článku 301 ES vůči dotčeným třetím zemím přijmout nezbytná naléhavá opatření v oblasti pohybu kapitálu a plateb. Článek 301 ES výslovně upravuje možnost akce Společenství směřující k pozastavení, omezení nebo úplnému přerušení hospodářských vztahů s jednou nebo několika třetími zeměmi.
V tomto ohledu je opatření, jímž byly na základě nařízení č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru, zmrazeny finanční prostředky a hospodářské zdroje osoby, opatřením přijatým vůči třetí zemi, jelikož jednak pojem „třetí země“ ve smyslu článků 60 ES a 301 ES může zahrnovat vedoucí představitele takové země, jakož i jednotlivce a subjekty, kteří jsou s těmito představiteli spojeni nebo jsou jimi přímo či nepřímo ovládáni, jednak existuje dostatečná spojitost ve smyslu těchto ustanovení mezi dotyčnou osobou a myanmarským vojenským režimem.
Ostatně vzhledem k tomu, že nařízení č. 194/2008 bylo přijato Radou za účelem provedení společného postoje 2006/318, kterým se obnovují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru a společného postoje 2007/750, mohou být omezující opatření stanovená tímto nařízením považována za nezbytná a naléhavá opatření ve smyslu článků 60 ES a 301 ES.
(viz body 54, 56, 61, 73, 76, 79, 82)
2. Nebrání-li tomu naléhavé důvody týkající se bezpečnosti Společenství nebo jeho členských států nebo vedení jejich mezinárodních vztahů, je Rada povinna uvést skutkové a právní okolnosti, na kterých závisí právní odůvodnění opatření spočívajícího ve zmrazení finančních prostředků a úvahy, které ji vedly k jeho přijetí. Odůvodnění takového opatření tedy musí uvádět specifické a konkrétní důvody, na základě kterých se Rada domnívá, že relevantní právní úprava je použitelná na dotyčnou osobu.
Tento požadavek je splněn, pokud Rada při přijetí takového nařízení, jako je nařízení č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru, uvede důvody, na základě nichž má obecně za to, že omezující opatření přijatá vůči Myanmarskému svazu, zejména pak ta, která konkrétně postihují osoby nebo subjekty, na něž se tato opatření vztahují, jsou nebo jsou i nadále důvodná. Vzhledem k tomu, že předmětem uvedeného nařízení je pouze ponechání těchto opatření v platnosti, jelikož nedošlo k podstatným změnám skutkových a právních okolností odůvodňujících zapsání jména těchto osob nebo subjektů mezi jména osob, jež mají prospěch z hospodářské politiky vlády Myanmaru, a jiných osob, jež jsou s ní spojeny, nebyla Rada povinna připomínat výslovně důvody, proč určitá omezující opatření přijatá vůči Myanmarskému svazu konkrétně postihují určitou osobu.
(viz body 96–98, 102, 105)
3. Nařízení, jež obsahuje sankce vůči třetí zemi, které postihují určité kategorie jejích státních příslušníků, má povahu obecně závazného legislativního aktu i v případě, jsou-li dotčené osoby identifikovány svými jmény. Je pravda, že takové nařízení bezprostředně a osobně nepříznivě zasahuje do jejich právního postavení a lze jej napadnout žalobou. V legislativním procesu vedoucím k přijetí sankcí vůči třetí zemi, jež postihují určité kategorie jejích státních příslušníků, se však na tyto kategorie osob nevztahuje právo na obhajobu. Tyto osoby nemají právo účastnit se přijímání takovéhoto nařízení, ačkoliv jsou jím nakonec osobně dotčeny.
Ostatně pokud jde o omezující opatření přijatá vůči Myanmarskému svazu, která stanoví nařízení č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru, nebylo specifické sdělení právních a skutkových okolností odůvodňujících dotčená omezující opatření v žádném případě nezbytné před přijetím uvedeného nařízení vzhledem k tomu, že předmětem tohoto nařízení je ponechání v platnosti již dříve přijatých omezujících opatření. Nařízení č. 194/2008 totiž provádí společné postoje 2006/318 a 2007/750, které byly zveřejněny v Úředním věstníku a uvádějí veškeré skutkové a právní okolnosti odůvodňující přijetí a ponechání dotčených omezujících opatření v platnosti.
Vzhledem k závěrům jež odůvodňují omezující opatření stanovená v uvedených společných postojích, měly mít osoby a subjekty, na něž se konkrétně vztahovala tato opatření, možnost sdělit své stanovisko Radě před přijetím nařízení č. 194/2008. Případná absence předchozího slyšení těchto osob však nemá žádný vliv na legalitu aktu, jelikož takové slyšení nemohlo vyústit v odlišný výsledek.
(viz body 123–124, 127, 130–132)
4. Jednotlivci musejí mít nárok na účinnou soudní ochranu práv, které jim přiznává právní řád Společenství, právo na takovou ochranu je přitom součástí obecných právních zásad vyplývajících z ústavních tradic společných členským státům a bylo zakotveno články 6 a 13 Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách a znovu potvrzeno článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie.
Pokud jde o osoby a subjekty, na něž se vztahují opatření spočívající ve zmrazení finančních prostředků stanovená na základě nařízení č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru, je záruka týkající se práva na účinnou soudní ochranu zabezpečena právem dotčených osob podat proti uvedenému rozhodnutí žalobu na neplatnost k Tribunálu.
Pokud jde o rozsah přezkumu vykonávaného Tribunálem, je namístě připustit, že Rada má širokou posuzovací pravomoc, pokud jde o skutečnosti, které mají být zohledněny za účelem přijetí opatření spočívajících v hospodářských sankcích na základě článků 60 ES a 301 ES, v souladu se společným postojem přijatým v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jelikož soud nemůže nahradit zejména posouzení Rady svým posouzením důkazů, skutečností a okolností odůvodňujících přijetí takových opatření, musí se přezkum legality rozhodnutí o zmrazení finančních prostředků vykonávaný Tribunálem omezit na ověření dodržení procesních pravidel a pravidel týkajících se odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění, jakož i neexistence zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu a zneužití pravomoci.
(viz body 141–142, 144)
5. Význam cílů sledovaných právní úpravou, jíž jsou stanoveny sankce vůči třetí zemi, může být takové povahy, že odůvodňuje negativní důsledky, a to i značně negativní důsledky, pro určité dotčené osoby, včetně osob, které nemají žádnou odpovědnost za situaci, jež vedla k přijetí dotyčných opatření, ale jsou jimi dotčeny zejména na svých vlastnických právech.
Cílem nařízení č. 194/2008, kterým se obnovují a zpřísňují omezující opatření vůči Barmě/Myanmaru, je vzhledem k dlouhotrvajícímu a neustávajícímu vážnému porušování lidských práv myanmarským vojenským režimem přispět k podpoře dodržování základních práv a usilovat o ochranu etických zásad ve společnosti. S ohledem na význam takového cíle obecného zájmu nelze zmrazení veškerých finančních prostředků a hospodářských zdrojů členů vlády Myanmaru a osob s nimi spojených samo o sobě považovat za nevhodné nebo nepřiměřené.
Kromě toho skutečnost, že určitá osoba je takovým nařízením považována za osobu spojenou s uvedeným vojenským režimem nemá za důsledek, že v návaznosti na individuální opětovný přezkum rozhodnutí, jímž je její jméno přidáno na seznam nebo ponecháno na seznamu osob, na něž se vztahuje zmrazení finančních prostředků, provedený Radou, musí být její jméno automaticky ponecháno na tomto seznamu, jelikož může v každém případě prokázat, že se odloučila od uvedeného režimu a nemá žádný prospěch z hospodářské politiky třetí země.
(viz body 160–161, 163, 167)