Věc T‑214/13

Rainer Typke

v.

Evropská komise

„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se výběrového řízení EPSO/AD/230‑231/12 – Implicitní odepření přístupu – Odepření přístupu – Žádost o úpravu návrhových žádání předložených v replice – Lhůta – Zrušení implicitního rozhodnutí jeho autorem ab initio – Nevydání rozhodnutí ve věci samé – Pojem ‚dokument‘ – Výtah a uspořádání informací obsažených v elektronických databázích“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 2. července 2015

1.      Soudní řízení – Rozhodnutí nebo nařízení, kterým je v průběhu řízení nahrazen napadený akt – Nová skutečnost – Žádost o rozšíření původních návrhových žádání a žalobních důvodů – Lhůta k podání takové žádosti – Počátek běhu – Datum oznámení nového aktu zúčastněným osobám

(Článek 263 šestý pododstavec SFEU; jednací řád Tribunálu, článek 102)

2.      Žaloba na neplatnost – Fyzické nebo právnické osoby – Právní zájem na řízení – Žaloba směřující proti implicitnímu zamítavému rozhodnutí Komise týkajícímu se žádosti o přístup k dokumentům – Rozhodnutí nahrazené v průběhu řízení výslovným rozhodnutím – Žalobce, který podal proti posledně uvedenému rozhodnutí novou žalobu – Zánik právního zájmu na řízení

(Článek 263 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, články 7 a 8)

3.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Povinnost orgánu provést konkrétní a individuální posouzení dokumentů – Posouzení, které se jeví jako obzvlášť zatěžující a nepřiměřené – Výjimka z povinnosti posouzení – Omezený rozsah – Povinnost orgánu dohodnout se s žadatelem

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 6 odst. 3)

4.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Rozlišování mezi dokumentem a informací – Povinnost orgánu odpovědět na každou žádost jednotlivce o informace – Neexistence

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 1 a čl. 3 písm. a)]

5.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Působnost – Žádost o přístup usilující o provedení vyhledávání v databázích – Zahrnutí – Omezení – Sdělení údajů z uvedených databází podle schématu nestanoveného těmito databázemi – Vyloučení

[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 2 odst. 3, čl. 3 písm. a) a článek 4]

6.      Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Odepření přístupu k dokumentu proto, že neexistuje, nebo proto, že jím dotčený orgán nedisponuje – Domněnka neexistence vycházející z tvrzení, které v tomto smyslu učinil dotčený orgán – Použití v případě žádosti o přístup k databázím

(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 27–29)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 33–37)

3.      Kvalifikace dokumentu nezávisí v rámci žádosti o přístup podané na základě nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise na značné pracovní zátěži, kterou případně vyžaduje taková žádost po dotčené administrativě. I pokud tedy taková žádost může ochromit řádné fungování administrativy, nevede to k její nepřípustnosti. V takovém výjimečném případě odráží právo orgánu usilovat s žadatelem o nalezení „přijatelného řešení“ na základě čl. 6 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 možnost přihlédnout, i když velmi omezeně, k nutnosti sladit zájmy žadatele a zájmy řádné správy.

(viz bod 51)

4.      Pro účely aplikace nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je nezbytné zachovat rozlišování mezi pojmem „dokument“ a pojmem „informace“.

Informace se totiž od dokumentu odlišuje především v tom, že je definována jako údaj, který se může mimo jiné vyskytovat v jednom či více dokumentech. V tomto ohledu je třeba uvést, že ze skutečnosti, že žádné ustanovení nařízení č. 1049/2001 neupravuje právo na přístup k informaci v pravém slova smyslu, nelze dovozovat, že právo veřejnosti na přístup k dokumentu orgánu, které plyne z čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení, s sebou přináší povinnost orgánu odpovědět na jakoukoliv žádost jednotlivce o informace.

(viz body 53, 54)

5.      Právo na přístup k dokumentům orgánů ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise se obecně týká pouze existujících dokumentů, kterými dotyčný orgán disponuje. Žádost o přístup, která by orgán vedla k vytvoření nového dokumentu, a to i na základě prvků, které jsou již obsaženy v existujících dokumentech, jimiž disponuje, tudíž není žádostí o částečný přístup a nespadá do rámce nařízení č. 1049/2001.

V případě žádosti o přístup usilující o to, aby orgán provedl vyhledávání v jedné či více ze svých databází podle žadatelem definovaných parametrů, je orgán povinen, s výhradou případného uplatnění článku 4 nařízení č. 1049/2001, této žádosti vyhovět, může-li být vyhledání, které žádost vyžaduje, provedeno s využitím vyhledávacích nástrojů, které jsou k této databázi k dispozici.

Jak totiž lze předpokládat z důvodu komplexních vztahů, které v rámci databáze spojují každý údaj s několika dalšími údaji, jsou možné různé prezentace souboru údajů obsažených v takové databázi. Stejně tak je možné vybrat část údajů zahrnutých do takové prezentace a ostatní skrýt.

Od orgánu nelze naproti tomu v rámci žádosti o přístup k dokumentům podané na základě nařízení č. 1049/2001 vyžadovat, aby sdělil žadateli všechny údaje obsažené v některé z jeho databází, či dokonce v několika z nich, nebo jejich část, seřazené do schématu, s nímž uvedená databáze nepočítá. Taková žádost směřuje k vytvoření nového dokumentu, a v důsledku toho nespadá do rámce nařízení č. 1049/2001. Takovou žádostí totiž není žádáno o částečný přístup k dokumentu obsahujícímu údaje zpracované podle schématu uspořádání, které již existuje, a je tedy použitelné s pomocí nástrojů, které má orgán aktuálně k dispozici k dotčené databázi či dotčeným databázím, nýbrž o vytvoření dokumentu obsahujícího zpracované a vzájemně propojené údaje podle nového schématu uspořádání, které nelze aplikovat s pomocí uvedených nástrojů, tedy nového dokumentu ve smyslu čl. 3 písm. a) uvedeného nařízení. U databází tudíž platí, že předmětem žádosti o přístup podané na základě nařízení č. 1049/2001 může být vše, co lze z takových databází vypsat běžným nebo rutinním vyhledáváním.

(viz body 55–59)

6.      S veškerými prohlášeními orgánů, která se týkají neexistence dokumentů požadovaných v rámci nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, se pojí vyvratitelná domněnka legality. Tato domněnka se uplatní i za předpokladu, že orgán prohlásí, že kombinace údajů, která je předmětem žádosti o přístup, jež mu je určena, není předvídána databází či databázemi, ve kterých jsou uvedené údaje zaznamenány, a že tudíž takovou kombinaci nelze na základě běžného nebo rutinního hledání získat.

(viz bod 66)