Žaloba podaná dne 25. ledna 2012 - Advance Magazine Publishers v. OHIM -López Cabré (TEEN VOGUE)

(Věc T-37/12)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Advance Magazine Publishers, Inc. (New York, Spojené státy) (zástupce: T. Alkin, Barrister)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Další účastník řízení před odvolacím senátem: Eduardo López Cabré (Barcelona, Španělsko)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 22. listopadu 2011 ve věcu R 1763/2010-4 v rozsahu, v němž se týká námitky starší ochranné známky; a

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatel ochranné známky Společenství: žalobkyně.

Dotčená ochranná známka Společenství: Slovní ochranná známka "TEEN VOGUE" mj. pro výrobky zapsané ve třídě 18 - přihláška ochranné známky Společenství č. 5265517

Majitel ochranné známky nebo označení namítaných v námitkovém řízení: další účastník řízení před odvolacím senátem.

Namítaná ochranná známka nebo označení: registrace č. 496371 španělské slovní ochranné známky "VOGUE" pro výrobky zapsané ve třídě 18; registrace č. 2153619 španělské obrazové ochranné známky "VOGUE moda en lluvia" pro výrobky zapsané ve třídě 18; registrace č. 2082287 slovní ochranné známky Společenství "VOGUE" pro výrobky zapsané ve třídě 18

Rozhodnutí námitkového oddělení: částečné zamítnutí námitek CTM.

Rozhodnutí odvolacího senátu: zamítnutí odvolání.

Dovolávané žalobní důvody: Porušení čl. 43 odst. 2 nařízení Rady č. 207/2009 nebo pravidla 22 odst. 3 nařízení Komise (ES) č. 2868/95, jakož i porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady č. 207/2009, neboť odvolací senát se dopustil nesprávného právního posouzení tím, že určil, že důkaz osoby podávající námitky byl "jako celek" dostatečný k prokázání užívání starší ochranné známky, a dále se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení tím, že určil, že mezi ochrannou známkou žalobce a namítanou ochrannou známkou existovala podobnost resp. nebezpečí záměny.

____________