ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (čtvrtého senátu)
18. dubna 2024(*)
„Řízení o předběžné otázce – Hodnoty a cíle Evropské unie – Článek 2 SEU – Právní stát – Článek 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU – Nezávislý a nestranný soud – Reorganizace soudní příslušnosti v rámci členského státu – Zrušení specializovaného trestního soudu – Nepřípustnost žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce“
Ve věci C‑634/22,
jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Městského soudu v Sofii (Sofijski gradski sad, Bulharsko) ze dne 28. září 2022, došlým Soudnímu dvoru dne 10. října 2022, v trestním řízení proti
OT,
PG,
CR,
VT,
MD,
za účasti:
Sofijska gradska prokuratura,
SOUDNÍ DVŮR (čtvrtý senát),
ve složení: C. Lycourgos (zpravodaj), předseda senátu, O. Spineanu-Matei, J.‑C. Bonichot, S. Rodin a L. S. Rossi, soudci,
generální advokát: M. Campos Sánchez-Bordona,
za soudní kancelář: A. Calot Escobar, vedoucí,
s přihlédnutím k písemné části řízení,
s ohledem na vyjádření, která předložili:
– za polskou vládu: B. Majczyna a S. Żyrek, jako zmocněnci,
– za Evropskou komisi: K. Herrmann, E. Ruseva a P. J. O. Van Nuffel, jako zmocněnci,
po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 23. listopadu 2023,
vydává tento
Rozsudek
1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 2, čl. 6 odst. 1 a 3 a čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU ve spojení s článkem 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), jakož i výkladu zásady přednosti unijního práva.
2 Tato žádost byla předložena v rámci trestního řízení vedeného proti pěti osobám pro skutky kvalifikované jako organizovaná trestná činnost.
Právní rámec
3 V ustanovení § 43 přechodných a závěrečných ustanovení zákona o změně a doplnění zákona o organizaci soudů (zakon za izmenenie i dopalnanie na Zakona za sadebnata vlast) (DV č. 32 ze dne 26. dubna 2022, dále jen „ZIDZSV“), se uvádí:
„Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ruší Specializovaný trestní soud (Specializiran nakazatelen sad, Bulharsko), Odvolací specializovaný trestní soud (Apelativen specializiran nakazatelen sad, Bulharsko), Specializované státní zastupitelství (Specializirana prokuratura, Bulharsko) a Odvolací specializované státní zastupitelství (Apelativna specializirana prokuratura, Bulharsko).“
4 V ustanovení § 44 těchto přechodných a závěrečných ustanovení se uvádí:
„(1) Soudci Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) a Odvolacího specializovaného trestního soudu (Apelativen specializiran nakazatelen sad) budou přeloženi za podmínek a postupem stanoveným v § 194 odst. 1.
(2) Do čtrnácti dnů od vyhlášení tohoto zákona mohou osoby uvedené v odstavci 1 podat ke Kolegiu soudců Nejvyšší soudní rady žádost, v níž uvedou, že si přejí být opětovně jmenovány do funkce soudce, kterou zastávaly před svým jmenováním ke Specializovanému trestnímu soudu (Specializiran nakazatelen sad) nebo k Odvolacímu specializovanému trestnímu soudu (Apelativen specializiran nakazatelen sad).
(3) Do třiceti dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2 přijme Kolegium soudců Nejvyšší soudní rady rozhodnutí o vytvoření soudcovských míst u soudů, která odpovídají místům zrušeným u Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) a Odvolacího specializovaného trestního soudu (Apelativen specializiran nakazatelen sad), přičemž zohlední pracovní vytížení dotyčných soudů. Nejvýše jedna čtvrtina soudců zrušeného Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) a nejvýše jedna třetina soudců zrušeného Odvolacího specializovaného trestního soudu (Apelativen specializiran nakazatelen sad) bude přeložena k jednomu a témuž soudu.
(4) Po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 přeloží Kolegium soudců Nejvyšší soudní rady soudce ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Rozhodnutí Kolegia soudců Nejvyšší soudní rady uvedená v odstavci 4 jsou okamžitě vykonatelná.“
5 V ustanovení § 49 uvedených přechodných a závěrečných ustanovení se uvádí:
„Trestní věci projednávané v prvním stupni před Specializovaným trestním soudem (Specializiran nakazatelen sad), v nichž se před nabytím účinnosti tohoto zákona nekonalo žádné předběžné jednání, se postupují příslušným soudům do sedmi dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona.“
6 V ustanovení § 50 týchž přechodných a závěrečných ustanovení se uvádí:
„(1) Od nabytí účinnosti tohoto zákona spadají trestní věci, které v prvním stupni projednával Specializovaný trestní soud (Specializiran nakazatelen sad) a v nichž se konalo předběžné jednání, do pravomoci Městského soudu v Sofii (Sofijski gradski sad, Bulharsko) a v jejich projednávání pokračuje soudní kolegium, které vedlo jednání.
(2) Soudci soudních kolegií, kteří nebyli přeloženi k Městskému soudu v Sofii (Sofijski gradski sad), jsou delegováni za účelem účasti na projednávání věcí až do skončení řízení.
(3) Soudci kolegia, kteří v prvním stupni projednávali trestní věci, v nichž byl již vydán rozsudek, jsou delegováni za účelem vypracování odůvodnění rozsudku, nebyli-li přeloženi k Městskému soudu v Sofii (Sofijski gradski sad).
[…]“
7 V ustanovení § 59 přechodných a závěrečných ustanovení ZIDZSV se uvádí:
„(1) Městský soud v Sofii (Sofijski gradski sad) je nástupcem Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad), pokud jde o aktiva, pasiva, práva a povinnosti.
(2) Odvolací soud v Sofii (Apelativen sad Sofia, Bulharsko) je nástupcem Odvolacího specializovaného trestního soudu (Apelativen specializiran nakazatelen sad), pokud jde o aktiva, pasiva, práva a povinnosti.“
Původní řízení a předběžné otázky
8 Od 12. července 2019 jsou OT, PG, CR, VT a MD stíháni pro účast na organizované zločinecké skupině zaměřené na koordinované vydírání, přičemž nejprve byli stíháni před Specializovaným trestním soudem (Specializiran nakazatelen sad) a po jeho zrušení jsou stíháni před Městským soudem v Sofii (Sofijski gradski sad).
9 Specializovaný trestní soud (Specializiran nakazatelen sad) a Odvolací specializovaný trestní soud (Apelativen specializiran nakazatelen sad) (dále jen společně „specializované trestní soudy“) byly bulharským zákonodárcem zřízeny v roce 2011. Původně byly tyto specializované trestní soudy příslušné pouze k rozhodování o trestných činech spáchaných organizovanými zločineckými skupinami. Jejich příslušnost byla následně rozšířena na „trestné činy proti [Bulharské] republice“ a na trestné činy korupce v případě osob ve vysokých veřejných funkcích.
10 Na základě ZIDZSV byly specializované trestní soudy zrušeny s účinností od 28. července 2022.
11 ZIDZSV stanoví, že od tohoto data se Městský soud v Sofii (Sofijski gradski sad) stává nástupcem Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) a Odvolací soud v Sofii (Apelativen sad Sofia) nástupcem Odvolacího specializovaného trestního soudu (Apelativen specializiran nakazatelen sad).
12 Z důvodové zprávy k ZIDZSV vyplývá, že cílem takových strukturálních a organizačních změn je zaručit ústavní zásadu nezávislosti soudnictví a ochranu ústavních práv občanů, jelikož specializované trestní soudy za deset let své činnosti nedosáhly cílů, které jim byly stanoveny při jejich zřízení, a směšování kritérií věcné a osobní specializace, která vymezují příslušnost těchto soudů, vyvolalo pochybnosti ohledně jejich nezávislosti.
13 Podle § 50 přechodných a závěrečných ustanovení ZIDZSV musí být projednávání takových věcí, jako je věc v původním řízení, v nichž se konalo předběžné jednání před nabytím účinnosti ZIDZSV, bez ohledu na zrušení specializovaných trestních soudů dokončeno soudním kolegiem, které vedlo dané jednání. Za tímto účelem bulharský zákonodárce stanovil, že tyto věci budou postoupeny Městskému soudu v Sofii (Sofijski gradski sad) a Odvolacímu soudu v Sofii (Apelativen sad Sofia), že mandát přísedících, kteří se projednávání těchto věcí účastní, bude změněn tak, aby byli považováni za přísedící u posledně uvedených soudů, a že soudci specializovaných trestních soudů, kteří k výše uvedeným soudům nebyli přeloženi, k nim budou delegováni.
14 V projednávané věci má tedy senát Městského soudu v Sofii (Sofijski gradski sad), který je nyní příslušný k rozhodnutí věci v původním řízení, stejné složení jako senát Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad), který byl k rozhodnutí této věci příslušný před zrušením tohoto posledně uvedeného soudu.
15 S ohledem na výše uvedené předkládající soud zaprvé poznamenává, že dne 25. února 2022, kdy probíhala veřejná konzultace k návrhu zákona vedoucího k přijetí ZIDZSV, se advokátka OT jakožto zástupkyně nevládní organizace veřejně vyslovila pro zrušení Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) z důvodu, že tento specializovaný trestní soud neumožňuje zaručit spravedlivý proces.
16 Avšak ani po přijetí ZIDZSV nepředložil OT žádný návrh na vyloučení soudce pro podjatost. Předkládající soud rovněž neshledává žádný důvod pro své vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jelikož se domnívá, že není subjektivně podjatý ve vztahu k věci ani ve vztahu k účastníkům v původním řízení.
17 Takové veřejné prohlášení, jaké učinila advokátka OT, však podle předkládajícího soudu vyvolává legitimní obavy ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Totéž podle jeho názoru platí pro důvody, které bulharský zákonodárce uplatnil k odůvodnění zrušení specializovaných trestních soudů, neboť tyto důvody zpochybňují nejen nezávislost senátu, který rozhodoval v trestním řízení proti OT, ale i nezávislost celého Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad).
18 Zadruhé předkládající soud vyjadřuje pochybnosti o slučitelnosti uvedených důvodů s unijním právem.
19 Předkládající soud uvádí, že až do přijetí ZIDZSV bylo nesporné, že Specializovaný trestní soud (Specializiran nakazatelen sad) splňuje požadavky čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, čl. 267 třetího pododstavce SFEU a čl. 47 druhého pododstavce Listiny.
20 Podle předkládajícího soudu se navíc důvody, na základě kterých bulharský zákonodárce dospěl k závěru, že specializované trestní soudy nejsou nezávislé a nechrání ústavní práva občanů, nikdy nezakládaly na konkrétních důkazech, ačkoli takové důvody měly být náležitě prokázány.
21 Konečně zatřetí si uvedený soud klade otázku, zda může s ohledem na důvody zrušení Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) i nadále rozhodovat v řízeních, která před ním probíhají, a v případě, že by neshledal žádný důvod pro své vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci, jaké důsledky by to mělo na rozhodnutí, která by přijal.
22 Za těchto podmínek se Městský soud v Sofii (Sofijski gradski sad) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:
„1) Musí být článek 2, čl. 6 odst. 1 a 3 a čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 [Listiny] vykládány v tom smyslu, že je narušena nezávislost soudu, který byl zrušen [ZIDZSV], ale jehož soudci musí pokračovat v projednávání věcí, které jim byly přiděleny, až do [data zrušení uvedeného soudu] a po tomto datu pokračovat v projednávání věcí [zahájených u uvedeného soudu], ve kterých se již konala předběžná jednání, pokud je tentýž soud zrušen z důvodu, že tak bude zaručena ústavní zásada nezávislosti soudnictví a ochrana ústavních práv občanů, aniž byly předloženy řádné argumenty ohledně skutečností vedoucích k závěru, že [je tato zásada porušena]?
2) Musí být výše uvedená ustanovení unijního práva vykládána v tom smyslu, že brání takovým vnitrostátním ustanovením, jako jsou ustanovení [ZIDZSV], která z uvedených důvodů vedou k úplnému zrušení Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) jako bulharského nezávislého soudního orgánu a k přeložení soudců (včetně soudce soudního kolegia rozhodujícího o projednávané trestní věci) z tohoto soudu k jiným soudům, ale která těmto soudcům ukládají povinnost pokračovat v projednávání věcí, jejichž projednávání zahájili u zrušeného soudu?
3) V případě kladné odpovědi a s ohledem na přednost unijního práva, jaké procesní úkony by měli provést soudci zrušených soudů ve věcech zahájených u těchto zrušených soudů (jejichž projednávání jsou ze zákona povinni dokončit) i s ohledem na svou povinnost posoudit důvody pro své vyloučení z projednávání a rozhodnutí těchto věcí? Jaké důsledky by to mělo pro procesní rozhodnutí vydaná ve věcech zahájených u zrušeného soudu, které musí být dokončeny, a pro rozhodnutí, kterými se končí řízení v těchto věcech?“
K pravomoci Soudního dvora
23 Polská vláda v podstatě tvrdí, že takové otázky týkající se organizace soudnictví členských států, jaké jsou předmětem předběžných otázek, spadají do výlučné pravomoci těchto členských států, a nikoli do věcné působnosti unijního práva.
24 Z ustálené judikatury v tomto ohledu vyplývá, že i když organizace soudnictví v členských státech spadá do pravomoci těchto států, nic to nemění na tom, že při výkonu této pravomoci musí členské státy dodržovat povinnosti, které pro ně vyplývají z unijního práva [rozsudek ze dne 19. listopadu 2019, A. K. a další (Nezávislost kárného kolegia Nejvyššího soudu), C‑585/18, C‑624/18 a C‑625/18, EU:C:2019:982, bod 75, a rozsudek ze dne 9. ledna 2024, G. a další (Jmenování soudců obecných soudů v Polsku), C‑181/21 a C‑269/21, EU:C:2024:1, bod 57 a citovaná judikatura].
25 Kromě toho ze znění předběžných otázek jasně vyplývá, že se tyto otázky netýkají výkladu bulharského práva, ale výkladu ustanovení unijního práva, která jsou v nich uvedena.
26 Z toho plyne, že Soudní dvůr má pravomoc rozhodnout o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce.
K přípustnosti žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce
27 Polská vláda má za to, že jelikož původní řízení nevykazuje žádný vztah k unijnímu právu, musí být předběžné otázky prohlášeny za nepřípustné.
28 Evropská komise má rovněž za to, že tyto otázky jsou nepřípustné, jelikož pochybnosti předkládajícího soudu jsou hypotetické, neboť uvedený soud podle jejího názoru neuvádí žádný subjektivní důvod pro své vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci a účastníci původního řízení nezpochybňují jeho objektivní nestrannost. Uvedené otázky jsou mimoto irelevantní pro řešení věci v původním řízení, neboť strukturální a organizační změny provedené přijetím ZIDSZV se týkají pouze Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad), a nikoli předkládajícího soudu.
29 Podle ustálené judikatury je pouze věcí vnitrostátního soudu, kterému byl spor v původním řízení předložen a který musí nést odpovědnost za soudní rozhodnutí, jež bude vydáno, aby s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem tohoto sporu posoudil jak nezbytnost rozhodnutí o předběžné otázce pro vydání svého rozsudku, tak relevanci otázek, které klade Soudnímu dvoru. Z toho plyne, že na otázky položené vnitrostátními soudy se vztahuje domněnka relevance a Soudní dvůr smí rozhodnutí o těchto otázkách odmítnout pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, pokud se jedná o hypotetický problém nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými a právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na dané otázky (viz zejména rozsudek ze dne 21. prosince 2023, European Superleague Company, C‑333/21, EU:C:2023:1011, bod 64 a citovaná judikatura).
30 Jak totiž vyplývá ze samotného znění článku 267 SFEU, požadované rozhodnutí o předběžné otázce musí být „nezbytné“ k tomu, aby předkládající soud mohl „vyn[ést] rozsud[ek]“ ve věci, která mu byla předložena [rozsudek ze dne 24. listopadu 2020, Openbaar Ministerie (Padělání dokumentů), C‑510/19, EU:C:2020:953, bod 27 a citovaná judikatura].
31 Soudní dvůr připomněl, že ze znění i systematiky článku 267 SFEU vyplývá, že řízení o předběžné otázce zejména předpokládá, že před vnitrostátními soudy skutečně probíhá spor, v jehož rámci mají vnitrostátní soudy vydat rozhodnutí, které může zohlednit rozsudek vydaný v řízení o předběžné otázce. V rámci takového řízení musí tedy mezi tímto sporem a ustanoveními unijního práva, jejichž výklad je požadován, existovat takový vztah, aby byl tento výklad objektivně nezbytný pro rozhodnutí, které musí předkládající soud přijmout [rozsudek ze dne 9. ledna 2024, G. a další (Jmenování soudců obecných soudů v Polsku), C‑181/21 a C‑269/21, EU:C:2024:1, body 64 a 65 a citovaná judikatura].
32 V projednávané věci se předkládající soud v podstatě táže, zda článek 2, čl. 6 odst. 1 a 3 a čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec SEU ve spojení s článkem 47 Listiny musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby členové soudu, který byl členským státem zrušen za účelem zaručení ústavní zásady nezávislosti soudnictví a ochrany ústavních práv občanů, mohli jakožto členové soudu, který je nástupcem takto zrušeného soudu, pokračovat v projednávání některých věcí, které jim byly předloženy jakožto členům uvedeného zrušeného soudu.
33 Z odůvodnění předkládacího rozhodnutí vyplývá, že předběžné otázky se konkrétně týkají výkladu zásady nezávislosti soudců, jak je zaručena ustanoveními unijního práva uvedenými v předchozím bodě.
34 V tomto ohledu je třeba připomenout, že i když rozdělení nebo reorganizace soudní příslušnosti v rámci členského státu v zásadě spadá pod svobodu členských států zaručenou článkem 4 odst. 2 SEU, platí to mimo jiné pouze s výhradou toho, že takové rozdělení nebo taková reorganizace nenaruší dodržování hodnoty právního státu uvedené v článku 2 SEU a požadavky vyplývající v tomto ohledu z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, včetně požadavků nezávislosti a nestrannosti a požadavku, aby soudy, které mají vykládat a uplatňovat unijní právo, byly předem zřízeny zákonem [rozsudek ze dne 5. června 2023, Komise v. Polsko (Nezávislost a soukromý život soudců), C‑204/21, EU:C:2023:442, bod 263].
35 Požadavek nezávislosti soudů, který vyplývá z čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, má dva aspekty. První, vnější aspekt předpokládá, že dotyčný orgán vykonává funkce zcela samostatně, není hierarchicky na nikoho vázán ani není nikomu podřízen a od nikoho nepřijímá příkazy či pokyny jakéhokoliv původu, čímž je chráněn před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly narušit nezávislost rozhodování jeho členů a ovlivnit jejich rozhodnutí. Druhý, vnitřní aspekt souvisí s pojmem „nestrannost“ a týká se rovného odstupu ve vztahu ke stranám sporu a jejich příslušným zájmům s ohledem na předmět sporu. Tento aspekt vyžaduje objektivitu a neexistenci jakéhokoliv zájmu na vyřešení sporu mimo striktní použití právního předpisu [rozsudek ze dne 22. února 2022, RS (Účinek rozsudků ústavního soudu), C‑430/21, EU:C:2022:99, bod 41 a citovaná judikatura].
36 Tento požadavek nezávislosti soudců vyžaduje, aby režim použitelný na přeřazování soudců bez jejich souhlasu poskytoval zejména nezbytné záruky, aby se zabránilo jakémukoli riziku, že tato nezávislost bude ohrožena přímými či nepřímými vnějšími zásahy. Je tedy důležité, aby taková opatření mohla být přijímána pouze z legitimních důvodů souvisejících zejména s rozdělením dostupných zdrojů umožňujícím zajistit řádný výkon spravedlnosti [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. října 2021, W.Ż. (Kolegium pro mimořádnou kontrolu a věci veřejné Nejvyššího soudu – Jmenování), C‑487/19, EU:C:2021:798, body 117 a 118].
37 V projednávané věci se bulharský zákonodárce rozhodl zrušit Specializovaný trestní soud (Specializiran nakazatelen sad) z naléhavých důvodů souvisejících s nutností zajistit řádný výkon spravedlnosti, aniž zpochybnil individuální nezávislost členů uvedeného soudu.
38 Z důvodové zprávy k ZIDZSV, jak je zmíněna v bodě 15 předkládacího rozhodnutí, totiž vyplývá, že právě koncentrace vysoce citlivých věcí, které měl projednávat Specializovaný trestní soud (Specializiran nakazatelen sad), představovala riziko, že uvedený soud nebude dostatečně efektivní a bude vystaven nepřípustnému tlaku. A dále z relevantních ustanovení bulharského práva vyplývá, že soudci, kteří tvořili uvedený soud, byli bulharským zákonodárcem považováni za dostatečně nezávislé a nestranné, aby u Městského soudu v Sofii (Sofijski gradski sad) pokračovali v projednávání věcí, ve kterých se u Specializovaného trestního soudu (Specializiran nakazatelen sad) konalo předběžné jednání.
39 Mimoto jak bylo uvedeno v bodě 16 tohoto rozsudku, účastníci původního řízení nezpochybnili nezávislost nebo nestrannost předkládajícího soudu a posledně uvedený nemá žádné pochybnosti o své subjektivní nestrannosti.
40 Ačkoli je za těchto podmínek pravda, že každý soud je povinen ověřit, že je nezávislým a nestranným soudem předem zřízeným zákonem ve smyslu mimo jiné čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU, jestliže o této skutečnosti vyvstane vážná pochybnost [rozsudek ze dne 9. ledna 2024, G. a další (Jmenování soudců obecných soudů v Polsku), C‑181/21 a C‑269/21, EU:C:2024:1, bod 68 a citovaná judikatura], nic to nemění na tom, že z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce nelze usuzovat, proč by taková pochybnost existovala v projednávané věci.
41 Výklad ustanovení unijního práva, z nichž vyplývají požadavky na nezávislost a nestrannost soudů, které mají vykládat a uplatňovat unijní právo, se tudíž nejeví být nezbytný pro účely řešení sporu v původním řízení.
42 Z toho plyne, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je nepřípustná.
K nákladům řízení
43 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.
Z těchto důvodů Soudní dvůr (čtvrtý senát) rozhodl takto:
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná rozhodnutím Městského soudu v Sofii (Sofijski gradski sad, Bulharsko) ze dne 28. září 2022 je nepřípustná.
Podpisy