Věc T‑86/08

Řecká republika

v.

Evropská komise

„EZOZF – Záruční sekce – Výdaje vyloučené z financování – Ovoce a zelenina – Rozvoj venkova – Nedodržení platebních lhůt – Vyhovění rozsudku Soudního dvora – Překážka věci rozsouzené – Lhůta 24 měsíců – Zásada proporcionality“

Shrnutí rozsudku

1.      Zemědělství – EZOZF – Účetní závěrka – Omezení odepření financování – Lhůta 24 měsíců – Zrušení zamítavého rozhodnutí – Opakování postupu schválení účetní závěrky – Nová finanční oprava výdajů uskutečněných během 24 měsíců před oznámením výsledků šetření členskému státu – Přípustnost

[Nařízení Rady č. 729/70, čl. 5 odst. 2 písm. c) pátý pododstavec]

2.      Soudní dvůr – Rozsudky – Výklad právních pravidel – Použití na právní vztahy vniklé a založené před vynesením rozsudku

3.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí týkající se schválení účetní závěrky ve vztahu k výdajům financovaným z EZOZF

(Článek 253 ES)

4.      Zemědělství – EZOZF – Účetní závěrka – Odepření financování výdajů, které jsou výsledkem nesrovnalostí při použití právní úpravy Společenství – Nesouhlas dotyčného členského státu – Důkazní břemeno – Rozložení mezi Komisi a členský stát

5.      Zemědělství – EZOZF – Účetní závěrka – Vyčíslení výdajů, které mají být vyloučeny z financování Společenství – Oznámení následující po oznámení o výsledcích šetření a po diskuzi s členským státem

(Nařízení Komise č. 1663/95, ve znění nařízení č. 2245/1999, čl. 8 odst. 1)

1.      Unijní právo nebrání tomu, aby se postup schválení účetní závěrky opakoval v případě, že po ukončení tohoto postupu bylo zrušeno rozhodnutí Komise, kterým se z financování Společenství vylučují určité výdaje uskutečněné členskými státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). Článek 5 odst. 2 písm. c) pátý pododstavec nařízení č. 729/70 o financování společné zemědělské politiky nebrání opětovnému postupu schválení účetní závěrky, týká‑li se nová finanční oprava uplatněná Komisí po zrušení uvedeného rozhodnutí též výdajů uskutečněných během 24 měsíců, které předcházely oznámení o výsledcích šetření dotčenému členskému státu.

(viz bod 40)

2.      Výklad, který dá unijní soud pravidlu unijního práva, v případě potřeby objasňuje a upřesňuje význam a působnost tohoto pravidla tak, jak musí být nebo jak mělo být chápáno a používáno od okamžiku, kdy vstoupilo v platnost. Z toho vyplývá, že takto vykládané pravidlo může a musí být uplatněno i na právní vztahy, které vznikly a byly založeny před vydáním rozsudku. Členský stát se tedy pro účely odůvodnění, že výtku založenou na tomto výkladu nemohl uplatnit v rámci žaloby v jiné věci, nemůže dovolávat okolnosti, že rozsudek, jímž Soudní dvůr vyložil článek 8 nařízení č. 1663/95, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení 729/70 týkající se postupu schválení účetní závěrky záruční sekce EZOZF, byl vydán poté, co tento členský stát podal žalobu v uvedené věci. Členský stát tím, že neuplatnil tuto výtku v rámci řízení, v němž byl vydán zrušovací rozsudek v této věci, ačkoliv tak učinit mohl, pozbyl možnost uplatnit tuto výtku později po uplynutí lhůty pro podání žaloby. Pokud by členský stát mohl uplatnit výtku týkající se aktu, na který nemělo zrušení rozhodnutí vliv, aby zpochybnil rozhodnutí přijaté po ukončení postupu, který je zčásti postupem, po jehož ukončení bylo přijato zrušené rozhodnutí, ačkoliv mu nic nebránilo v tom dovolávat se jí před Soudním dvorem v rámci řízení, v němž byl vydán zrušovací rozsudek, bylo by mu umožněno nerespektovat lhůtu pro podání žaloby proti zrušenému rozhodnutí.

(viz body 48–50, 52–53)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 60, 104)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 72–73, 114–115)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 86–87)