USNESENÍ SOUDU (třetího senátu)
10. ledna 2005 (*)
„Politika rybolovu – Pravidla a podmínky pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu – Žádost o povolení ustavení smíšených společností – Nevyjádření se ze strany Komise – Žaloba na nečinnost – Zjevně neopodstatněná žaloba“
Ve věci T‑209/04,
Španělské království, zastoupené N. Díaz Abad, advokátkou, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalobce,
proti
Komisi Evropských společenství, zastoupené T. van Rijnem a S. Pardo Quintillán, jako zmocněnci, s adresou pro účely doručování v Lucemburku,
žalované,
jejímž předmětem je žaloba na nečinnost směřující k určení, že Komise se protiprávně nevyjádřila ohledně povolení požadovaných španělskými orgány za účelem ustavení smíšených společností v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 337, s. 10; Zvl. vyd. 04/04, s. 179), ve znění nařízení Rady (ES) č. 2369/2002 ze dne 20. prosince 2002 (Úř. věst. L 358, s. 49; Zvl. vyd. 04/05, s. 450),
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ
EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (třetí senát),
ve složení M. Jaeger, předseda, J. Azizi a E. Cremona, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: H. Jung,
vydává toto
Usnesení
Právní rámec
Právní rámec Společenství
1 Nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 337, s. 10; Zvl. vyd. 04/04, s. 179) stanoví, v souladu se svým článkem 1 „rámec pro všechna strukturální opatření v odvětví rybolovu uskutečňovaná na území členských států“. Jeho článek 7, nazvaný „Úprava intenzity rybolovu“, stanoví opatření, která mohou členské státy přijmout k úpravě intenzity rybolovu, aby dosáhly cílů víceletých orientačních programů. Mezi těmito opatřeními je uvedeno trvalé odstavení plavidel z rybolovné činnosti, kterého lze zejména dosáhnout trvalým převedením plavidla do třetí země, včetně převodu v rámci smíšené společnosti.
2 Článek 8 nařízení č. 2792/1999 definuje smíšenou společnost jako „obchodní společnost s jedním nebo více společníky, kteří jsou státními příslušníky třetí země, v níž je plavidlo registrováno“.
3 Nařízení Rady (ES) č. 2369/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 2792/1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu (Úř. věst. L 358, s. 49; Zvl. vyd. 04/05, s. 450), změnilo čl. 7 odst. 3 nařízení č. 2792/1999, jež nyní stanoví:
„Trvalého odstavení plavidel z rybolovné činnosti lze dosáhnout:
a) […]
b) do 31. prosince 2004 trvalým převedením plavidla do třetí země, včetně převodu v rámci smíšené společnosti ve smyslu článku 8, po předchozím souhlasu příslušných orgánů dotyčné třetí země a byla‑li splněna tato kritéria:
i) mezi Evropským společenstvím a třetí zemí, do které je plavidlo převáděno, existuje dohoda o rybolovu, jakož i dostatečné záruky, že nebude porušeno mezinárodní právo, zejména jde‑li o zachování a řízení rybolovných zdrojů nebo další cíle společné rybářské politiky a jde-li o pracovní podmínky rybářů.
Komise může v jednotlivých případech udělit výjimku pro trvalý převod v rámci smíšené společnosti do třetích zemí, neopravňují‑li zájmy Společenství k uzavření dohody o rybolovu a jsou‑li ostatní podmínky převodu splněny;
ii) třetí země, do níž má být plavidlo převedeno, není uchazečem o přistoupení;
iii) převod způsobí snížení intenzity rybolovu zdrojů, které byly předtím převáděným plavidlem využívány; tato podmínka se však neuplatní, pokud převáděné plavidlo přišlo o rybolovná práva v rámci dohody o rybolovu uzavřené se Společenstvím nebo v rámci jiné dohody;
iv) není-li třetí země, do které je plavidlo převáděno, smluvní nebo spolupracující stranou příslušných regionálních rybářských organizací, nebyla tato země označena těmito organizacemi za zemi povolující rybolov způsobem ohrožujícím účinnost mezinárodních opatření pro zachování zdrojů. Komise bude pravidelně zveřejňovat seznam dotyčných zemí v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství;
[…]“
Vnitrostátní právní rámec
4 Podle španělského práva je poskytnutí podpor smíšeným společnostem upraveno v kapitole V Real Decreto (královské nařízení) č. 1408/2003 ze dne 1. srpna 2003 (BOE č. 184 ze dne 2. srpna 2003, s. 29958), jehož článek 60 stanoví, že „ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy přistoupí k projednání spisu, rozhodnutí a k platbě v souladu s postupem stanoveným za tímto účelem v příslušných výzvách uchazečům“.
5 Orden (vyhláška) APA/2222/2003 ze dne 1. srpna 2003 (BOE č. 186 ze dne 5. srpna 2003, s. 30277) v čl. 6 odst. 2 stanoví, že „nebylo-li po uplynutí lhůty tří měsíců od podání žádosti o podporu vydáno výslovné rozhodnutí, žádost je třeba považovat za zamítnutou“.
Skutkový základ sporu
6 V souladu s čl. 7 odst. 3 písm. b) bodem i) nařízení č. 2792/99 španělské orgány předaly službám Komise celkem 35 žádostí o výjimky týkající se různých návrhů na ustavení smíšených společností. Žalobce ve své žalobě zejména uvádí žádosti týkající se návrhů předložených Pevega, SA, žádost došlá službám Komise dne 12. září 2003 (vztahující se k převodu lodi Pevegasa V), Pesquerías Santa Uxía, SL, doručená dne 4. prosince 2003 (týkající se převodu lodi Madre Rosa), Balcagia, CB, doručená 9. prosince 2003 (týkající se lodi Balcagia), Calvopesca, SA, doručená dne 16. prosince 2003 (týkající se převodu lodí Montefrisa IX a Montecelo) a konečně tři žádosti podané Mariño Segundo, SL, doručené dne 22. prosince 2003 (týkající se převodu lodí Enterprace, Oitz a Ramos Primero).
7 Faxem ze dne 8. ledna 2004 španělské orgány upozornily Komisi, že dosud neobdržely odpověď ve věci výjimky týkající se návrhu předloženého Pevega, SA, a upozornily ji, že „provozovatel lodi [uvedl], že pokud loď nebude vyvezena před 20. lednem tohoto roku, licence […] bude nenávratně ztracena“.
8 Dopisem ze dne 13. ledna 2004 Komise španělským orgánům odpověděla, že „nebyla povinna dodržet žádnou lhůtu“, a dodala:
„Návrhy na ustavení [dotčených] smíšených společností vyžadují individuální výjimku Komise před vydáním rozhodnutí o poskytnutí podpory finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR) řídícím orgánem. To nicméně nebrání provozovateli lodi jednat v důsledku toho, vyvézt dotčenou loď a ustavit smíšenou společnost poté, co byla žádost o podporu zaregistrována příslušnými orgány členského státu.“
9 Dne 30. ledna 2004 obdržely služby žalované dodatečné informace týkající se zejména předchozích rybářských činností lodí Balcagia, Montefrisa IX, Montecelo, Enterprace a Ramos Primero.
10 Dopisem ze dne 17. února 2004 žalobce formálně vyzval žalovanou na základě článku 232 ES, aby jednala za účelem „rozhodnutí o požadovaných správních povoleních“ týkajících se sedmi výše uvedených návrhů na ustavení smíšených společností předložených Pevega, SA, Pesquerías Santa Uxía, SL, Balcagia, CB, Calvopesca, SA a Mariño Segundo, SL.
11 Rozhodnutími ze dne 26. března 2004 byly odsouhlaseny výjimky požadované Pevega, SA pro převod lodi Pevegasa V, Pesquerías Santa Uxía, SL pro převod lodi Madre Rosa a Mariño Segundo, SL pro převod lodi Oitz.
12 Dne 1. dubna 2004 stálé zastoupení Španělského království u Evropské unie obdrželo poštovní zásilku Komise, v níž potvrzuje doručení výzvy Španělského království a uvádí, že si je vědoma obtíží, s nimiž jsou španělské správní orgány konfrontovány při výkonu opatření „smíšené společnosti“, a konstatuje některé rozpory ve výkladu čl. 7 odst. 3 nařízení č. 2792/1999. Na závěr tohoto dopisu Komise uvádí, že v každém případě přezkoumá shovívavým způsobem žádost o výjimku předloženou španělskými orgány dne 12. září 2003 a přijme rozhodnutí ve lhůtách uvedených ve výzvě dopisem.
13 Dne 17. června 2004 služby Komise vydaly kladné rozhodnutí, pokud jde o výjimku požadovanou Mariño Segundo, SL pro převod lodi Ramos Primero a zamítavé rozhodnutí, pokud jde o výjimky požadované Mariño Segundo, SL pro loď Enterprace, Calvopesca, SA pro lodi Montefrisa IX a Montecelo a Balcagia, CB pro loď Balcagia.
14 Závěry vyplývající z rozboru spisu týkajícího se lodi Ramos Primero byly předmětem konzultací požadovaných u příslušných služeb Komise. Byly poté předloženy Komisi, která dopisem ze dne 13. července 2004 informovala španělskou vládu, že schválila požadovanou výjimku rozhodnutím ze dne 12. července 2004.
15 Pokud jde o tři ostatní žádosti, tedy žádosti, které se týkaly převodu lodí Balcagia, Montefrisa IX, Montecelo a Enterprace, španělské orgány dne 30. června 2004 oznámily službám Komise, že jim předají dodatečné informace, které podle jejich názoru prokazují, že kritérium snížení intenzity rybolovu je splněno. Tento záměr byl potvrzen španělským ministerstvem zemědělství, rybolovu a výživy faxem ze dne 7. července 2004. V tomto faxu je uvedeno, že „na základě skutečností uvedených v tomto dopisu španělské orgány požadují, aby nebylo přijato žádné rozhodnutí, pokud jde o tři návrhy na ustavení smíšených společností uvedené v dopise předtím, než Komisí budou moci být přezkoumány dodatečné informace, které jí budou předány“.
16 Část dodatečných informací přislíbených španělskými orgány týkající se zejména lodí Montefrisa IX a Montecelo byla předána Komisi faxem dne 9. července 2004.
17 Konečně dopisem ze dne 26. dubna 2004 španělské orgány předaly dodatečnou žádost o výjimku podanou Gude González Hermanos, SC pro převod lodi Cosmos. Dopisem ze dne 15. června 2004 služby Komise odpověděly, upozorňujíce španělské orgány, že některé informace nezbytné pro přezkoumání žádosti chybí, a musí jim být proto předány.
Řízení a návrhy účastníků řízení
18 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 10. června 2004 žalobce podal tuto žalobu. Samostatným podáním došlým téhož dne podal žalobce návrh, aby Soud o žalobě rozhodl v rámci zrychleného řízení v souladu s článkem 76a jednacího řádu Soudu.
19 Dopisem ze dne 28. června 2004 žalovaná informovala Soud, že nemá námitky proti tomu, aby tato žaloba byla předmětem zrychleného řízení.
20 Rozhodnutím ze dne 12. července 2004 Soud (třetí senát) vyhověl návrhu na projednání ve zrychleném řízení podle článku 76a jednacího řádu.
21 V rámci organizačních procesních opatření Soud vyzval účastníky řízení, aby odpověděli na písemné otázky. Účastníci řízení těmto žádostem vyhověli ve stanovených lhůtách.
22 Žalobce navrhuje, aby Soud:
– určil nečinnost žalované, která tím, že nerozhodla v přiměřené lhůtě o požadovaných povoleních, nesplnila povinnost, která pro ni vyplývá z čl. 7 odst. 3 nařízení č. 2792/1999, ve znění nařízení č. 2369/2002;
– uložil žalované náhradu nákladů řízení.
23 Žalovaná navrhuje, aby Soud:
– prohlásil žalobu za nepřípustnou v rozsahu, v němž se týká žádostí o výjimku týkající se lodí Pevegasa V, Madre Rosa, Oitz a Cosmos;
– určil, že není namístě rozhodnout o žalobě, pokud jde o výjimku týkající se lodi Ramos Primero;
– prohlásil žalobu za neopodstatněnou, pokud jde o žádosti týkající se lodí Balcagia, Montefrisa IX, Montecelo a Enterprace;
– uložil žalobci náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
Argumenty účastníků řízení
24 Žalobce uplatňuje, že podpora pro ustavení smíšené společnosti může být podle nařízení č. 2792/1999 poskytnuta do 31. prosince 2004. Komise to sama v odpovědi na interpelaci uznala, uvádějíc, že pokud jde o nařízení č. 2369/2002, „Komise nemůže […] formulovat ukazatele, pokud se týká vývoje kritérií splnění podmínek po 31. prosinci 2004, konečném datu stanoveném nařízením“. Dodává, že když je prováděn převod lodi do třetích zemí, které nemají s Evropským společenstvím uzavřenou dohodu o rybolovu, je třeba, aby Komise výjimku schválila.
25 Žalobce má za to, že z hlediska právní povahy je tato výjimka předběžným správním povolením. Neexistence právní úpravy správního řízení týkajícího se jejího poskytnutí nicméně nemůže umožnit Komisi, aby se nepřiměřeně lišila v přijímání rozhodnutí o jí předložených spisech. Žalovaná v každém případě měla legální povinnost rozhodnout. Uplatňuje, že Soud uvedl, pokud jde o jinou kategorii správního řízení, totiž řízení o stížnosti na porušení soutěžních pravidel, pro něž také neexistuje lhůta stanovená pro rozhodnutí, že Komise je povinna rozhodnout v rozumné lhůtě buď tak, že zahájí řízení proti osobě, která je předmětem stížnosti, nebo tak, že ve věci konečně rozhodne zamítnutím stížnosti (rozsudek Soudu ze dne 9. září 1999, UPS Europe v. Komise, T‑127/98, Recueil, s. II‑2633). Podle žalobce je žalovaná rovněž povinna v projednávané věci rozhodnout v přiměřené lhůtě, lhůtě, která zjevně uplynula, jelikož lhůta, kterou vnitrostátní právo přiznává španělským orgánům pro rozhodnutí, již byla překročena.
26 Žalobce upozorňuje, že ve svém dopisu ze dne 13. ledna 2004 žalovaná navrhuje, aby provozovatel vyvezl dotčenou loď bez toho, aniž by obdržel předchozí výjimku. Z pohledu žalobce toto řešení porušuje přílohu III bod 1.1 písm. b) bod ii) nařízení č. 2792/99, která vyžaduje, aby lodi byly provozuschopné v okamžiku přiznání prémie; tak by tomu nebylo v případě, pokud by k datu rozhodnutí o poskytnutí podpory již loď byla vyvezena.
27 Žalobce má za to, že situace vytvořená neexistencí rozhodnutí Komise v přiměřené lhůtě, je krajně naléhavá. Jednak podpory, o kterých španělské orgány musí rozhodnout, mohly být poskytnuty pouze do 31. prosince 2004. Jednalo se o nejzazší datum, do kterého vnitrostátní orgány musely oznámit dotčené osobě rozhodnutí o poskytnutí podpory. Je třeba vzít v úvahu, že od okamžiku, kdy španělské správní orgány obdrží sdělení Komise povolující podporu, je potřeba v průměru jeden měsíc pro přijetí rozhodnutí, neboť tento postup, který zahrnuje vydání určitých výdajů, vyžaduje dohled a zúčtování těchto výdajů Intervención Delegada del Estado. Navíc se může stát, že v průběhu těchto formalit osvědčení a dokumenty, které musí být poskytnuty dotčenou osobou v souladu s vnitrostátní právní úpravou, již nejsou platné. V takovém případě musí správní orgány po dotčené osobě požadovat předložení nových dokumentů, spolu s náklady, zpožděním a potížemi, které z toho vyplývají.
28 Krom toho překročení lhůt stanovených vnitrostátním právem španělským orgánům pro rozhodnutí může zakládat odpovědnost státu vůči žadatelům o podporu.
29 Žalovaná zaprvé upozorňuje, že rozhodnutí schvalující požadovanou výjimku byla přijata dne 26. března 2004, pokud jde o tři návrhy na ustavení smíšených společností uvedené ve výzvě dopisem, týkající se převodu lodí Pevegasa V, Madre Rosa a Oitz. Podle žalované, ačkoliv žalobce uvádí ve své žalobě přijetí těchto tří rozhodnutí, není snadné určit, zda se jich žaloba na nečinnost týká, či nikoliv, neboť předmět žaloby je krajně neurčitý. Uzavírá, že v každém případě žaloba na nečinnost musí být prohlášena za nepřípustnou, pokud jde o tyto tři žádosti o výjimku, jelikož dovolávaná nečinnost přestala existovat, pokud jde o tyto žádosti o výjimku před podáním této žaloby.
30 Žalovaná zadruhé uplatňuje, že rozhodnutí týkající se převodu lodi Ramos Primero bylo přijato dne 12. července 2004. V důsledku toho požaduje, aby bylo rozhodnuto, že není namístě vydat rozhodnutí o žalobě na nečinnost podané Španělským královstvím, pokud jde o tuto žádost o výjimku.
31 Žalovaná zatřetí upozorňuje, že pokud jde o návrhy týkající se lodí Balcagia, Montefrisa IX, Montecelo a Enterprace, že její služby došly dne 17. června 2004 k závěrům ohledně toho, jak o nich rozhodnout a jaké závěry jí předloží k rozhodnutí. Španělské orgány však samy po žalované dne 7. července 2004 požadovaly, aby nepřijímala rozhodnutí o těchto třech žádostech do té doby, než její služby přezkoumají dodatečné informace, které jí jeho orgány zčásti předaly dne 9. července 2004 nebo které se zavázaly předat. Podle žalované je žalobce jediný odpovědný za zpoždění vzniklé při přijetí dotčených rozhodnutí, a proto jeho žaloba postrádá jakýkoliv základ, pokud se týká těchto tří žádostí o výjimku.
32 Začtvrté, pokud se týká žádosti o výjimku týkající se lodi Cosmos, žalovaná uplatňuje, že jí v projednávané věci španělské orgány nezaslaly formální výzvu, aby přijala rozhodnutí. Formální výzva dopisem z února 2004 totiž předcházela podání dotčené žádosti, a žalobce na ni tedy nemůže odkazovat. Za těchto podmínek má žalovaná za to, že žaloba musí být prohlášena za nepřípustnou, pokud jde o žádost o výjimku týkající se převodu lodi Cosmos, neboť formální podmínky předcházející jejímu podání nebyly dodrženy.
Závěry Soudu
33 Podle článku 111 jednacího řádu, je-li Soud zjevně nepříslušný k rozhodnutí o žalobě nebo je‑li žaloba zjevně nepřípustná nebo zjevně postrádá jakýkoli právní základ, může Soud rozhodnout, aniž by pokračoval v řízení, odůvodněným usnesením.
34 V souladu s článkem 113 jednacího řádu může Soud kdykoliv bez návrhu zkoumat nepřípustnost z důvodu nedostatku podmínek řízení nebo po vyslechnutí účastníků řízení konstatovat, že se žaloba stala bezpředmětnou a že již není namístě o ní rozhodnout.
35 V projednávané věci má Soud věc na základě přezkumu spisu za dostatečně objasněnou proto, aby rozhodl, aniž by pokračoval v řízení.
36 Nejprve je třeba vymezit předmět sporu. Předmět žaloby je totiž jednak velmi neurčitý, omezuje se na odkaz na „povolení požadovaná španělskými orgány“. Krom toho v žalobě je uvedeno osm žádostí o povolení, z nichž sedm bylo uvedeno ve výzvě dopisem.
37 V návaznosti na otázku položenou v tomto ohledu Soudem žalobce dne 9. listopadu 2004 uplatnil, že požadované výjimky, kterých se týká výzva k jednání, jakož i výjimky v žalobě, u kterých je stále čekáno na povolení žalovanou, se týkají lodí Balcagia, Montefrisa IX, Montecelo a Enterprace. V tomto ohledu uvedl, že předmět sporu byl omezen. Mimoto žalobce uvedl, že odkaz učiněný na žádost o výjimku pro loď Cosmos v žalobě měl jediný účel, a to upozornit Soud na skutečnost, že „problém přetrvává a že si vyhrazuje právo zahájit nové řízení tím, že přistoupí k nové výzvě k jednání seskupující velký počet lodí“. Z toho jednak vyplývá, že žalobce vzal žalobu zpět, pokud jde o žádosti o výjimky týkající se lodí Pevegasa V, Madre Rosa, Oitz a Ramos Primero a jednak, že předmětem žaloby není žádost o výjimku pro loď Cosmos.
38 Je dále namístě uvést, že dne 5. listopadu 2004 španělské orgány zaslaly žalované fax, jenž je součástí upuštění společnosti Calvopesca od žádosti o poskytnutí výjimky týkající se převodu lodí Montefrisa IX a Montecelo. Poté, co byl žalobce v tomto ohledu tázán Soudem, uplatnil, že tato žaloba má stále předmět vzhledem k tomu, že žalovaná dosud nepřijala rozhodnutí, pokud jde o žádosti týkající se lodí Balcagia a Enterprace.
39 Z toho vyplývá, že předmět žaloby se nyní omezuje na určení nečinnosti Komise, pokud jde o žádosti o výjimku týkající se lodí Balcagia a Enterprace.
40 V tomto ohledu je nejprve třeba připomenout, že služby žalované přijaly dne 17. června 2004 zamítavá rozhodnutí, pokud jde o vyřízení těchto dvou žádostí.
41 Je třeba zadruhé uvést, že španělské orgány oznámily službám žalované dne 30. června 2004, že jim předají dodatečné informace za účelem prokázání, že kritérium snížení intenzity rybolovu je opravdu splněno. Tento záměr byl potvrzen faxem ze dne 7. července 2004, v němž je uvedeno, že „na základě skutečností uvedených v tomto dopise španělské orgány požadují, aby nebylo přijato žádné rozhodnutí, pokud jde o [dva] návrhy na ustavení smíšených společností uvedené v dopise, předtím než Komisí budou moci být přezkoumány dodatečné informace, které jí budou předány“.
42 Soud konstatuje, že je to sám žalobce, kdo požadoval po žalované, aby se zdržela přijetí rozhodnutí o těchto dvou žádostech, dokud služby žalované nepřezkoumají dodatečné informace.
43 Předložení nových skutečností žalobcem po výzvě k jednání, způsobilých ovlivnit posouzení žalované, způsobilo zánik povinnosti jednat, jelikož žalovaná nebyla rozumně schopna rozhodnout o žádostech o výjimku z důvodu předložení těchto nových skutečností (viz v tomto smyslu obdobně usnesení Soudu ze dne 6. července 1998, Goldstein v. Komise, T‑286/97, Recueil, s. II‑2629, body 28 a 29).
44 Z toho vyplývá, že žaloba směřující k určení nečinnosti žalované musí být zamítnuta jako zjevně postrádající jakýkoliv právní základ.
45 Pro doplnění je třeba konstatovat, že žalobce nezaslal pozdější výzvu dopisem týkající se žádostí uvedených v žalobě. V tomto ohledu je namístě uvést, že na základě jeho žádosti, aby se žalovaná zdržela přijetí rozhodnutí o dotčených návrzích na ustavení smíšených společností, žalobce měl zahájit nové formální řízení prostřednictvím výzvy dopisem před podáním žaloby na nečinnost.
46 Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba musí být zamítnuta.
K nákladům řízení
47 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu bude účastníku řízení, který byl ve sporu neúspěšný, uložena náhrada nákladů řízení, pokud účastník, který byl ve sporu úspěšný, náhradu nákladů ve svém návrhu požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu neúspěšný, je namístě mu uložit náhradu nákladů řízení v souladu s návrhy žalované.
Z těchto důvodů
SOUD (třetí senát)
rozhodl takto:
1) Žaloba se zamítá, pokud jde o žádosti týkající se lodí Balcagia a Enterprace.
2) Ve zbývající části není namístě ve věci rozhodnout.
3) Žalobci se ukládá náhrada nákladů řízení.
V Lucemburku dne 10. ledna 2005.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |