Žaloba podaná dne 25. října 2013 – Agriconsulting Europe v. Komise

(Věc T-570/13)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Agriconsulting Europe SA (Brusel, Belgie) (zástupce: R. Sciaudone, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

nařídil provedení navrhovaného důkazu;

uložil Komisi náhradu škody vyčíslené v žalobě a patřičně navýšené;

zacházel s údaji uvedenými v přílohách A.23 a A.24 jako s důvěrnými informacemi;

uložil Komisi náhradu nákladů tohoto řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje k získání náhrady škody vzniklé v důsledku pochybení, kterých se údajně dopustila Komise v rámci zadávacího řízení „vytvoření struktury sítě k provádění evropského inovačního partnerství ‘Produktivita a udržitelnost zemědělství‘“(AGRI-2012-PEI-01).

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení nabídky a z porušení zásady rovného zacházení v souvislosti s prvním kritériem pro zadání zakázky.

V tomto ohledu tvrdí žalobkyně následující:

výbor pro hodnocení nabídek pochybil, když shledal, že Agriconsulting nerozvinula aspekt týkající se komunikační strategie, neboť technická nabídka žalobkyně obsahuje nejméně šest stran, v níž je tento aspekt široce rozvinut;

výbor pro hodnocení nabídek porušil zásadu rovného zacházení tím, že zhodnotil komunikační strategii obsaženou v nabídce žalobkyně v rámci prvního kritéria, ačkoli v případě nabídky podniku, kterému byla zakázka udělena, zhodnotil tento aspekt v rámci druhého kritéria.

Druhý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení nabídky a z nesprávného výkladu a uplatnění druhého kritéria pro zadání zakázky.

V tomto ohledu tvrdí žalobkyně následující:

výbor pro hodnocení nabídek dospěl nesprávně k závěru, že existovala povinnost zajistit přítomnost určitého počtu stálých zaměstnanců, a že vzhledem k tomu, že tato povinnost nebyla splněna, bylo namístě zhodnotit nabídku žalobkyně záporně;

výbor pro hodnocení nabídek neposoudil přínos externích odborníků.

Třetí žalobní důvod vychází z porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek financovaných z evropských prostředků a z porušení pravidel týkajících se zadávacího řízení, pokud jde o druhé a třetí kritérium pro zadání zakázky.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek provedl nové posouzení skutečností, které byly posouzeny v předchozí fázi výběru, čímž porušil omezení a pravidla týkající se fáze výběru a zadání zakázky.

Čtvrtý žalobní důvod vychází z porušení, pokud jde o třetí kritérium pro zadání zakázky, zásady proporcionality a povinnosti použít kritéria pro zadání zakázky, která nelze zaměňovat s kritérii pro výběr nabídek.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že za předpokladu, že by třetí kritérium pro zadání zakázky umožňovalo provést posouzení, které se zakládá pouze na počtu zaměstnanců, toto kritérium by bylo nepřiměřené a nevhodné ve vztahu k cíli, který spočívá ve výběru hospodářsky nejvýhodnější nabídky, a bylo by v rozporu s povinností používat pro účely srovnávacího posouzení nabídek kritéria pro zadání zakázky, která nelze zaměňovat s kritérii pro výběr uchazečů.

Pátý žalobní důvod vychází z porušení, pokud jde o třetí kritérium pro zadání zakázky, zásady oddělení jednotlivých fází veřejného zadávacího řízení, jež stanoví zadání zakázky na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek tím, že použil údaje získané v rámci fáze posuzování finanční nabídky ke změně stanoviska vyjádřeného v předchozí fázi kvalitativního posuzování nabídky žalobkyně, porušil zásadu oddělení jednotlivých fází veřejného zadávacího řízení, jež se zakládá na metodě zadání zakázky na základě hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Šestý žalobní důvod vychází z nesprávného posouzení nabídky, pokud jde o třetí kritérium pro zadání zakázky, pokud jde o schopnost provádět hlavní úkoly.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že na rozdíl od toho, co obsahuje zadávací dokumentace, výbor pro hodnocení nabídek shledal, že účast, byť omezená, vedoucího oddělení a jeho zástupce při dohledu a kontrole doplňkových úkolů bránila splnění hlavních úkolů.

Sedmý žalobní důvod vychází z nesprávného výkladu a uplatnění pojmu neobvykle nízké nabídky.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek shledal anomálii související pouze s částí úkolů (doplňkových), aniž posoudil, zda by tato „anomálie“ skutečně snížila spolehlivost a vhodnost celé nabídky žalobkyně ve vztahu k naplnění cíle zakázky.

Osmý žalobní důvod vychází z arbitrárnosti a nepřiměřenosti kritérií použitých pro uplatnění pojmu neobvykle nízké nabídky a z porušení zásad kontradiktornosti a rovného zacházení.

V tomto ohledu žalobkyně tvrdí, že výbor pro hodnocení nabídek použil arbitrární a neodůvodněná kritéria k výpočtu stupně neobvyklosti nabídky žalobkyně, aniž zohlednil její organizační a obchodní schopnosti.