Věc T‑469/07

Philips Lighting Poland S. A.

a

Philips Lighting BV

v.

Rada Evropské unie

„Dumping – Dovoz elektronických integrovaných kompaktních fluorescenčních výbojek (CFL i) pocházejících z Číny, Vietnamu, Pákistánu a Filipín – Pozbytí platnosti antidumpingových opatření – Přezkum – Článek 4 odst. 1, čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 [nyní čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1225/2009] – Pojem ‚výrobní odvětví Společenství‘ – Zjišťování újmy – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (pátého senátu) ze dne 11. července 2013

1.      Žaloba na neplatnost – Přípustnost – Zamítnutí žaloby z meritorního hlediska bez rozhodnutí o přípustnosti – Posuzovací pravomoc unijního soudu

2.      Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Přezkumné řízení – Přezkumné šetření – Rozhodnutí o zastavení řízení – Povinnost Komise zastavit řízení poté, co úroveň podpory podnětu klesne pod minimální prahovou hodnotu 50 % celkové výroby ve Společenství – Neexistence

(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 5 odst. 4, čl. 9 odst. 1 a čl. 11 odst. 5, a č. 1225/2009, čl. 5 odst. 4, čl. 9 odst. 1 a čl. 11 odst. 5)

3.      Společná obchodní politika – Ochrana proti dumpingovým praktikám – Újma – Pojem výrobní odvětví Společenství – Posuzovací pravomoc Komise – Definice výrobního odvětví ve Společenství podporujícího podnět nebo žádost během přezkumného řízení – Společný výstup výrobců představující podstatnou část celkové výroby – Odkaz na minimální prahovou hodnotu 25 % – Přípustnost

(Nařízení Rady č. 384/96, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 1, a č. 1225/2009, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 1)

4.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Právní předpisy upravující antidumpingová práva

(Článek 296 SFEU)

1.      Unijní soud je oprávněn posoudit podle okolností každého případu, zda řádný výkon spravedlnosti odůvodňuje zamítnutí žaloby z meritorního hlediska, aniž předtím rozhodne o její přípustnosti.

(viz bod 61)

2.      Článek 5 odst. 4 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 (nyní čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1225/2009) neobsahuje žádnou povinnost Komise ukončit probíhající antidumpingové řízení, jestliže úroveň podpory podnětu klesla pod minimální práh ve výši 25 % výroby ve Společenství. Toto ustanovení se totiž týká pouze nezbytného stupně podpory podnětu pro to, aby Komise mohla zahájit řízení. Podle čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení (nyní čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1225/2009) nemá Komise povinnost zastavit řízení v případě stažení podnětu. A fortiori tak tomu musí být v případě pouhého snížení stupně podpory podnětu. Vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 4 a čl. 9 odst. 1 základního nařízení je na základě čl. 11 odst. 5 tohoto nařízení (nyní čl. 11 odst. 5 nařízení č. 1225/2009) použitelný na přezkumná řízení, platí zásady uvedené výše i v případě, kdy úroveň podpory žádosti o přezkum klesne v průběhu přezkumného šetření pod prahovou hodnotu 50 % výroby ve Společenství. Z toho vyplývá, že orgány jsou plně oprávněny pokračovat v přezkumném řízení navzdory tomu, že možná nebude dosaženo prahové hodnoty 50 % uvedené v čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

Článek 9 odst. 1 základního nařízení navíc výslovně ukládá orgánům z čistě formálního hlediska povinnost zohlednit zájem Unie pouze v případě, kdy po stažení podnětu zamýšlejí zastavit řízení.

(viz body 84–87)

3.      Článek 4 odst. 1 základního antidumpingového nařízení č. 384/96 (nyní čl. 4 odst. 1 nařízení č. 1225/2009) definuje výrobní odvětví Společenství jako „výrobce obdobných výrobků ve Společenství jako celek“ nebo jako „ty z nich, jejichž společný výstup představuje podstatnou část celkové výroby těchto obdobných výrobků ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení (nyní čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1225/2009)“, přičemž v obou případech mohou být výrobci, kteří se nacházejí v situacích upravených v čl. 4 odst. 1 písm. a) téhož nařízení, vyloučeni z výroby Společenství. Orgány mají širokou posuzovací pravomoc při volbě mezi oběma možnostmi.

Výrobní odvětví, které je použito pro účely zjišťování újmy, nemusí být nutně tvořeno stejnými výrobci ve Společenství, jako jsou ti, kteří tvoří výrobní odvětví Společenství a kteří byli zohledněni pro prokázání toho, zda původní podnět nebo žádost o přezkum měly dostatečnou podporu podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Ve druhém případě totiž může výrobní odvětví Společenství podle tohoto ustanovení zahrnovat pouze výrobce ve Společenství, kteří podporují podnět nebo žádost, kdežto v prvním případě může zahrnovat všechny výrobce ve Společenství, nezávisle na tom, zda podnět nebo žádost podporují, či nikoliv. Kromě toho je definování výrobního odvětví Společenství pro účely zjišťování újmy úkolem, který provádějí orgány po zahájení řízení.

Pokud v průběhu řízení výrobce ve Společenství, který původně podporoval podnět nebo žádost o přezkum, stáhne tuto podporu nebo nespolupracuje s Komisí, nebude takový výrobce zahrnut do výrobního odvětví Společenství pro účely zjišťování újmy v případě, že se orgány rozhodnou definovat toto výrobní odvětví na základě druhé možnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

Případy, na které se výslovně nebo implicitně vztahuje čl. 9 odst. 1 základního nařízení (nyní čl. 9 odst. 1 nařízení č. 1225/2009), již z podstaty věci předpokládají, že již není dosaženo prahové hodnoty 50 % stanovené v čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení. Pokud se tedy orgány při výkonu své široké posuzovací pravomoci rozhodnout definovat výrobní odvětví Společenství na základě druhé možnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 základního nařízení, může být obecný odkaz na čl. 5 odst. 4 tohoto nařízení uvedený v tomto ustanovení vztahující se k pojmu „podstatn[á] část celkové výroby […] ve Společenství“ vykládán pouze v tom smyslu, že se jedná o odkaz na minimální prahovou hodnotu 25 %, a nikoliv na prahovou hodnotu 50 %. Takové řešení je jediným možným řešením tím spíše, že cílem požadavku, podle něhož musí výrobní odvětví Společenství představovat podstatnou část celkové výroby ve Společenství, je zajistit, aby souhrnná výroba výrobců zahrnutých do tohoto výrobního odvětví byla dostatečně reprezentativní.

(viz body 92–95)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 105–107, 109, 111–113)