Věc T‑72/17

Gabriele Schmid

proti

Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví

„Ochranná známka Evropské unie – Řízení o zrušení – Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie – Obrazová ochranná známka Steirisches Kürbiskernöl – Chráněné zeměpisné označení – Článek 15, čl. 51 odst. 1 písm. a) a čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní článek 18, čl. 58 odst. 1 písm. a) a čl. 62 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001] – Řádné užívání ochranné známky – Užívání jako ochranná známka“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (devátého senátu) ze dne 7. června 2018

1.      Ochranná známka Evropské unie – Odvolací řízení – Žaloba k unijnímu soudu – Možnost Tribunálu změnit napadené rozhodnutí – Meze

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 65 odst. 3)

2.      Ochranná známka Evropské unie – Vyjádření třetích stran a námitky – Přezkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Řádné užívání – Pojem – Kritéria pro posouzení

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 15 odst. 1)

3.      Ochranná známka Evropské unie – Vyjádření třetích stran a námitky – Přezkum námitek – Důkaz o užívání starší ochranné známky – Řádné užívání – Pojem – Užívání chráněného zeměpisného označení zapsaného jako individuální ochranná známka

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 15 odst. 1)

4.      Ochranná známka Evropské unie – Vzdání se, zrušení a neplatnost – Důvody zrušení – Neexistence řádného užívání ochranné známky – Obrazová ochranná známka Steirisches Kürbiskernöl

[Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 15 odst. 1 a čl. 51 odst. 1 písm. a)]

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 25, 62)

2.      Pokud jde o čl. 15 odst. 1 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie, z ustálené judikatury vyplývá, že ochranná známka je „řádně užívána“ ve smyslu tohoto ustanovení, pokud je užívána v souladu se svou základní funkcí, kterou je zaručit totožnost původu výrobků nebo služeb, pro které byla zapsána, aby vytvořila nebo zachovala odbyt pro tyto výrobky a služby, s vyloučením symbolického užití, které slouží pouze k zachování práv plynoucích z ochranné známky.

Nicméně okolnost, že ochranná známka je užívána, aby vytvořila nebo zachovala odbyt pro výrobky nebo služby, pro které byla zapsána, a nikoli pouze k zachování práv plynoucích z ochranné známky, nestačí k přijetí závěru, že se jedná o „řádné užívání“ ve smyslu čl. 15 odst. 1 nařízení č. 207/2009. Je rovněž nutné, aby toto užívání ochranné známky probíhalo v souladu se základní funkcí ochranné známky.

Pokud jde o individuální ochranné známky, tato základní funkce spočívá v zaručení spotřebiteli nebo koncovému uživateli, že bude schopen identifikovat původ výrobku či služby, které označuje, tím, že tomuto spotřebiteli nebo koncovému uživateli umožňuje odlišit bez možnosti záměny tento výrobek či službu od výrobků či služeb jiného původu. Aby totiž ochranná známka mohla hrát roli základního prvku systému nenarušené hospodářské soutěže, kterou Smlouva zamýšlí zavést a udržovat, musí představovat záruku, že všechny výrobky nebo služby, které označuje, byly vyrobeny nebo poskytnuty pod kontrolou jediného podniku, kterému může být přisouzena odpovědnost za jejich kvalitu.

V rámci použití čl. 15 odst. 1 nařízení č. 207/2009 se nezbytnost užívání v souladu se základní funkcí označení původu projevuje tak, že ochranná známka sice může být rovněž užívána v souladu s jinými funkcemi, například funkcí zaručení kvality anebo funkcí sdělovací, investiční či reklamní, avšak podléhá sankcím podle tohoto nařízení, pokud nebyla po nepřetržitou dobu pěti let užívána v souladu se svou základní funkcí. V tomto případě se v souladu se způsoby uvedenými v čl. 51 odst. 1 písm. a) nařízení č. 207/2009 práva majitele zruší, ledaže může předložit řádné důvody, kvůli nimž nedošlo k užívání umožňujícímu ochranné známce plnit její základní funkci.

(viz body 42–45)

3.      Z judikatury vyplývá, že pokud užívání individuální ochranné známky sice označuje zeměpisný původ a vlastnosti přičitatelné tomuto původu, ale nezaručuje spotřebitelům, že tyto výrobky nebo služby pocházejí od jediného podniku, pod jehož kontrolou byly vyrobeny nebo poskytnuty, a kterému tedy může být přisouzena odpovědnost za jejich kvalitu, takové užívání se neuskutečňuje v souladu s funkcí označení původu.

Nejde totiž o užívání v souladu se základní funkcí individuální ochranné známky, když má její umístění na výrobcích plnit jedinou funkci jako údaj o zeměpisném původu a o vlastnostech přičítaných tomuto původu dotčených výrobků, a nikoli funkci, která vedle toho zaručuje, že výrobky pocházejí od jediného podniku, pod jehož kontrolou byly vyrobeny a kterému může být přisouzena odpovědnost za jejich kvalitu.

(viz body 48, 49)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 50–53, 55–59)