Žaloba podaná dne 15. listopadu 2012 - Ryanair v. Komise
(Věc T-500/12)
Jednací jazyk: angličtina
Účastnice řízení
Žalobkyně: Ryanair Ltd (Dublin, Irsko) (zástupci: B. Kennelly, Barrister, E. Vahida a I. Metaxas-Maragkidis, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
zrušil článek 1 rozhodnutí Komise ze dne 25. července 2012 ve věci státní podpory SA.29064 (20011/C ex 2011/NN), kterým bylo rozhodnuto, že rozdílné sazby v rámci irské daně za osobní leteckou dopravu ("DLD") uplatňované od 30. března 2009 do 1. března 2011 přestavují protiprávní státní podporu v rozporu s čl. 107 odst. 1 SFEU;
zrušil článek 4, 5 a 6 téhož rozhodnutí; a
uložil žalované náhradu nákladů řízení včetně nákladů vynaložených žalobkyní.
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně pět žalobních důvodů.
První žalobní důvod vychází z nesprávného právního posouzení, které Komise provedla, když považovala sazbu DLD ve výši 10 euro za "obvyklou" či legitimní "běžnou" sazbu, navzdory skutečnosti, že tato vyšší sazba byla z hlediska unijního práva protiprávní po celé zohledňované období.
Druhý žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, které Komise provedla, pokud jde o posouzení výhody plynoucí z DLD, jelikož rozhodla, že společnosti Ryanair a Aer Arann měly z hlediska finanční a konkurenční výhody plynoucí z DLD totožné postavení, naprosto nezohlednila zvláštní důsledky DLD na hospodářskou soutěž mezi společnostmi Ryanair a Aer Lingus, nesprávně posoudila výhodu, kterou společnost Ryanair údajně získala v porovnání s ostatními neirskými přepravci, a nezohlednila škodu, která společnosti Rynair vznikla v důsledku účinků DLD zvýhodňujících soutěžitele společnosti Ryanair.
Třetí žalobní důvod vychází ze zjevně nesprávného posouzení, které Komise provedla, pokud jde o rozhodnutí o zpětném vymáhání, jelikož Irsku neposkytla požadovanou volnost uvážení při posouzení, do jaké míry státní podpora narušila hospodářskou soutěž, a tedy na obnovu původního stavu, jelikož nezkoumala relevanci schopnosti dotčených leteckých společností přenést DLD na své zákazníky a jelikož nezohlednila narušení hospodářské soutěže, k němuž dojde v důsledku rozhodnutí o zpětném vymáhání ve spojení s údajným nárokem leteckých společností "příjemců podpory" na náhradu podle irského a unijního práva.
Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že Komise neoznámila společnosti Ryanair rozhodnutí o zpětném vymáhání v souladu s požadavky podle článku 6 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 a článku 41 Listiny základních práv EU.
Pátý žalobní důvod vychází z porušení povinnosti uvést odůvodnění ze strany Komise, jelikož tento orgán na rozdíl od ustálené judikatury neodůvodnil, jak mohla být sazba ve výši 10 euro podle unijního práva protiprávní a zároveň "obvyklá" a "legitimní", a jelikož nezkoumal účinky předmětného opatření na hospodářskou soutěž a jeho účinky z ekonomického hlediska.
____________1 - Nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. 1999, L 83, s. 1).