Žaloba podaná dne 6. února 2013 - Melt Water v. OHIM

(Věc T-61/13)

Jednací jazyk: litevština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Research and Production Company ‚Melt Water' UAB (Klaipėda, Litva) (zástupce V. Viešiūnaitė, advokát)

Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu OHIM ze dne 3. prosince 2012 ve věci R 1794/2012 4 a považoval odvolání žalobkyně v souvislosti s ochrannou známkou "NUEVA" (přihláška č. 010573541) za podané;

uložil žalovanému náhradu nákladů řízení

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Přihlašovatelka ochranné známky Společenství: žalobkyně

Dotčená ochranná známka Společenství: obrazová ochranná známka NUEVA pro výrobky zařazené do třídy 32 - přihláška ochranné známky Společenství č. 010573541

Rozhodnutí průzkumového referenta: zamítnutí přihlášky

Rozhodnutí odvolacího senátu: odvolání nebylo považováno za podané

Dovolávané žalobní důvody: ve sporném rozhodnutí ze dne 3. prosince 2012 žalovaný nesprávně rozhodl, že odvolání podané žalobkyní je považováno za odvolání, které nebylo podané ve smyslu článku 60 nařízení č. 207/2009² a pravidla 49 odst. 3 nařízení č. 2868/95 z důvodu, že nebyl v předepsané lhůtě zaplacen poplatek. Žalobkyně odporuje názoru žalovaného, podle kterého měl být uvedený poplatek zaplacen ve dvouměsíční lhůtě stanovené pro podání odvolání. Žalobkyně tvrdí, že z rozhodnutí průzkumového referenta o zamítnutí přihlášky ochranné známky, tak i z oficiálního překladu článku 60 nařízení č. 207/2009 do litevštiny vyplývá, že poplatek musí být zaplacen v návaznosti na podání písemného odůvodnění odvolání a nikoli v návaznosti na podání odvolání. Žalobkyně byla proto oprávněna uhradit poplatek za podání odvolání ve lhůtě pro podání odůvodnění odvolání a tento poplatek v této lhůtě zaplatila.

Podle názoru žalobkyně musí být litevský překlad nařízení č. 207/2009 považován za autentický a rozhodnutí o tom, zda žalobkyně uhradila žalovanému poplatek za odvolání včas, musí vycházet z litevského znění uvedeného nařízení. Žalobkyně uvádí, že pro případ, že autentické znění v jazyce členského státu - v tomto případě litevské znění - je nejednoznačné a že překlad neodpovídá zněním v jiných jazycích, musí být opatření za účelem zajištění právní jistoty a správnosti vykládáno tak, aby co nejvíce odpovídalo zájmům osoby, které je adresováno, a to především v případě, kdy by opačný výklad vedl k negativním důsledkům pro tuto osobu.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 2009, L 78, s. 1).

² - Nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1995, L 303, s. 1).