ROZSUDEK SOUDU (čtvrtého senátu)
11. července 2007(*)
„Ochranná známka Společenství – Námitkové řízení – Přihláška slovní ochranné známky Společenství LURA – FLEX – Starší národní obrazové ochranné známky obsahující slovní prvek ,flex‘ – Opožděné předložení překladů písemností námitkovému oddělení, předložených na podporu dobrého jména starších ochranných známek – Povinnost odvolacího senátu posoudit nezbytnost přihlédnutí k přeloženým dokumentům“
Ve věci T‑192/04,
Flex Equipos de Descanso, S.A., se sídlem v Madridu (Španělsko), původně zastoupená R. Ocquetem, poté I. Valdelomar Serranem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému S. Laitinen a G. Schneiderem, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Soudem, je
Leggett & Platt, Inc., se sídlem v Carthage, Missouri (Spojené státy), zastoupená G. Croninem a S. Castleyem, solicitors, a G. Hollingworthem, barrister,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 18. března 2004 (věc R 333/2003‑1), týkajícímu se námitkového řízení mezi Flex Equipos de Descanso, S.A. a Leggett & Platt, Inc.,
SOUD PRVNÍHO STUPNĚ EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (čtvrtý senát),
ve složení H. Legal, předseda, I. Wiszniewska-Białecka a E. Moavero Milanesi, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: K. Pocheć, rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Soudu dne 28. května 2004,
s přihlédnutím k vyjádřením k žalobě OHIM a vedlejší účastnice řízení došlým kanceláři Soudu dne 29. října 2004,
rozhoduje bez účasti účastníků řízení na jednání stanoveném na 14. června 2006,
s přihlédnutím k rozhodnutí o znovuotevření ústní části řízení ze dne 30. dubna 2007,
s přihlédnutím k vyjádřením předloženým účastníky řízení ve lhůtě stanovené Soudem, týkajícím se poznatků, které účastníci řízení pro účely projednávaného sporu čerpají z rozsudku Soudního dvora ze dne 13. března 2007, OHIM v. Kaul, (C‑29/05 P, Sb. rozh. s. I‑2213),
vydává tento
Rozsudek
Právní rámec sporu
1 Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění pozdějších předpisů, ve svém čl. 8 odst. 1, 2 a 5 stanoví:
„1. Na základě námitek majitele starší ochranné známky se přihlášená ochranná známka nezapíše:
[…]
b) pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a totožnosti nebo podobnosti výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti na území, na kterém je starší ochranná známka chráněna; nebezpečí záměny zahrnuje i nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou.
2. ,Staršími ochrannými známkami‘ se pro účely odstavce 1 rozumějí:
a) ochranné známky s dřívějším datem podání přihlášky, než je datum podání přihlášky ochranné známky Společenství, s případným přihlédnutím k právu přednosti uplatněnému ve vztahu k těmto ochranným známkám, které patří do těchto kategorií:
[…]
ii) ochranné známky zapsané v členském státě […]
[…]
c) ochranné známky, které jsou ke dni podání přihlášky ochranné známky Společenství […], obecně známé v členském státě ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy.
[…]
5. Na základě námitek majitele starší ochranné známky ve smyslu odstavce 2 se rovněž nezapíše ochranná známka, pokud je totožná se starší ochrannou známkou nebo je jí podobná a pokud má být zapsána pro výrobky nebo služby, které nejsou podobné těm, pro které je starší ochranná známka zapsána, pokud jde […] o starší národní ochrannou známku, která má dobré jméno v příslušném členském státě, a užívání přihlašované ochranné známky bez řádného důvodu by neprávem těžilo z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starší ochranné známky nebo jim bylo na újmu.“
Skutečnosti předcházející sporu
2 Dne 12. dubna 2000 podala Leggett & Platt, Inc. přihlášku slovního označení LURA-FLEX k zápisu jako ochranné známky Společenství pro výrobky spadající do tříd 6 a 20 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků, a které odpovídají pro každou z těchto tříd následujícímu popisu:
– třída 6: „Pružinové svazky pro nábytek, postele, ložní potřeby, čalouněný nábytek, matrace a sedadla, části a součásti pro všechny výše uvedené výrobky“;
– třída 20: „Všechen nábytek, čalouněný nábytek a sedadla obsahující pružiny; postele; ložní potřeby; matrace; pohovky“.
3 Přihláška ochranné známky Společenství byla podána v anglickém jazyce a zveřejněna ve Věstníku ochranných známek Společenství č. 13/01 ze dne 5. února 2001.
4 Dne 3. května 2001 Fábricas Lucía Antonio Betere, S.A. Flabesa podala na základě článku 42 nařízení č. 40/94 námitky proti zápisu přihlašované ochranné známky Společenství.
5 Flabesa opírala své námitky o dvě starší obrazové ochranné známky zapsané ve Španělsku dne 21. září 1998 pod č. 2147658 a č. 2147672, které jsou ztvárněny následovně:
6 Ochranná známka č. 214658 byla zapsána pro následující výrobky: „běžné kovy a jejich slitiny; kovové konstrukční materiály, nosné kovové konstrukce, neelektrické kovové materiály, kovové zámečnické a železářské výrobky; kovové roury, bezpečnostní schránky, kovové předměty nezařazené do jiných tříd, nerosty, kovové kostry lůžek a kolečka pro kovové postele“, spadající do třídy 6.
7 Výrobky označené ochrannou známkou č. 2147672 jsou následující: „postele, matrace a polštáře na bázi vlny, vlněný a slaměný vycpávkový materiál, koňské žíně a podobné materiály, kombinované matrace s elastickými pružinami, kaučukové polštáře a matrace, pěna a všechny druhy polyuretanové pěny; kolébky, pohovky; slamníky s dřevěnou a železnou kostrou; palandy, noční stolky, kolébky, kempinkový a plážový nábytek, nábytek všeho druhu včetně kovového nábytku, skládací nábytek, psací stoly, matrace s kovovými a trubkovými pružinami a nafukovací matrace pro nelékařské užívání, matrace a pružinové matrace pro lůžka, postelové (dřevěné) rámy; lůžkoviny s výjimkou ložního prádla; lůžková zařízení (nekovová), kolečka pro postele, nekovová; pružinové matrace pro postele, nemocniční postele; vodní postele, pro nelékařské účely, nábytek, zrcadla, rámy, výrobky neobsažené v jiných třídách ze dřeva, korku, rákosu, ratanu, vrbového proutí, rohu, kostí, slonoviny, kostic, želvoviny, jantaru, perleti, mořské pěny, náhražek všech těchto materiálů nebo z umělých hmot“, spadající do třídy 20.
8 Námitky byly podány proti všem výrobkům požadovaným v přihlášce ochranné známky a spočívaly na všech výrobcích označených staršími národními ochrannými známkami.
9 V souladu s čl. 115 odst. 5 nařízení č. 40/94 podala Flabesa sdělení o námitce v angličtině, která se tak na základě čl. 115 odst. 6 stala jazykem námitkového řízení.
10 Dopisem ze dne 29. srpna 2001 stanovilo námitkové oddělení Flabesa čtyřměsíční lhůtu, která uplynula dne 29. prosince 2001, pro předložení skutečností, důkazů a argumentů na podporu jejích námitek a zdůraznilo, že veškeré dokumenty musí být předloženy v jazyce námitkového řízení nebo společně s překladem. OHIM v tomto ohledu upřesnil, že se rovněž takový překlad vyžaduje v případě jakéhokoliv dokumentu nebo osvědčení, které již byly předloženy v jiném jazyce, a že se nebude přihlížet k dokumentům nepřeloženým do jazyka řízení.
11 Podáním ze dne 20. prosince 2001 Flabesa navrhovala zamítnutí přihlášky ochranné známky Společenství s odvoláním na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a jeho čl. 8 odst. 5.
12 Flabesa tvrdila, že z důvodu totožnosti výrobků označovaných oběma kolidujícími označeními a blízké vzhledové, fonetické a pojmové podobnosti těchto označení existuje, alespoň ve formě nebezpečí asociace se staršími ochrannými známkami, nebezpečí záměny, které posiluje dobré jméno starších ochranných známek.
13 Podle názoru Flabesa bylo tedy namístě rovněž použít čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94 ve vztahu k těm z požadovaných výrobků v přihlášce ochranné známky, které nejsou podobné výrobkům označeným staršími ochrannými známkami.
14 Na podporu svých tvrzení Flabesa předložila následující dokumenty vyhotovené ve španělštině, aniž by nicméně předložila jejich překlad do jazyka námitkového řízení:
– rozsudek Nejvyššího španělského soudu ze dne 13. července 1999, kterým se potvrzuje zamítnutí přihlášky k zápisu slova „goliatflex“ z důvodu nebezpečí záměny se starší obecně známou slovní ochrannou známkou FLEX;
– výňatky ze své internetové stránky;
– další rozhodnutí, jež uznávají dobré jméno ochranných známek FLEX;
– osvědčení vystavená obchodními komorami z Barcelony, Madridu, Bilbaa a Valencie;
– zprávu a potvrzení poskytnuté reklamní agenturou;
– místopřísežné prohlášení svého zástupce, které osvědčuje dobré jméno jejích ochranných známek, jakož i seznam ochranných známek, obchodních jmen nebo obchodních provozoven, jejichž obchodní firma obsahuje slova „flex“ a „multielastic“;
– výňatky ze čtyř reklamních materiálů;
– prohlášení týkající se výdajů na reklamu a propagaci prodeje;
– katalog výrobků.
15 Dopisem zaregistrovaným dne 24. dubna 2002 Leggett & Platt namítala, že k těmto písemnostem nelze přihlížet, neboť nebyly přeloženy do jazyka námitkového řízení.
16 Dopisem ze dne 9. srpna 2002 Flabesa předložila překlad sporných dokumentů do tohoto jazyka a znovu navrhla zamítnutí přihlášky ochranné známky s odvoláním především na čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a podpůrně na jeho čl. 8 odst. 5.
17 Flabesa mimoto upřesnila, že dne 31. prosince 1999 byla odkoupena Flex Equipos de Descanso se všemi jejími nároky, právy a závazky včetně tvrzení přednesených před OHIM, jež přednesla jakožto osoba, která podává námitky, a že OHIM byly předloženy plné moci k zastupování, které obě společnosti udělily pro účely jejich společného zastupování.
18 Dopisem ze dne 30. srpna 2002 námitkové oddělení předalo vyjádření osoby, která podala námitky, společnosti Leggett & Platt s upřesněním, že již nelze předkládat nové argumenty.
19 Rozhodnutím č. 715/2003 ze dne 24. března 2003 námitkové oddělení navzdory totožnosti nebo podobnosti dotčených výrobků zamítlo námitky z důvodu odlišností, které vykazují kolidující označení.
20 Námitkové oddělení upřesnilo, že tento závěr by mohl být odlišný, pokud by se osoba, která podala námitky, ve stanovených lhůtách úspěšně dovolávala vysoké rozlišovací způsobilosti svých starších ochranných známek z důvodu jejich rozšířeného užívání tím, že by předložila nezbytné překlady relevantních důkazů. Vzhledem k nedostatku těchto překladů nebylo možné přihlédnout k předneseným tvrzením a důkazním materiálům předloženým osobou, která podala námitky.
21 Dne 5. května 2003 osoba, která podala námitky, toto rozhodnutí napadla před odvolacím senátem, přičemž kritizovala odmítnutí námitkového oddělení přijmout důkazy o dobrém jménu svých starších ochranných známek, přestože tyto důkazní materiály byly předloženy spolu s jejich překlady v odpovědi na popření rozlišovací způsobilosti starších ochranných známek per se a jejich vysoké rozlišovací způsobilosti pocházející z jejich dobrého jména ze strany Legget & Platt.
22 Toto odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím prvního odvolacího senátu OHIM ze dne 18. března 2004 (dále jen „napadené rozhodnutí“).
23 Odvolací senát schválil, že námitkové oddělení nepřihlédlo k důkazům a podpůrné dokumentaci, prokazujícím dobré jméno starších ochranných známek osoby, která podala námitky, z důvodu, že tyto důkazy nebyly předloženy v jazyce námitkového řízení v rozporu s pravidlem 17 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení č. 40/94 (Úř. věst. L 303, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), a že takové opominutí neumožnilo Legget & Platt předložit svou obhajobu.
24 Odvolací senát se dále domníval, že s ohledem na rozdíly existující mezi kolidujícími označeními námitkové oddělení správně učinilo závěr o neexistenci nebezpečí záměny.
25 Nakonec za předpokladu, že konkurenční označení nemají být považována za podobná, odvolací senát odmítl argumenty osoby, která podala námitky, vycházející z čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94 z důvodu, že nepředložila ve stanovené lhůtě důkaz o dobrém jménu svých starších ochranných známek ani neprokázala, jakým způsobem by užívání přihlašované ochranné známky Společenství umožnilo Leggett & Platt neprávem těžit z rozlišovací způsobilosti nebo dobrého jména starších ochranných známek nebo by jim bylo na újmu.
Řízení a návrhová žádání účastníků řízení
26 Návrhem došlým kanceláři Soudu dne 28. května 2004 žalobkyně podala na základě článku 63 nařízení č. 40/94 projednávanou žalobu.
27 Účastníci řízení se nezúčastnili jednání, které se konalo dne 14. června 2006.
28 Usnesením ze dne 30. dubna 2004 byla znovuotevřena ústní část řízení, aby tak bylo účastníkům řízení umožněno předložit jejich případná vyjádření po vyhlášení rozsudku Soudního dvora ze dne 13. března 2007, OHIM v. Kaul, (C‑29/05 P, Sb. rozh. s. I‑2213).
29 Žalobkyně navrhuje, aby Soud:
– zrušil a změnil napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž napadené rozhodnutí nepřihlédlo k předloženým důkazním materiálům a zamítlo její námitky;
– vrátil věc OHIM a nařídil mu, aby zamítl zápis ochranné známky LURA-FLEX pro všechny požadované výrobky;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení v tomto stupni.
30 OHIM a Leggett & Platt, vedlejší účastnice řízení před Soudem, navrhují, aby Soud:
– odmítl druhou část návrhových žádání žalobkyně jako nepřípustnou;
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
K přípustnosti druhé části návrhových žádání žalobkyně
31 OHIM a Leggett & Platt tvrdí, že druhá část návrhových žádání žalobkyně je nepřípustná, neboť směřuje k tomu, aby Soud nařídil OHIM zamítnout zápis přihlašované ochranné známky Společenství, i když takový příkaz nespadá do pravomoci Soudu.
32 Soud připomíná, že podle ustálené judikatury je OHIM v rámci žaloby podané k soudu Společenství proti rozhodnutí odvolacího senátu OHIM povinen na základě článku 233 ES a čl. 63 odst. 6 nařízení č. 40/94 provést nezbytná opatření, aby vyhověl případnému zrušujícímu rozsudku soudu Společenství.
33 Soudu tedy nepřísluší udělovat OHIM příkazy. OHIM naopak přísluší případně vyvodit důsledky z výroku a odůvodnění rozsudků Soudu [rozsudek ze dne 31. ledna 2001, Mitsubishi HiTec Paper Bielefeld v. OHIM (Giroform), T‑331/99, Recueil, s. II‑433, bod 33].
34 Druhou část návrhových žádání žalobkyně je tedy třeba odmítnout jako nepřípustnou v rozsahu, v němž směřuje k tomu, aby Soud nařídil OHIM zamítnutí zápisu přihlašované ochranné známky Společenství pro všechny výrobky požadované v přihlášce ochranné známky.
K věci samé
35 Na podporu své žaloby se žalobkyně dovolává především porušení dvou podstatných procesních náležitostí. Žalobkyně v tomto ohledu tvrdí, že odvolací senát porušil pravidlo 18 odst. 2 a pravidlo 22 odst. 4 nařízení č. 2868/95 a podpůrně tvrdí, že bylo porušeno její právo být vyslechnuta.
36 Žalobkyně dále uplatňuje, že odvolací senát nesprávně použil čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 tím, že neshledal existenci nebezpečí záměny a neprávem nepoužil čl. 8 odst. 5 tohoto nařízení.
K porušení pravidla 18 odst. 2 a pravidla 22 odst. 4 nařízení č. 2868/95
– Argumenty účastníků řízení
37 Žalobkyně tvrdí, že odvolací senát porušil pravidlo 18 odst. 2 a pravidlo 22 odst. 4 nařízení č. 2868/95 tím, že odmítl přijmout důkazy o dobrém jménu jejích starších ochranných známek z důvodu, že nebyly přeloženy do jazyka řízení ve lhůtě stanovené námitkovým oddělením.
38 Zatímco pravidlo 18 odst. 2 OHIM ukládá, aby vyzval osobu, která podává námitky, aby v dvouměsíční lhůtě odstranila určité nedostatky, které shledal ve sdělení o námitce, pravidlo 22 odst. 4 mu umožňuje vyzvat osobu, která podává námitky, aby poskytla překlad důkazů a údajů na podporu užívání starších ochranných známek, vyhotovených v jiném jazyce do jazyka námitkového řízení ve lhůtě, kterou jí úřad stanoví.
39 Námitkové oddělení tedy mělo, namísto toho, aby do svého dopisu ze dne 29. srpna 2001 pouze vložilo standardní odstavec, formálně žalobkyni požádat o odstranění nedostatku překladu poté, co jej zjistilo, nebo jí poskytnout lhůtu pro napravení tohoto nedostatku, jakmile to zdůraznila Leggett & Platt.
40 Jak vyplývá z bodu 44 rozsudku Soudu ze dne 13. června 2002, Chef Revival USA v. OHIM – Massagué Marín (Chef), (T‑232/00, Recueil, s. II‑2749), nejsou‑li na podporu námitek předloženy důkazy, dokumenty nebo překlad do jazyka řízení ve lhůtě původně za tímto účelem stanovené nebo prodloužené na základě pravidla 71 odst. 1 nařízení č. 2868/95, námitkové oddělení může buď námitky zamítnout jako neodůvodněné, nebo rozhodnout jako v projednávaném případě na základě dostupných důkazů v souladu s pravidlem 20 odst. 3 nařízení č. 2868/95, ovšem za podmínky, že se přihlédne ke všem předloženým důkazům.
41 K důkazům předloženým žalobkyní mělo být v každém případě přihlédnuto alespoň jako k důkazu vysoké rozlišovací způsobilosti jejích starších ochranných známek z důvodu jejich užívání pro účely čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.
42 OHIM a Leggett & Platt odpovídají, že na základě pravidla 17 odst. 2 nařízení č. 2868/95 musí osoba, která podává námitky, předložit překlad důkazů o dobrém jménu starších ochranných známek buď do jednoho měsíce od uplynutí lhůty k podání námitek, nebo ve lhůtě stanovené OHIM, jako v projednávaném případě, podle pravidla 16 odst. 3, v souladu s pravidlem 20 odst. 2.
43 Žalobkyně přitom nepředložila ke konečnému datu 29. prosince 2001, které OHIM řádně stanovil, překlad důkazu o dobrém jménu svých starších ochranných známek do angličtiny. Námitkové oddělení a odvolací senát tedy právem odmítly zkoumat ve španělštině předložené důkazy o právech žalobkyně, jež mají vyplývat z čl. 8 odst. 5 nařízení č. 40/94.
44 Na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně, nemůže být tedy napadené rozhodnutí zrušeno z toho důvodu, že pravidlo 18 odst. 2 ukládá OHIM povinnost poskytnout osobám, které podávají námitky, možnost doplnit předložené důkazy v nové lhůtě, kterou stanoví OHIM.
45 Pravidlo 18 se týká přípustnosti námitek, kterou OHIM zkoumá i bez návrhu, a nikoliv povinnosti předložit překlad v jazyce řízení stanovené pravidlem 17 odst. 2, jejíž porušení představuje porušení věcné náležitosti rovnající se nedostatku důkazu o existenci skutečností, na kterých spočívají námitky [rozsudek Chef, bod 40 výše, bod 44, a rozsudek Soudu ze dne 30. června 2004, GE Betz v. OHIM – Atofina Chemicals (BIOMATE), T‑107/02, Sb. rozh. s. II‑1845, bod 70].
46 Nakonec je pravidlo 22 odst. 4 v projednávaném případě nepoužitelné, neboť se zabývá pouze důkazem o užívání starších ochranných známek, který je vyžadován pouze v případě, že tyto ochranné známky byly zapsány alespoň pět let a přihlašovatel ochranné známky Společenství vyžaduje od osoby, která podává námitky, na rozdíl od skutkového stavu projednávaného případu, důkaz o tomto užívání.
– Závěry Soudu
47 Pravidlo 16 nařízení č. 2868/95 ve svém odstavci 3 stanoví, že nejsou-li důkazy o dobrém jménu ochranných známek, na kterých spočívají námitky, předloženy spolu se sdělením o námitce nebo následně, mohou být předloženy i po zahájení námitkového řízení ve lhůtě, kterou může OHIM stanovit podle pravidla 20 odst. 2 nařízení č. 2868/95.
48 Krom toho pravidlo 17 téhož nařízení, týkající se jazyků námitkového řízení, ve svém odstavci 2 stanoví, že nejsou-li důkazy na podporu námitky podány, jako v projednávaném případě, v jazyce námitkového řízení, předloží osoba, která podává námitky, překlad těchto důkazů do tohoto jazyka ve lhůtě stanovené OHIM podle pravidla 16 odst. 3.
49 Z toho vyplývá, že žalobkyně byla povinna předložit námitkovému oddělení překlady důkazních materiálů o dobrém jménu svých starších ochranných známek před uplynutím čtyřměsíční lhůty, dne 29. prosince 2001, která jí byla stanovena v souladu s pravidlem 20 odst. 2 pro předložení skutečností, důkazů a argumentů, které dotyčný účastník považuje za nezbytné na podporu svých námitek.
50 Z dvojího odkazu pravidla 16 odst. 3 na pravidlo 20 odst. 2 na straně jedné a pravidla 17 odst. 2 na pravidlo 16 odst. 3 na straně druhé totiž vyplývá, že lhůta, kterou stanovilo námitkové oddělení na základě pravidla 20 odst. 2 za účelem sdělení podrobností o skutečnostech, důkazech a argumentech předložených na podporu námitek, platila rovněž pro překlady důkazů o dobrém jménu starších ochranných známek žalobkyně do jazyka námitkového řízení.
51 V tomto ohledu je třeba připomenout, že námitkové oddělení ve svém dopise ze dne 29. srpna 2001 výslovně žalobkyni zdůraznilo, že veškeré dokumenty musejí být předloženy v jazyce námitkového řízení, v projednávaném případě v angličtině, nebo musí být předloženy společně s překladem do tohoto jazyka a že takový překlad se vyžaduje rovněž v případě jakéhokoliv dokumentu nebo osvědčení, které již byly předloženy v jiném jazyce, přičemž k dokumentům, které nebyly přeloženy do jazyka řízení, se nebude přihlížet.
52 Ačkoli žalobkyně řádně námitkovému oddělení dne 20. prosince 2001 sdělila podrobnosti o skutečnostech, důkazech a argumentech na podporu svých námitek, při této příležitosti však předložila důkazy a podpůrnou dokumentaci na podporu dobrého jména svých starších ochranných známek pouze ve španělštině. Teprve dne 9. srpna 2002, tedy po uplynutí čtyřměsíční lhůty stanovené námitkovým oddělením, která uplynula dne 29. prosince 2001, žalobkyně předložila překlad těchto důkazních materiálů do angličtiny, jazyka námitkového řízení.
53 Žalobkyně nadarmo tvrdí, že námitkové oddělení porušilo pravidlo 18 odst. 2 a pravidlo 22 odst. 4 nařízení č. 2868/95 tím, že odmítlo přihlédnout k předloženým překladům, aniž by předem zvláštně vyzvalo žalobkyni k odstranění nedostatku překladů, jakmile byl tento nedostatek shledán, nebo aniž by dotyčnému účastníku řízení poskytnulo zvláštní lhůtu pro odstranění, jakmile tento nedostatek zdůraznila Leggett & Platt.
54 Pravidlo 18 odst. 2, podle něhož OHIM informuje osobu, která podává námitky, o nedostatcích, kterými je stiženo sdělení o námitce, a vyzve dotčenou osobu k jejich odstranění v dvouměsíční lhůtě, kterou nelze prodloužit, není na tento spor použitelné, a to ani obdobně, neboť se týká důvodu nepřípustnosti námitek (rozsudek Chef, bod 40 výše, bod 36).
55 Právní požadavky týkající se předložení skutečností, důkazů a argumentů, jakož i podpůrné dokumentace předložených na podporu námitek, včetně jejich překladů do jazyka námitkového řízení, přitom tvoří podmínky podléhající přezkumu merita námitek (rozsudek Chef, bod 40 výše, body 37 a 52).
56 Námitkové oddělení nebylo tedy nijak povinno signalizovat žalobkyni nedostatek spočívající v jejím opomenutí předložit překlad důkazů o dobrém jménu jejích starších ochranných známek, jelikož neposkytnutí takového překladu není v rozporu s žádným ustanovením nařízení č. 40/94 nebo nařízení č. 2868/95, na něž se zaměřuje pravidlo 18 odst. 2 tohoto naposledy jmenovaného nařízení (rozsudek BIOMATE, bod 45 výše, bod 70).
57 OHIM mimoto nemohl porušit pravidlo 22 odst. 4, které mu umožňuje vyzvat osobu, která podala námitky, aby poskytla překlad důkazů na podporu užívání starších ochranných známek ve smyslu čl. 43 odst. 2 nebo 3 nařízení č. 40/94, předložených v jiném jazyce do jazyka řízení ve lhůtě, kterou jí stanoví OHIM.
58 Toto naposledy jmenované ustanovení, které umožňuje osobě, která podává námitky, prokázat na návrh přihlašovatele, že starší ochranná známka, na které spočívají námitky, byla skutečně užívána během pěti let před zveřejněním přihlášky ochranné známky Společenství, je zjevně v projednávaném případě nepoužitelné.
59 Žalobkyně, jejíž starší ochranné známky byly zapsány až v roce 1998, se totiž nemůže dovolávat pětiletého užívání od data zveřejnění přihlášky ochranné známky Společenství, neboť tato přihláška byla zveřejněna dne 5. února 2001.
60 Žalobkyně se v každém případě účelně nedomáhala prospěchu z pravidla 71 nařízení č. 2868/95, které OHIM dovoluje, je-li to vzhledem k okolnostem vhodné, prodloužit jím stanovenou lhůtu, jestliže je žádost v tomto smyslu účastníkem podána před uplynutím dotčené lhůty.
61 Jelikož žalobkyně předložila překlady důkazů a podpůrné dokumentace o dobrém jménu svých starších ochranných známek do jazyka řízení námitkovému oddělení opožděně, je nutné vycházet z toho, že žalobkyně nepředložila tyto důkazní materiály včas ve smyslu čl. 74 odst. 2 nařízení č. 40/94, takže OHIM měl podle téhož ustanovení možnost k nim nepřihlížet.
62 Výše uvedený článek přiznává odvolacímu senátu, kterému jsou, jako je tomu v projednávaném případě, předloženy skutečnosti nebo důkazy, které byly námitkovému oddělení předloženy opožděně, širokou posuzovací pravomoc pro účely rozhodnutí, které musí v tomto smyslu odůvodnit, zda je namístě k těmto skutečnostem a důkazům přihlédnout, či nikoliv (rozsudek OHIM v. Kaul, bod 28 výše, body 43 a 63, ke kterému měli účastníci řízení příležitost předložit svá vyjádření).
63 Takové přihlédnutí může být zvláště odůvodněné jednak tehdy, když skutečnosti předložené opožděně mohou být na první pohled skutečně relevantní pro výsledek námitek, a jednak, když stadium řízení, ve kterém dojde k tomuto opožděnému předložení, a okolnosti, které jej provázejí, takovému přihlédnutí nebrání (rozsudek OHIM v. Kaul, bod 28 výše, bod 44).
64 Taková možnost poskytnutá odvolacímu senátu může objektivně přispět k tomu, aby se předešlo zápisům ochranných známek, jejichž užívání by mohlo být následně úspěšně zpochybněno prostřednictvím řízení na neplatnost nebo řízení o porušení (rozsudek OHIM v. Kaul, bod 28 výše, bod 48).
65 Krom toho čl. 62 odst. 1 nařízení č. 40/94 tím, že stanoví, že odvolací senát může vykonávat pravomoci oddělení OHIM, které vydalo rozhodnutí podrobené jeho přezkumu, přiznává odvolacímu senátu pravomoc provést nový úplný přezkum merita námitek jak z hlediska právních, tak z hlediska skutkových otázek (rozsudek OHIM v. Kaul, bod 28 výše, bod 57).
66 Odvolací senát v projednávaném případě odmítl bez dalšího přijmout překlady důkazů a podpůrné dokumentace předložených žalobkyní na podporu dobrého jména jejích starších ochranných známek jen proto, že přihlédnutí k nim je nutně vyloučeno z důvodu jejich opožděného předložení námitkovému oddělení. Odvolací senát se tak domníval, že mu posuzovací pravomoc ohledně případného přihlédnutí ke sporným důkazům nepřísluší.
67 Z toho vyplývá, že se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení tím, že odmítl bez dalšího vykonávat svou posuzovací pravomoc pro účely rozhodnutí, zda bylo namístě přihlédnout k důkazům a podpůrné dokumentaci o dobrém jménu starších ochranných známek žalobkyně, či nikoliv.
68 Pokud jde o relevanci sporných důkazů, lze poznamenat, že námitkové oddělení výslovně uvedlo, že by bylo nemuselo učinit závěr o neexistenci nebezpečí záměny mezi kolidujícími označeními, kdyby žalobkyně ve stanovené lhůtě uplatnila, že její starší ochranné známky mají vysokou rozlišovací způsobilost z důvodu svého rozšířeného užívání, a předložila by překlady nezbytné pro prokázání této posílené rozlišovací způsobilosti.
69 Mimoto z napadeného rozhodnutí vyplývá, že odvolací senát nepovažoval za irelevantní okolnost, že žalobkyně nepodala důkaz o dobrém jménu svých starších ochranných známek ve stanovené lhůtě.
70 Ještě je třeba uvést, pokud jde o stadium řízení, v němž byly důkazy předloženy, že žalobkyně předložila námitkovému oddělení sporné překlady dne 9. srpna 2002 a dne 5. března 2003 byla věc předložena odvolacímu senátu, který přijal napadené rozhodnutí dne 18. března 2004.
71 Za těchto okolností ze spisu nevyplývá, že by časová tíseň mohla bránit tomu, aby odvolací senát přihlédl k překladům důkazních materiálů o dobrém jménu starších ochranných známek, na kterých spočívaly námitky.
72 Z výše uvedeného vyplývá že napadené rozhodnutí je protiprávní, a že tedy musí být zrušeno, aniž by bylo nutné zkoumat ostatní žalobní důvody vznesené žalobkyní.
K nákladům řízení
73 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Soudu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
74 Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a OHIM neměl ve věci úspěch, jelikož se napadené rozhodnutí zrušuje, je namístě posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení žalobkyně.
75 Vzhledem k tomu, že vedlejší účastnice neměla ve věci úspěch, ponese vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
SOUD (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí prvního odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 18. března 2004 (věc R 333/2003‑1) se zrušuje.
2) OHIM ponese vlastní náklady řízení, jakož i náklady řízení vynaložené žalobkyní.
3) Vedlejší účastnice ponese vlastní náklady řízení.
Legal | Wiszniewska-Białecka | Moavero Milanesi |
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 11. července 2007.
Vedoucí soudní kanceláře | | Předseda |