USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (prvního senátu)
14. prosince 2007
Věc F-131/06
Robert Steinmetz
v.
Komise Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Smírné narovnání – Provádění dohody – Odmítnutí úhrady výdajů v rámci služební cesty – Zjevná nepřípustnost – Neexistence právního zájmu na podání žaloby – Rozdělení nákladů – Náklady způsobené bezdůvodně či zlovolně“
Předmět: Žaloba, podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se R. Steinmetz domáhá jednak zrušení rozhodnutí Komise ze dne 21. února 2006 v rozsahu, v němž odmítá úplné provedení dohody uzavřené v rámci smírného narovnání, ke kterému došlo mezi účastníky řízení před Soudem prvního stupně ve věci T‑155/05, a jednak zaplacení symbolického jednoho eura jako odškodnění za uplatňovanou nemajetkovou újmu.
Rozhodnutí: Žaloba se odmítá jako zjevně nepřípustná. Žalobce ponese vlastní náklady řízení s výjimkou částky 500 eur. Komise ponese kromě vlastních nákladů řízení náklady řízení žalobce ve výši 500 eur.
Shrnutí
1. Řízení – Přípustnost podání – Posouzení k okamžiku učinění podání
(Jednací řád Soudu prvního stupně, článek 114)
2. Úředníci – Žaloba – Žaloba opomíjející obsah smírného narovnání, které předtím vedlo ke zpětvzetí žaloby – Neexistence právního zájmu na podání žaloby
1. Stejně, jako se přípustnost žaloby posuzuje k okamžiku jejího podání, se přípustnost jiných podání, jako je podání, kterým se uplatňuje námitka nepřípustnosti, posuzuje k okamžiku, kdy jsou tato podání učiněna. Takový výklad zaručuje dodržení zásad právní jistoty a ochrany legitimního očekávání.
(viz bod 27)
Odkazy:
Soudní dvůr: 27. listopadu 1984, Bensider a další v. Komise, 50/84, Recueil, s. 3991, bod 8
Soud prvního stupně: 8. října 2001, Stauner a další v. Parlament a Komise, T‑236/00 R II, Recueil, s. II‑2943, bod 49; 9. července 2003, Commerzbank v. Komise, T‑219/01, Recueil, s. II‑2843, bod 61
2. Pokud žalobce v rámci sporu projednávaného Soudem žalovanému orgánu předloží návrh na smírné narovnání sporu, orgán tento návrh částečně přijme a pokud žalobce na základě tohoto částečného přijetí žádá a domůže se u Soudu vyškrtnutí věci, je třeba mít za to, že dotčená osoba souhlasila s dohodou, jak byla naposledy navržena orgánem, a že nemá tedy právní zájem na napadení obsahu takové dohody z důvodu, že neodpovídá obsahu, který původně navrhla.
Pokud orgán v plném rozsahu dostál svým závazkům vyplývajícím z dohody uzavřené v rámci sporu mezi ním a žalobcem, nemá žalobce právní zájem na tom, aby uvedenému orgánu vytýkal nedodržení podmínek této dohody.
(viz body 44 až 52)