Věc T‑462/12 R

Pilkington Group Ltd

v.

Evropská komise

„Řízení o předběžných opatřeních – Hospodářská soutěž – Zveřejnění rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Zamítnutí žádosti o důvěrné zacházení s údaji, na které se údajně vztahuje obchodní tajemství – Návrh na předběžné opatření – Naléhavost – Fumus boni juris – Zvážení zájmů“

Shrnutí – usnesení předsedy Tribunálu ze dne 11. března 2013

1.      Soudní řízení – Vedlejší účastenství – Řízení o předběžných opatřeních – Podmínky přípustnosti – Zájem na rozhodnutí ve věci návrhu na předběžné opatření – Posouzení ve vztahu k dopadu na ekonomickou a právní situaci navrhovatelů žádajících o vstup do řízení jako vedlejší účastníci

(Statut Soudního dvora, článek 40)

2.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Fumus boni juris – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Kumulativní charakter – Zvážení všech dotčených zájmů – Posuzovací pravomoc soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních

(Článek 256 odst. 1 SFEU, čl. 278 SFEU a 279 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

3.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Podmínky přiznání – Zvážení všech dotčených zájmů – Odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise týkajícího se důvěrného zacházení s informacemi obsaženými v jednom z jejích rozhodnutí – Potřeba zachovat užitečný účinek rozhodnutí Tribunálu v rámci žaloby v hlavním řízení

(Článek 278 SFEU)

4.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Podmínky přiznání – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Důkazní břemeno – Vážná a nenapravitelná újma způsobená žalobci – Poškození jeho vlastního zájmu – Poškození zájmu zaměstnanců společnosti žalobce – Vyloučení

(Článek 278 SFEU; jednací řád Soudu, čl. 104 odst. 2)

5.      Základní práva – Respektování soukromého života – Pojem soukromého života – Uplatnění ve vztahu k podnikům – Rozsah

(Listina základních práv Evropské unie, článek 7)

6.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Předběžná opatření – Podmínky přiznání – Naléhavost – Vážná a nenapravitelná újma – Riziko vážného a nenapravitelného poškození základních práv

(Článek 6 odst. 1 první pododstavec SEU, čl. 278 SFEU a 279 SFEU; listina základních práv Evropské unie, články 7 a 47)

7.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Podmínky přiznání – Vážná a nenapravitelná újma – Újma vyplývající z rozhodnutí Komise, jímž byla zamítnuta žádost o ochranu důvěrnosti dokumentů, jejichž kopie byly pořízeny během šetření na základě článku 14 nařízení č. 17 – Absence

(Článek 278 SFEU; jednací řád Tribunálu, čl. 104 odst. 2)

8.      Řízení o předběžných opatřeních – Odklad vykonatelnosti – Podmínky přiznání – Fumus boni juris – Prima facie posouzení žalobních důvodů uvedených na podporu žaloby v hlavním řízení – Žaloba proti rozhodnutí Komise, jímž byla zamítnuta žádost o důvěrné zacházení s informacemi obsaženými v jednom z jejích rozhodnutí, kterým bylo konstatováno porušení článku 81 ES – Žalobní důvody týkající se důvěrnosti informací, které jsou chráněny obchodním tajemstvím – Žalobní důvody, které nejsou prima facie nepodložené

(Články 278 SFEU a 339 SFEU; listina základních práv Evropské unie, články 7 a 47)

9.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Služební tajemství – Vymezení informací, které jsou chráněny profesním tajemstvím – Zvážení obecného zájmu na transparentnosti činnosti Unie a legitimních zájmů bránících zpřístupnění

(Článek 339 SFEU; nařízení Parlamentu a Rady č. 1049/2001)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 15–17, 20)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 24, 25, 36)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 28–33)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 40)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 44)

6.      Vzhledem k podmínce naléhavosti, přičemž musí být posouzena podmínka fumus boni juris, je třeba návrhu na předběžné opatření vyhovět, pokud mohou být odmítnutím návrhu na předběžné opatření vážně a nenapravitelně poškozena základní práva žalobce.

Bezprostřední riziko vážného a nenapravitelného porušení základních práv musí být samo o sobě kvalifikováno jako újma, která odůvodňuje nařízení navrhovaných prozatímních ochranných opatření, nejpozději od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost k datu 1. prosince 2009, kterážto smlouva začlenila Listinu základních práv do primárního práva Unie a stanovila, že má stejnou právní hodnotu jako Smlouvy.

(viz body 45, 53)

7.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 56)

8.      V řízení o předběžném opatření je podmínka fumus boni juris splněna, pokud se alespoň jeden ze žalobních důvodů uplatněných na podporu hlavní žaloby navrhovatelem předběžného opatření jeví prima facie jako relevantní a v žádném případě jako neopodstatněný – v tom smyslu, že poukazuje na existenci složitých právních problémů, jejichž řešení není jednoznačné, a vyžaduje tedy důkladné posouzení, které nemůže provést soudce rozhodující o návrhu na předběžné opatření, nýbrž který musí být předmětem hlavního řízení – nebo pokud z diskuze mezi účastníky vyplývá zásadní právní problém, jehož řešení není zjevné.

V rámci návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí Komise, kterým se zamítá žádost žalobce, aby Komise nezveřejnila důvěrné údaje obsažené v jednom z jejích rozhodnutí, může soudce příslušný pro rozhodování o předběžném opatření – aby nepopřel čistě akcesorickou a předběžnou povahu řízení o předběžných opatřeních a nepřehlédl bezprostřední riziko popření základních práv, kterých se dovolává účastník řízení, který se snaží domoci jejich prozatímní ochrany – v zásadě dospět k závěru, že není dán fumus boni juris, pouze v případě, že by důvěrná povaha dotčených informací nebyla zjevná. Tak by tomu bylo v případě, že by se informace, která je součástí obchodního tajemství a jejíž důvěrnost má být chráněna, vyskytovala ve veřejné výroční zprávě žalobkyně nebo v aktu zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie.

(viz body 58, 59)

9.      Soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních nemůže prima facie vyloučit, že by zpřístupnění informací o podniku, které jsou známy pouze úzkému okruhu osob, mohlo žalobci způsobit vážnou újmu, a to i v případě, že jsou starší pěti a více let. Dotyčná osoba totiž může prokázat, že tyto informace i přes své stáří stále představují zásadní prvky jejího obchodního postavení. Rovněž nelze zjevně vyloučit, že by mohl čl. 4 odst. 7 nařízení č. 1049/2001, podle něhož může být důvěrnost obchodních zájmů nebo citlivých dokumentů výjimečně chráněna po dobu 30 let, nebo i po uplynutí této doby, je-li to nezbytné, mít vliv na posouzení, které je třeba vykonat v daném případě.

Za předpokladu, že lze tyto informace považovat za součást obchodního tajemství žalobce, k posouzení otázky, zda si objektivně zaslouží ochranu, je třeba zvážit zájem žalobce na tom, aby nebyly zpřístupněny, a obecný zájmem na tom, aby činnosti unijních orgánů probíhaly v co největší míře otevřeným způsobem. Takové zvážení všech dotčených zájmů si přitom vyžaduje citlivé posouzení, jež musí provést soudce rozhodující ve věci samé.

(viz body 70–72)