Věc T‑716/14
Antony C. Tweedale
v.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Rozsudek Tribunálu (osmého senátu) ze dne 7. března 2019
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se studií o toxicitě vypracovaných v rámci obnovení schválení účinné látky glyfosát – Částečné odepření přístupu – Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů – Převažující veřejný zájem – Nařízení (ES) č. 1367/2006 – Pojem ‚informace, které se týkají emisí do životního prostředí‘ “
1. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace, které se týkají emisí do životního prostředí – Pojem – Široký výklad
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, bod 2 odůvodnění, článek 1 a čl. 4 odst. 2 1. odrážka a č. 1367/2006, bod 15 odůvodnění a čl. 6 odst. 1)
(viz body 54–58)
2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace, které se týkají emisí do životního prostředí – Pojem – Informace týkající se skutečných či předvídatelných emisí do životního prostředí – Zahrnutí
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 1 odst. 1 písm. b), čl. 2 odst. 1 písm. d) a čl. 6 odst. 1]
(viz body 78–81)
3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace, které se týkají emisí do životního prostředí – Pojem – Informace týkající se dopadů těchto emisí – Zahrnutí
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, bod 2 odůvodnění, článek 1 a čl. 6 odst. 1)
(viz body 90–92, 99, 100)
4. Životní prostředí – Svobodný přístup k informacím – Směrnice 2003/4 – Výklad – Zohlednění znění a předmětu úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)
[Aarhuská úmluva, čl. 4 odst. 4 písm. d); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4, čl. 4 odst. 2 druhý pododstavec]
(viz body 93–95)
5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Žádost o přístup k informacím o životním prostředí – Nařízení č. 1367/2006 – Informace, které se týkají emisí do životního prostředí – Pojem – Studie, jejichž účelem je stanovení toxicity a účinků látky – Studie prováděné za nejméně příznivých podmínek a studie prováděné za podmínek, které se co nejvíce blíží zemědělským postupům – Zahrnutí
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1367/2006, čl. 6 odst. 1)
(viz body 110–113, 118, 119)
Shrnutí
V rozsudku Tweedale v. EFSA (T‑716/14, EU:T:2019:141) vydaném dne 7. března 2019 Tribunál vyhověl žalobě, kterou A. C. Tweedale podal na základě článku 263 SFEU, znějící na částečné zrušení rozhodnutí Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), v němž EFSA odepřel žalobci přístup ke studiím o toxicitě glyfosátu na základě čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001(1). EFSA měl za to, že neexistuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění částí požadovaných studií, neboť tyto studie nepředstavují informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“ ve smyslu nařízení č. 1367/2006(2). Žalobce se dovolával zejména porušení čl. 4 odst. 2 nařízení č. 1049/2001 a čl. 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006 v rozsahu, v němž požadované studie mohou být kvalifikovány jako informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“ ve smyslu posledně uvedeného ustanovení.
Tribunál nejprve připomněl, že orgán Evropské unie, kterému byla předložena žádost o přístup k dokumentu, nemůže odůvodnit odepření jeho zpřístupnění na základě výjimky týkající se ochrany obchodních zájmů určité fyzické nebo právnické osoby ve smyslu čl. 4 odst. 2 první odrážky nařízení č. 1049/2001, pokud informace obsažené v tomto dokumentu představují informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006. V tomto smyslu měl Tribunál za to, že tedy vyvstává otázka určit, zda informace obsažené v požadovaných studiích představují informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“ ve smyslu tohoto ustanovení.
Pokud jde o pojem informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“, měl Tribunál za to, že tento pojem nelze omezit pouze na informace týkající se emisí skutečně uvolněných do životního prostředí při použití přípravku na ochranu rostlin nebo dotčené účinné látky na rostliny nebo půdu, ale že se tento pojem rovněž vztahuje na informace o předvídatelných emisích dotčeného přípravku na ochranu rostlin nebo účinné látky do životního prostředí za obvyklých nebo reálných podmínek použití tohoto přípravku nebo této látky, které odpovídají podmínkám použití, pro které bylo uděleno povolení k uvádění dotčeného přípravku nebo látky na trh a které panují v oblasti, kde mají být tento přípravek nebo tato látka používány.
V tomto ohledu Tribunál uvedl, že taková účinná látka obsažená v přípravcích na ochranu rostlin, jako je glyfosát, je v rámci obvyklého používání ze své podstaty určena k tomu, aby byla uvolňována do životního prostředí, a nelze mít tedy za to, že předvídatelné emise této látky jsou čistě hypotetickými emisemi, ani pouze předvídatelnými emisemi. Vzhledem k tomu, že glyfosát byl povolen v členských státech od roku 2002 a byl skutečně používán v přípravcích na ochranu rostlin, jeho emise do životního prostředí jsou tedy skutečné. Cílem požadovaných studií je tedy stanovit toxicitu účinné látky, která je skutečně přítomna v životním prostředí.
Tribunál dále zdůraznil, že podle ustálené judikatury Soudního dvora pojem informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“, není omezen na informace umožňující posoudit emise jako takové, ale vztahuje se rovněž na informace týkající se vlivů těchto emisí. V tomto smyslu Tribunál uvedl, že cílem požadovaných studií je určit limity, v rámci nichž glyfosát, vyskytuje-li se v potravinách, v kratším či delším časovém horizontu nevykazuje riziko pro lidské zdraví, a tedy stanovit různé hodnoty týkající se vlivu emisí glyfosátu na lidské zdraví. Podle Tribunálu je přitom k tomu, aby studie mohly být kvalifikovány jako informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“, rozhodující jejich účel, a nikoli podmínky, za nichž byly tyto studie provedeny, zejména zda byly provedeny v laboratoři, či nikoli.
Konečně měl Tribunál za to, že přístup žalobce k požadovaným studiím mu umožní pochopit, jak může být lidské zdraví dotčeno vypouštěním glyfosátu do životního prostředí a že je tudíž třeba mít za to, že požadované studie představují informace, které se „týkají emisí do životního prostředí“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 nařízení č. 1367/2006.