Věc T-341/09

Consejo Regulador de la Denominación de Origen Txakoli de Álava a další

v.

Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM)

„Ochranná známka Společenství – Přihláška kolektivní slovní ochranné známky Společenství TXAKOLI – Absolutní důvody pro zamítnutí – Popisný charakter – Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 207/2009 – Článek 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 – Nedostatek rozlišovací způsobilosti – Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 207/2009“

Shrnutí rozsudku

1.      Zemědělství – Společná organizace trhů – Víno – Popis a obchodní úprava vín – Nařízení č. 1493/1999 a č. 753/2002 – Odlišení mezi zeměpisnými označeními a doplňujícími tradičními výrazy

(Nařízení Rady č. 1493/1999, čl. 47 odst. 2 písm. e); nařízení Komise č. 753/2002, článek 23)

2.      Ochranná známka Společenství – Kolektivní ochranné známky Společenství – Označení, která mohou sloužit k označení zeměpisného původu výrobků nebo služeb – Výjimka – Striktní výklad

(Nařízení Rady č. 207/2009, čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 66 odst. 2 a nařízení Rady č. 1234/2007)

1.      Odlišení mezi zeměpisnými označeními v širokém smyslu a doplňujícími tradičními výrazy vyplývalo jasně z nařízení č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem – základního nařízení předcházejícího nařízení č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), z něhož vycházelo nařízení č. 753/2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů – jelikož ve svém čl. 47 odst. 2 písm. e) uvádělo, že pravidla pro popis, označování a obchodní úpravu některých produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, a také pravidla pro ochranu určitých označení, údajů a výrazů obsahují zejména ustanovení upravující používání zeměpisných označení a tradičních výrazů.

Pokud jde o tradiční výrazy, článek 23 nařízení č. 753/2002 – zrušeného nařízením č. 607/2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů – definoval doplňující tradiční výrazy jako „doplňující výrazy, které producentské členské státy tradičně užívají zejména k označení [stolních vín se zeměpisným označením a jakostních vín vyráběných v určitém regionu] metody produkce nebo zrání či výrobní metod[y], případně jakosti, barvy, místa nebo historické události, která se k minulosti vína váže, a jež jsou vymezeny v právních předpisech [producentského] členského státu týkajících se označování vín na území daného státu.“ Doplňujícími tradičními výrazy ve smyslu nařízení č. 753/2002 jsou tedy výrazy označující určité charakteristické prvky vína, místa výroby či jeho historie, a nikoli jeho zeměpisný původ.

(viz body 27–28)

2.      Podle čl. 66 odst. 2 nařízení č. 207/2009 o ochranné známce Společenství odchylně od čl. 7 odst. 1 písm. c) mohou tvořit kolektivní ochrannou známku Společenství ve smyslu odstavce 1 i označení, která mohou v obchodním styku sloužit k označení zeměpisného původu výrobku nebo služby. Jelikož uvedený čl. 66 odst. 2 stanoví výjimku z důvodu pro zamítnutí stanoveného v uvedeném čl. 7 odst. 1 písm. c), nesmí být vykládán extenzivně tak, že by se vztahoval na označení tvořící zeměpisné označení pouze ve své podstatě.

Na velmi specifickém trhu s vínem by připustit v rámci průzkumu přihlášky k zápisu podané u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), že požadovaný výraz při běžném užívání z hlediska relevantní veřejnosti označuje či může sloužit k označení země jako zeměpisného původu dotčeného vína, znamenalo, že by bylo zasaženo do pravomoci orgánů činných v rámci řízení, jež směřují k vytvoření nových označení původu, chráněných zeměpisných označení obsahujících tento výraz nebo směřují ke zvýšení počtu označení spojených s těmito výrazy.

Těmto orgánům však přísluší, aby v rámci svého prostoru pro uvážení a po přezkoumání všech relevantních okolností určily, zda výraz musí být chráněn jako označení zeměpisného původu výrobku, a to při dodržení specifického postupu stanoveného v tomto ohledu nařízením č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů, a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), který pro dotyčné osoby zahrnuje zejména zvláštní práva a rovněž možnost zpochybnit konečné rozhodnutí Komise v tomto ohledu před soudem Unie.

(viz body 35–37)