USNESENÍ SOUDU

(kasační senát)

22. června 2009

Věc T-371/08 P

Bart Nijs

v.

Účetní dvůr Evropských společenství

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Rozhodnutí o jmenování služebně nadřízeného účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek – Vnitřní výběrové řízení – Volby do výboru zaměstnanců – Rozhodnutí nepovýšit účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek za povyšovací období 2006 – Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“

Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti usnesení Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (druhého senátu) ze dne 26. června 2008, Nijs v. Účetní dvůr (F‑5/07, dosud nezveřejněné ve Sbírce rozhodnutí), směřující ke zrušení tohoto usnesení.

Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Bart Nijs ponese vlastní náklady řízení a ukládá se mu rovněž náhrada nákladů řízení vynaložených Účetním dvorem Evropských společenství v rámci tohoto řízení.

Shrnutí

1.      Řízení – Přípustnost žalob – Posouzení s ohledem na pravidla platná v okamžiku podání žaloby

(Jednací řád Soudu prvního stupně, článek 111; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, článek 76)

2.      Řízení – Žaloba před Soudem pro veřejnou službu – Možnost druhé výměny spisů – Diskreční pravomoc Soudu pro veřejnou službu

(Statut Soudního dvora, příloha I, čl. 7 odst. 3)

1.      Ačkoli je pravidlo uvedené v článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, podle kterého může Soud usnesením odmítnout žalobu, která se zdá být zjevně odsouzena k odmítnutí, procesním pravidlem, které se jako takové použije od okamžiku, kdy vstoupí v platnost, na všechny spory probíhající u tohoto Soudu, totéž neplatí pro pravidla, na základě nichž Soud může podle tohoto článku považovat žalobu za zjevně nepřípustnou a kterými mohou být pouze pravidla použitelná v okamžiku podání žaloby.

Současným použitím článku 111 jednacího řádu Soudu prvního stupně a článku 76 jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu, jehož normativní obsah je striktně totožný, na věc zahájenou před vstupem posledně uvedeného jednacího řádu v platnost, Soud pro veřejnou službu pouze využil této možnosti. Vzhledem k tomu, že znění jednacího řádu Soudu prvního stupně bylo zveřejněno ke dni předcházejícímu uvedenému zahájení, nemůže účastník řízení podávající kasační opravný prostředek platně tvrdit, že v okamžiku podání své žaloby nemohl znát pravidla, na základě kterých byla jeho žaloba odmítnuta.

Jelikož se jednací řády zveřejňují v Úředním věstníku, nikdo se na jejich neznalost odvolávat nemůže.

(viz body 20 a 28)

Odkazy: Soudní dvůr, 12. července 1989, Binder, 161/88, Recueil, s. 2415, bod 19

2.      Z článku 7 odst. 3 přílohy 1 statutu Soudního dvora jasně vyplývá, že Soud pro veřejnou službu není nijak povinen od účastníků požadovat druhou výměnu spisů. Rozhodnutí o požádání takové výměny spadá do diskreční pravomoci uvedeného soudu, kterou vykonává v závislosti na vlastních potřebách získat informace. V důsledku toho znění tohoto ustanovení nemůže u účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek založit legitimní očekávání, pokud jde o možnost předložit druhý spis po podání žaloby.

(viz bod 27)