Žaloba podaná dne 23. února 2006 - FLS Plast v. Komise

(Věc T-64/06)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: FLS Plast A/S (Kodaň, Dánsko) (zástupci: K. Lasok, QC, a M. Thill-Tayara, advokát)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhové žádání žalobkyně

zcela zrušit čl. 1 h) a 2 f) napadeného rozhodnutí Komise č. K(2005) 4634 ze dne 30. listopadu 2005 ve věci COMP/F/38.354 - Průmyslové pytle v rozsahu, v němž se týkají žalobkyně;

podpůrně, změnit čl. 2 f) napadeného rozhodnutí a podstatně snížit výši pokuty uložené společně a nerozdílně FLP Plast při výkonu neomezené pravomoci Soudního dvora, částečně zrušit čl. 1 odst. 1 v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a částečně zrušit nebo, podpůrně, podle okolností snížit pokutu uloženou podle článku 2 žalobkyním;

uložit Komisi, aby FLS Plast nahradila náklady řízení, které souvisejí s touto věcí.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadeným rozhodnutím Komise shledala, že žalobkyně porušila článek 81 ES tím, že se zúčastnila komplexu dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví průmyslových plastových pytlů, které se dotýkaly Belgie, Francie, Německa, Lucemburska a Španělska, jež spočívaly ve stanovení cen a stanovení společných modelů výpočtu cen, podílů na trhu a přidělení prodejních kvót, rozdělení zákazníků, zakázek a objednávek, předkládání společných nabídek v některých výběrových řízeních a výměny individualizovaných informací. Porušení žalobkyně se vztahovalo k jednání jiné společnosti, Trioplast Wittenheim SA ("TW"), která se zúčastnila dotčeného kartelu. Žalobkyně vlastnila akcie TW a po většinu období, za něž je žalobkyně činěna odpovědnou, byla TW jí zcela vlastněnou dceřinou společností. Pokuta byla uložena TW a žalobkyně je společně a nerozdílně odpovědna za část této pokuty.

Aniž by zpochybňovala existenci a délku trvání kartelu nebo účast její bývalé dceřiné společnosti, žalobkyně tvrdí, že Komise se dopustila nesprávného právního posouzení při stanovení částky pokuty, která jí byla uložena. Žalobkyně zdůrazňuje, že část pokuty TW, za kterou je žalobkyně odpovědná, je zjevně nepřiměřená vzhledem k období, po které měla podíl v TW.

Žalobkyně dále tvrdí, že napadené rozhodnutí porušuje zásady nediskriminace a proporcionality v rozsahu, v němž rozhodlo, že žalobkyně a její vlastní mateřská společnost jsou odpovědné za jednání TW, i když bylo rozhodnuto neadresovat napadené rozhodnutí zprostředkujícím holdingovým společnostem a ve skutečnosti jej neadresovalo jiným společnostem nežli žalobkyni.

Žalobkyně též tvrdí, že si nebyla vědoma protiprávního jednání TW, neuplatňovala vliv na její vedení a nebyla částí podniku (TW) zúčastněného na porušeních, na něž je odkazováno v napadeném rozhodnutí, a že napadené rozhodnutí je proto protiprávní a musí být zrušeno.

Podpůrně žalobkyně požaduje, aby Soudní dvůr při výkonu své neomezené pravomoci podstatně snížil částku pokuty. V této souvislosti uvádí, že pokuta uložená TW byla příliš vysoká, jelikož minulá praxe a závažnost jednání neodůvodňují úroveň základní pokuty, to, že Komise nesprávně určila trvání porušení TW, a to, že Komise neposoudila, zda pokuty uložené TW a žalobkyni byly v souladu s pravidlem o stropu ve výši 10 %.

S ohledem na jí uloženou pokutu žalobkyně rovněž tvrdí, že je nepřiměřeně vysoká, s přihlédnutím k nedostatku odstrašujícího prvku, trvání a intenzitě porušení. Dále žalobkyně tvrdí, že Komise pochybila v tom, že nesnížila její odpovědnost v souladu s oznámením o shovívavosti, konkrétně tím, že nepoužila 30% snížení poskytnuté TW na vlastní odpovědnost žalobkyně a odmítla poskytnout žalobkyni snížení. Konečně se žalobkyně dovolává porušení zásady non bid in idem a zásady, podle níž se postihy mají vztahovat ke konkrétním okolnostem každé žalobkyně; v této souvislosti zdůrazňuje, že ačkoliv byla mateřskou společností TW pouze po 35 % období její účasti v kartelu, je povinna uhradit 85,7 % pokuty uložené TW.

____________