Věc C‑147/17

Sindicatul Familia Constanţa a další

proti

Direcția Generală de Asistență Socială și Protecția Copilului Constanța

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Constanţa (odvolací soud v Konstanci, Rumunsko)]

„Řízení o předběžné otázce – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Úprava pracovní doby – Listina základních práv Evropské unie – Článek 31 – Směrnice 2003/88/ES – Oblast působnosti – Odchylka – Článek 1 odst. 3 – Směrnice 89/391/EHS – Článek 2 odst. 2 – Činnost vykonávaná pěstounem“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. listopadu 2018

1.        Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby – Oblast působnosti – Pojem „pracovník“ – Pěstouni – Zahrnutí

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88)

2.        Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Směrnice 89/391 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci – Oblast působnosti – Nepoužitelnost na některé činnosti – Pojem „veřejná služba“ – Dosah

(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88; směrnice Rady 89/391, čl. 2 odst. 2 první pododstavec)

3.        Sociální politika – Ochrana bezpečnosti a zdraví pracovníků – Směrnice 89/391 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci – Směrnice 2003/88 o některých aspektech úpravy pracovní doby – Oblast působnosti – Pěstoun, který ve své domácnosti trvale pečuje o dítě – Vyloučení – Omezení práva na denní a týdenní odpočinek, jakož i na každoroční placenou dovolenou – Přípustnost – Podmínka – Respektování podstaty uvedeného práva

(Listina základních práv Evropské unie, článek 24, čl. 31 odst. 2 a čl. 52 odst. 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88, čl. 1 odst. 3, články 5, 6 a 7; směrnice Rady 89/391, čl. 2 odst. 2)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 43–45 a 48)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 54–56 a 58)

3.      Článek 1 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, vykládaný ve spojení s čl. 2 odst. 2 směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, musí být vykládán v tom smyslu, že do oblasti působnosti směrnice 2003/88 nespadá činnost vykonávaná pěstounem, která v rámci pracovního poměru s veřejným orgánem spočívá v péči a začlenění dítěte do pěstounovy domácnosti a v tom, že je soustavně zajišťován harmonický rozvoj a vzdělávání tohoto dítěte.

Soustavné a dlouhodobé začleňování dětí, které z důvodu obtížné rodinné situace vykazují zvláštní zranitelnost, v rámci domácnosti a rodiny pěstouna představuje vhodné opatření za účelem ochrany nejlepších zájmů dítěte, jak jsou stanoveny v článku 24 Listiny základních práv Evropské unie.

Za těchto podmínek by skutečnost, že by pěstounovi muselo být v pravidelných intervalech přiznáno právo na odloučení od dítěte svěřeného do jeho péče po určitém počtu odpracovaných hodin nebo během doby, která je jako dny odpočinku v týdnu nebo dovolená za kalendářní rok obvykle spojována s okamžiky vhodnými pro rozvoj rodinného života, byla přímo v rozporu s cílem sledovaným rumunskými orgány spočívajícím v začleňování dítěte svěřeného do péče pěstouna soustavně a dlouhodobě do domácnosti a rodiny tohoto pěstouna.

Skutečnost, že by byla omezena týdenní pracovní doba pěstounů v souladu s článkem 6 směrnice 2003/88 a že by bylo zaměstnavateli uloženo, aby v souladu s články 5 a 7 této směrnice pěstounům přiznal dny odpočinku v týdnu nebo dovolenou za kalendářní rok, v jejichž průběhu by byli zproštěni výkonu činnosti, a tudíž péče o svěřené dítě, by tedy nebyla slučitelná se zvláštní povahou takové činnosti, která vyžaduje, aby pěstoun soustavně a dlouhodobě pečoval o dítě, které je mu svěřeno do péče, v rámci své domácnosti a své rodiny.

Je nutno ještě doplnit, že omezení práva, přiznaného každému pracovníkovi na základě čl. 31 odst. 2 Listiny, na denní a týdenní odpočinek, jakož i na každoroční placenou dovolenou, mohou být stanovena za dodržení striktních podmínek stanovených v čl. 52 odst. 1 Listiny, a zejména podstaty uvedeného práva (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 6. listopadu 2018, Bauer a Willmeroth, C‑569/16 a C‑570/16, EU:C:2018:871, bod 59, jakož i ze dne 6. listopadu 2018, Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften, C‑684/16, EU:C:2018:874, bod 54).

Taková zákonná omezení práva uvedených pěstounů na denní a týdenní odpočinek, jakož i na každoroční placenou dovolenou, respektují podstatu tohoto práva. Kromě toho se jeví, že tato omezení jsou nezbytná ke splnění cíle obecného zájmu uznaného Unií, kterým je ochrana nejlepších zájmů dítěte stanovených v článku 24 Listiny, tak jak byl tento cíl pojat v rumunské právní úpravě, jemuž odpovídá povinnost, aby pěstoun zajišťoval soustavně začleňování dítěte svěřeného do jeho péče do své domácnosti a do své rodiny, jakož i harmonický rozvoj a péči o toto dítě.

(viz body 71, 72, 74, 83, 86, 88 a výrok)