ROZSUDEK SOUDU
(kasační senát)
8. září 2009
Věc T-404/06 P
Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
v.
Pia Landgren
„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Dočasní zaměstnanci – Smlouva na dobu neurčitou – Rozhodnutí o propuštění – Článek 47 písm. c) bod i) pracovního řádu ostatních zaměstnanců – Povinnost uvést odůvodnění – Zjevně nesprávné posouzení – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Finanční vyrovnání“
Předmět: Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (pléna) ze dne 26. října 2006, Landgren v. ETF (F-1/05, Sb. VS s. I‑A‑1-123 a II-A-1-459), který směřuje ke zrušení tohoto rozsudku.
Rozhodnutí: Kasační opravný prostředek se zamítá. Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené P. Landgren v tomto stupni. Komise Evropských společenství, vedlejší účastnice řízení vystupující na podporu návrhových žádání ETF, ponese vlastní náklady řízení.
Shrnutí
1. Kasační opravný prostředek – Přípustnost – Dopad plnění povinností vyplývajících z rozsudku Soudu pro veřejnou službu – Neexistence
(Statut Soudního dvora, příloha I, článek 12)
2. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Vypovězení smlouvy na dobu neurčitou – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah
[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 47 písm. c) bod i)]
3. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Vypovězení smlouvy na dobu neurčitou – Povinnost uvést odůvodnění – Povinnost péče připadající správnímu orgánu
(Článek 253 ES; služební řád úředníků, článek 25; pracovní řád ostatních zaměstnanců, články 11, 47 a 49)
4. Úředníci – Dočasní zaměstnanci – Vypovězení smlouvy na dobu neurčitou – Povinnost uvést odůvodnění – Dosah – Posuzovací pravomoc správního orgánu
[Pracovní řád ostatních zaměstnanců, čl. 47 písm. c) bod i)]
5. Kasační opravný prostředek – Důvody – Přezkum posouzení důkazů učiněného Soudem pro veřejnou službu Soudem prvního stupně – Vyloučení s výjimkou případu zkreslení
(Statut Soudního dvora, příloha I, článek 11)
1. Jelikož na základě článku 12 přílohy I statutu Soudního dvora nemá kasační opravný prostředek před Soudem prvního stupně odkladný účinek, pouhá skutečnost, že orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný, přijal opatření, aby splnil povinnosti vyplývající z rozsudku Soudu pro veřejnou službu, neznamená, že se vzdal práva podat kasační opravný prostředek. V každém případě vzdání se práva podat kasační opravný prostředek může vzhledem k tomu, že jeho důsledkem je zánik práva, vyvolat nepřípustnost kasačního opravného prostředku jen tehdy, pokud by toto vzdání se mohlo být konstatováno jasně a bezpodmínečně.
(viz bod 80)
2. Předmětem povinnosti uvést odůvodnění je jednak poskytnout dotyčné osobě dostatečné údaje pro posouzení, zda je rozhodnutí opodstatněné, nebo zda je postiženo vadou umožňující zpochybnit jeho legalitu, a jednak umožnit soudu výkon přezkumu legality rozhodnutí. Rozhodnutí, které není žádným způsobem odůvodněno jak z hlediska jeho textu samotného, tak z hlediska jeho skutkových a kontextuálních okolností, které mohly být spojeny s jeho přijetím, nemůže být totiž předmětem přezkumu vnitřní legality ze strany soudu, a to bez ohledu na rozsah tohoto přezkumu. Pokud by pro autora rozhodnutí neexistovala povinnost uvést důvody, které vedly k jeho přijetí, možnost soudu splnit poslání spočívající v přezkumu vnitřní legality aktů, které jsou mu předloženy, pokud je mu toto poslání svěřeno, jakož i soudní ochrana přiznaná jednotlivci by tak byly ohroženy a závisely by na uvážení autora uvedeného rozhodnutí. Požadavek uložený orgánu, aby uváděl důvody pro svá rozhodnutí, je tedy neodlučitelně spjat s existencí pravomoci soudu přezkoumat opodstatněnost uvedených rozhodnutí, která musí být zajištěna ve společenství práva za podmínek rovnocenných pro veškeré jednotlivce, kteří uplatní své právo na soudní ochranu.
Soud prvního stupně tudíž nemůže dospět k závěru o úplné neexistenci povinnosti orgánu oprávněného k uzavírání smluv odůvodnit rozhodnutí o výpovědi smluv dočasných zaměstnanců na dobu neurčitou, jelikož je při této příležitosti povinen splnit pouze podmínky týkající se výpovědní doby stanovené v čl. 47 písm. c) bodu i) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.
(viz body 108 až 110)
Odkazy: Soudní dvůr, 26. listopadu 1981, Michel v. Parlament, 195/80, Recueil, s. 2861, bod 22 a uvedená judikatura
3. Povinnost uvést odůvodnění každého rozhodnutí, které nepříznivě zasahuje do něčího právního postavení, stanovená v článku 25 služebního řádu, přebírající pouze všeobecnou povinnost zakotvenou v článku 253 ES, je základní zásadou práva Společenství, od níž se lze odchýlit pouze z naléhavých důvodů. Tato povinnost přispívá k zajištění práva na účinnou soudní ochranu, které představuje obecnou zásadu práva Společenství vyplývající z ústavních tradic společných členským státům, která byla zakotvena v článcích 6 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a znovu potvrzena v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.
Výjimka z této obecné a základní zásady povinnosti správního orgánu odůvodnit svá rozhodnutí, zvláště ta, která nepříznivě zasahují do právního postavení, tak může vyplývat pouze z výslovné a jednoznačné vůle zákonodárce Společenství, která není v tomto smyslu v obecných ustanoveních článku 25 služebního řádu a článku 11 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství vyjádřena. Pouhá skutečnost, že pracovní řád ostatních zaměstnanců ve svém článku 47, týkajícím se skončení pracovního poměru dočasných zaměstnanců, výslovně nestanoví, že rozhodnutí přijatá na základě tohoto ustanovení musejí být odůvodněna, tak nemůže mít za následek vyloučení použití článku 25 služebního řádu.
V případě neexistence takové povinnosti uvést odůvodnění by soud Společenství nemohl řádně vykonat svůj přezkum, byť omezený, zatímco správní orgán by mohl v konečném výsledku volně a svévolně rozhodnout o osudu dočasného zaměstnance, a to i když má příslušný orgán povinnost, pokud rozhoduje o postavení dočasného zaměstnance, vzít při posuzování zájmu služby v potaz veškeré skutečnosti, které mohou být určující pro jeho rozhodnutí, a zejména pak zájem dotyčného zaměstnance. To totiž vyplývá z povinnosti správního orgánu jednat s náležitou péčí, která odráží rovnováhu mezi vzájemnými právy a povinnostmi, kterou služební řád a obdobně i pracovní řád ostatních zaměstnanců vytvořily mezi orgánem veřejné správy a jeho zaměstnanci.
(viz body 148 až 150, 153 a 160)
Odkazy: Soudní dvůr, 13. března 2007, Unibet, C‑432/05, Sb. rozh. s. I‑2271, bod 37 a citovaná judikatura; Soud, 12. prosince 2000, Dejaiffe v. OHIM, T‑223/99, Recueil FP, s. I‑A‑277 a II‑1267, bod 53 a citovaná judikatura; Soud, 6. července 2004, Huygens v. Komise, T‑281/01, Sb. VS s. I‑A‑203 a II‑903, bod 105 a citovaná judikatura
4. I když služební řád přiznává úředníkům větší stálost zaměstnání, jelikož předpoklady ukončení služebního poměru proti vůli dotčené osoby jsou striktně omezeny, méně stálá povaha zaměstnání dočasného zaměstnance není povinností uvést odůvodnění uloženou orgánu oprávněnému k uzavírání smluv při výpovědi smluv dočasných zaměstnanců na dobu neurčitou změněna.
Tato povaha totiž vyplývá zejména z široké posuzovací pravomoci, kterou je uvedený orgán nadán při vypovídání smluv dočasných zaměstnanců na dobu neurčitou v souladu s čl. 47 písm. c) bodem i) pracovního řádu ostatních zaměstnanců a při dodržení výpovědní doby stanovené ve smlouvě, přičemž přezkum soudu Společenství tak musí být omezen na přezkum neexistence zjevně nesprávného posouzení nebo zneužití pravomoci.
Tato široká posuzovací pravomoc nejenže zdaleka neodůvodňuje možnost zprostit správní orgán povinnosti odůvodňovat svá rozhodnutí v této oblasti, ale naopak činí o to nutnějším dodržování takové podstatné procesní náležitosti, kterou je povinnost uvést odůvodnění. V případech, kdy orgán Společenství disponuje širokou posuzovací pravomocí, nabývá totiž přezkum dodržování záruk přiznaných právním řádem Společenství ve správních řízeních zásadní význam. K těmto zárukám patří zejména povinnost příslušného orgánu zkoumat pečlivě a nestranně všechny rozhodné skutečnosti projednávaného případu a dostatečným způsobem odůvodnit své rozhodnutí.
(viz body 161 až 163)
Odkazy: Soudní dvůr, 26. února 1981, de Briey v. Komise, 25/80, Recueil, s. 637, bod 7; Soudní dvůr, 21. listopadu 1991, Technische Universität München, C‑269/90, Recueil, s. I‑5469, bod 14; Soudní dvůr, 22. listopadu 2007, Španělsko v. Lenzing, C‑525/04 P, Sb. rozh. s. I‑9947, bod 58; Soudní dvůr, 6. listopadu 2008, Nizozemsko v. Komise, C‑405/07 P, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 56; Soud, 28. ledna 1992, Speybrouck v. Parlament, T‑45/90, Recueil, s. II‑33, body 97 a 98; Soud, 17. března 1994, Hoyer v. Komise, T‑51/91, Recueil FP, s. I‑A‑103 a II‑341, bod 27; Soud, 17. března 1994, Smets v. Komise, T‑52/91, Recueil FP, s. I‑A‑107 a II‑353, bod 24
5. Posouzení důkazní hodnoty dokumentu Soudem pro veřejnou službu nemůže v zásadě podléhat v rámci kasačního opravného prostředku přezkumu Soudu prvního stupně, jelikož z článku 11 přílohy I statutu Soudního dvora vyplývá, že kasační opravný prostředek je omezen na právní otázky. Soud pro veřejnou službu je tak jediný příslušný k posouzení váhy, kterou je třeba přiložit důkazům, které mu byly předloženy. Toto posouzení tedy nepředstavuje s výhradou případu zkreslení důkazů před Soudem pro veřejnou službu právní otázku podléhající přezkumu soudu rozhodujícímu o kasačním opravném prostředku.
(viz bod 198)
Odkazy: Soudní dvůr, 2. října 2003, Salzgitter v. Komise, C‑182/99 P, Recueil, s. I‑10761, bod 43; Soudní dvůr, 25. ledna 2007, Sumitomo Metal Industries a Nippon Steel v. Komise, C‑403/04 P a C‑405/04 P, Sb. rozh. s. I‑729, body 38 až 40