USNESENÍ TRIBUNÁLU

(kasační senát)

19. prosince 2013

Věc T‑32/13 P

Mario Paulo da Silva Tenreiro

v.

Evropská komise

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Oznámení o volném pracovním místě – Jmenování na místo ředitele ředitelství A pro občanské soudnictví generálního ředitelství Komise pro spravedlnost – Nepřijetí navrhovatele – Jmenování jiného uchazeče – Zneužití pravomoci – Zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný kasační opravný prostředek“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (třetího senátu) ze dne 14. listopadu 2012, da Silva Tenreiro v. Komise (F‑120/11), a znějící na zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Kasační opravný prostředek se zamítá. Mario Paulo da Silva Tenreiro ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí v tomto stupni řízení.

Shrnutí

Opravné prostředky úředníků – Důvody opravného prostředku – Zneužití pravomoci – Pojem

Pojem „zneužití pravomoci“ má přesný dosah, který označuje situaci, kdy správní orgán užívá své pravomoci s jiným cílem, než pro který mu byly svěřeny. Rozhodnutí je postiženo zneužitím pravomoci pouze tehdy, pokud se jeví na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů, že bylo přijato za účelem dosažení jiných než udávaných cílů. V tomto ohledu nestačí dovolávat se na podporu svých tvrzení určitých skutečností, avšak je třeba předložit ještě dostatečně přesné, objektivní a shodující se nepřímé důkazy, které mohou podpořit jejich pravdivost nebo alespoň jejich pravděpodobnost, přičemž v opačném případě nemůže být věcná přesnost tvrzení dotčeného orgánu zpochybněna. Celkové hodnocení nepřímých důkazů o zneužití pravomoci tak nemůže spočívat na pouhých tvrzeních, nedostatečně přesných či neobjektivních a nerelevantních nepřímých důkazech.

(viz body 31 až 33)

Odkazy:

Tribunál: 5. července 2000, Samper v. Parlament, T‑111/99, Recueil FP, s. I‑A‑135 a II‑611, bod 64; 2. prosince 2008, Karatzoglou v. EAR, T‑471/04, Sb. VS s. I‑A‑2‑79 a II‑A‑2‑485, bod 49; 5. října 2009, de Brito Sequeira Carvalho v. Komise, T‑40/07 P a T‑62/07 P, Sb. VS s. I‑B‑1‑89 a II‑B‑1‑551, body 172 a 173