Věc T‑541/08
Sasol a další
v.
Evropská komise
„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh parafínových vosků – Trh parafínového gáče – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES – Stanovení cen a rozdělení trhů – Odpovědnost mateřské společnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže jejími dceřinými společnostmi a společným podnikem, který částečně vlastní – Rozhodující vliv vykonávaný mateřskou společností – Domněnka v případě vlastnictví 100 % kapitálu – Nástupnictví podniků – Přiměřenost – Rovné zacházení – Pokyny pro výpočet pokut z roku 2006 – Přitěžující okolnosti – Vedoucí úloha – Maximální výše pokuty – Plná jurisdikce“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 11. července 2014
1. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Domněnka rozhodujícího vlivu vykonávaného mateřskou společností na dceřiné společnosti, které 100 % vlastní – Vyvratitelná domněnka – Důkazní povinnosti společnosti, která chce vyvrátit tuto domněnku – Důkazy nedostačující k vyvrácení domněnky – Porušení zásady presumpce neviny – Neexistence – Porušení zásady osobní odpovědnosti – Neexistence
(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
2. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Použitelnost pro přičtení odpovědnosti mateřským společnostem za protiprávní jednání spáchané jejich společným podnikem
(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
3. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení – Přičtení protisoutěžního chování společného podniku pouze jedné z jeho mateřských společností – Podmínky – Rozhodující vliv vykonávaný jednostranně uvedenou mateřskou společností – Důkazní břemeno Komise
(Článek 81 ES; nařízení Rady č. 139/2004)
4. Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Společná a nerozdílná odpovědnost současných mateřských společností ovládajících společnost, přímo zapojenou do protiprávního jednání – Osvobození bývalých mateřských společností uvedené společnosti – Nerovné zacházení
(Článek 81 ES; Listina základních práv Evropské unie, články 20 a 21; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)
5. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Posuzovací pravomoc přiznaná Komisi čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003 – Porušení zásady legality trestů – Neexistence – Předvídatelnost změn zavedených novými pokyny – Porušení zásady zákazu zpětné účinnosti – Neexistence
(Listina základních práv Evropské unie, čl. 49 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 98/C 9/03 a 2006/C 210/02)
6. Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Důkaz – Důkaz předložený prostřednictvím určitého množství různých projevů protiprávního jednání – Přípustnost – Použití souboru nepřímých důkazů – Požadovaný stupeň důkazní síly, pokud jde o jednotlivě nahlížené nepřímé důkazy – Listinné důkazy – Kritéria – Věrohodnost předložených důkazů – Důkazní povinnosti podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání
(Článek 81 odst. 1 ES)
7. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Stanovení pokuty přiměřeně k prvkům posouzení závažnosti protiprávního jednání
(Článek 81 odst. 1 ES; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02)
8. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Přitěžující okolnosti – Vedoucí úloha při protiprávním jednání – Pojem – Kritéria posouzení
(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 28)
9. Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Rozsah – Stanovení maximální výše pokuty
(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 31)
1. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 29–32, 36, 134–141, 145–150, 153, 154, 163)
2. V oblasti hospodářské soutěže může být chování dceřiné společnosti z důvodu, že patří ke stejnému podniku, přičteno mateřské společnosti, pokud tato dceřiná společnost neurčuje své chování na trhu samostatně, protože v tomto ohledu podléhá rozhodujícímu vlivu mateřské společnosti.
Dceřiná společnost je na trhu pod rozhodujícím vlivem mateřské společnosti, zejména pokud dceřiná společnost uplatňuje v zásadě pokyny udělované v tomto ohledu mateřskou společností
Dceřiná společnost je na trhu v zásadě pod rozhodujícím vlivem mateřské společnosti i tehdy, když má mateřská společnost pouze pravomoc definovat nebo schvalovat určitá strategická obchodní rozhodnutí, případně prostřednictvím svých zástupců v orgánech dceřiné společnosti, kdežto pravomoc definovat obchodní politiku stricto sensu dceřiné společnosti je delegována na vedoucí pracovníky pověřené jejím provozním řízením, které vybrala mateřská společnost a kteří zastupují a prosazují její obchodní zájmy.
Tyto zásady jsou rovněž použitelné pro přičtení odpovědnosti jedné nebo vícero mateřským společnostem za protiprávní jednání spáchané jejich společným podnikem.
(viz body 33–35, 37)
3. V oblasti hospodářské soutěže Komise nemůže pro přičtení protisoutěžního chování společného podniku pouze jedné z mateřských společností vlastníci dvě třetiny jeho základního kapitálu podle článku 81 ES, vycházet z pouhé schopnosti uvedené mateřské společnosti vykonávat rozhodující vliv, jako je to v rámci uplatnění nařízení č. 139/2004 o kontrole spojování podniků při prokazování kontroly, aniž je třeba ověřit, zda byl tento vliv skutečně vykonáván. Komise má naopak v zásadě povinnost prokázat takový rozhodující vliv na základě souhrnu skutkových okolností. Mezi tyto okolnosti patří zejména souběh funkcí stejných fyzických osob v řízení mateřské společnosti a její dceřiné společnosti nebo společného podniku, nebo skutečnost, že uvedené společnosti byly povinny uplatňovat pokyny vydané jejich jediným vedením, aniž se mohou na trhu chovat samostatně.
Krom toho skutečný výkon rozhodujícího vlivu jednou nebo vícero mateřskými společnostmi na obchodní chování společného podniku může být rovněž prokázáno zkoumáním způsobů rozhodování v jeho rámci. I když pravomoc nebo možnost určovat obchodní rozhodnutí společného podniku závisí sama o sobě na pouhé schopnosti vykonávat rozhodující vliv na jeho obchodní chování, a spadá tedy do pojmu kontroly ve smyslu nařízení č. 139/2004, mohou Komise a unijní soud předpokládat, že legislativní ustanovení a ustanovení dohod týkajících se činnosti společného podniku, zvláště ustanovení smlouvy o založení společného podniku a dohody akcionářů o hlasování, byla prováděna a dodržována. V tomto rozsahu může zkoumání skutečného výkonu rozhodujícího vlivu na obchodní chování společného podniku spočívat v abstraktní analýze dokumentů podepsaných před zahájením jeho fungování.
Jelikož je však přezkum týkající se skutečného výkonu rozhodujícího vlivu zpětný, a může tedy spočívat na konkrétních skutečnostech, jak Komise, tak dotčené strany mohou předložit důkaz, že obchodní rozhodnutí společného podniku byla určována podle jiných postupů, než které vyplývaly z pouhého abstraktního přezkumu dohody o činnosti společného podniku.
Kromě toho Komise při zkoumání skutečného výkonu rozhodujícího vlivu mateřské společnosti na obchodní chování společného podniku musí nestranně zohlednit všechny právní a skutkové okolnosti, které jí byly dotčenými stranami předloženy. Na rozdíl od situace, kdy jediná mateřská společnost vlastní veškerý kapitál dceřiné společnosti, v případě společného podniku je relevantní otázka, zda mateřská společnost vykonávala skutečný vliv na jeho provozní řízení. V takovém případě totiž existuje pluralita akcionářů a rozhodnutí orgánů společného podniku jsou přijímána členy zastupujícími obchodní zájmy jednotlivých mateřských společností, které se mohou shodovat, ale také lišit.
V tomto ohledu se přezkum organizačních vazeb mezi společným podnikem a mateřskou společností nutně nemusí týkat otázky zastoupení mateřské společnosti vyplývajícího z formálního pověření, které tato mateřská společnost udělila řídícímu pracovníku společného podniku. Relevantnější je totiž zohlednit zastupování obchodních zájmů mateřské společnosti v širším slova smyslu a vliv na rozhodnutí orgánů společného podniku s cílem sladit obchodní politiku uvedeného podniku s obchodní politikou mateřské společnosti, o čemž svědčí zejména souběh funkcí ve vedení mateřské společnosti a společného podniku, jakož i vlastnictví podílu na základním kapitálu mateřské společnosti řídícím pracovníkem společného podniku.
Přičte-li však Komise odpovědnost za protiprávní jednání spáchané společným podnikem pouze jedné z jeho mateřských společností, musí prokázat, že rozhodující vliv na obchodní chování společného podniku byl vykonáván jednostranně touto mateřskou společností.
(viz body 43, 44, 49, 50, 54, 76, 85, 112)
4. V oblasti hospodářské soutěže, pokud Komise činí společně a nerozdílně odpovědnými současné mateřské společnosti ovládající společnost, přímo zapojenou do porušení čl. 81 odst. 1 ES, za období po získání veškerého kapitálu této společnosti jejími současnými mateřskými společnostmi a zároveň osvobodí od solidární odpovědnosti bývalé mateřské společnosti, které vlastnily veškerý kapitál přímo zapojené společnosti během období, které předcházelo témuž protiprávnímu jednání, zachází se dvěma srovnatelnými situacemi rozdílně.
Dodržování zásady rovného zacházení, zakotvené články 20 a 21 Listiny základních práv Evropské unie, musí být sladěno s dodržováním zásady legality, což znamená, že nikdo nemůže ve svůj prospěch uplatňovat protiprávnost, k níž došlo ve prospěch jiné osoby. Kromě toho, pokud podnik porušil svým chováním čl. 81 dost. 1 ES, nemůže se vyhnout jakékoliv sankci z důvodu, že jiným hospodářským subjektům nebyla uložena pokuta, když unijnímu soudu nebyla situace posledně uvedených subjektů předložena k rozhodnutí.
Jelikož se Komise nedopustila pochybení, když současným mateřským společnostem přičetla odpovědnost za protiprávní jednání, kterého společnost přímo zapojená do protiprávního jednání dopustila během období poté, co uvedené mateřské společnosti získaly její veškerý základní kapitál, je tudíž Komise oprávněna činit je za uvedené období společně a nerozdílně odpovědnými.
(viz body 181, 185–187, 194, 196)
5. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 202–214)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 218–239, 265, 291, 427)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 315–319, 405)
8. Viz znění rozhodnutí.
(viz body 355–360, 375, 384, 393–396, 400)
9. Přezkum legality rozhodnutí přijatých Komisí je doplněn pravomocí soudního přezkumu v plné jurisdikci, která je unijnímu soudu přiznána v článku 31 nařízení č. 1/2003 v souladu s článkem 229 ES, a nyní s článkem 261 SFEU. V rámci této pravomoci soud může, nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, nahradit posouzení Komise svým posouzením, a uloženou pokutu nebo penále tedy zrušit, nebo jejich výši snížit nebo zvýšit. Přezkum stanovený Smlouvami tedy v souladu s požadavky práva na účinnou soudní ochranu uvedenou v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie předpokládá, že unijní soud provede přezkum právního i skutkového stavu a má pravomoc posoudit důkazy, zrušit napadené rozhodnutí a změnit výši pokut. Avšak výkon pravomoci přezkumu v plné jurisdikci není rovnocenný přezkumu z úřední povinnosti a řízení před unijními soudy má spornou povahu.
Jelikož nerovné zacházení ze strany Komise, pokud činí společně a nerozdílně odpovědnými současné mateřské společnosti ovládající společnost, přímo zapojenou do porušení čl. 81 odst. 1 ES, za období po získání veškerého kapitálu této společnosti jejími současnými mateřskými společnostmi a zároveň osvobodí od solidární odpovědnosti bývalé mateřské společnosti, které vlastnily veškerý kapitál přímo zapojené společnosti během období, které předcházelo témuž protiprávnímu jednání, ve spojení s nestanovením oddělené maximální výše pro část pokuty týkající se tohoto posledně uvedeného období, může zpřísnit finanční odpovědnost současných mateřských společností za protiprávní jednání, jehož se dopustila přímo zapojená společnost, je vhodné stanovit maximální výši části pokuty uložené této společnosti za protiprávní jednání, ke kterému došlo během uvedeného období, na 10 % jejího obratu za referenční rok.
Stejně tak, jelikož nesprávná posouzení Komise týkající se přičtení protisoutěžního chování společného podniku pouze jedné z jeho mateřských společností, ve spojení s nestanovením oddělené maximální výše pro část pokuty týkající se období společného podniku, mohou ve vztahu k této mateřské společnosti zhoršit finanční důsledky protiprávního jednání, kterého se přímo dopustil uvedený podnik, je vhodné stanovit maximální výši části pokuty uložené tomuto podniku za protiprávní jednání spáchané v uvedeném období na 10 % jeho obratu za referenční rok.
(viz body 437, 439, 452, 453, 461, 462)