ROZSUDEK TRIBUNÁLU (čtvrtého senátu)
3. října 2014 (*)
„(Průmyslový) vzor Společenství – Řízení o prohlášení neplatnosti – (Průmyslový) vzor Společenství představující vložku – Starší (průmyslový) vzor – Novost – Individuální povaha – Viditelné znaky součásti složeného výrobku – Posouzení (staršího) průmyslového vzoru – Články 3, 4, 5 a 6 a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002“
Ve věci T‑39/13,
Cezar Przedsiębiorstwo Produkcyjne Dariusz Bogdan Niewiński, se sídlem v Ełk (Polsko), zastoupená původně M. Nentwigem a G. Beckerem, poté M. Nentwigem, advokáty,
žalobkyně,
proti
Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupenému původně F. Mattinou, poté P. Bullockem, jako zmocněnci,
žalovanému,
přičemž další účastnicí řízení před odvolacím senátem OHIM, vystupující jako vedlejší účastnice řízení před Tribunálem, je
Poli-Eco Tworzywa Sztuczne sp. z o.o., se sídlem v Szprotawě (Polsko), zastoupená původně B. Rokickim, poté D. Rzazewskou, advokáty,
jejímž předmětem je žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu OHIM ze dne 8. listopadu 2012 (věc R 1512/2010‑3), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Poli-Eco Tworzywa Sztuczne sp. z o.o. a Cezar Przedsiębiorstwo Produkcyjne Dariusz Bogdan Niewiński,
TRIBUNÁL (čtvrtý senát),
ve složení M. Prek, předseda, I. Labucka (zpravodajka) a V. Kreuschitz, soudci,
vedoucí soudní kanceláře: J. Palacio González, vrchní rada,
s přihlédnutím k žalobě došlé kanceláři Tribunálu dne 25. ledna 2013,
s přihlédnutím k vyjádření OHIM k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 2. května 2013,
s přihlédnutím k vyjádření vedlejší účastnice k žalobě došlému kanceláři Tribunálu dne 30. dubna 2013,
po jednání konaném dne 2. dubna 2014,
vydává tento
Rozsudek
1 Dne 1. září 2003 podala žalobkyně, společnost Cezar Przedsiębiorstwo Produkcyjne Dariusz Bogdan Niewiński, přihlášku (průmyslového) vzoru Společenství u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) na základě nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).
2 (Průmyslový) vzor, jehož zápis byl požadován, je určen k použití u „soklů“ spadajících do třídy 25-02 ve smyslu Lokarnské dohody ustanovující mezinárodní třídění pro průmyslové vzory ze dne 8. října 1968, v platném znění, a je vyobrazen následovně:
3 (Průmyslový) vzor byl zapsán dne podání přihlášky k zápisu pod číslem 000070438-0002 a zveřejněn ve Věstníku (průmyslových) vzorů Společenství č. 2003/035 ze dne 9. prosince 2003.
4 Dne 11. září 2007 vedlejší účastnice, společnost Poli-Eco Tworzywa Sztuczne sp. z o.o., podala u OHIM návrh na prohlášení neplatnosti předmětného (průmyslového) vzoru. Důvodem uplatněným na podporu návrhu byl důvod uvedený v čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, vykládaném ve spojení s články 4 až 6 téhož nařízení.
5 Vedlejší účastnice uvedla, že zpochybněný (průmyslový) vzor není nový, neboť turecká společnost Nil Plastik a německé společnosti Bolta et Döllken uvedly totožné (průmyslové) vzory na trh v roce 1999. Na podporu svého návrhu vedlejší účastnice předložila zejména vybrané stránky z katalogu společnosti Döllken „Programm 1999“ (dále jen „katalog Döllken“) obsahující následující vyobrazení:
6 Rozhodnutím ze dne 31. května 2010 zrušovací oddělení OHIM návrhu na prohlášení neplatnosti vyhovělo z důvodu, že zpochybněný (průmyslový) vzor není nový. Toto zrušovací oddělení své posouzení založilo na jednom z vyobrazení z katalogu Döllken z roku 1999, které je znázorněno níže [dále jen „starší (průmyslový) vzor D1“]:
7 Zrušovací oddělení mělo v podstatě za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor nevykazuje žádný viditelný rozdíl ve srovnání se starším (průmyslovým) vzorem D1 v důsledku skutečnosti, že je součástí složeného výrobku a že jeho jediným viditelným znakem při obvyklém používání je přední plocha.
8 Dne 4. srpna 2010 podala žalobkyně proti rozhodnutí zrušovacího oddělení k OHIM odvolání na základě článků 55 až 60 nařízení č. 6/2002.
9 Rozhodnutím ze dne 8. listopadu 2012 (dále jen „napadené rozhodnutí“) třetí odvolací senát OHIM odvolání zamítl. Tento odvolací senát měl v podstatě za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor musí být prohlášen za neplatný z důvodu neexistence novosti a individuální povahy. Odvolací senát konkrétně konstatoval, že zpochybněný (průmyslový) vzor je součástí složeného výrobku ve smyslu čl. 3 písm. c) nařízení č. 6/2002 a že jeho jedinou viditelnou součástí je při jeho obvyklém používání rovný povrch základní části. V rozsahu, v němž se rovný povrch zpochybněného (průmyslového) vzoru shoduje s rovným povrchem staršího (průmyslového) vzoru D1, měl odvolací senát za to, že oba tyto (průmyslové) vzory jsou totožné, a že v důsledku toho zpochybněný (průmyslový) vzor není nový. Rovněž tak jsou totožné celkové dojmy vyvolané kolidujícími (průmyslovými) vzory u informovaného uživatele zpochybněného (průmyslového) vzoru, a sice v projednávané věci řemeslníka nakupujícího obvykle sokly. V důsledku toho zpochybněný (průmyslový) vzor nemá individuální povahu.
Návrhová žádání účastníků řízení
10 Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
– zrušil napadené rozhodnutí;
– uložil OHIM náhradu nákladů řízení.
11 OHIM a vedlejší účastnice navrhují, aby Tribunál:
– zamítl žalobu;
– uložil žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Právní otázky
12 Na podporu žaloby žalobkyně uplatňuje tři žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002, druhý z porušení čl. 63 odst. 1 téhož nařízení a třetí z porušení článku 62 téhož nařízení.
13 V rámci prvního žalobního důvodu žalobkyně v podstatě uvádí, že odvolací senát měl neprávem za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor není nový a nemá individuální povahu.
14 OHIM a vedlejší účastnice mají za to, že odvolací senát měl oprávněně za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor není nový a nemá individuální povahu.
15 Článek 25 nařízení č. 6/2002 stanoví:
„1. (Průmyslový) vzor Společenství lze prohlásit neplatným pouze v níže uvedených případech:
[…]
b) pokud nesplňuje podmínky článků 4 až 9;
[…]“
16 Článek 4 nařízení č. 6/2002 stanoví:
„[...]
1. (Průmyslový) vzor je chráněn právem k (průmyslovému) vzoru, pokud je nový a má individuální povahu.
2. (Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a mající individuální povahu:
a) pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání složeného výrobku viditelná a
b) pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a individuální povahy.
3. ‚Obvyklým použitím‘ se ve smyslu odst. [2] písm. a) rozumí použití konečným uživatelem, s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.“
17 V souladu s čl. 3 písm. c) nařízení č. 6/2002 je „složený výrobek“ definován jako výrobek sestávající z více součástí, které mohou být nahrazeny, takže výrobek může být rozebírán a opět sestavován.
18 Z článku 5 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 vyplývá, že zapsaný (průmyslový) vzor Společenství je považován za nový, pokud nebyl zpřístupněn veřejnosti shodný (průmyslový) vzor přede dnem podání přihlášky k zápisu. V odstavci 2 téhož článku je stanoveno, že (průmyslový) vzor je pokládán za shodný, pokud se jeho znaky liší jen v nepodstatných podrobnostech.
19 Podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení č. 6/2002 má zapsaný (průmyslový) vzor Společenství individuální povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, liší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele (průmyslovým) vzorem, který byl zpřístupněn veřejnosti přede dnem podání přihlášky k zápisu, nebo bylo-li uplatněno právo přednosti, přede dnem vzniku práva přednosti.
20 Projednávanou žalobu je třeba přezkoumat s ohledem na výše uvedená ustanovení.
21 Úvodem je třeba podobně jako odvolací senát uvést, že se zpochybněný (průmyslový) vzor skládá z rovné části a ze dvou bočních částí, které se otevírají v úhlu o něco málo přesahujícím 90 stupňů a na svých „volných koncích“ mají výstupky orientované směrem ven, a že je v přihlášce k zápisu popsán jako vzor, který se má použít u soklů.
22 Před provedením srovnání kolidujících (průmyslových) vzorů pro účely posouzení novosti a individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru je třeba určit, zda posledně uvedený (průmyslový) vzor je součástí složeného výrobku, a v případě kladné odpovědi, jaké jsou jeho části viditelné při obvyklém používání. Je třeba rovněž přezkoumat starší (průmyslový) vzor D1, o který se odvolací senát opřel, jelikož žalobkyně zpochybňuje to, jak odvolací senát tento (průmyslový) vzor posoudil, a v důsledku toho totožnost dotčených (průmyslových) vzorů.
Ke kvalifikaci zpochybněného (průmyslového) vzoru jako součásti složeného výrobku
23 Odvolací senát měl za to, že zpochybněný (průmyslový) vzor je součástí složeného výrobku skládajícího se ze soklu obsahujícího dutinu, která slouží k uložení elektrických kabelů nebo telefonních drátů a ze zpochybněného (průmyslového) vzoru, a sice vložky sloužící k zakrytí dutiny, která je soklu přizpůsobena a může být rozebrána či opětovně sestavena. Stejně tak je tento (průmyslový) vzor součástí složeného výrobku, je-li ztělesněn v jiných druzích soklů, neboť jeho plochá část bude namontována na zeď a sokl bude připevněn k postranním vyčnívajícím prvkům prostřednictvím jiného souboru vyčnívajících prvků nacházejících se na zadní straně soklu. Z toho vyplývá, že zpochybněný (průmyslový) vzor je v každém případě součástí složeného výrobku.
24 Žalobkyně tvrdí, že zpochybněný (průmyslový) vzor je multifunkčním výrobkem, který může být používán různými způsoby, a že jeho používání nelze omezit na to, že bude používán jako součást složeného výrobku. Uvádí v podstatě dva způsoby užívání zpochybněného (průmyslového) vzoru, a sice způsob užívání sloužící k zakrytí dutiny v soklu a způsob užívání sloužící k zabudování do podlahy nebo do zdi. Zeď nebo podlahu přitom nelze považovat za výrobek. Žalobkyně rovněž uvádí, že čl. 3 písm. c) nařízení č. 6/2002 musí být vykládán restriktivně, a že je tudíž třeba (průmyslový) vzor považovat za součást složeného výrobku pouze v případě, že je toto používání jeho jediným přiměřeným způsobem užívání.
25 OHIM má za to, že různé způsoby používání zpochybněného (průmyslového) vzoru uváděné žalobkyní potvrzují, že tento (průmyslový) vzor je součástí složeného výrobku.
26 Úvodem je třeba připomenout, že je zásadní určit, zda je zpochybněný (průmyslový) vzor součástí složeného výrobku, jelikož v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) a písm. b) nařízení č. 6/2002 je v případě součástí složených výrobků třeba při srovnávání dotčených (průmyslových) vzorů zohlednit pouze znaky viditelné při obvyklém používání.
27 Pokud jde o projednávanou věc, je třeba uvést, že jak vyplývá ze spisu, a zejména z dokumentů přiložených k žalobě, zpochybněný (průmyslový) vzor je součástí složeného výrobku, jelikož slouží k zakrytí dutiny soklu, a akcesoricky dutiny nacházející se ve zdi nebo v podlaze.
28 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že žalobkyně sice uvádí, že zpochybněný (průmyslový) vzor je multifunkčním výrobkem, avšak uvádí v podstatě pouze způsoby užívání tohoto (průmyslového) vzoru jako vložku v soklu, ve zdi nebo v podlaze. Je pravda, že uvádí rovněž možnost používat zpochybněný (průmyslový) vzor jako nezávislý výrobek, a sice jako žlab, a za tímto účelem odkazuje na přílohu A7 žaloby. Žalobkyně však v odpovědi na dotaz na jednání uznala, že posledně uvedené používání je pouze možností. Třebaže nelze potenciální používání (průmyslového) vzoru vyloučit, je třeba uvést, že takové čistě hypotetické užívání zpochybněného (průmyslového) vzoru, jako je užívání uvedené v příloze A7 žaloby, zohlednit nelze, jelikož ze spisu jasně vyplývá, že v projednávané věci bude zpochybněný (průmyslový) vzor použit hlavně u součástky používané jako vložka k zakrytí dutiny.
29 Zpochybněný (průmyslový) vzor je tedy součástí složeného výrobku.
Ke znakům součásti viditelným při obvyklém používání
30 Podle čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení č. 6/2002 musejí viditelné znaky (průmyslového) vzoru tvořícího součást složeného výrobku samy splňovat předpoklady novosti a individuální povahy. V souladu s odstavcem 3 uvedeného článku je obvyklým použitím použití konečným uživatelem, s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.
31 Je tedy třeba identifikovat znaky viditelné při obvyklém používání výrobku.
32 Odvolací senát měl v bodě 25 napadeného rozhodnutí za to, že pro konečného uživatele zpochybněného (průmyslového) vzoru, a sice uživatele místností, v nichž byly sokly instalovány, zůstává viditelnou pouze jeho rovná přední plocha, slouží-li jako vložka pro zakrytí dutiny soklu. Naproti tomu v případě takového použití, jako je použití znázorněné v katalogu Döllken, žádná část (průmyslového) vzoru není viditelná vzhledem k tomu, že je skryt za soklem.
33 Žalobkyně tvrzení odvolacího senátu zpochybňuje a tvrdí, že všechny části zpochybněného (průmyslového) vzoru zůstávají viditelné při jeho obvyklém používání, a sice v případě, kdy je zpochybněný (průmyslový) vzor vyráběn z průhledného materiálu, v případě vyjmutí vložky při instalaci kabelů do soklu, jakož i v případě, že konce soklu nejsou zakryty.
34 OHIM má za to, že posouzení odvolacího senátu, podle něhož je při obvyklém používání jedinou viditelnou částí zpochybněného (průmyslového) vzoru jeho rovný povrch, je opodstatněné. Pokud jde o argumenty žalobkyně, OHIM uvádí, že vyjmutí vložky ze soklu v případě opravy kabelů nebo jejich umístění do dutiny nespadá pod obvyklé používání. Kromě toho je nelogická představa, že by konce soklu mohly být ponechány odkryté.
35 Navíc žalobkyně uvádí, že na rozdíl od konstatování odvolacího senátu zpochybněný (průmyslový) vzor nemůže být používán ve spojení s takovým soklem, jaký je znázorněn v katalogu Döllken, to znamená být připevněn ke zdi a zakryt soklem připevněným k vyčnívajícím prvkům (průmyslového) vzoru za pomoci jiného souboru vyčnívajících prvků nacházejících se na tomtéž soklu. Tato operace je nemožná zejména v důsledku toho, že výstupky zpochybněného (průmyslového) vzoru jsou příliš dlouhé k tomu, aby se vešly do zadní části soklu.
36 V tomto ohledu je nutno konstatovat, že v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení č. 6/2002 je (průmyslový) vzor, který je součástí složeného výrobku, považován za nový a mající individuální povahu pouze v rozsahu, v němž tato součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání tohoto výrobku viditelná. Z toho vyplývá, že používání (průmyslového) vzoru tak, že je připevněn k zadní části soklu, by způsobilo nemožnost jeho ochrany, a v projednávané věci tedy nesmí být zohledněno. Jediným použitím zpochybněného (průmyslového) vzoru, které je třeba zohlednit pro účely tohoto přezkumu, je jeho použití u vložky používané k pokrytí dutiny. Závěr odvolacího senátu, podle něhož by žádná část součásti, na kterou se (průmyslový) vzor použije, nebyla viditelná, pokud by byl (průmyslový) vzor připevněn k zadní části soklu, tedy v projednávané věci není relevantní a taková okolnost nemá dopad na legalitu napadeného rozhodnutí. Žalobkyně tedy nemůže účelně uvádět, že výstupky zpochybněného (průmyslového) vzoru jsou příliš dlouhé.
37 Je tedy třeba přezkoumat pouze viditelnost znaků zpochybněného (průmyslového) vzoru v případě, že slouží jako vložka k zakrytí dutiny v soklu nebo ve zdi.
38 Jak přitom konstatoval odvolací senát, v případě, že je (průmyslový) vzor používán k zakrytí dutiny v soklu nebo ve zdi, zůstává viditelný pouze rovný povrch zpochybněného (průmyslového) vzoru. Tuto skutečnost ostatně dokládají dokumenty předložené v přílohách A8 až A13 žaloby.
39 V této fázi je rovněž třeba přezkoumat argument žalobkyně, podle něhož vzhledem k tomu, že zeď nebo podlaha, do nichž je zabudován výrobek, na který je zpochybněný (průmyslový) vzor použit, není výrobkem ve smyslu článku 3 nařízení č. 6/2002, kritérium viditelnosti nemá být na zpochybněný (průmyslový) vzor použito.
40 V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že viditelnost je základním kritériem ochrany (průmyslových) vzorů Společenství. Z bodu 12 odůvodnění nařízení č. 6/2002 totiž vyplývá, že ochrana by se neměla vztahovat na ty součásti, které při obvyklém používání výrobku nejsou viditelné, ani na ty znaky součásti, které nejsou při montáži této součásti viditelné. Z toho vyplývá, že pro účely tohoto přezkumu není nezbytné posuzovat, zda se dutiny, které má zpochybněný (průmyslový) vzor zakrývat, nacházejí ve výrobku ve striktním smyslu článku 3 nařízení č. 6/2002, ale je naopak nezbytné posuzovat znaky viditelné při obvyklém používání, jak to učinil odvolací senát v projednávaném případě.
41 Ostatní argumenty uplatněné žalobkyní tento závěr odvolacího senátu zpochybnit nemohou.
42 Zaprvé instalace elektrických či telefonních kabelů v dutině soklu zakryté vložkou, na kterou se zpochybněný (průmyslový) vzor používá, spadá pod výjimky stanovené v čl. 4 odst. 3 nařízení č. 6/2002, v tom smyslu, že údržbu, servis nebo opravu nelze považovat za spadající pod běžné použití. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti jsou dočasné povahy, instalace či výměna kabelů v dutině odpovídá právě údržbě nebo servisu ve smyslu výše uvedeného ustanovení. Kromě toho měl odvolací senát v bodě 26 napadeného rozhodnutí správně za to, že při obvyklém používání jsou sokly vyjímány pouze v případě renovace místnosti, opravy či výměny telefonních kabelů nebo drátů. V důsledku toho měl správně za to, že obvyklé použití nezahrnuje pravidelnou demontáž vložky a její pravidelnou kontrolu.
43 Zadruhé, pokud jde o možnost nezakrývat konce soklu, čímž by tak byla ponechána možnost postřehnout příčnou část soklu a možnost příčného pohledu na vložku, je třeba mít za to, že jak uvádí OHIM, by bylo nelogické ponechat kraje výrobku odkryté, jelikož je tento výrobek koncipován hlavně k zakrytí kabelů. Z přílohy A13 žaloby (s. 61 až 64) ostatně jasně vyplývá, že sokly, do nichž je zabudována součást, na niž se zpochybněný (průmyslový) vzor použije, obsahují prvky k zakrytí jejich konců. Navíc je v příloze 14 žaloby (s. 66) rovněž uvedeno, že použití nástavců a adaptérů umožňuje provádět snadnou a rychlou instalaci osobou samou, což v projednávané věci dokládá, že se počítá se zakrytím bočních stran soklů.
44 Zatřetí, pokud jde o situaci, kdy by byl (průmyslový) vzor vyráběn z průhledného materiálu, je třeba uvést, že znázornění používání vložky, připojená jako přílohy A8, A9 a A12 žaloby, neumožňují konstatovat, že by průhledná strana umožnila postřehnout výstupky vložky v případě, že je připojena k soklu, ke zdi nebo k podlaze. Stejně tak měl odvolací senát v bodě 29 napadeného rozhodnutí právem za to, že oba dotčené (průmyslové) vzory, tak jak jsou znázorněny, se mohou použít na výrobky vyrobené z různých materiálů, a nikoli pouze na průhledné materiály. Kromě toho OHIM správně uvádí, že se tento znak neobjevuje na grafickém ztvárnění zpochybněného (průmyslového) vzoru.
45 Závěr odvolacího senátu, podle něhož je jediným viditelným znakem zpochybněného (průmyslového) vzoru při obvyklém používání jeho přední plocha, tudíž není stižen žádným pochybením.
K posouzení staršího (průmyslového) vzoru
46 Žalobkyně uvádí, že se starší (průmyslový) vzor D1 vyznačuje jednoduchou čarou se dvěma jednoduchými a krátkými háčky na svých koncích. Vzhledem k tomu, že na tomto vzoru není vyobrazen žádný trojrozměrný výrobek, jakákoli myšlenka rovného povrchu zůstává vágní a neurčitá. Závěr odvolacího senátu, uvedený v bodě 30 napadeného rozhodnutí, podle něhož starší (průmyslový) vzor D1 představuje výrobek s rovným povrchem, je tedy nesprávný. Z dokumentu OHIM „Examination of Applications for Registered Community Designs“ kromě toho vyplývá, že znaky staršího (průmyslového) vzoru, které nejsou dostatečně znázorněny v obrazu, který mohl být šířen dříve, nelze zohlednit pro účely posouzení individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru.
47 OHIM tvrdí, že takové ztvárnění staršího (průmyslového) vzoru, jak se objevuje zejména v katalogu Döllken, umožňuje „pochopit výrobek samotný“, a tak jej účelně srovnat se zpochybněným (průmyslovým) vzorem. Skutečnost, že se toto ztvárnění omezuje na pohled z profilu, nevylučuje srovnání se zpochybněným (průmyslovým) vzorem, neboť tvar a znaky staršího (průmyslového) vzoru jsou v projednávaném případě velmi dobře identifikovatelné, i když je jeho ztvárnění dvourozměrné a neobsahuje pohled z perspektivy.
48 V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že nařízení č. 6/2002 nevyžaduje, aby – pokud jde o posouzení novosti a individuální povahy ve smyslu článků 5 a 6 téhož nařízení – grafické ztvárnění (průmyslového) vzoru, jehož zápis byl požadován, ani grafické ztvárnění (průmyslového) vzoru již veřejnosti zpřístupněného obsahovalo pohled z perspektivy, za předpokladu, že toto grafické ztvárnění umožní identifikovat tvar a znaky (průmyslového) vzoru. V projednávané věci odvolací senát mohl mít právem za to, že takové ztvárnění (průmyslového) vzoru, jaké bylo zpřístupněno v katalogu Döllken, umožňuje identifikaci tvaru a znaků tohoto staršího (průmyslového) vzoru, jakož i způsob jeho používání.
49 Dále je třeba přezkoumat otázku viditelnosti staršího (průmyslového) vzoru při obvyklém používání. V projednávané věci měl odvolací senát v bodě 30 napadeného rozhodnutí za to, že jediným viditelným znakem je jako v případě zpochybněného (průmyslového) vzoru přední rovná strana. V souladu s katalogem Döllken obsahujícím zejména starší (průmyslový) vzor D1 je přitom tento (průmyslový) vzor připevněn k zadní části soklu. Z toho vyplývá, že tento starší (průmyslový) vzor při obvyklém používání složeného výrobku, jehož je součástí, viditelný není.
50 V tomto ohledu je třeba poznamenat, že odvolací senát v bodě 21 napadeného rozhodnutí při posuzování používání zpochybněného (průmyslového) vzoru uvedl, že takové sokly, jako jsou sokly uplatněné na podporu návrhu na prohlášení neplatnosti, se skládají z ploché základní části s vyčnívajícími prvky připevněnými na zdi a ze soklu připevněného na těchto prvcích prostřednictvím jiného souboru vyčnívajících prvků nacházejících se na jeho zadní straně, které k sobě těsně přiléhají. Z toho v bodě 25 napadeného rozhodnutí vyvodil, že prvek reprezentovaný jak zpochybněným (průmyslovým) vzorem, tak starším (průmyslovým) vzorem, používaný tímto způsobem, viditelný není.
51 Jelikož (průmyslový) vzor představující součást složeného výrobku, který není viditelný při obvyklém používání tohoto složeného výrobku, nemůže být chráněn na základě čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení č. 6/2002, je třeba mít per analogiam za to, že novost a individuální povahu (průmyslového) vzoru Společenství nelze posuzovat tak, že se posledně uvedený vzor srovná se starším (průmyslovým) vzorem, který jako součást složeného výrobku při jeho obvyklém používání není viditelný.
52 Kritérium viditelnosti, jak je uvedeno v bodě 12 odůvodnění nařízení č. 6/2002 a připomenuto v bodě 40 výše, se tedy použije na starší (průmyslový) vzor. OHIM na jednání rovněž uznal, že se tatáž kritéria musejí použít na oba kolidující (průmyslové) vzory.
53 Z toho vyplývá, že se odvolací senát při srovnání dotčených (průmyslových) vzorů dopustil nesprávného posouzení, jelikož měl za to, že při obvyklém používání přední strana výrobku, na který se použije starší (průmyslový) vzor a který je součástí složeného výrobku, zůstane viditelná. V tomto smyslu nesprávně identifikoval viditelné prvky staršího (průmyslového) vzoru. Jak je přitom uvedeno v bodě 51 výše, návrh na prohlášení neplatnosti nemůže být založen na starším (průmyslovém) vzoru, který jako součást složeného výrobku není při jeho obvyklém používání viditelný. V důsledku toho je přezkum novosti a individuální povahy zpochybněného (průmyslového) vzoru, který provedl odvolací senát, chybný. Tato okolnost stačí k tomu, aby byl projednávaný žalobní důvod přijat.
54 Z toho vyplývá, že je třeba projednávaný žalobní důvod přijmout, aniž je nezbytné přezkoumávat ostatní argumenty a důvody uplatněné žalobkyní.
K nákladům řízení
55 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu Tribunálu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.
56 Vzhledem k tomu, že OHIM neměl ve věci úspěch a žalobkyně požadovala náhradu nákladů, je důvodné mu uložit, že ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení žalobkyně.
57 Podle čl. 87 odst. 4 třetího pododstavce jednacího řádu ponese vedlejší účastnice vlastní náklady řízení.
Z těchto důvodů
TRIBUNÁL (čtvrtý senát)
rozhodl takto:
1) Rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 8. listopadu 2012 (věc R 1512/2010‑3) se zrušuje.
2) OHIM ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Cezar Przedsiębiorstwo Produkcyjne Dariusz Bogdan Niewiński.
3) Společnost Poli-Eco Tworzywa Sztuczne sp. z o.o. ponese vlastní náklady řízení.
Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 3. října 2014.
Podpisy.