ROZSUDEK TRIBUNÁLU

(kasační senát)

8. října 2014

Věc T‑529/12 P

Moises Bermejo Garde

v.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV)

„Kasační opravný prostředek – Veřejná služba – Úředníci – Přijímání – Oznámení o volném pracovním místě – Jmenování na místo ředitele – Zpětvzetí kandidatury navrhovatele – Jmenování jiného kandidáta – Návrhy na zrušení – Zrušení oznámení o volném pracovním místě, které bylo napadnuto pro nedostatek příslušnosti autora aktu, v prvním stupni – Neexistence explicitní odpovědi na všechny důvody a argumenty účastníků řízení – Zásada řádné správy – Nepřípustnost návrhových žádání na zrušení rozhodnutí přijatých na základě napadeného oznámení o volném pracovním místě – Článek 91 odst. 2 služebního řádu – Návrh na náhradu škody – Právo na účinnou soudní ochranu – Povinnost Soudu pro veřejnou službu uvést odůvodnění – Věc, ve které soudní řízení dovoluje rozhodnout – Zamítnutí žaloby“

Předmět:      Kasační opravný prostředek podaný proti rozsudku Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 25. září 2012, Bermejo Garde v. EHSV (F‑51/10, Sb. VS, EU:F:2012:136), a směřující k částečnému zrušení tohoto rozsudku.

Rozhodnutí:      Rozsudek Soudu pro veřejnou službu Evropské unie (prvního senátu) ze dne 25. září 2012, Bermejo Garde v. EHSV (F‑51/10), se zrušuje v rozsahu, v němž byl zamítnut návrh navrhovatele na náhradu škody bez uvedení odůvodnění. Ve zbývající části se kasační opravný prostředek zamítá. Návrh na náhradu škody uplatněný Moisesem Bermejo Gardem před Soudem pro veřejnou službu se zamítá. Moises Bermejo Garde ponese vlastní náklady tohoto řízení. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) ponese vlastní náklady řízení před Soudem pro veřejnou službu i tohoto řízení a nahradí náklady řízení vynaložené M. Bermejo Gardem v prvním stupni.

Shrnutí

1.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné odůvodnění – Dosah povinnosti uvést odůvodnění

(Statut Soudního dvora, článek 36 a příloha I, čl. 7 odst. 1)

2.      Soudní řízení – Odůvodnění rozsudků – Rozsah – Povinnost vyjádřit se ke všem důvodům a argumentům uváděným účastníky řízení – Neexistence

(Statut Soudního dvora, článek 36 a příloha I, čl. 7 odst. 1)

1.      Pokud rozsudek Soudu pro veřejnou službu neumožňuje dotyčnému seznámit se s důvody, pro které Soud nevyhověl argumentům uváděným na podporu návrhu na náhradu škody a Tribunálu disponovat poznatky dostatečnými k tomu, aby mohl vykonat soudní přezkum, je třeba učinit závěr o porušení povinnosti uvést odůvodnění vyplývající z článku 36 statutu Soudního dvora, použitelného na Soud pro veřejnou službu na základě čl. 7 odst. 1 přílohy I tohoto statutu.

(viz body 46 a 47)

2.      V zájmu hospodárnosti řízení a za dodržení zásady řádného výkonu spravedlnosti může unijní soud rozhodnout o žalobě, aniž se nutně musí vyjádřit ke všem důvodům a argumentům uváděným účastníky řízení.

Toto konstatování platí tím spíše v případech, kdy unijní soud dospěje k závěru o nedostatku příslušnosti autora napadeného aktu. Nedostatek příslušnosti, uváděný především čl. 263 druhým pododstavcem SFEU, ovlivňuje samotný základ a tedy důvod existence napadeného aktu. Proto vzhledem k tomu, že akt přijatý autorem, který k tomu nebyl příslušný, nemá místo v unijním právním řádu, má jeho obsah v zásadě malý význam.

(viz body 54 a 55)

Odkazy:

Soudní dvůr: rozsudek ze dne 26. února 2002, Rada v. Bohringer, C‑23/00 P, Recueil, EU:C:2002:118, bod 52