Žaloba podaná dne 14. května 2012 - Německo v. Komise

(Věc T-198/12)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Spolková republika Německo (zástupci: T. Henze a A. Wiedmann)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise C(2012) 1348 final ze dne 1. března 2012 o vnitrostátních předpisech oznámených německou spolkovou vládou ponechávajících limitní hodnoty pro olovo, baryum, arsen, antimon, rtuť a nitrosaminy a nitrosovatelné látky v hračkách po nabytí účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES o bezpečnosti hraček,

v rozsahu, ve kterém se v něm neschvaluje zachování oznámených vnitrostátních ustanovení s limitními hodnotami pro prvky antimon, arsen a rtuť (čl. 1 odst. 1) a

v rozsahu, ve kterém se v něm zachování oznámených vnitrostátních ustanovení s limitními hodnotami pro prvky olovo a barium schvaluje pouze na omezenou dobu do 21. července 2013 (čl. 1 odst. 2 a 3),

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby žalobkyně uvádí v podstatě následující:

Porušení Smluv ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce třetí alternativy SFEU ve spojení s článkem 114 SFEU z důvodu nepřípustnosti časového omezení schválení v souvislosti s olovem a bariem.

Žalobkyně tvrdí, že v rozsahu, ve kterém Komise schválila zachování oznámených vnitrostátních ustanovení s limitními hodnotami pro prvky olovo a barium pouze na omezenou dobu do 21. července 2012, napadené rozhodnutí porušuje Smlouvy ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce třetí alternativy SFEU, protože časové omezení představuje obcházení systému lhůt a domněnky schválení podle článku 114 SFEU.

Porušení podstatných formálních náležitostí ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce druhé alternativy SFEU z důvodu porušení povinnosti zakotvené v čl. 296 druhém pododstavci SFEU uvést odůvodnění pro časové omezení schválení pokud jde o olovo a barium.

Žalobkyně uvádí, že Komise porušila povinnost uvést odůvodnění zakotvenou v čl. 296 druhém pododstavci SFEU, čímž nedodržela podstatnou formální náležitost ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce druhé alternativy SFEU v rozsahu, ve kterém zachování oznámených vnitrostátních ustanovení s limitními hodnotami pro prvky olovo a barium schválila pouze na omezenou dobu do 21. července 2013.

Zneužití pravomoci ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce čtvrté alternativy SFEU časovým omezením schválení pokud jde o olovo a barium.

Porušení Smluv ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce třetí alternativy SFEU z důvodu nezohlednění kritéria pro přezkum podle čl. 114 odst. 4 a 6 SFEU v souvislosti s antimonem, arzenem a rtutí.

Žalobkyně tvrdí, že pokud Komise vychází z toho, že Spolková vláda neprokázala, že směrnice 2009/48/ES již neposkytuje přiměřenou úroveň ochrany, resp. že je zdraví škodlivá, dopustila se porušení Smluv ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce třetí alternativy SFEU, protože Komise nezohlednila kritérium pro přezkum podle čl. 114 odst. 4 a 6 SFEU, zda a v jakém rozsahu musí být ze závažných důvodů ve smyslu článku 36 SFEU schváleno zachování vnitrostátních ustanovení.

Žalobkyně zastává názor, že v souladu s judikaturou Soudního dvora ve věci C-3/00, Dánsko v. Komise, je kritériem to, zda navrhující členský stát prokázal, že vnitrostátní ustanovení zaručují vyšší úroveň ochrany veřejného zdraví než harmonizační opatření Společenství, a že nejdou nad rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.

Porušení Smluv ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce třetí alternativy SFEU z důvodu skutkově a právně nesprávného použití čl. 114 odst. 4 a 6 SFEU v souvislosti s antimonem, arzenem a rtutí.

Žalobkyně tvrdí, že pokud Komise zaujala stanovisko, podle kterého Spolková vláda neprokázala, že vnitrostátní ustanovení zaručují vyšší úroveň ochrany než směrnice 2009/48/ES, porušuje napadené rozhodnutí i čl. 114 odst. 4 a 6 SFEU a tím Smlouvy ve smyslu čl. 263 druhého pododstavce třetí alternativy SFEU, protože vnitrostátní ustanovení s limitními hodnotami pro prvky arsen, antimon a rtuť v souvislosti s hračkami skutečně zaručují vyšší úroveň ochrany zdraví dětí než směrnice 2009/48/ES, a tato ustanovení rovněž nejdou nad rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné a Spolková vládo to krom toho ve smyslu judikatury Soudního dvora dostatečně prokázala.

____________

¹ - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, s. 1).