Language of document : ECLI:EU:T:2011:279

Věc T-194/06

SNIA SpA

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Peroxid vodíku a perboritan sodný – Rozhodnutí konstatující porušení článku 81 ES – Přičitatelnost protiprávního jednání – Sloučení se společností odpovědnou za protiprávní jednání – Právo na obhajobu – Soulad mezi oznámením námitek a napadeným rozhodnutím – Povinnost uvést odůvodnění“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Předpisy Společenství – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Mateřská společnost a dceřiné společnosti – Hospodářská jednotka – Kritéria posouzení

(Článek 81 ES)

2.      Hospodářská soutěž – Předpisy Společenství – Porušení – Přičtení odpovědnosti – Právnická osoba odpovědná za provoz podniku v době, kdy došlo k protiprávnímu jednání – Zánik

(Článek 81 odst. 1 ES)

3.      Řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Podmínky – Nový žalobní důvod – Pojem

(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2)

4.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Rozhodnutí neshodující se s oznámením námitek – Porušení práva na obhajobu – Podmínka

(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 27 odst. 1)

1.      V konkrétním případě, kdy mateřská společnost vlastní 100 % kapitálu své dceřiné společnosti, jež se dopustila protiprávního jednání, existuje vyvratitelná domněnka, podle které uvedená mateřská společnost skutečně vykonává rozhodující vliv na chování své dceřiné společnosti.

Za těchto podmínek postačí k předpokladu, že mateřská společnost vykonává rozhodující vliv na obchodní politiku své dceřiné společnosti, aby Komise prokázala, že veškerý kapitál této dceřiné společnosti je vlastněn její mateřskou společností. Komise následně může činit mateřskou společnost společně a nerozdílně odpovědnou za zaplacení pokuty uložené její dceřiné společnosti, s výjimkou případu, kdy tato mateřská společnost, které náleží danou domněnku vyvrátit, předloží dostatečné důkazy způsobilé prokázat, že její dceřiná společnost jedná na trhu nezávisle.

(viz body 49–50)

2.      Pokud entita, jež se dopustila porušení pravidel hospodářské soutěže, projde právní nebo organizační změnou, nemá taková změna nutně za následek vytvoření nového podniku, jenž by byl zproštěn odpovědnosti za protiprávní jednání, pokud mezi oběma entitami existuje z hospodářského hlediska totožnost.

Aby byla účinně prováděna pravidla hospodářské soutěže, může být nicméně nutné přičíst odpovědnost novému provozovateli podniku v případě, kdy se tento podnik dříve dopustil protiprávního jednání, za předpokladu, že tento provozovatel může být skutečně považován za nástupce původního provozovatele.

Toto kritérium takzvané „hospodářské návaznosti“ se použije za zvláštních okolností, jako je zejména případ, kdy právnická osoba odpovědná za provoz podniku přestala poté, co se dopustila protiprávního jednání, právně existovat, nebo případ vnitřní restrukturalizace skupiny s ohledem na strukturální vazby mezi původním a novým provozovatelem podniku, pokud původní provozovatel nutně nepřestává právně existovat, ale na dotčeném trhu již nevyvíjí významnou hospodářskou činnost.

Podnik se nemůže platně dovolávat skutečnosti, že navzdory své fúzi s jednou ze společností tvořících hospodářskou jednotku odpovědnou za protiprávní jednání ve skutečnosti nepřevzal hmotné a osobní prvky, které přispěly k protiprávnímu jednání. Když podnik přestane existovat z důvodu, že byl sloučen s nabyvatelem, přebírá tento nabyvatel jeho aktiva a pasiva, včetně jeho odpovědnosti z důvodu porušení práva Unie. V takovém případě může být odpovědnost za protiprávní jednání, kterého se dopustil zaniklý podnik přičítána nabyvateli.

(viz body 56–58, 61–62)

3.      V průběhu řízení nelze předkládat nové důvody, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení. Nicméně důvod, který výslovně nebo konkludentně rozšiřuje důvod dříve uvedený v návrhu na zahájení řízení a je s ním úzce spojen, musí být prohlášen za přípustný.

(viz bod 73)

4.      Procesní záruka uvedená v čl. 27 odst. 1 nařízení č. 1/2003 uplatňuje zásadu dodržování práva na obhajobu, které zejména vyžaduje, aby oznámení námitek, které Komise zasílá podniku, jemuž zamýšlí uložit sankci za porušení pravidel hospodářské soutěže, obsahovalo základní skutečnosti uplatňované vůči tomuto podniku jako vytýkané skutkové okolnosti, jejich kvalifikaci a důkazy, o něž se Komise opírá, aby mohl uvedený podnik užitečně uplatnit své argumenty v rámci správního řízení, které bylo proti němu zahájeno.

Právní kvalifikace skutkového stavu uvedená v oznámení námitek však může být přirozeně pouze předběžná a pozdější rozhodnutí Komise nemůže být zrušeno pouze z důvodu, že konečné závěry vycházející z tohoto skutkového stavu se neshodují přesně s touto předběžnou kvalifikací. Komise, která tuto kvalifikaci oprávněně upřesňuje ve svém konečném rozhodnutí, musí mít možnost přisoudit vetší důležitost skutečnostem, které byly dříve považovány za podružné, to ovšem za předpokladu, že uplatní pouze skutečnosti, ke kterým se měly zúčastněné strany možnost vyjádřit, a že během správního řízení poskytla nezbytné informace k obhajobě. Komise totiž musí adresáty oznámení námitek vyslechnout a popřípadě vzít v úvahu jejich připomínky, kterými odpovídají na uvedené námitky, a změnit své posouzení právě za účelem dodržení jejich práva na obhajobu.

Rozhodnutí založené na základních skutečnostech, vůči nimž se dotčený podnik nemohl hájit, musí být zrušeno nezávisle na tom, zda může být odpovědnost podniku konstatována s ohledem na jiné skutečnosti.

(viz body 79–81, 87)