Věc C‑195/14

Bundesverband der Verbraucherzentralen und Verbraucherverbände – Verbraucherzentrale Bundesverband e.V.

v.

Teekanne GmbH & Co. KG

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof)

„Řízení o předběžné otázce – Směrnice 2000/13/ES – Označování potravin a jejich obchodní úprava – Článek 2 odst. 1 písm. a) bod i) a článek 3 odst. 1 bod 2 – Označení, které může uvést kupujícího v omyl, pokud jde o složení potravin – Seznam složek – Použití slov ‚malinovo-vanilkové dobrodružství‘, jakož i vyobrazení malin a květů vanilky na obalu ovocného čaje, který neobsahuje tyto složky“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 4. června 2015

Sbližování právních předpisů – Označování, obchodní úprava a reklama v případě potravin – Směrnice 2000/13 – Zákaz označení, které může uvést kupujícího v omyl – Označení, které na základě vzhledu, popisu nebo grafického znázornění určité složky vyvolává dojem, že je tato složka v potravině přítomna – Nepřítomnost této složky, která vyplývá pouze ze seznamu složek, jenž je uveden na obalu zmíněné potraviny – Nepřípustnost – Posouzení vnitrostátním soudem

[Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13, čl. 2 odst. 1 písm. a) bod i) a čl. 3 odst. 1 bod 2]

Článek 2 odst. 1 písm. a) bod i) a čl. 3 odst. 1 bod 2 směrnice 2000/13 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy, ve znění nařízení č. 596/2009, musí být vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby označení potraviny a použité způsoby tohoto označení mohly vyvolat na základě vzhledu, popisu nebo grafického znázornění určité složky dojem, že je tato složka v potravině přítomna, ačkoliv v ní ve skutečnosti přítomna není, což vyplývá pouze ze seznamu složek, který je uveden na obalu zmíněné potraviny.

Seznam složek nemusí být v určitých situacích, a to i pokud je správný a úplný, s to dostatečnou měrou napravit mylný či nejednoznačný dojem spotřebitele ohledně charakteristik potraviny, který vyplývá z ostatních prvků tvořících její označení.

Je na vnitrostátním soudu, aby zkoumal všechny rozličné prvky, které tvoří označení dotyčné potraviny, a určil tak, zda může být průměrný, běžně informovaný a přiměřeně pozorný a obezřetný spotřebitel uveden v omyl. Vnitrostátní soud musí v rámci tohoto přezkumu vzít v úvahu zejména použité výrazy a vyobrazení, jakož i umístění, velikost, barvu, druh písma, jazyk, větnou skladbu a členění různých prvků vyskytujících se na obalu uvedené potraviny.

(viz body 40, 42–44 a výrok)