Věc T-112/07

Hitachi Ltd a další

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Trh s projekty, které se týkají plynem izolovaných spínacích přístrojů – Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 81 ES a článku 53 Dohody o EHP – Rozdělení trhu – Právo na obhajobu – Důkaz o protiprávním jednání – Jediné a trvající protiprávní jednání – Pokuty – Závažnost a doba trvání protiprávního jednání – Odrazující účinek– Spolupráce“

Shrnutí rozsudku

1.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Přístup ke spisu – Dosah – Nezpřístupnění dokumentu – Důsledky

(Článek 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

2.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Dodržování práva na obhajobu – Sdělení odpovědí na oznámení námitek – Podmínky – Meze

(Článek 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

3.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz o protiprávním jednání – Písemná svědectví zaměstnanců společnosti zapojené do protiprávního jednání – Důkazní hodnota – Posouzení

(Článek 81 odst. 1 ES; sdělení Komise 2002/C 45/03)

4.      Právo Společenství – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže

(Článek 6 odst. 2 EU; čl. 81 odst. 1, ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

5.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Způsob dokazování – Použití souboru nepřímých důkazů

(Článek 81 odst. 1, ES)

6.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Důkaz o protiprávním jednání – Posouzení důkazní hodnoty různých důkazů – Kritéria

(Článek 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, článek 53)

7.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání – Povinnost Komise předložit důkaz protiprávního jednání a doby jeho trvání

(Článek 81 odst. 1, ES; sdělení Komise 2002/C 45/03)

8.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Neuložení nebo snížení pokuty za spolupráci dotyčného podniku

(Článek 81 odst. 1 ES; sdělení Komise 2002/C 45/03, bod 21)

9.      Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Protisoutěžní předmět – Dostatečné zjištění

(Článek 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1 )

10.    Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Dohody a jednání ve vzájemné shodě tvořící jediné protiprávní jednání – Pojem – Osobní odpovědnosti podniků, kteří jsou spolupachateli protiprávního jednání, za celé protiprávní jednání – Podmínky

(Článek 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1)

11.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání

(Článek 81 odst. 1 ES; Dohoda o EHP, čl. 53 odst. 1; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

12.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Stanovení – Odrazující povaha

(Článek 81 odst. 1, ES; sdělení Komise 98/C 9/03, bod 1 A)

1.      Právo přístupu ke spisu, které je důsledkem zásady ochrany práva na obhajobu, znamená v rámci správního řízení v oblasti použití pravidel hospodářské soutěže, že Komise musí umožnit dotčenému podniku přezkoumat všechny dokumenty obsažené ve vyšetřovacím spise, které by mohly být relevantní pro jeho obhajobu. Mezi tyto dokumenty patří písemnosti svědčící jak v neprospěch, tak ve prospěch, s výjimkou obchodních tajemství jiných podniků, interních dokumentů Komise a jiných důvěrných informací.

Nezpřístupnění dokumentu, na kterém Komise založila obvinění dotyčného podniku, představuje porušení práva na obhajobu pouze tehdy, prokáže‑li dotyčný podnik, že výsledek, k němuž Komise dospěla ve svém rozhodnutí, by byl jiný, kdyby nezpřístupněný dokument nesměl být připuštěn jako důkaz svědčící v neprospěch.

Pokud jde o nezpřístupnění dokumentu ve prospěch, dotčený podnik musí pouze prokázat, že jeho nezpřístupnění mohlo ovlivnit k jeho újmě průběh řízení a obsah rozhodnutí Komise. Postačí, že podnik prokáže, že mohl uvedený dokument použít ve prospěch ke své obhajobě v tom smyslu, že pokud by jej mohl uplatnit během správního řízení, mohl by se dovolávat skutečností, které se neshodují se závěry učiněnými v tomto stadiu Komisí, a mohl by tedy jakýmkoli způsobem ovlivnit závěry Komise učiněné v rozhodnutí, přinejmenším ohledně závažnosti a doby trvání vytýkaného jednání, a tedy výše pokuty.

(viz body 31, 36–37)

2.      V rámci řízení zahájeného kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže je až na počátku kontradiktorní fáze správního řízení je dotyčný podnik informován prostřednictvím oznámení námitek o všech podstatných skutečnostech, o které se Komise v tomto stadiu řízení opírá, a až v uvedeném okamžiku má tento podnik právo nahlížet do spisu, aby byl zaručen účinný výkon jeho práva na obhajobu. V důsledku toho není odpověď jiných podniků, které se účastnily kartelové dohody, na oznámení námitek v zásadě zahrnuta do dokumentů vyšetřovacího spisu, do kterých účastníci mohou nahlížet.

Pokud se však Komise v řízení podle čl. 81 odst. 1 ES zamýšlí za účelem prokázání existence protiprávního jednání opřít o úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo o dokument připojený k takové odpovědi, musí ostatním podnikům zapojeným do tohoto řízení umožnit se vyjádřit k takovému důkazu. Za takových okolností je totiž dotyčný úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo dokument připojený k takové odpovědi důkazem v neprospěch různých podniků, které se údajně podílely na protiprávním jednání.

Důkaz ve prospěch obdobně představuje i úryvek odpovědi na oznámení námitek nebo dokument připojený k takové odpovědi, který může být pro obhajobu podniku relevantní v rozsahu, v němž mu umožní dovolávat se skutečností, které se neshodují se závěry dovozenými v této fázi Komisí . V tomto případě musí být dotyčnému podniku umožněno, aby přezkoumal sporný úryvek nebo dokument a vyjádřil se k němu.

(viz body 32–34)

3.      Písemná svědectví zaměstnanců společnosti vypracovaná pod jejím dohledem a poskytnutá jí pro účely její obhajoby v rámci správního řízení pro porušení pravidel hospodářské soutěže vedeného Komisí nemohou být v zásadě kvalifikována jako důkazy, které se liší a jsou nezávislé na prohlášeních této společnosti. Obecně řečeno se totiž postoj společnosti ohledně reálnosti skutkových okolností, které jsou jí Komisí vytýkány, zakládá především na znalostech a názorech jejích zaměstnanců a řídících pracovníků.

Svědectví zaměstnanců společnosti, která se účastnila kartelové dohody, tak nepředstavují důkazy odlišné a nezávislé na prohlášeních této společnosti, protože se svědci u Komise vyjádřili na popud uvedené společnosti a v rámci její povinnosti spolupráce na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů a využívali přitom přítomnosti externího poradce dotyčné společnosti. V důsledku toho tato svědectví nejsou způsobilá potvrdit prohlášení společnosti, která je zaměstnává. Jsou k těmto prohlášením spíše doplňková, neboť mohou upřesnit a konkretizovat jejich obsah. Musí tedy být rovněž potvrzena dalšími důkazy.

(viz body 48, 129)

4.      Má-li soud pochybnosti, musí být tato skutečnost ku prospěchu podniku, jemuž je určeno rozhodnutí, které konstatuje porušení čl. 81 odst. 1 ES. Soud tedy nemůže učinit závěr, že Komise existenci dotčeného protiprávního jednání prokázala z právního hlediska dostačujícím způsobem, jestliže má soud o této otázce stále ještě pochybnosti, zejména v rámci žaloby na neplatnost rozhodnutí ukládajícího pokutu.

V posledně uvedené situaci je totiž nezbytné zohlednit zásadu presumpce neviny, jak vyplývá zejména z čl. 6 odst. 2 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv, která je součástí základních práv, jež představují obecné zásady práva Společenství. S ohledem na povahu dotčených protiprávních jednání, jakož i na povahu a stupeň přísnosti souvisejících sankcí se zásada presumpce neviny použije zejména na řízení, která se týkají porušení pravidel hospodářské soutěže použitelných pro podniky a v rámci kterých může být rozhodnuto o pokutách nebo penále.

(viz body 58–59)

5.      V oblasti hospodářské soutěže tedy Komise musí předložit přesné a shodující se důkazy, aby prokázala existenci protiprávního jednání. Každý z Komisí předložených důkazů však nemusí nutně splňovat tato kritéria ve vztahu ke každému znaku protiprávního jednání. Stačí, aby tomuto požadavku vyhovoval soubor nepřímých důkazů, na něž se orgán odvolává, posuzovaný jako celek Existenci protisoutěžního jednání nebo dohody lze tedy dovodit z některých shod okolností a indicií, které jsou-li nahlíženy vcelku, mohou při neexistenci jiného soudržného vysvětlení představovat důkaz porušení pravidel hospodářské soutěže.

Jestliže se Komise opírá pouze o chování dotčených podniků na trhu, aby dospěla k závěru, že došlo k porušení čl. 81 odst. 1 ES, postačuje, aby tyto podniky prokázaly existenci okolností, které poskytují jiné vysvětlení skutkového stavu zjištěného Komisí, a umožňují tak nahradit vysvětlení skutkového stavu, které Komise použila k závěru, že došlo k porušení pravidel v oblasti hospodářské soutěže, jiným přijatelným vysvětlením.

Toto pravidlo není použitelné na všechny případy, kdy je protiprávní jednání prokázáno pouze nelistinnými důkazy. Pokud jde totiž o důkazy, které mohou být uplatněny k prokázání porušení článku 81 ES, v právu Společenství platí zásada volného hodnocení důkazů.

I když se tedy neexistence listinných důkazů může zdát v rámci celkového posouzení souboru nepřímých důkazů uplatněného Komisí relevantní, sama o sobě neumožňuje dotyčnému podniku zpochybnit tvrzení Komise tím, že předloží alternativní vysvětlení skutečností. Tak je tomu pouze v případě, kdy důkazy předložené Komisí neumožňují prokázat existenci protiprávního jednání jednoznačně a vyžadují výklad.

Ze stejného důvodu není Komise povinna ani za neexistence listinných důkazů provést nezávislá šetření k ověření skutečností.

(viz body 60–66)

6.      V rámci řízení o porušení čl. 81 odst. 1 ES je jediným kritériem relevantním pro hodnocení důkazní hodnoty různých důkazů jejich hodnověrnost. Podle obecných pravidel v oblasti dokazování závisí hodnověrnost, a tedy důkazní hodnota dokumentu na jeho původu, okolnostech jeho vypracování, osobě, které je určen a jeho obsahu.

Pokud jde o prohlášení podniků, zvláště vysokou důkazní hodnotu je možné kromě toho přiznat těm, která jsou zaprvé hodnověrná, zadruhé byla učiněna jménem podniku, zatřetí je učinila osoba vázaná služební povinností jednat v zájmu tohoto podniku, začtvrté nejsou v zájmu osoby, která je učinila, zapáté pochází od přímého svědka okolností, které jsou v těchto prohlášeních vylíčeny, a zašesté byla poskytnuta písemně, rozhodným způsobem a po zralé úvaze.

Naopak prohlášení podniku, kterému je vytýkána účast na kartelové dohodě, jehož správnost je popírána několika ostatními dotyčnými podniky, nemůže být považováno za dostatečný důkaz existence protiprávního jednání spáchaného těmito podniky, aniž je podpořeno jinými důkazními materiály, a rozumí se, že vyžadovaný stupeň potvrzení může být nižší s ohledem na hodnověrnost dotčených prohlášení.

(viz body 68–71)

7.      Přestože vzhledem k možnosti, že hlavní účastníci protiprávní kartelové dohody budou mít tendenci zmenšovat význam svého přispění k protiprávnímu jednání a zvyšovat význam takového přispění ostatních účastníků, je obecně namístě určitá nedůvěra k dobrovolným výpovědím těchto účastníků, nic to nemění na skutečnosti, že požadování výhody na základě oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, za účelem získání osvobození od pokuty nebo jejího snížení nutně nevede k podnětu předložit zkreslené důkazy o účasti dalších účastníků kartelové dohody. Jakákoliv snaha uvést Komisi v omyl by totiž mohla zpochybnit upřímnost a úplnost spolupráce žadatele, a ohrozit tak možnost, že tato osoba získá úplnou výhodu na základě oznámení o spolupráci.

Pokud jde o osobní motivaci svědků, je jistě možné, že zaměstnanci podniku, jenž požádal o uplatnění ochrany před pokutami, kteří jsou povinni jednat v jeho zájmu, sdílejí vůli předložit co možná nejvíce důkazů v neprospěch, rovněž vzhledem k tomu, že jejich spolupráce v rámci řízení může mít příznivý vliv na jejich profesní budoucnost. Nicméně pokud tomu tak je, budou si dotčení zaměstnanci rovněž vědomi případných negativních důsledků předložení nepřesných důkazů, které jsou z důvodu požadavku podloženosti jinými důkazy více citelné.

(viz body 72, 130)

8.      Aby mohla Komise přiznat snížení pokuty na základě bodu 21 oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů, musí dotyčné důkazy představovat významnou důkazní hodnotu oproti důkazům, které Komise již vlastní. V důsledku toho se v žádosti o shovívavost předložené po zaslání odpovědi na oznámení námitek může podnik, který si přeje získat snížení pokuty, soustředit na skutečnosti, které nejsou podle jeho názoru dosud právně dostatečným způsobem prokázány, aby tak poskytl významnou přidanou hodnotu. Přitom tato okolnost může vysvětlit, že dotyčný podnik opomene skutečnosti, které považuje za jednoznačně prokázané dříve poskytnutými důkazy.

Dále s ohledem na znění bodu 21 oznámení o spolupráci není možné vyloučit, že poskytnutí důkazů, které mají určitou důkazní hodnotu, ale týkají se skutečností, které jsou již prokázány jinými důkazy, nepovede k žádnému snížení pokuty.

(viz body 178–180)

9.      K tomu, aby existovala dohoda ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), postačuje, aby dotčené podniky vyjádřily svou společnou vůli chovat se na trhu určitým způsobem. Zohlednění konkrétních účinků dohody je nadbytečné, pokud se jeví, že tato dohoda má za cíl omezení, vyloučení nebo narušení hospodářské soutěže. V tomto ohledu existence vzájemného závazku nezbytně znamená existenci společné vůle, i když neexistují důkazy, které by umožnily přesně určit okamžik, kdy se tato vůle projevila nebo kdy se formalizovalo její vyjádření.

(viz body 268–269)

10.    Dohody a jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje čl. 81 odst. 1 ES a čl. 53 odst. 1 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP), nutně vyplývají ze shody několika podniků, které jsou všechny spolupachateli protiprávního jednání, ačkoli jejich účast může mít různé podoby zejména podle charakteristik dotčeného trhu a postavení každého podniku na tomto trhu, sledovaných cílů a zvolených nebo zamýšlených způsobů provedení. Pouhá okolnost, že každý podnik se protiprávního jednání účastní v podobě jemu vlastní, však nepostačuje k vyloučení jeho odpovědnosti za celé protiprávní jednání, včetně chování, která jsou fakticky uskutečňována jinými účastnícími se podniky, avšak která mají tentýž protisoutěžní cíl nebo účinek.

Podnik, který se účastnil protiprávního jednání prostřednictvím chování, které mu bylo vlastní, spadalo pod pojem „dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě“, mělo protisoutěžní cíl ve smyslu čl. 81 odst. 1 ES nebo čl. 53 odst. 1 Dohody o EHP a mělo přispět k uskutečnění protiprávního jednání jako celku, je rovněž odpovědný během celého období své účasti na uvedeném protiprávním jednání za chování uskutečněná ostatními podniky v rámci téhož protiprávního jednání, jestliže je prokázáno, že dotčený podnik věděl o protiprávním chování ostatních účastníků nebo jej mohl rozumně předvídat a byl připraven přijmout z toho plynoucí riziko.

To je případ podniku ze třetího státu, který hrál pouze pasivní úlohu v rámci obecné dohody vyhrazující přidělování zvláštních projektů v EHP evropským výrobcům, přičemž tento podnik se zavázal nedosahovat přidělení takových projektů, když věděl o dotyčné dohodě a jeho pasivní úloha nevyplývala z jeho dobrovolné volby, ale z formy jeho účasti na dohodě týkající se trhu EHP, kdy tato účast byla předběžnou podmínkou toho, aby mohlo být mezi evropskými výrobci uskutečňováno přidělování projektů v EHP.

(viz body 287–290)

11.    Jestliže se porušení čl. 81 odst. 1 ES dopustilo více podniků, je třeba přezkoumat závažnost účasti každého z nich na protiprávním jednání. Skutečnost, že se určitý podnik nepodílel na všech skutečnostech zakládajících kartelovou dohodu nebo že hrál malou roli v těch aspektech, jichž se účastnil, tak musí být zohledněna při posouzení závažnosti protiprávního jednání a určení pokuty.

Pokud jde konkrétně o dohodu, ve které se podniky ze třetího státu zavázaly neproniknout na trh Evropského hospodářského prostoru (EHP), přičemž evropské podniky si zase rozdělily různé projekty na témže trhu prostřednictvím pozitivních koluzních aktů, závažnost chování podniků ze třetích států je srovnatelná se závažností chování evropských podniků, jelikož jejich neúčast na přidělování projektů v EHP nebyla výsledkem jejich volby, ale pouhým důsledkem povahy jejich účasti na dotyčné dohodě.

(viz body 312, 314–316)

12.    Pokud jde o opakování protiprávního jednání, odrazení je cílem pokuty. Nutnost zajistit takové odrazení dále představuje obecný požadavek, jímž se má Komise řídit při výpočtu pokuty a který nutně nepředpokládá, aby v rámci tohoto výpočtu byla vyhrazena zvláštní etapa pro celkové posouzení všech relevantních okolností pro účely dosažení tohoto cíle.

Komise proto mohla, aniž se dopustila pochybení, zohlednit tuto skutečnost nikoliv v okamžiku určení odrazujících faktorů, ale v rámci posouzení přitěžujících okolností.

(viz bod 353)