Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Sąd Najwyższy (Polsko) dne 7. února 2024 – X.Y.

(Věc C-103/24, Zastępca Rzecznika Dyscyplinarnego)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Sąd Najwyższy

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: X.Y

Další účastník řízení: Zastępca Rzecznika Dyscyplinarnego przy Sądzie Okręgowym w Piotrkowie Trybunalskim

Předběžné otázky

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 [prvním a druhým odstavcem] Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že:

vnitrostátní Nejvyšší soud ve zvláštním řízení zahájeném z podnětu účastníka řízení v souvislosti s návrhem na přezkoumání, zda soudce Nejvyššího soudu – přiděleného do kolegia projednávajícího kárnou věc týkající se soudce obecného soudu – splňuje požadavky nezávislosti a nestrannosti, je povinen z úřední povinnosti přezkoumat, zda senát určený losem ze všech soudců Nejvyššího soudu je rovněž soudem „předem zřízeným zakonem“;

pokud je návrh na přezkoumání splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce Nejvyššího soudu založen na námitce, že tento soudce byl do této funkce přidělen nezákonným postupem jmenování (zásadní povahy), tak rozhodovací senát složený z pěti soudců vylosovaných ze všech soudců Nejvyššího soudu nemůže zahrnovat soudce Nejvyššího soudu, kteří byli jmenování týmž nezákonným postupem jmenování, protože takové složení Nejvyššího soudu nelze považovat za nezávislý a nestranný soud, předem zřízený zákonem?

V případě kladné odpovědi na druhou odrážku předchozí otázky:

Má na nesprávné obsazení celého kolegia – v případě, že se jedná o přezkum dodržení požadavků nezávislosti a nestrannosti soudce – v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie, vliv skutečnost, že z pětičlenného senátu byli pouze dva soudci jmenováni v rámci vadného řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy) soudcem Nejvyššího soudu, to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, jelikož u většiny členů jmenovaného kolegia problém chybné povahy jejich jmenování soudcem Nejvyššího soudu nevzniká?

V případě odpovědi na otázku uvedenou v bodě II, že pokud senát pěti soudců stanovený vnitrostátním právem přesto zahrnuje dva nebo dokonce jednoho chybně jmenovaného soudce Nejvyššího soudu, není takový soud soudem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a článku 47 Listiny základních práv Evropské unie; v rozsahu, v němž jsou vady jmenovacího procesu zásadní:

Je přípustné, za účelem zajištění, že strany mají právo na projednání věci v přiměřené lhůtě soudem ve smyslu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 Listiny základních práv Evropské unie, aby návrh na přezkum splnění požadavků na nezávislost a nestrannost soudcem Nejvyššího soudu (určeným k projednání kárné věci týkající se soudce obecného soudu), projednal samosoudce (soudce zpravodaj), u něhož nejsou shledány vady v procesu jeho jmenování soudcem Nejvyššího soudu, jako návrh na vyloučení soudce Nejvyššího soudu na základě obecných zásad?

____________