Language of document : ECLI:EU:T:2016:369

Věc T‑216/13

Telefónica, SA

v.

Evropská komise

„Hospodářská soutěž – Kartelové dohody – Portugalský a španělský trh s telekomunikacemi – Doložka o zákazu soutěžit na iberském trhu vložená do smlouvy o nabytí podílu společnosti Portugal Telecom v brazilském operátorovi mobilní telefonie Vivo společností Telefónica – Legální ochrana ,v rozsahu dovoleném zákonem‘ – Protiprávní jednání z hlediska účelu – Vedlejší omezení – Autonomie jednání žalobkyně – Potenciální hospodářská soutěž – Protiprávní jednání z hlediska důsledků – Výpočet výše pokuty – Návrh na výslech svědků“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 28. června 2016

1.      Právo Evropské unie – Zásady – Právo na účinnou soudní ochranu – Soudní přezkum rozhodnutí přijatých Komisí v oblasti hospodářské soutěže – Přezkum legality v plné jurisdikci po právní i skutkové stránce – Přílohy připojené k žalobě, předložené na podporu žalobních důvodů, které zpochybňují prokázání protiprávního jednání a výši pokuty, které nejsou poskytnuty během správního řízení podle článku 101 SFEU – Přípustnost

(Článek 263 SFEU)

2.      Žaloba na neplatnost – Pravomoc unijního soudu – Výklad odůvodnění správního aktu – Meze

(Článek 263 SFEU)

3.      Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Náležitá povaha – Soudní přezkum – Skutečnosti, které mohou být zohledněny unijním soudem – Informace neobsažené v rozhodnutí, jímž se ukládá pokuta – Zahrnutí

(Článek 263 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 1 a článek 31)

4.      Právo Evropské unie – Zásady – Právo na obhajobu – Zásada kontradiktornosti – Dodržení v rámci soudního řízení – Dosah – Absence přístupu žalobkyně ke spisům jiného účastníka řízení, které jsou předloženy v rámci souběžné žaloby a jsou citovány Komisí – Porušení uvedené zásady

5.      Kartelové dohody – Dohody mezi podniky – Pojem – Shoda vůle ohledně chování na trhu

(Čl. 101 odst. 1 SFEU)

6.      Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Znění a cíl kartelové dohody, jakož i hospodářský a právní kontext jejího průběhu – Rozlišování mezi protiprávními jednáními z hlediska účelu a z hlediska důsledku – Úmysl stran dohody omezit hospodářskou soutěž – Kritérium, které není nezbytné – Protiprávní jednání z hlediska účelu – Dostatečný stupeň škodlivosti – Kritéria pro posouzení

(Čl. 101 odst. 1 SFEU)

7.      Hospodářská soutěž – Unijní pravidla – Věcná působnost – Jednání uložené státními opatřeními – Vyloučení – Podmínky

(Článek 101 SFEU)

8.      Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje protiprávní jednání spočívající v uzavření protisoutěžní dohody – Rozhodnutí opírající se o listinné důkazy a přímé důkazy – Důkazní povinnosti podniků zpochybňujících existenci protiprávního jednání

(Článek 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, článek 2)

9.      Právo Evropské unie – Zásady – Základní práva – Presumpce neviny – Řízení ve věci hospodářské soutěže – Použitelnost

(Článek 101 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, čl. 48 odst. 1)

10.    Hospodářská soutěž – Správní řízení – Rozhodnutí Komise, kterým se konstatuje porušení článku 101 SFEU – Povinnost vymezit trh – Neexistence v případě dohody, jejímž cílem je rozdělení trhů

(Čl. 101 odst. 1 SFEU)

11.    Kartelové dohody – Narušení hospodářské soutěže – Kritéria pro posouzení – Kvalifikace podniku jako potenciálního soutěžitele – Kritéria – Rozhodné kritérium – Schopnost podniku vstoupit na relevantní trh

(Čl. 101 odst. 1 SFEU)

12.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Závažnost protiprávního jednání – Neexistence závazného nebo taxativního výčtu kritérií – Prostor pro uvážení vyhrazený Komisi

(Článek 101 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2)

13.    Akty orgánů – Pokyny o metodě stanovování pokut ukládaných v případě porušení pravidel hospodářské soutěže – Akt s obecnou působností – Účinky

(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)

14.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Posuzovací pravomoc Komise – Soudní přezkum – Pravomoc unijního soudu přezkoumat věc v plné jurisdikci – Rozsah

(Článek 261 SFEU; nařízení Rady č. 17, článek 17 a č. 1/2003, článek 31)

15.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Dodržení zásady rovného zacházení a zásady proporcionality – Kritéria – Obrat

(Články 101 a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 13)

16.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Povinnost Komise držet se své předchozí rozhodovací praxe – Neexistence

(Články 101 a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 13)

17.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Protiprávní jednání kvalifikovaná jako velmi závažná již na základě jejich vlastní povahy – Nutnost určit jejich dopad a zeměpisný rozsah – Neexistence

(Články 101 a 102 SFEU; nařízení Rady č. 17, čl. 15 odst. 2, a č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02, bod 13)

18.    Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah – Rozhodnutí, kterým se ukládají pokuty – Označení prvků posouzení, které Komisi umožnily vymezit závažnost a dobu trvání protiprávního jednání – Dostatečné označení

(Článek 296 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 3; sdělení Komise 2006/C 210/02 a 2006/C 298/11)

19.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Kritéria – Celkový obrat dotyčného podniku – Obrat dosažený zbožím, jež je předmětem protiprávního jednání – Příslušné zohlednění – Meze – Určení hodnoty tržeb dosažených v přímé nebo nepřímé souvislosti s protiprávním jednáním – Kritéria

(Články 101 a 102 SFEU; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a 3; sdělení Komise 2006/C 210/02, body 6 a 13)

20.    Právo Evropské unie – Zásady – Právo na účinnou soudní ochranu – Soudní přezkum rozhodnutí přijatých Komisí v oblasti hospodářské soutěže – Pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci – Rozsah – Soudní přezkum zahrnující vyšetřovací úkony spisu za účelem řešení pochybení Komise během tohoto vyšetřování – Vyloučení

(Články 101, 261 a 263 SFEU; Listina základních práv Evropské unie, článek 47; nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2 a článek 31)

21.    Hospodářská soutěž – Pokuty – Výše – Určení – Metoda výpočtu vymezená pokyny přijatými Komisí – Úprava základní částky – Povinnost zohlednit individuální okolnosti vlastní každému z účastnících se podniků

(Nařízení Rady č. 1/2003, čl. 23 odst. 2; sdělení Komise 2006/C 210/02)

22.    Soudní řízení – Důkazní opatření – Výslech svědků – Posuzovací pravomoc Tribunálu – Dopad zásady spočívající v právu na spravedlivý proces

(Jednací řád Tribunálu, článek 91)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 87)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 87)

3.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 89)

4.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 93–95)

5.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 98)

6.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 100, 102–105, 120, 212, 229, 230)

7.      Články 101 SFEU a 102 SFEU platí pouze pro protisoutěžní jednání, které podniky přijaly z vlastní iniciativy. Je-li podnikům protisoutěžní jednání uloženo vnitrostátními právními předpisy nebo tvoří-li tyto předpisy právní rámec, který sám vylučuje jakoukoliv možnost jejich soutěžního jednání, články 101 SFEU a 102 SFEU nejsou použitelné. V takové situaci nemá omezení hospodářské soutěže, jak předpokládají tyto předpisy, příčinu v autonomním jednání podniků. Tato možnost vyloučit určité protisoutěžní jednání z působnosti článků 101 SFEU a 102 SFEU je připuštěna pouze restriktivně. Jestliže se totiž jednání podniku může vymykat použití čl. 101 odst. 1 SFEU z důvodu nedostatku autonomie, nevyplývá z toho nicméně, že jakékoliv jednání chtěné nebo řízené vnitrostátními orgány spadá mimo působnost tohoto ustanovení. Pokud tak státní opatření přebírá prvky kartelové dohody mezi hospodářskými subjekty určitého odvětví nebo je přijato po konzultaci a v dohodě s dotčenými hospodářskými subjekty, tyto subjekty se nemohou dovolávat závazné povahy právní úpravy proto, aby se vymkly použití čl. 101 odst. 1 SFEU.

V případě neexistence závazného právního ustanovení, které by ukládalo protisoutěžní jednání, tedy Komise může dospět k závěru o nedostatku autonomie dotčených subjektů jen tehdy, pokud se na základě objektivních, relevantních a shodujících se nepřímých důkazů jeví, že toto jednání jim bylo jednostranně uloženo vnitrostátními orgány prostřednictvím nezvladatelného nátlaku, jako je hrozba, že budou přijata státní opatření, v jejichž důsledku by mohly utrpět značné ztráty. Mimoto, proto, aby se dotyčné subjekty vymkly použití čl. 101 odst. 1 SFEU, musí k takovým nátlakům docházet tak, aby zbavovaly tyto subjekty veškeré autonomie při provádění rozhodnutí orgánů veřejné moci. Pokud nedochází k takové ztrátě autonomie, nemá okolnost, že bylo protisoutěžní jednání podpořeno nebo podporováno veřejnými orgány, vliv sama o sobě z hlediska použitelnosti článku 101 SFEU.

(viz body 114–118)

8.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 124, 125, 128–130, 163, 164, 190, 191)

9.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 126, 127)

10.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 213, 214, 216)

11.    V rámci řízení směřujícího ke zjištění porušení pravidel hospodářské soutěže za účelem prokázání existence potenciální hospodářské soutěže na dotčeném trhu mezi dvěma podniky, jež uzavřely dohodu o zákazu soutěžit, nemusí Komise, v případě existence liberalizovaného trhu, provést analýzu struktury dotčeného trhu a otázky, zda vstup na tento trh odpovídal pro každou stranu hospodářsky životaschopné strategii, ale je povinna přezkoumat, zda existují nepřekonatelné překážky vstupu na trh, které vylučují jakoukoliv potenciální hospodářskou soutěž. Přestože je v tomto ohledu úmysl podniku vstoupit na trh případně relevantní pro účely ověření, zda může být považován za potenciálního soutěžitele na daném trhu, rozhodným kritériem, na němž má spočívat taková kvalifikace, je nicméně jeho schopnost vstoupit na daný trh.

(viz body 221, 226)

12.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 233, 234, 318)

13.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 236–238)

14.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 243, 244)

15.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 260–262)

16.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 264)

17.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 269–272)

18.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 275–277)

19.    Pokud jde o určení výše pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže, bod 13 pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 má za cíl použít jako výchozí bod pro výpočet pokuty uložené podniku částku, která odráží hospodářský význam protiprávního jednání a relativní váhu tohoto podniku v protiprávním jednání. Z toho důvodu pojem „hodnota tržeb“ uvedený v tomto bodě 13 uvedených pokynů zahrnuje tržby uskutečněné na trhu dotčeném protiprávním jednáním v Evropském hospodářském prostoru, aniž by bylo třeba určit, zda byly tyto tržby skutečně dotčeny protiprávním jednáním, jelikož podíl obratu pocházející z prodejů produktů, které jsou předmětem protiprávního jednání, nejlépe odráží jeho hospodářský význam.

Ačkoliv by bylo v rozporu s cílem sledovaným uvedeným ustanovením, kdyby měl být uvedený pojem chápán tak, že se týká obratu dosaženého pouze z prodejů, u kterých je prokázáno, že byly skutečně dotčeny vytýkanou kartelovou dohodou, nemůže být tento pojem rozšířen tak, aby zahrnoval prodeje uskutečněné dotčeným podnikem, které přímo či nepřímo nespadají do působnosti uvedené kartelové dohody.

V tomto kontextu nemůže být po Komisi požadováno, aby v případě omezení z hlediska účelu provedla z úřední povinnosti přezkum potenciální hospodářské soutěže pro všechny trhy a služby, které spadají do působnosti protiprávního jednání, neboť jinak by zavedla prostřednictvím určení hodnoty tržeb zohledněné při výpočtu pokuty povinnost přezkoumat potenciální hospodářskou soutěž, i když taková analýza není v případě omezení hospodářské soutěže z hlediska účelu vyžadována.

Uložit Komisi povinnost určit tržby, které přímo nebo nepřímo souvisí s protiprávním jednáním, však neznamená jí uložit v rámci stanovování výše pokuty povinnost, ke které není Komise povinna pro účely použití článku 101 SFEU, jelikož se jedná o protiprávní jednání, které má protisoutěžní účel. Zvolené řešení totiž spočívá pouze ve vyvození důsledků ze skutečnosti, že hodnota tržeb musí přímo nebo nepřímo souviset s protiprávním jednáním ve smyslu bodu 13 pokynů a nemůže zahrnovat tržby, které přímo či nepřímo nespadají do působnosti potrestaného protiprávního jednání. Z toho vyplývá, že od okamžiku, kdy se Komise rozhodne vycházet za účelem stanovení výše pokuty z hodnoty tržeb, které přímo nebo nepřímo souvisí s protiprávním jednáním, musí určit tuto hodnotu přesně.

(viz body 297–299, 302–307)

20.    Pokud jde o určení výše pokut uložených za porušení pravidel hospodářské soutěže, pravomoc soudního přezkumu v plné jurisdikci, kterou Tribunál má na základě článku 31 nařízení č. 1/2003, soud opravňuje nad rámec pouhého přezkumu legality sankce, nahradit posouzení Komise vlastním posouzením. Nicméně v případě, že Komise neprovedla analýzu skutečností předložených žalobcem k prokázání neexistence potenciální hospodářské soutěže mezi stranami dohody mající protisoutěžní účel ve vztahu k určitým službám za účelem stanovení hodnoty tržeb zohledněné při výpočtu výše pokuty, určení hodnoty těchto tržeb Tribunálem by znamenalo, že by Tribunál musel zaplnit mezeru ve vyšetřování spisu.

Výkon pravomoci soudního přezkumu v plné jurisdikci však nemůže vést až k tomu, že by Tribunál provedl takové vyšetřování, které by šlo nad rámec nahrazení posouzení Komise posouzením Tribunálu, neboť posouzení Tribunálu by bylo jediným a prvním posouzením skutečností, které měla Komise zohlednit při určování hodnoty tržeb, které přímo nebo nepřímo souvisely s protiprávním jednáním ve smyslu bodu 13 pokynů o metodě stanovování pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003, a jejichž analýza je záležitostí Komise.

(viz body 314, 315)

21.    Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 331)

22.    Viz znění rozhodnutí.

(viz body 344–350)