Věc C‑241/15
Niculaie Aurel Bob-Dogi
(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Curtea de Apel Cluj)
„Řízení o předběžné otázce – Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV – Evropský zatýkací rozkaz – Článek 8 odst. 1 písm. c) – Povinnost zahrnout do evropského zatýkacího rozkazu údaje týkající se existence ‚zatýkacího rozkazu‘ – Neexistence předchozího vnitrostátního zatýkacího rozkazu, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu – Důsledek“
Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 1. června 2016
1. Justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy – Článek 8 odst. 1 písm. c) – Zatýkací rozkaz – Pojem – Vnitrostátní zatýkací rozkaz, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu – Povinnost zahrnout do evropského zatýkacího rozkazu údaje týkající se existence „zatýkacího rozkazu“ – Neexistence
[Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 8 odst. 1 písm. c)]
2. Justiční spolupráce v trestních věcech – Rámcové rozhodnutí o evropském zatýkacím rozkazu a o postupech předávání mezi členskými státy – Článek 8 odst. 1 písm. c) – Povinnost zahrnout do evropského zatýkacího rozkazu údaje týkající se existence „zatýkacího rozkazu“ – Evropský zatýkací rozkaz, který neobsahuje údaj o existenci vnitrostátního zatýkacího rozkazu – Důsledky
[Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, čl. 8 odst. 1 písm. c) a čl. 15 odst. 2]
1. Článek 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí 2002/584 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, musí být vykládán v tom smyslu, že se výrazem „zatýkací rozkaz“ obsaženým v tomto ustanovení rozumí vnitrostátní zatýkací rozkaz, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu.
Vydání evropského zatýkacího rozkazu ve „zjednodušeném“ řízení, a tedy bez předchozího vydání vnitrostátního soudního rozhodnutí, jakým je například vnitrostátní zatýkací rozkaz, který představuje jeho základ, totiž může být v rozporu se zásadami vzájemného uznávání a důvěry, na kterých je evropský zatýkací rozkaz založen. Uvedené zásady spočívají na předpokladu, že byl dotčený evropský zatýkací rozkaz vydán v souladu s minimálními požadavky, na nichž závisí jeho platnost, mezi kterými jsou i požadavky uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí. Avšak v případě evropského zatýkacího rozkazu vydaného v rámci „zjednodušeného“ řízení, který se zakládá na existenci zatýkacího rozkazu ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí, aniž tento evropský zatýkací rozkaz zmiňuje existenci vnitrostátního zatýkacího rozkazu, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu, není vykonávající justiční orgán schopen ověřit, zda dotčený evropský zatýkací rozkaz dodržuje požadavek stanovený v čl. 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí. Dodržení požadavku stanoveného v čl. 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí má navíc zvláštní význam, neboť z něj vyplývá, že pokud je evropský zatýkací rozkaz vydán proto, aby jiný členský stát zatkl a předal vyžádanou osobu za účelem trestního stíhání, mohla tato osoba již v první fázi řízení využít procesní záruky a základní práva, jejichž ochrana musí být zajištěna justičními orgány vystavujícího členského státu podle použitelného vnitrostátního práva zejména za účelem přijetí vnitrostátního zatýkacího rozkazu. Mechanismus evropského zatýkacího rozkazu tak podle požadavku stanoveného v čl. 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí zahrnuje dvoufázovou ochranu procesních a základních práv, kterých požívá vyžádaná osoba, jelikož k soudní ochraně v první fázi při přijetí vnitrostátního soudního rozhodnutí, jakým je vnitrostátní zatýkací rozkaz, se připojuje ochrana, jež musí být zajištěna ve druhé fázi při vydání evropského zatýkacího rozkazu, k němuž může případně dojít krátce po přijetí uvedeného vnitrostátního soudního rozhodnutí. Tato soudní ochrana zahrnující dvě fáze přitom v zásadě chybí v situaci, v níž je uplatněno tzv. „zjednodušené“ řízení o vydání evropského zatýkacího rozkazu, neboť to s sebou nese skutečnost, že před vydáním evropského zatýkacího rozkazu nebylo přijato žádné rozhodnutí vnitrostátního justičního orgánu, jako např. vydání vnitrostátního zatýkacího rozkazu, k němuž je evropský zatýkací rozkaz vydán.
(viz body 52–58, výrok 1)
2. Článek 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí 2002/584 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy, ve znění rámcového rozhodnutí 2009/299, musí být vykládán v tom smyslu, že pokud evropský zatýkací rozkaz, který se zakládá na existenci „zatýkacího rozkazu“ ve smyslu tohoto ustanovení, neobsahuje údaj o vnitrostátním zatýkacím rozkazu, nesmí mu vykonávající justiční orgán vyhovět, pokud na základě informací poskytnutých podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí 2002/584, ve znění změn, jakož i všech dalších informací, které má k dispozici, dospěje k závěru, že evropský zatýkací rozkaz není platný, jelikož byl vydán, aniž byl skutečně vydán vnitrostátní zatýkací rozkaz, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu.
Tento orgán musí podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí před přijetím takového rozhodnutí, které musí ze své povahy zůstat výjimkou v rámci uplatňování systému předávání zavedeného tímto rámcovým rozhodnutím, jenž je založen na zásadách vzájemného uznávání a důvěry, požádat justiční orgán vystavujícího členského státu o neprodlené poskytnutí všech potřebných doplňujících informací, aby mohl vyhodnotit otázku, zda je neexistence údaje o vnitrostátním zatýkacím rozkazu v evropském zatýkacím rozkazu dána tím, že takový předchozí vnitrostátní zatýkací rozkaz, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu, skutečně chybí, nebo zda takový rozkaz existuje, avšak není zmíněn. Pokud vykonávající justiční orgán na základě informací poskytnutých podle čl. 15 odst. 2 rámcového rozhodnutí, jakož i všech dalších informací, které má k dispozici, dospěje k závěru, že evropský zatýkací rozkaz, ačkoli se zakládá na „zatýkacím rozkazu“ ve smyslu čl. 8 odst. 1 písm. c) rámcového rozhodnutí, byl vydán, aniž byl skutečně vydán vnitrostátní zatýkací rozkaz, který je odlišný od evropského zatýkacího rozkazu, nesmí uvedený orgán evropskému zatýkacímu rozkazu vyhovět, neboť nesplňuje požadavky stanovené v čl. 8 odst. 1 rámcového rozhodnutí.
(viz body 65–67, výrok 2)