Language of document : ECLI:EU:C:2016:702

Spojené věci C‑105/15 P až C‑109/15 P

Konstantinos Mallis a další

proti

Evropské komisiaEvropské centrální bance (ECB)

„Kasační opravný prostředek – Program na podporu stability Kyperské republiky – Prohlášení Euroskupiny týkající se mimo jiné restrukturalizace bankovního sektoru na Kypru – Žaloba na neplatnost“

Shrnutí – rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 20. září 2016

1.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Pouhé zopakování žalobních důvodů a argumentů předložených před Tribunálem – Neurčení dovolávaného nesprávného právního posouzení – Nepřípustnost – Zpochybnění výkladu nebo použití unijního práva Tribunálem – Přípustnost

[Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, čl. 58 první pododstavec; jednací řád Soudního dvora, čl. 168 odst. 1 písm. d) a čl. 169 odst. 2]

2.      Kasační opravný prostředek – Důvody kasačního opravného prostředku – Nedostatečné odůvodnění – Implicitní odůvodnění Tribunálem – Přípustnost – Podmínky

(Článek 256 SFEU; statut Soudního dvora, článek 36 a čl. 53 první pododstavec)

3.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Pojem – Akty s právně závaznými účinky – Prohlášení Euroskupiny opravňující Komisi a Evropskou centrální banku k tomu, aby s členským státem zahájily jednání týkající se makroekonomického ozdravného programu – Vyloučení

(Článek 137 SFEU a čl. 263 odst. 1 SFEU; protokol č. 14, jenž je připojen ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU, článek 1; Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability)

4.      Žaloba na neplatnost – Pasivní legitimace – Euroskupina – Absence postavení instituce nebo jiného subjektu Unie

(Článek 16 odst. 6 SEU; článek 137 SFEU a čl. 263 odst. 1 SFEU; protokol č. 14, jenž je připojen ke Smlouvě o EU a Smlouvě o FEU; rozhodnutí Rady 2009/937, příloha)

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 32–36)

2.      Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 45)

3.      Žalobu na neplatnost lze podat proti všem aktům přijatým unijními orgány bez ohledu na jejich povahu či formu, jejichž účelem je vyvolat závazné právní účinky, jimiž mohou být dotčeny zájmy žalobce tím, že podstatným způsobem změní jeho právní postavení.

Tak tomu není v případě prohlášení Euroskupiny ze dne 25. března 2013, jež se týká mimo jiné restrukturalizace bankovního sektoru na Kypru. Rada guvernérů Evropského mechanismu stability totiž v souladu s čl. 13 odst. 3 Smlouvy o zřízení Evropského mechanismu stability (EMS) pověřila Komisi a Evropskou centrální banku, aby s orgány členského státu vyjednaly makroekonomický ozdravný program, který bude konkretizován v memorandu o porozumění. Role Komise a Banky, jak byla vymezena v článku 1 Protokolu č. 14 o Euroskupině, nemůže mít v tomto ohledu větší rozsah než role, kterou těmto orgánům přiznává Smlouva o EMS. I když přitom Smlouva o EMS ukládá Komisi a Bance některé úkoly spojené s uskutečňováním cílů této smlouvy, funkce svěřené Komisi a Bance v rámci Smlouvy o EMS nezahrnují výkon žádné vlastní rozhodovací pravomoci a činnost vykonávaná těmito dvěma orgány v rámci této Smlouvy zavazuje pouze EMS.

Kromě toho okolnost, že se Komise a Banka účastní zasedání Euroskupiny, nemění povahu prohlášení Euroskupiny a nemůže vést k závěru, že sporné prohlášení je projevem rozhodovací pravomoci těchto dvou unijních orgánů. Uvedené prohlášení Euroskupiny krom toho neobsahuje žádný poznatek, který by vyjadřoval rozhodnutí Komise a Banky uložit dotyčnému členskému státu zákonnou povinnost provést opatření, která obsahuje. Cílem tohoto prohlášení, které má čistě informativní povahu, je informovat veřejnost o existenci politické dohody mezi Euroskupinou a orgány dotyčného členského státu, jež vyjadřuje společnou vůli pokračovat v jednáních za podmínek uvedených v daném prohlášení.

(viz body 51–53, 57–59)

4.      Vzhledem k tomu, že označení „neformální“ je použito v textu Protokolu č. 14 o Euroskupině, jenž je připojen ke Smlouvě o FEU, a navíc Euroskupina není uvedena mezi jednotlivými složeními Rady, jež jsou vyjmenována v příloze I jejího jednacího řádu, který byl přijat rozhodnutím 2009/937, a jejichž seznamu se týká čl. 16 odst. 6 SEU, Euroskupinu, která je zmíněna v článku 137 SFEU, nelze pokládat za složení Rady ani ji nelze kvalifikovat jako instituci či jiný subjekt Unie ve smyslu článku 263 SFEU.

(viz bod 61)