Language of document : ECLI:EU:T:2015:429

Věc T‑527/13

Italská republika

v.

Evropská komise

„Státní podpory – Dávky z mléka – Podpory poskytnuté Itálií producentům mléka – Režim podpor spojený s vrácením dávky z mléka – Podmíněné rozhodnutí – Nedodržení podmínky, jež umožnila uznat slučitelnost podpory s vnitřním trhem – Podpora de minimis – Existující podpora – Nová podpora – Změna existující podpory – Řízení o kontrole státních podpor – Povinnost uvést odůvodnění – Důkazní břemeno“

Shrnutí – rozsudek Tribunálu (třetího senátu) ze dne 24. června 2015

1.      Podpory poskytované státy – Zákaz – Výjimky – Povinnost spolupráce členského státu, který požaduje výjimku

(Článek 107 odst. 2 SFEU a čl. 108 odst. 3 SFEU; nařízení Komise č. 1535/2007, článek 3 a čl. 4 odst. 6)

2.      Soudní řízení – Předložení nových žalobních důvodů v průběhu řízení – Rozšíření dříve uvedeného žalobního důvodu – Přípustnost

(Jednací řád Tribunálu, čl. 48 odst. 2)

3.      Akty orgánů – Odůvodnění – Povinnost – Rozsah

(Článek 296 SFEU)

4.      Podpory poskytované státy – Pravomoc Rady povolit podporu na základě výjimky z důvodu mimořádných okolností – Nedodržení podmínek, které umožnily uznat slučitelnost existujícího režimu podpor – Kontrolní pravomoc, která spadá do působnosti Komise – Rozsah

(Články 107 SFEU a 108 SFEU)

5.      Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Změna, která se dotýká podstaty opatření, které původně neodpovídalo kvalifikaci jako podpory – Kvalifikace podpory jako nové podpory – Kritéria pro posouzení

(Články 107 SFEU a 108 SFEU)

6.      Podpory poskytované státy – Existující podpory a nové podpory – Opatření, kterým se mění režim existujících podpor – Změna, která se nedotýká podstaty režimu – Kvalifikace celého režimu jako nové podpory – Nepřípustnost

[Článek 108 SFEU; nařízení Rady č. 659/1999, čl. 1 písm. c)]

1.      Viz znění rozhodnutí.

(viz body 17, 18)

2.       Viz znění rozhodnutí.

(viz bod 43)

3.       Viz znění rozhodnutí.

(viz body 45, 47)

4.      Nelze připustit, aby Komise neměla právo obrátit se přímo k Soudnímu dvoru s cílem dosáhnout konstatování, že členský stát nesplnil rozhodnutí přijaté na základě kontroly státních podpor v případě, že Rada výjimečně vykoná pravomoc, již za normálních okolností vykonává ona sama. Zejména v případě, kdy nesplnění povinnosti, ke kterému dle názoru Komise došlo, souvisí s poskytnutím nové podpory, je Komise oprávněna k výkonu svých pravomocí, které jí přiznává článek 108 SFEU za účelem kontroly slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem. V tomto rámci je Komise povinna vzít na zřetel všechny relevantní skutečnosti, popřípadě včetně okolností, které již byly posouzeny v dřívějším rozhodnutí, a podmínek, které toto rozhodnutí mohlo uložit dotyčnému členskému státu. Navíc může zohlednit jakékoli nové skutečnosti, které by mohly změnit dříve provedenou analýzu. Pokud takové skutečnosti neexistují, je oprávněna založit své nové rozhodnutí na posouzeních provedených v předchozím rozhodnutí a na nedodržení podmínek, jež toto rozhodnutí stanovilo.

(viz body 58, 61)

5.      Možnost Komise kvalifikovat jako novou – popřípadě též protiprávní – podporu nejen změnu existující podpory, ale také celou existující podporu, které se tato změna dotýká, meritorně podléhá podmínce, že tento orgán prokáže, že se zmíněná změna dotýká samotné podstaty existujícího opatření. Kromě toho v případě, kdy daný členský stát v průběhu správního řízení tvrdí, že tato změna je buďto jasně oddělitelná od dříve existujícího opatření, anebo má čistě formální či administrativní povahu a nemůže ovlivnit posouzení slučitelnosti tohoto opatření s vnitřním trhem, musí Komise uvést důvody, proč se domnívá, že se jí tyto argumenty jeví jako neopodstatněné.

(viz bod 76)

6.      Jakmile Komise zjistí nedodržování rozhodnutí prohlašujícího podporu nebo režim podpor za slučitelné s vnitřním trhem s výhradou určitých podmínek, může se buďto přímo domáhat určení tohoto nesplnění povinnosti Soudním dvorem, anebo jedná-li se o poskytnutí nové podpory, vykonat svou pravomoc, jež jí umožňuje kontrolu této nové podpory, za podmínky, že dodrží s tím spojené procesní a hmotněprávní podmínky. Pokud se Komise rozhodne vykonat své kontrolní pravomoci, musí se v zásadě omezit na přezkum nové podpory. Komise má jen výjimečně, za podmínky, že prokáže, že zmíněná nová podpora změnila samotnou podstatu existující podpory nebo existujícího režimu podpor, právo prohlásit, že celé takto změněné již existující opatření je neslučitelné s vnitřním trhem, určit, že je protiprávní, pokud jí uvedená změna navíc nebyla oznámena před jejím provedením, a následně nařídit zrušení nebo změnu takto změněné podpory nebo režimu podpor.

Komise naopak není oprávněna usuzovat, že nedodržení podmínky uložené v době schválení existujícího režimu podpor způsobuje ipso facto přeměnu kvalifikace tohoto opatření na novou podporu, a tím spíše považovat tuto podporu za protiprávní ab initio a nařizovat její navrácení, jako kdyby se jednalo o protiprávně provedenou podporu, a nikoli o podporu předem schválenou.

Zaprvé, na jakoukoliv existující podporu se totiž vztahuje rozhodnutí o schválení, jehož je předmětem, kromě případu, kdy Komise usoudí, že byla použita zneužívajícím způsobem, nebo že byla novou podporou změněna její samotná podstata. S výhradou těchto dvou předpokladů musí být tudíž takováto podpora považována za legální, dokud Komise nekonstatuje její neslučitelnost s vnitřním trhem.

Dále, vzhledem k cíli sledovanému takovými podmínkami může jejich následné nedodržení vést Komisi pouze k tomu, že – s využitím některého z různých procesních prostředků stanovených Smlouvou o FEU a nařízením č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES – zpochybní výhodu plynoucí z prohlášení o slučitelnosti dotčeného opatření s vnitřním trhem, nikoli však jeho kvalifikaci jakožto existující podpory.

Krom toho, protože existující podpory mohou být v souladu s čl. 108 odst. 1 SFEU právoplatně provedeny, pokud Komise nekonstatovala jejich neslučitelnost, může toto prohlášení o neslučitelnosti vyvolávat účinky pouze do budoucna.

Pokud by tomu tak nebylo, řádně prováděný režim podpor a individuální podpory legálně poskytované na základě tohoto režimu dříve, než dotyčný členský stát porušil své povinnosti, by byly zpětně považovány za protiprávní podpory neslučitelné s vnitřním trhem. Takový výsledek by se rovnal zpětvzetí rozhodnutí, jímž bylo schváleno provádění těchto opatření. Jak však vyplývá z bodu 10 odůvodnění a článku 9 nařízení č. 659/1999, zákonodárce takovou sankci předpokládá pouze pro zvláštní případ, kdy je rozhodnutí přijaté v rámci kontroly státních podpor založeno na nepřesných informacích.

Konečně, nařízení č. 659/1999 bylo přijato mimo jiné s cílem zajistit právní jistotu v procesní oblasti, zejména pokud jde o zacházení s existujícími podporami a protiprávními podporami. Toto nařízení upravuje soubor pravidel umožňujících Komisi ujistit se o dodržování rozhodnutí přijatých v rámci kontroly státních podpor, a zejména čelit případům, kdy dotyčný členský stát nedodrží jednu z podmínek vyplývajících z prohlášení o slučitelnosti, a vyvodit z toho všechny právní důsledky.

(viz body 85–91)