Sdělení v Úř. věst.

 

Žaloba podaná dne 8. února 2005 Irskem proti Komisi Evropských společenství

(Věc T-56/05)

(Jednací jazyk: angličtina)

Soudu prvního stupně Evropských společenství byla předložena dne 8. února 2005 žaloba podaná proti Komisi Evropských společenství Irskem, zastoupeným D. J. O'Haganem, zmocněncem ve spolupráci s P. Gallagherem a P. McGarrym, advokáty, s adresou pro účely doručování v Lucemburku.

Žalobce navrhuje, aby Soud:

zrušil (zcela nebo částečně) rozhodnutí Komise C(2004) 4447 ze dne 29. listopadu 2004, kterým se snižuje pomoc z Fondu soudržnosti na projekt 96/07/61/007 (soustava dodávek vody regionu Dublin - etapa 3), poskytnutá rozhodnutím Komise C(97) 4090 ze dne 15. prosince 1997, a kterým se snižuje pomoc z Fondu soudržnosti na projekt č. 95/07/65/007 (silnice N1 Dunleer - Dundalk, etapa 2) poskytnutá rozhodnutím Komise C(96) 2113 ze dne 29. července 1996 s ohledem na období nebo částky, které stanoví Soud;

uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na základě rozhodnutí Komise C(97) 4090 ze dne 15. prosince 1997 byla z Fondu soudržnosti poskytnuta pomoc na projekt 96/07/61/007 (soustava dodávek vody regionu Dublin - etapa III) v Irsku. Rozhodnutím Komise C (96)2113 ze dne 29. července 1996 byla z Fondu soudržnosti poskytnuta pomoc na projekt č. 95/07/65/007, (silnice N1 Dunleer - Dundalk, etapa II), rovněž v Irsku. Napadeným rozhodnutím Komise snížila částky celkových pomocí poskytnutých podle těchto dvou předchozích rozhodnutích s odvoláním se na některá pochybení zjištěná během přezkoumání dotčených projektů. Komise rovněž rozhodla, že celková částka 797 886 EUR byla přijata neoprávněně a má být nahrazena.

Na podporu své žaloby na neplatnost napadeného rozhodnutí žalobce nejdříve tvrdí, že napadené rozhodnutí je neplatné, jelikož bylo přijato více než tři měsíce ode dne ústního jednání v rozporu s čl. 18 odst. 3 nařízení 1386/2002¹ a čl. H odst. 2 přílohy II nařízení 1164/1994². Podle žalobce toto představuje porušení základního procesního požadavku, jakož i porušení zásady právní jistoty.

Žalobce rovněž namítá, že se Komise dopustila dalšího porušení zásady právní jistoty tím, že retroaktivně použila nové pokyny o způsobilosti výdajů takovým způsobem, že změnila jejich výklad osoby "konečného příjemce", a tím učinila výdaje nezpůsobilé, jelikož byly vynaloženy mimo rozhodující období. Podle žalobce toto rovněž porušilo jeho legitimní očekávání.

Dalším porušením zásady právní jistoty bylo podle názoru žalobce retroaktivní použití paušální sazby finanční opravy. Toto pojetí bylo, jak tvrdí žalobce, poprvé vypracováno a oznámeno v pokynech přijatých Komisí v roce 2002.

Žalobce dále uvádí, že retroaktivní použití nového přístupu Komise k praxi nahrazování způsobilých výdajů nezpůsobilými výdaji představuje další porušení zásady právní jistoty. Podle žalobce rozhodla Komise teprve v pokynech z roku 2002, že takové nahrazování již není přípustné. Žalobce namítá, že tento přístup nemůže být použit na projekty v letech 1996 až 1997.

____________

¹ - Nařízení Rady (ES) č. 1386/2002 ze dne 29. července 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1164/94, pokud jde o řídící a kontrolní systémy pro pomoc poskytovanou z Fondu soudržnosti a o postup provádění finančních oprav, Úř. věst. L 201, s. 5.

² - Nařízení Rady (ES) č. 1164/1994 ze dne 16. května 1994 o zřízení Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 130, s. 1).