Žaloba podaná dne 13. července 2007 - Litevská republika v. Komise

(Věc T-262/07)

Jednací jazyk: litevština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Litevská republika (zástupce: D. Kriaučiūnas a E. Matulionytė)

Žalovaná: Komise Evropských společenství

Návrhová žádání žalobkyně

zrušit rozhodnutí Komise K(2007) 1979 konečné¹ ze dne 4. května 2007 nebo, podpůrně, zrušit toto rozhodnutí v rozsahu, ve kterém se týká Litevské republiky;

uložit Komisi Evropských společenství náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Napadené rozhodnutí stanoví množství zemědělských produktů ve volném oběhu v nových členských státech ke dni přistoupení přesahující množství, jež lze považovat za tvořící obvyklý převod zásob k 1. květnu 2004, a částky, jež se účtují novým členským státům v důsledku nákladů na odstranění uvedených množství.

Žalobkyně má za to, že napadené rozhodnutí je protiprávní a na podporu své žaloby se dovolává čtyř žalobních důvodů.

1. Nedostatek pravomoci

Žalobkyně uvádí, že článek 4 kapitoly 4 přílohy IV Aktu o přistoupení nepřiznává Komisi pravomoc ukládat členským státům platby do rozpočtu Společenství, které jsou svou povahou pokutami, zejména pokud neprokázala náklady vynaložené Společenstvím na odstranění přebytečných zásob. Komise rovněž překročila stanovenou tříletou lhůtu pro přijetí rozhodnutí podle článku 41 Aktu o přistoupení, který jediný by mohl být správným právním základem pro rozhodnutí.

2. Porušení práva Evropského společenství

Porušení zásady právní jistoty: napadené rozhodnutí porušuje zásadu právní jistoty, jelikož metodika a kritéria pro výpočet přebytečných zásob nebyly známy v době přistoupení, v okamžiku stanovení existujících zásob, což by umožnilo členským státům, aby zabránily nárůstu přebytečných zásob nebo aby je odstranily na náklady hospodářských subjektů, které tyto zásoby vytvořily. Mimoto, napadené rozhodnutí stanovilo odlišná kritéria - a rozšířilo seznam dotyčných produktů - ve srovnání s článkem 4 nařízení č. 1972/2003, na základě kterého státy stanovily přebytečné zásoby.

Porušení zásady zákazu diskriminace: narozdíl od nařízení Komise (ES) č. 144/97 o přebytečných zásobách zemědělských produktů v Rakousku, Švédsku a Finsku, napadené rozhodnutí posuzovalo nejenom produkty, kterým byly přiznány vývozní náhrady nebo na které se vztahovala intervenční opatření, ale také zásoby ostatních produktů. Zásada byla rovněž porušena tím, že s rozdílnými situacemi nových členských států se zacházelo stejně, a tím, že se bez odůvodnění nepřihlíželo ke specifickým okolnostem, za kterých byly zásoby vytvořeny.

Porušení zásady řádné správy a zásady transparentnosti: napadené rozhodnutí nevysvětluje řádně kritéria pro výpočet plateb a, mimoto, kritéria neustále mění. Rovněž, ačkoliv samotné členské státy posoudily zásoby v souladu s opatřeními práva Společenství, Komise bez udání důvodu, proč je toto posouzení nevhodné, a bez toho, aby ho napadla, provedla další posouzení těch samých zásob na základě svých vlastních kritérií.

Porušení ustanovení Aktu o přistoupení: zaprvé, rozhodnutí není vhodným prostředkem k dosažení cílů odstranění přebytečných zásob, který je požadován článkem 2 kapitolou 4 přílohy IV Aktu o přistoupení, zejména proto, že v rozhodnutí nebyla ani snaha uvést do spojitosti uložené pokuty s náklady na odstranění zásob ve skutečnosti vynaloženými Společenstvím. Zadruhé, rozhodnutí bylo přijato po uplynutí lhůty stanovené v článku 41 Aktu o přistoupení, tedy lhůty tří let ode dne přistoupení, během které mohla Komise přijmout přechodná opatření.

3. Nedostatečné odůvodnění

Podle tvrzení žalobkyně napadené rozhodnutí neobsahovalo dostatečné odůvodnění nebo odůvodnění zcela chybělo; zejména v rozhodnutí není uvedeno, že Evropské společenství skutečně vynaložilo (a v jaké výši) náklady z důvodu odstranění údajných přebytečných zásob, které mají členské státy nahradit.

4. Zjevně nesprávné posouzení skutkového stavu

Žalobkyně tvrdí, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu tím, že zaprvé zvolila metodu na makroekonomické úrovni a neposuzovala zásoby, které se skutečně v členských státech vytvořily, a zadruhé tím, že při posuzování specifických argumentů stran nezohlednila specifické a objektivní okolnosti existující v Litevské republice, pokud jde o vytvoření vnitrostátních zásob v odvětví mléka.

____________

¹ - Rozhodnutí Komise 2007/361/ES ze dne 4. května 2007 o stanovení přebytečných zásob zemědělských produktů jiných než cukr a o finančních důsledcích odstranění těchto zásob v souvislosti s přistoupením České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska (Úř. věst. L 138, s. 14).