Žaloba podaná dne 20. května 2011 - Ezz a další v. Rada

(Věc T-256/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Ahmed Abdelaziz Ezz (Gíza, Egypt), Abla Mohammed Fawzi Ali Ahmed (Londýn, Velká Británie), Khadiga Ahmed Ahmed Kamel Yassin (Londýn, Spojené království) a Shahinaz Abdel Azizabdel Wahab Al Naggar (Gíza, Egypt) (zástupci: M. Lester, Barrister a J. Binns, Solicitor)

Žalovaná: Rada Evropské unie

Návrhová žádání

zrušit rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 63) a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě (Úř. věst. 2011 L 76, s. 4), v rozsahu, v němž se týkají žalobců.

uložit žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Svou žalobou se žalobci domáhají podle článku 263 SFEU zrušení rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě a nařízení Rady (EU) č. 270/2011 ze dne 21. března 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Egyptě v rozsahu, v němž se týkají žalobců.

Na podporu své žaloby uvádějí pět žalobních důvodů.

První žalobní důvod vychází z tvrzení, že není splněno kritérium pro přijetí omezujících opatření proti žalobcům, uvedený v článku 1 rozhodnutí Rady 2011/172/SZBP a článku 2 nařízení Rady (EU) č. 270/2011. Podle tohoto žalobního důvodu jsou navíc skutečnosti uvedené žalovanou jakožto odůvodnění přijetí omezujících opatření proti žalobcům zcela vágní, nekonkrétní, neopodstatněné, neodůvodněné a nedostatečné k tomu, aby bylo použití takových opatření odůvodněno.

Druhý žalobní důvod vychází z tvrzení, že žalovaná porušila práva žalobců na obhajobu a účinnou soudní ochranu, jelikož:

omezující opatření nestanoví žádný postup, v němž by byly žalobcům sděleny důkazy, na kterých spočívalo rozhodnutí o zmrazení jejich majetku, nebo v němž by bylo žalobcům umožněno smysluplně se vyjádřit k těmto důkazům;

důvody obsažené v napadených opatřeních obsahují obecnou, nepodloženou a vágní domněnku o soudních řízeních;

žalovaná neposkytla dostatečné informace, které by žalobcům umožňovaly účinně přednést svá stanoviska, což soudu znemožňuje posoudit, zda rozhodnutí a posouzení Rady bylo odůvodněné a spočívalo na nezvratných důkazech.

Třetí žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že žalovaná neuvedla žalobcům dostatečné důvody pro jejich zahrnutí do sporných opatření, a to v rozporu se svou povinností uvést jasně skutečné a specifické důvody včetně specifických individuálních důvodů, které jí vedly k závěru, že žalobci nesli odpovědnost za zneužití egyptských státních finančních prostředků.

Čtvrtý žalobní důvod vychází ze skutečnosti, že žalovaná neodůvodněně a nepřiměřeně poškodila práva žalobců na majetek a dobré jméno, jelikož:

opatření zmrazení majetku mají citelné a dlouhotrvající dopady na jejich základní práva;

tato opatření byla na žalobce použita neodůvodněně; a

žalovaná nedoložila, že veškeré zmrazení majetku je nejmírnějším prostředkem k dosažení takového cíle, ani že velmi značná škoda, která žalobcům vznikla, je odůvodněná a přiměřená.

Pátý žalobní důvod vychází z tvrzení, že zahrnutí žalobců na seznam osob, proti nimž se použijí omezující opatření, vychází ze zjevně nesprávného posouzení.

____________