Language of document : ECLI:EU:T:2009:181

Věc T-152/06

NDSHT Nya Destination Stockholm Hotell & Teaterpaket AB

v.

Komise Evropských společenství

„Žaloba na neplatnost – Státní podpory – Nařízení (ES) č. 659/1999 – Stížnost soutěžitele – Dopisy Komise stěžovateli – Existující podpora – Akt, který nelze napadnout žalobou – Nepřípustnost“

Shrnutí rozsudku

1.      Žaloba na neplatnost – Akty napadnutelné žalobou – Akty napadnutelné stěžovatelem oznamujícím státní podporu

(Článek 230 ES; nařízení Rady č. 659/1999, články 4, 13 a čl. 20 odst. 2)

2.      Podpory poskytované státy – Existující podpory – Povinnost Komise provést přezkum existujících podpor – Neexistence

(Článek 88 ES; nařízení Rady č. 659/1999, články 4, 13, 17 až 19 a 20)

3.      Podpory poskytované státy – Existující podpory – Dopis Komise zaslaný stěžovatelce a informující jí o kvalifikaci oznámené podpory jako existující podpory – Nepřípustnost žaloby na neplatnost směřující proti uvedenému dopisu – Možnost stěžovatelky obrátit se na vnitrostátní soudy

(Článek 88 odst. 3 druhá věta ES)

1.      V rámci přezkumu státních podpor Komisí při posouzení toho, zda dopis zaslaný stěžovateli v odpověď na stížnost představuje napadnutelný akt, musí Tribunál určit s ohledem na podstatu napadnutého aktu, zda tento představuje rozhodnutí ve smyslu článku 4 nařízení č. 659/1999 o provádění článku 88 ES, nebo pouze neformální sdělení, jak je stanoveno v čl. 20 odst. 2 druhé větě téhož nařízení. Z řízení použitelného na stížnosti v oblasti státních podpor tak, jak je stanoveno v nařízení č. 659/1999, a zejména v jeho čl. 20 odst. 2, vyplývá, že, i když má Komise povinnost přezkoumávat bezodkladně informace týkající se údajné protiprávní podpory, které jsou jí předány třetími osobami prostřednictvím stížnosti, není povinna přijmout rozhodnutí ve smyslu článku 4 tohoto nařízení v odpověď na každou stížnost. Povinnost Komise přijmout rozhodnutí v odpověď na stížnost se týká pouze předpokladu stanoveného v článku 13 nařízení č. 659/1999. Článek 20 odst. 2 druhá věta téhož nařízení stanoví, že Komise se může omezit na informování stěžovatele dopisem, že neexistuje dostatečný základ k vyjádření se k případu. Tak je tomu zejména v případě, když je nepoužitelný článek 13 nařízení č. 659/1999, protože se stížnost netýká protiprávní podpory, ale ve skutečnosti se vztahuje k existující podpoře.

Dopis Komise, který kvalifikuje podpory oznámené ve stížnosti, jenž podává podnik v hospodářské soutěži s podnikem přijímajícím podporu, jako existující podpory, nevyvolává závazné právní účinky, které by mohly ovlivnit zájmy této stěžovatelky. Tento dopis musí být považován za neformální sdělení, jaké je stanoveno v čl. 20 odst. 2 druhé větě nařízení č. 659/1999, jehož obsah neodráží rozhodnutí ve smyslu článku 4 téhož nařízení a nepředstavuje tedy napadnutelný akt ve smyslu článku 230 ES.

(viz body 42-44, 68, 70)

2.      V rámci pravomoci přiznané Komisi k průběžnému přezkumu existujících podpor stěžovatelka nemůže Komisi prostřednictvím jí zaslané stížnosti přinutit, aby posoudila slučitelnost takové podpory. Pokud má Komise po prvním hodnocení za to, že se stížnost netýká protiprávních podpor, ale existujících podpor, nemá povinnost přijmout rozhodnutí ve smyslu článku 4 nařízení č. 659/1999 o provádění článku 88 ES určené dotyčnému členskému státu a nemůže být nucena zahájit řízení podle čl. 88 odst. 1 ES.

Když Komise dospěla v dopise zaslaném stěžovatelce k závěru, že podpory oznámené ve stížnosti jsou existujícími podporami, nemohla, vzhledem k tomu, že článek 13 nařízení č. 659/1999 týkající se protiprávních podpor nebyl použitelný, přijmout rozhodnutí ve smyslu článku 4 tohoto nařízení. Na stížnost stěžovatelky tedy mohla reagovat pouze tak, že ji na základě čl. 20 odst. 2 druhé věty nařízení č. 659/1999 informovala, že neexistuje dostatečný základ k vyjádření se k případu. Bylo by totiž v rozporu s hospodárností řízení o kontrole státních podpor, domnívat se, že když Komise informuje stěžovatele, že jeho stížnost se týká existující podpory, přijímá nezbytně rozhodnutí ve smyslu článku 4 nařízení č. 659/1999. Takové řešení by znamenalo, že když je Komisi podána stížnost týkající se existující podpory, má povinnost přezkoumat její slučitelnost se společným trhem. Přitom na základě čl. 88 odst. 1 ES přísluší iniciativa k zahájení řízení o průběžné kontrole existujících kontrol výlučně Komisi.

(viz body 60-61, 64)

3.      Nepřípustnost žaloby směřující ke zrušení dopisu zaslanému Komisí stěžovatelce, ve kterém ji orgán informuje, že podpory oznámené ve stížnosti jsou existující podpory, ji nezbavuje možnosti nechat legalitu dotčených podpor přezkoumat soudem. Vnitrostátní soudy totiž musí zajistit, aby z porušení čl. 88 odst. 3 poslední věty ES byly v souladu s jejich vnitrostátním právem vyvozeny všechny důsledky, pokud jde jak o platnost aktů provádějících opatření podpory, tak o vymáhání finančních podpor poskytnutých v rozporu s tímto ustanovením.

(viz body 71-72)