USNESENÍ SOUDU PRO VEŘEJNOU SLUŽBU (druhého senátu)
26. června 2008
Věc F-1/08
Bart Nijs
v.
Účetní dvůr Evropských společenství
„Veřejná služba – Úředníci – Článek 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu – Popis žalobních důvodů a argumentů – Lhůta pro podání stížnosti – Zjevná nepřípustnost“
Předmět: Žaloba podaná na základě článků 236 ES a 152 AE, kterou se B. Nijs domáhá zrušení své hodnotící zprávy za období 2005/2006, souvisejících a následných rozhodnutí, zejména rozhodnutí nepovýšit jej v roce 2007 a rozhodnutí Účetního dvora ze dne 8. března 2007 o obnovení mandátu svého generálního tajemníka ode dne 1. července 2007, jakož i uložení Účetnímu dvoru zaplatit náhradu utrpěné majetkové a nemajetkové újmy.
Rozhodnutí: Žaloba se zamítá jako zčásti zjevně nepřípustná a zčásti zjevně neopodstatněná. Žalobci se ukládá náhrada všech nákladů řízení.
Shrnutí
1. Řízení – Návrh na zahájení řízení – Formální požadavky
[Statut Soudního dvora, čl. 19 třetí pododstavec, a příloha I, čl. 7 odst. 1 a 3; jednací řád Soudu pro veřejnou službu, čl. 35 odst. 1 písm. d) a e)]
2. Úředníci – Žaloba – Akt nepříznivě zasahující do právního postavení – Pojem – Jmenování jiného úředníka před nástupem žalobce do služby – Vyloučení
(Služební řád, čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1)
1. Na základě čl. 35 odst. 1 písm. e) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu musí návrh na zahájení řízení uvádět stručný popis uplatňovaných žalobních důvodů a skutkových a právních argumentů. Tyto údaje musí být dostatečně jasné a přesné pro to, aby umožnily žalovanému připravit svou obranu a Soudu rozhodnout o žalobě případně i bez dalších informací. Za účelem zajištění právní jistoty a řádného výkonu spravedlnosti je třeba pro to, aby byla žaloba přípustná, aby hlavní skutkové a právní okolnosti, na kterých je založena, vyplývaly uceleně a srozumitelně z textu samotné žaloby.
Je tomu tak tím spíše, že podle čl. 7 odst. 3 přílohy I statutu Soudního dvora písemná část řízení před Soudem zahrnuje v zásadě pouze výměnu spisů účastníků řízení, nerozhodne-li Soud jinak. Navíc, na základě čl. 19 třetího pododstavce tohoto statutu, který se podle čl. 7 odst. 1 přílohy I téhož statutu uplatní na řízení před Soudem, musí být úředník zastoupen advokátem. Základní úlohou advokáta jakožto pomocné osoby justice je právě založit návrhová žádání obsažená v žalobě na dostatečně srozumitelné a souvislé právní argumentaci, právě s ohledem na skutečnost, že písemná část řízení před Soudem pro veřejnou službu zahrnuje v zásadě pouze výměnu spisů účastníků řízení.
Předepsaným požadavkům na jasnost a přesnost nemůže vyhovět žaloba, ve které je skutkový stav vylíčen zmateně a neuspořádaně, aniž by jej mohl čtenář užitečně přiřadit k návrhovým žádáním obsaženým v žalobě či k nějakému žalobnímu důvodu uplatněnému na jejich podporu.
Stejně tak je zjevně nepřípustná taková žaloba úředníka, která přesně neuvádí napadená rozhodnutí a nesplňuje tak požadavky stanovené v čl. 35 odst. 1 písm. d) jednacího řádu Soudu pro veřejnou službu.
(viz body 24 až 27 a 46)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 24. března 1993, Benzler v. Komise, T‑72/92, Recueil, s. II‑347, body 16, 18 a 19; 28. dubna 1993, De Hoe v. Komise, T‑85/92, Recueil, s. II‑523, bod 20; 21. května 1999, Asia Motor Francie a další v. Komise, T‑154/98, Recueil, s. II‑1703, bod 42; 15. června 1999, Ismeri Europa v. Účetní dvůr, T‑277/97, Recueil, s. II‑1825, bod 29
2. Akty nepříznivě zasahujícími do právního postavení ve smyslu čl. 90 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 služebního řádu jsou pouze opatření s právně závaznými účinky, které se mohou dotknout zájmů žalobce tím, že závažně mění jeho právní postavení a s konečnou platností stanoví postoj orgánu.
To není případ jmenování jiného úředníka v rámci téhož orgánu, pokud k němu došlo předtím, než žalobce nastoupil do služebního poměru.
(viz body 34 a 35)
Odkazy:
Soud prvního stupně: 25. října 2005, Fardoom a Reinard v. Komise, T‑43/04, Sb. VS s. I‑A‑329 a II‑1465, bod 26
Soud pro veřejnou službu: 21. dubna 2008, Boudova a další v. Komise, F‑78/07, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí, bod 31