null
STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA
MANUELA CAMPOS SÁNCHEZ-BORDONY
přednesené dne 27. června 2024(1)
Věc C‑579/23 P
Cunsorziu di i Salamaghji Corsi — Consortium des Charcutiers Corses,
Charcuterie Fontana,
Costa et fils,
L’Aziana,
Charcuterie Passoni,
Orezza — Charcuterie la Castagniccia,
Salaisons réunies,
Salaisons Joseph Pantaloni,
Antoine Semidei,
L’Atelu Corsu
proti
Evropské komisi
„Kasační opravný prostředek – Zemědělství – Nařízení (EU) č. 1151/2012 – Ochrana označení původu (CHOP) a zeměpisného označení (CHZO) – Zamítnutí žádostí ‚Jambon sec de l’Île de Beauté‘, ‚Lonzo de l’Île de Beauté‘ a ‚Coppa de l’Île de Beauté‘ – Způsobilost názvů k zápisu – Připomenutí dřívějších CHOP ‚Jambon sec de Corse/Prisuttu‘, ‚Lonzo de Corse/Lonzu‘ a ‚Coppa de Corse/Coppa di Corsica‘ – Rozsah přezkumu žádostí o zápis ze strany Komise“
1. Tento kasační opravný prostředek směřuje proti rozsudku Tribunálu ze dne 12. července 2023(2), kterým byla zamítnuta žaloba na neplatnost prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/1879(3), jímž byl zamítnut zápis tří chráněných zeměpisných označení (dále jen „CHZO“).
2. Unijní systém ochrany zapsaných označení zemědělských produktů a potravin je velmi propracovaný(4). Tento systém byl ode dne 13. května 2024 posílen, změněn a sjednocen nařízením (EU) č. 2024/1143(5), které zavádí jednotnější režim pro zeměpisná označení pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, a zrušuje nařízení č. 1151/2012. Toto nové nařízení není použitelné na projednávaný spor, ale jeho ustanovení jsou téměř totožná s ustanoveními nařízení č. 1151/2012, pokud jde o otázky položené v projednávané věci.
3. Nařízení č. 1151/2012 zavádí společný ústřední systém ochrany na úrovni Unie jak pro chráněná označení původu (dále jen „CHOP“), tak pro CHZO.
4. Žádosti o CHZO jsou projednávány v integrovaném správním řízení, do něhož jsou zapojeny jak vnitrostátní orgány, tak Evropská komise.
5. Až dosud se Soudní dvůr zabýval v zásadě spory týkajícími se „vnitrostátní“ fáze těchto řízení. Tento kasační opravný prostředek mu umožní analyzovat, nakolik je Komise v „evropské“ fázi řízení oprávněna odmítnout zápis(6) několika CHZO, který byl dříve schválen francouzskými orgány.
I. Právní rámec: nařízení č. 1151/2012
6. Bod 58 odůvodnění uvádí:
„S cílem zajistit, aby zapsaná označení původu, zeměpisná označení a zaručené tradiční speciality splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením, by žádosti měly být posuzovány vnitrostátními orgány dotyčného členského státu v souladu s minimálními společnými ustanoveními, včetně vnitrostátního námitkového řízení. Komise by měla následně žádosti zkontrolovat, aby bylo zajištěno, že neobsahují zjevné chyby a že bylo zohledněno právo Unie i zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti“.
7. Článek 13 („Ochrana“) stanoví:
„1. Zapsané názvy jsou chráněny proti:
[…]
b) jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktů nebo služeb nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako ‚druh‘, ‚typ‘, ‚způsob‘, ‚jak se vyrábí v‘, ‚napodobenina‘ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;
[…]
3. Členské státy přijmou vhodná správní a soudní opatření s cílem zabránit neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení podle odstavce 1 u produktů, které jsou produkovány nebo uváděny na trh v daném členském státě, nebo toto neoprávněné používání zastavit.
[…]“.
8. Článek 49 („Žádost o zápis názvů“) stanoví:
„1. Žádosti o zápis názvů podle režimů jakosti uvedených v článku 48 mohou podávat pouze seskupení, která se zabývají produkty, jejichž název má být zapsán.
[…]
2. Pokud se žádost podle režimu stanoveného v hlavě II týká zeměpisné oblasti v členském státě nebo pokud je žádost podle režimu stanoveného v hlavě III připravena seskupením usazeným v členském státě, podává se orgánům daného členského státu.
Členský stát žádost vhodným způsobem přezkoumá, aby ověřil, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky příslušného režimu.
3. Členský stát zahájí v rámci přezkumu podle odst. 2 druhého pododstavce tohoto článku vnitrostátní námitkové řízení, kterým se zajistí náležité zveřejnění žádosti a poskytne přiměřená lhůta, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, podat proti žádosti námitku.
Členský stát posoudí přípustnost námitek obdržených podle režimu stanoveného v hlavě II s ohledem na kritéria uvedená v čl. 10 odst. 1 a přípustnost námitek obdržených podle režimu stanoveného v hlavě III s ohledem na kritéria uvedená v čl. 21 odst. 1.
4. Pokud se členský stát po posouzení všech obdržených námitek domnívá, že požadavky tohoto nařízení jsou splněny, může žádosti vyhovět a předat dokumentaci žádosti Komisi. V tomto případě informuje Komisi o přípustných námitkách obdržených od fyzických nebo právnických osob, které dané produkty uváděly na trh v souladu s právem a používaly dotyčné názvy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle odstavce 3.
Členský stát zajistí, aby jeho vyhovění žádosti bylo zveřejněno a aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost odvolání.
Členský stát zajistí zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě bylo žádosti vyhověno, a zajistí přístup k této specifikaci produktu elektronickou cestou.
V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení zajistí členský stát rovněž náležité zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě Komise přijme rozhodnutí podle čl. 50 odst. 2.
5. Pokud se žádost podle režimu stanoveného v hlavě II vztahuje k zeměpisné oblasti ve třetí zemi nebo pokud je žádost podle režimu stanoveného v hlavě III připravena seskupením usazeným ve třetí zemi, podává se Komisi, a to buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů dotyčné třetí země.
[…]“.
9. Článek 50 („Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení“) stanoví:
„1. Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 49, aby ověřila, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky příslušného režimu. Doba přezkumu by neměla přesáhnout šest měsíců. V případě překročení této doby Komise písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.
Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí.
[…]“.
10. Článek 52 („Rozhodnutí o zápisu“) stanoví:
„1. Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 50 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky pro zápis, přijme prováděcí akty, kterými žádost zamítne. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.
2. Pokud Komise neobdrží žádné námitky ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 51, přijme bez použití postupu podle čl. 57 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.
3. Pokud Komise obdrží přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, po náležitých konzultacích podle čl. 51 odst. 3 a s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací buď:
a) v případě, že bylo dosaženo dohody, zapíše název prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu uvedeného v čl. 57 odst. 2 a v případě potřeby změní informace zveřejněné podle čl. 50 odst. 2 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné, nebo
b) v případě, že dohody dosaženo nebylo, přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o zápisu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.
4. Akty týkající se zápisu a rozhodnutí o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie“.
II. Skutkový stav
11. Skutkový stav sporu byly vylíčeny v bodech 4 až 9 napadeného rozsudku a lze je shrnout následovně.
12. Názvy „Jambon sec de Corse“/„Jambon sec de Corse — Prisuttu“, „Lonzo de Corse“/„Lonzo de Corse — Lonzu“ a „Coppa de Corse“/„ Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ byly dne 28. května 2014 zapsány prostřednictvím tří prováděcích nařízení(7) jako CHOP.
13. V prosinci 2015 předložilo Consortium des Charcutiers Corses francouzským vnitrostátním orgánům sedm žádostí o zápis CHZO podle nařízení č. 1151/2012. Těchto sedm žádostí se týkalo následujících označení: „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Coppa de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“, „Saucisson sec de l’Île de Beauté“, „Pancetta de l’Île de Beauté“, „Figatelli de l’Île de Beauté“ a „Bulagna de l’Île de Beauté“.
14. Dne 20. dubna 2018 přijali ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation (ministr zemědělství a výživy, Francie) a ministre de l’Économie et des Finances (ministr hospodářství a financí, Francie) sedm vyhlášek, kterými homologovali sedm příslušných specifikací produktu za účelem jejich postoupení Evropské komisi ke schválení.
15. Sdružení, které je držitelem(8) specifikací týkajících se CHOP „Jambon sec de Corse — Prisuttu“, „Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ a „ Lonzo de Corse — Lonzu“, požádalo prostřednictvím žalob podaných ke Conseil d’État (Státní rada, Francie) dne 27. června 2018 o zrušení vyhlášek ze dne 20. dubna 2018 týkajících se homologace specifikací pro názvy „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Coppa de l’Île de Beauté“ a „Lonzo de l’Île de Beauté“. Podle tohoto sdružení zejména výraz „Île de Beauté“ napodobuje nebo připomíná výraz „Corse“, a dochází tedy k určité záměně s názvy, které již byly zapsány jako CHOP.
16. Dne 17. srpna 2018 postoupily francouzské orgány sedm žádostí o zápis názvů korsických uzenin jako CHZO Komisi.
17. Pokud jde o žádosti o zápis názvů „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „ Lonzo de l’Île de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“ jako CHZO, Komise zaslala dne 12. února 2019 a 24. listopadu 2020 francouzským orgánům dva dopisy, v nichž žádala o vysvětlení, zejména pokud jde o otázku jejich případné nezpůsobilosti k zápisu.
18. Vnitrostátní orgány odpověděly, že mají za to, že obě skupiny produktů (tj. zapsaná CHOP a žádosti o ochranu jako CHZO) jsou jasně odlišné, pokud jde o produkty, a že se jim jeví, že názvy jsou dostatečně rozdílné.
19. Rozsudkem ze dne 19. prosince 2019 [týkajícím se názvu „Jambon sec de l'Île de Beauté“ (CHZO)] a dvěma rozsudky ze dne 13. února 2020 [týkajícími se názvů „Coppa de l'Île de Beauté“ (CHZO) a „Lonzo de l'Île de Beauté“ (CHZO)] Conseil d'État (Státní rada) tři žaloby podané sdružením, které je správcem CHOP, zamítla.
20. Conseil d'État (Státní rada) měla zejména za to, že „žalobci […] nejsou oprávněni tvrdit, že napadená vyhláška porušuje ustanovení […] čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení [č. 1151/2012]“ [bod 5 tří rozsudků Conseil d'État (Státní rada)].
21. Po přezkoumání žádostí o zápis sedmi korsických uzenin jako CHZO Komise prováděcím rozhodnutím 2021/1879 zápis tří z nich zamítla. Vyhověla však dalším čtyřem žádostem předloženým francouzskými orgány(9).
III. Řízení před Tribunálem
22. Dne 20. ledna 2022 podalo Consortium des Charcutiers Corses a několik přidružených výrobců k Tribunálu žalobu, jíž se domáhali zrušení napadeného rozhodnutí.
23. Dne 12. července 2023 Tribunál zamítl žalobu na neplatnost jako neopodstatněnou a uložil navrhovatelům náhradu nákladů řízení.
24. Navrhovatelé uplatňovali dva důvody neplatnosti: a) Komise údajně překročila své pravomoci a b) vnitrostátní orgány a Conseil d'État (Státní rada) dostatečně prokázaly, že tři žádosti o zápis jsou v souladu s články 7 a 13 nařízení č. 1151/2012.
25. Důvody, které vedly Tribunál k rozhodnutí o zamítnutí žaloby, lze shrnout takto:
– Komise, které přísluší v souladu s čl. 52 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 zamítnout požadovaný zápis, pokud se domnívá, že podmínky požadované pro zápis nebyly splněny, nemůže být povinna název zapsat, pokud považuje jeho užívání při obchodování za protiprávní.
– Jednou ze složek způsobilosti zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 je hledisko připomenutí. Toto pravidlo ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) téhož nařízení představuje platný právní základ pro zamítnutí zápisu názvu(10).
– I když vnitrostátní orgány při předávání žádosti Komisi vyjádří domněnku, že žádost o zápis splňuje podmínky nařízení č. 1151/2012, Komise není posouzením těchto orgánů vázána.
– Při zápisu názvu jako CHOP nebo CHZO má Komise autonomní prostor pro uvážení, neboť je povinna v souladu s článkem 50 nařízení č. 1151/2012 ověřit, zda jsou splněny podmínky pro zápis.
– V případě korsických CHZO provedla Komise vyčerpávající přezkum žádostí navrhovatelů.
– Komise při zamítnutí žádostí o zápis CHZO předložených francouzskými orgány nepřekročila své pravomoci(11). Komise má různě velký prostor pro uvážení podle toho, zda se jedná o první fázi postupu (fázi, během níž jsou shromážděny základní písemnosti dokumentace žádosti o zápis, které vnitrostátní orgány případně postoupí Komisi), nebo o druhou fázi tohoto postupu (její vlastní přezkum žádostí o zápis).
– Pokud jde o první z těchto dvou fází, Komise má pouze „omezený“ prostor pro uvážení, „ba dokonce nemá žádný“ prostor pro uvážení, avšak jinak je tomu, pokud jde o rozhodnutí o zápisu názvu jako CHOP nebo CHZO s ohledem na podmínky pro způsobilost k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 ve spojení s čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Ve druhém případě má Komise autonomní prostor pro uvážení.
– Komise se nedopustila nesprávné úvahy, když konstatovala, že tři zamítnutá CHZO připomínají názvy chráněné předchozími CHOP, neboť dospěla k tomu, že pojmy „Corse“ a „Île de Beauté“ jsou synonyma, jež označují stejnou zeměpisnou oblast. Blízkost těchto pojmů je skutečně prokázána.
IV. Řízení před Soudním dvorem
26. Dne 19. září 2023 podali Consortium des Charcutiers Corses a přidružení výrobci tento kasační opravný prostředek.
27. Navrhují, aby Soudní dvůr
– zrušil napadený rozsudek,
– zrušil napadené rozhodnutí,
– uložil Komisi náhradu nákladů řízení v obou stupních.
28. Komise navrhuje, aby Soudní dvůr
– zamítl kasační opravný prostředek;
– uložil navrhovatelům náhradu nákladů řízení.
29. Na podporu kasačního opravného prostředku uvádějí navrhovatelé čtyři důvody:
– porušení článků 7 a 13 nařízení č. 1151/2012,
– porušení článků 49, 50 a 52 nařízení č. 1151/2012,
– porušení článku 50 nařízení č. 1151/2012 a obecné zásady řádné správy,
– porušení článků 7 a 13 nařízení č. 1151/2012 a povinnosti Tribunálu uvést odůvodnění v rámci provedeného posouzení.
30. V rámci těchto čtyř žalobních důvodů považoval Soudní dvůr za nutné vypracovat stanovisko k prvním dvěma. Jejich rozbor začnu druhým z nich, který se mi logicky jeví jako prioritní, neboť se spíše týká pravomocí Komise, než podstaty jejího rozhodnutí.
V. Druhý důvod kasačního opravného prostředku
A. Argumenty účastníků řízení
31. Navrhovatelé vytýkají Tribunálu, že se neřídil rozdělením pravomocí mezi vnitrostátní orgány a Komisi, které je pro postup zápisu CHZO stanoveno v článcích 49 a 50 nařízení č. 1151/2012(12).
32. Komise má podle nich v postupu zápisu omezený prostor pro uvážení a může ověřit toliko formální správnost žádosti o zápis CHZO předložené vnitrostátními orgány a přezkoumat, zda se vnitrostátní orgány ve vnitrostátní fázi řízení nedopustily zjevné chyby.
33. Komise zpochybňuje tento argument a souhlasí s relevancí odůvodnění a řešení přijatého Tribunálem v napadeném rozsudku.
B. Posouzení
34. Zápis CHZO se provádí prostřednictvím integrovaného správního řízení za účasti příslušných orgánů členského státu a Komise. Stanoví tak bod 58 odůvodnění nařízení č. 1151/2012(13).
35. První fází postupu zápisu CHZO(14) je vnitrostátní fáze, která se řídí článkem 49 nařízení č. 1151/2012. Je zahájena žádostí o zápis CHZO, kterou příslušné seskupení producentů podává orgánům členského státu, v němž se zeměpisně nachází oblast produkce.
36. Vnitrostátní orgán se musí vhodnými prostředky seznámit s žádostí, aby ověřil, zda je odůvodněná a zda splňuje podstatné náležitosti stanovené nařízením č. 1151/2012(15). Členský stát zaručí vhodné zveřejnění žádosti, navíc v přiměřené lhůtě, v níž by každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena na jeho území, mohla podat námitky(16).
37. Vnitrostátní orgány posoudí námitky, které obdržely, a rozhodnou, zda žádost splňuje požadavky nařízení (EU) č. 1151/2012. V případě kladného posouzení vydají rozhodnutí o vyhovění žádosti. Musí zajistit rovněž zveřejnění a přístup elektronickými prostředky ke specifikaci produktu, na jejímž základě rozhodly(17). Členský stát musí dále zajistit, aby jeho vyhovění žádosti bylo zveřejněno a každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost odvolání(18).
38. Pokud je rozhodnutí vnitrostátního orgánu příznivé, vnitrostátní fáze končí předáním spisu žádosti o zápis CHZO, spolu s přijatými přípustnými námitkami, Komisi(19).
39. V případě žádostí o zápis CHZO ze třetích zemí samozřejmě neprobíhá žádná vnitrostátní fáze. Postup vede Komise, která má veškerou rozhodovací pravomoc(20).
40. Evropská fáze postupu zápisu CHZO, kterou upravuje článek 50 nařízení č. 1151/2012, začíná přezkumem, který po obdržení vnitrostátního rozhodnutí provádí Komise, aby ověřila, že žádost je odůvodněná a splňuje podmínky stanovené pro CHZO.
41. Pokud se Komise na základě tohoto přezkumu (který nesmí trvat déle než šest měsíců) domnívá, že „nebyly splněny podmínky pro zápis“, žádost o zápis CHZO zamítne(21). Pokud naopak rozhodne o zápisu, zveřejní v Úředním věstníku jednotný dokument a odkaz na zveřejnění specifikace produktu(22).
42. Po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země, jakož i každá fyzická nebo právnická osoba, která má oprávněný zájem a je usazena ve třetí zemi, oznámit námitku. Komise předá takové oznámení o námitce orgánu členského státu, který jí žádost předložil(23), a poté, co je tato námitka potvrzena, zahájí řízení(24).
43. Pokud Komise neobdrží žádné námitky (nebo žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce), přijme rozhodnutí o zápisu CHZO. Stejným způsobem Komise postupuje, obdrží-li odůvodněné prohlášení o námitce, která je přípustná, a dosáhne se dohody konzultacemi podle čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012. Pokud není dosaženo dohody, přijme Komise příslušné prováděcí akty o zápisu CHZO(25).
44. Akty týkající se zápisu a rozhodnutí o zamítnutí zápisu CHZO se v každém případě zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie(26).
45. Doposud se Soudnímu dvoru nenaskytla příležitost, aby judikaturou nastínil charakteristiky tohoto integrovaného správního řízení. Na rozdíl od integrovaných řízení v rámci bankovní unie(27) (kde je vnitrostátní fáze pouze přípravou k evropské fázi řízení, v níž má orgán nebo instituce Unie rozhodovací pravomoc) má vnitrostátní fáze postupu zápisu CHZO vlastní význam, protože vnitrostátní orgány přijímají rozhodnutí s účinky pro třetí osoby, která podléhají přezkumu vnitrostátními soudy (a nikoli pouze přípravná rozhodnutí).
46. Prostřednictvím rozsudku GAEC Jeanningros(28) Soudní dvůr sjednotil svou judikaturu týkající se vnitrostátní fáze postupu zápisu CHZO. Zejména zdůraznil, že orgány dotčeného členského státu mají v této vnitrostátní fázi zvláštní a autonomní rozhodovací pravomoc.
47. Podle Soudního dvora „nařízení č. 1151/2012 zavádí systém sdílených pravomocí v tom smyslu, že zejména rozhodnutí o zápisu názvu jako chráněného zeměpisného označení může být přijato Komisí pouze tehdy, když jí dotyčný členský stát za tímto účelem předložil žádost, a že taková žádost může být podána pouze tehdy, když tento členský stát ověřil, že je oprávněná. Tento systém sdílených pravomocí lze odůvodnit zejména tím, že zápis chráněného zeměpisného označení předpokládá ověření toho, že jsou splněny určité podmínky, což ve značné míře vyžaduje důkladnou znalost skutečností, které jsou specifické pro dotyčný členský stát a k jejichž ověření mají nejlepší předpoklady vnitrostátní orgány tohoto státu“(29).
48. V souladu s touto judikaturou má vnitrostátní orgán kontrolu nad postupem zápisu CHZO, což je opodstatněno, mimo jiné(30), následujícími důvody:
– Seskupení výrobců musí povinně zahájit toto řízení před příslušným vnitrostátním orgánem členského státu, na jehož území se nachází CHZO. Tato seskupení nemohou svou žádost předložit přímo Komisi.
– Vnitrostátní orgán musí ověřit slučitelnost návrhu se základními požadavky nařízení (EU) č. 1151/2012, neboť je to on, kdo má nejlepší znalosti k prověření zvláštností produktů, které usilují o CHZO.
– Orgán členského státu je příslušný ke schválení nebo zamítnutí žádosti o zápis CHZO ve vnitrostátní fázi. Má tedy klíč k zahájení nebo nezáhajení následné etapy řízení prostřednictvím předání žádosti Komisi. Bez kladného rozhodnutí vnitrostátního orgánu nemůže Komise CHZO zapsat.
– Vnitrostátní orgán může vzít žádost o zápis CHZO předloženou Komisi zpět, a to dříve, než je zápis proveden.
49. Vzhledem k tomu, že kontrola vnitrostátní fáze tohoto integrovaného řízení náleží vnitrostátnímu orgánu, nejsou jeho rozhodnutí pouze přípravnými akty pro následné rozhodnutí Komise, ale mají vlastní obsah a vyvolávají vůči žadatelům o CHZO právní účinky. Soudní dvůr proto připouští přezkum rozhodnutí vnitrostátních orgánů o zápisu CHZO ze strany vnitrostátních soudů(31).
50. Podle navrhovatelů věcná povaha vnitrostátní fáze postupu oslabuje evropskou fázi postupu, a Komise by se proto měla omezit na ověření úplnosti spisu předloženého vnitrostátním orgánem a toho, zda se tento orgán nedopustil zjevně nesprávného posouzení.
51. Z tohoto předpokladu navrhovatelé vycházejí při svém tvrzení, že Tribunál se dopustil nesprávného právního posouzení při výkladu článků 49 a 50 nařízení č. 1151/2012, když v napadeném rozsudku nevyslovil názor, že evropská fáze řízení poskytuje Komisi tento úzký prostor pro uvážení.
52. Zastávám opačný názor, tedy že Tribunál se nesprávného právního posouzení nedopustil.
53. Komise kontroluje žádosti postoupené vnitrostátními orgány, „aby bylo zajištěno, že neobsahují zjevné chyby a že bylo zohledněno právo Unie i zájmy zúčastněných stran mimo členský stát žádosti“(32).
54. Článek 50 odst. 1 nařízení č. 1151/2012 stanoví, že „Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 49, aby ověřila, zda je oprávněná a zda splňuje podmínky příslušného režimu“. Na základě tohoto přezkumu může Komise žádost zamítnout, pokud se domnívá, že „nebyly splněny podmínky pro zápis“ (čl. 52 odst. 1 nařízení).
55. Ačkoli nařízení č. 1151/2012 nedefinuje pojem „přezkum vhodným způsobem“, z výkladu výše uvedených ustanovení tohoto nařízení jasně vyplývá, že při provádění tohoto přezkumu není Komise vázána posouzením vnitrostátních orgánů a má autonomní prostor pro uvážení. Tribunál se v tomto smyslu v napadeném rozsudku (bod 44) vyjádřil správně.
56. V evropské fázi řízení musí Komise ověřit tři prvky, z nichž každý má vlastní logiku:
– Neexistence zjevných chyb žádostí o zápis CHZO ze strany orgánů členského státu.
– Respektování zájmů zúčastněných a dotčených stran mimo členský stát žádosti(33).
– Soulad žádosti o zápis CHZO předložené vnitrostátními orgány s příslušnými ustanoveními unijního práva.
57. Komise má tedy v prvé řadě pravomoc přezkoumat případné zjevné chyby, kterých se ve vnitrostátní fázi postupu zápisu CHZO mohly dopustit vnitrostátní orgány. To je logické, neboť tyto orgány mají v této fázi věcnou rozhodovací pravomoc, která podléhá přezkumu vnitrostátními soudy.
58. Odkaz Soudního dvora (rozsudek GAEC Jeanningros, bod 25) na „žádný nebo pouze omezený prostor [Komise] pro uvážení“ v řízeních o změnách specifikace produktu a zápisu CHZO se týká, jak správně Tribunál uvedl, vnitrostátní fáze řízení(34). Odůvodnění uvedená v jiných rozsudcích Soudního dvora je třeba chápat ve stejném smyslu(35).
59. Nicméně, jak Tribunál uvádí(36), v evropské fázi těchto postupů má Komise autonomní prostor pro uvážení a není vázána posouzením vnitrostátních orgánů. Na základě posouzení, zda jsou, či nejsou splněny požadované podmínky, může zápis CHZO povolit, nebo zamítnout.
60. Autonomní rozhodovací pravomoc Komise v evropské fázi tohoto postupu přesahuje pouhé ověření formálních a zjevných chyb při vnitrostátním vyřizování žádosti. Komise musí provést úplnou analýzu žádosti o zápis schválené vnitrostátními orgány, aby ověřila, zda je v souladu s požadavky nařízení č. 1151/2012.
61. Tato komplexní analýza může vést Komisi k přijetí jiného rozhodnutí, než jaké přijaly vnitrostátní orgány. To je částečně i tento případ(37).
62. O autonomní pravomoci Komise rozhodovat o žádostech o zápis svědčí pravomoc Komise projednávat námitky proti zápisu CHZO nad rámec států, vznesené zainteresovanými osobami z jiných členských států, a rozhodovat o nich (článek 51 nařízení č. 1151/2012)(38).
63. Stejně tak je v zájmu jednotného uplatňování podmínek pro zápis CHZO stanovených nařízením č. 1151/2012 nutné, aby v evropské fázi řízení měla Komise autonomní pravomoc ke stanovení jednotného postupu, který mají dodržovat orgány členských států. Pokud by takovou autonomní rozhodovací pravomoc neměla, existovalo by velké riziko rozdílného uplatňování podmínek pro zápis CHZO v členských státech.
64. Pokud by Komise byla povinna řídit se posouzeními vnitrostátních orgánů a neměla by právo zamítnout žádosti o zápis, které tyto orgány schválily, neměla by evropská fáze řízení žádný vlastní význam. Pokud by pravomoci Komise v evropské fázi postupu zápisu CHZO zavedeného nařízením č. 1151/2012 byly takto citelně omezeny, postup by nebyl skutečným integrovaným řízením.
65. Stejně jako Tribunál se proto domnívám, že Komise má pravomoc ověřit, zda žádost o zápis CHZO předložená vnitrostátními orgány je v souladu s platnými ustanoveními unijního práva. Druhý důvod kasačního opravného prostředku je tedy třeba zamítnout.
VI. První důvod kasačního opravného prostředku
A. Argumenty účastníků řízení
66. Navrhovatelé vytýkají Tribunálu, že protiprávně doplnil podmínky pro zápis CHZO, vymezené v článcích 5, 6 a 7 nařízení č. 1151/2012, o požadavek, aby název, který je předmětem žádosti o zápis CHZO, neohrožoval ochranu před připomenutím stanovenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.
67. Dle nich napadený rozsudek správně uvádí (body 29 a 30), že ustanovení článku 13 nařízení č. 1151/2012 se netýká zápisu, ale rozsahu ochrany zapsaných názvů, a tudíž „nemůže samo o sobě představovat právní základ pro zamítnutí žádosti o zápis“.
68. Tribunál se však od tohoto závěru údajně odchýlil a v bodech 32 až 40 napadeného rozsudku se dopustil několika nesprávných právních posouzení:
– Zaprvé uvádí, že Komisi přísluší uplatňovat článek 13 nařízení č. 1151/2012, přičemž však uplatňování odst. 3 tohoto článku přísluší členským státům.
– Zadruhé článek 7 nařízení č. 1151/2012 vyžaduje pouze to, aby byl název používán při obchodování nebo v běžném jazyce, což je objektivní skutkový prvek, jehož zákonnost nepodléhá subjektivnímu posouzení Komise. Článek 13 tohoto nařízení s postupem zápisu nesouvisí.
– Zatřetí v rozporu s tím, co tvrdí Tribunál (body 38 a 39 napadeného rozsudku), Komise nemá prostředky ani hluboké znalosti místních tradic, spotřebitelských zvyklostí, historie a kultury a skutečností obsažených ve spise, které mají vnitrostátní orgány. Právě ty v tomto případě rozhodly, že riziko připomínání zde nehrozí.
69. Komise tyto argumenty zpochybňuje a obhajuje souběžné použití čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012, pro které se vyslovil Tribunál. Vzhledem k jedinečnosti situace, která v souvislosti s žádostmi o zápis sporných CHZO vznikla, dochází k takovému použití těchto ustanovení poprvé.
B. Posouzení
70. Jedinečnost situace, kterou má Komise na mysli, vyplývá z posloupnosti skutečností, které je třeba připomenout:
– Ode dne 28. května 2014 jsou prostřednictvím příslušných nařízení názvy „Jambon sec de Corse“/„Jambon sec de Corse — Prisuttu“, „Lonzo de Corse“/„Lonzo de Corse — Lonzu“ a „Coppa de Corse“/„ Coppa de Corse — Coppa di Corsica“ zapsány jako CHOP.
– Příslušná nařízení stanovila do dne 27. dubna 2017 přechodné období, během kterého mohly některé korsické podniky, které používaly tyto názvy, nadále vyrábět výrobky s jinými vlastnostmi, než jaké jsou uvedeny ve specifikaci produktu.
– Dotčení výrobci tak měli možnost přizpůsobit se požadavkům specifikace produktu přijaté na unijní úrovni, či naopak změnit používaný obchodní název.
– Během přechodného období tyto podniky v roce 2014 vyvinuly a v roce 2015 začaly uvádět na trh produkty s názvy „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“.
– V období od roku 2015 do dubna 2017 tolerovaly francouzské orgány koexistenci tří CHOP zapsaných v roce 2014 se třemi názvy, které označovaly tytéž druhy korsických uzenin.
– Podniky, které využily přechodné období, předložily u francouzských orgánů žádosti o zápis názvů „Jambon sec de l’Île de Beauté“, „Lonzo de l’Île de Beauté“ a „Coppa de l’Île de Beauté“ jako CHZO, které byly Komisi zaslány dne 17. srpna 2018, tj. v den, kdy tyto názvy již nemohly být legálně používány, protože přechodné období již skončilo.
– Francouzské orgány schválily tyto tři žádosti o zápis s odůvodněním, že nepřipomínají zapsaná CHOP(39). V tomto ohledu tvrdily, že: i) obě skupiny produktů (tj. zapsané jako CHOP a usilující o zápis jako CHZO) jsou jasně odlišné, pokud jde o suroviny (plemena, hmotnost jatečně upravených těl), popisy, specifikace, objemy produkce a prodejní ceny; ii) mezi názvy, jakož i mezi jejich výslovností, je dostatečný rozdíl, aniž jde o názvy homonymní, neboť se jedná o různá označení (CHOP a CHZO)(40); iii) vzhledem k rozdílům mezi produkty a názvy a s ohledem na předchozí stav by si spotřebitelé zcela jistě uvědomili kvalitativní rozdíl mezi produktem zapsaným jako CHOP a produktem uváděným na trh pod názvem „Île de Beauté“; iv) mezi třemi názvy obsahujícími slova „Île de Beauté“ a třemi příslušnými zapsanými názvy obsahujícími slovo „Corse“, které se týká téže zeměpisné oblasti, existoval „dostatečný rozdíl“.
– Komise však v napadeném rozhodnutí argumentaci francouzských orgánů odmítla a zápis tří názvů jako CHZO zamítla s tím, že jde o názvy, které mohou připomínat již zapsané názvy podobného produktu, což znamená, že podmínky způsobilosti k zápisu stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 nemohou být splněny.
– Komise se proto domnívá, že názvy ve třech žádostech o zápis CHZO byly používány při obchodování nebo v běžném jazyce v rozporu s čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012. Žádosti tedy nesplňují podmínky způsobilosti stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení.
71. Úvahy Komise, které v napadeném rozsudku Tribunál potvrdil, jsou dle mého názoru správné, a s argumenty navrhovatelů na podporu prvního důvodu jejich kasačního opravného prostředku nesouzním.
72. Článek 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1151/2012 stanoví, že CHZO musí být v souladu se specifikací, která obsahuje alespoň „název, který má být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, v podobě používané při obchodování nebo v běžném jazyce a pouze v jazycích, které jsou nebo byly v minulosti používány k popisu konkrétního produktu ve vymezené zeměpisné oblasti“.
73. Již jsem uvedl, že v evropské fázi postupu zápisu CHZO může Komise žádost zamítnout, nejsou-li splněny požadované podmínky. Jednou z těchto podmínek je, aby specifikace produktu obsahovala název výrobku, který lze legálně užívat při obchodování.
74. Užívání názvu je protiprávní, pokud porušuje ochranu proti připomínání uvedenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012. Podle tohoto ustanovení „zapsané názvy jsou chráněny proti […] jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktů nebo služeb […]“.
75. Jak správně uvádí napadený rozsudek (body 36 a 37), připustit zápis CHZO, přestože takové označení evokuje již zapsané CHOP, by znamenalo, že ochraně stanovené v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012 bude odňat užitečný účinek. Jakmile by byl tento název zapsán jako CHZO, název dříve zapsaný jako CHOP by již nemohl požívat vůči tomuto CHZO ochrany, kterou toto ustanovení zaručuje. Specifikace produktu žádosti o zápis CHZO tedy nemůže obsahovat název, který připomíná název dříve zapsaného CHOP.
76. Navrhovatelé tvrdí, že posouzení porušení článku 13 nařízení č. 1151/2012 přísluší vnitrostátním orgánům, nikoli Komisi. S tímto tvrzením nesouhlasím, neboť dle mého názoru:
– Článek 13 odst. 3 nařízení č. 1151/2012 pouze stanoví, že členské státy přijmou nutná opatření s cílem zabránit neoprávněnému používání CHOP nebo CHZO, nebo toto neoprávněné používání zastavit, přičemž tento zákaz se týká i názvů, které názvy CHOP nebo CHZO připomínají(41).
– Toto ustanovení však nijak nebrání Komisi zakázat používání názvů připomínajících dříve zapsané názvy.
– Pokud jde o připomínání, Komise musí zasáhnout, aby zabránila zneužívání CHOP a CHZO, a to nejen v zájmu kupujících, ale i v zájmu výrobců, kteří vynaložili úsilí, aby zaručili kvalitu produktů, které jsou legálně označeny těmito označeními(42).
– Tento výklad je v souladu s bodem 19 odůvodnění nařízení č. 1151/2012: je prioritou, aby práva duševního vlastnictví související s názvy byla jednotně dodržována v celé Unii.
77. Soudní dvůr rozhodl, že „systém ochrany CHOP a CHZO má především zajistit spotřebitelům, že zemědělské produkty, jejichž zapsaný název je chráněn, mají z důvodu, že pocházejí z určité zeměpisné oblasti, určité zvláštní vlastnosti, a tudíž skýtají záruku jakosti, která je dána jejich zeměpisným původem, s cílem umožnit zemědělským subjektům zajistit si vyšší příjmy díky skutečnému úsilí o zlepšení jakosti a zabránit tomu, aby třetí osoby neoprávněně těžily z dobré pověsti vyplývající z jakosti těchto produktů“(43).
78. Zákaz připomenutí obsažený v čl. 13 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1151/2012 má zabránit tomu, aby nezainteresovaní výrobci neoprávněně využívali pověsti již zapsaných CHOP a CHZO.
79. Podle Soudního dvora „se pojem „připomenutí [použití názvů, které označení evokují]“ vztahuje na situaci, kdy výraz použitý k označení výrobku zahrnuje část chráněného zeměpisného označení nebo CHOP takovým způsobem, že – setká-li se spotřebitel s názvem dotčeného výrobku – v mysli se mu vybaví obraz výrobku, na který se vztahuje toto označení“(44). Podstatné je, aby spotřebitel prokázal dostatečně přímou a jednoznačnou souvislost mezi výrazem použitým k označení dotčeného produktu a CHZO.
80. Judikatura týkající se pojmu „připomenutí“(45) vznikla především v reakci na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se ochranných známek nebo názvů chráněných CHOP a CHZO. Rozhodnutí o kasačních opravných prostředcích proti rozsudkům vydaným Tribunálem, která tento pojem vykládají (a aplikují), nejsou tak častá.
81. Soudní dvůr rozhodl, že posouzení Tribunálu, která konstatují nebo zavrhují tezi, že nové rozlišovací označení (v tomto případě žádost o zápis CHOP nebo CHZO) připomíná již chráněný název, jsou „skutkovými zjištěními“ a v zásadě je nelze zpochybnit kasačním opravným prostředkem(46).
82. Na tomto základě nelze souhlasit s navrhovateli, kteří vytýkají Tribunálu, že potvrdil názor Komise, že v daném případě dochází k připomenutí. Jde o skutkovou otázku, v níž má Tribunál konečné slovo a kterou nelze přezkoumat v rámci kasačního opravného prostředku.
83. Pokud by Soudní dvůr připustil, že odůvodnění v tomto bodě je přezkoumatelné kasačním opravným prostředkem, souhlasím s posouzením Tribunálu, že se zde vyskytoval prvek připomenutí, na němž je založeno napadené rozhodnutí.
84. Sporné názvy používané obchodně od roku 2015 se vztahují ke stejné zeměpisné oblasti (ostrov Korsika) jako názvy CHOP. Pro francouzského spotřebitele zcela běžné slovní spojení „Île de Beauté“ označuje ostrov Korsika(47). Názvy sice nejsou zcela ani částečně homonymní(48), jde však o synonyma a nelze vyloučit, že jeden výraz připomíná druhý, přičemž fonetická podobnost není nutná.
85. Kvalitativní rozdíly mezi produkty, pro jejichž název se požaduje CHZO, a produkty s CHOP, nejsou uvedeny na etiketě a jsou známy pouze zvláště dobře informované veřejnosti. Tyto rozdíly svědčí o nižší kvalitě produktů s CHZO a o slabší souvislosti s oblastí produkce(49). Vnímání spotřebitelů, nepodložené objektivními studiemi a průzkumy, k jasnému odlišení požadovaných CHZO od zapsaných CHOP nepostačuje(50).
86. Konečně navrhovatelé tvrdí, že napadený rozsudek brání koexistenci označení různých typů pro podobné produkty na jednom území.
87. Ačkoli se Tribunál v napadeném rozsudku k tomuto argumentu výslovně nevyjádřil, analyzoval případy koexistence CHOP a CHZO(51) a v jeho odůvodnění této otázky neshledávám žádné právní pochybení. Příklady koexistence CHOP a CHZO uváděné navrhovateli pochází z doby, kdy platily již zrušené předpisy (CHOP „Corse/Vin de Corse“ a CHZO „Île de Beauté“), nebo z období před zavedením unijního systému ochrany zeměpisných označení (CHOP „Aceto balsamico tradizionale di Modena“ a CHZO „Aceto Balsamico di Modena“).
88. V režimu nařízení č. 1151/2012 je třeba koexistenci dvou podobných názvů pro tytéž produkty a na témže území v zásadě vyloučit, neboť následné CHZO by oslabilo ochranu poskytovanou tímto nařízením předchozímu CHOP, a narušilo by tak jeho pověst.
89. Stručně řečeno, první důvod kasačního opravného prostředku je třeba rovněž zamítnout.
VII. Náklady řízení
90. Vzhledem k tomu, že toto stanovisko pokrývá pouze dva důvody kasačního opravného prostředku, aniž se zabývá důvody ostatními, nemohu se vyjádřit k možnosti uložení náhrady nákladů řízení navrhovatelům.
VIII. Závěry
91. Navrhuji tedy, aby Soudní dvůr první a druhý důvod kasačního opravného prostředku podaného proti rozsudku Tribunálu ze dne 12. července 2023, Cunsorziu di i Salamaghji Corsi — Consortium des Charcutiers Corses a další v. Komise (T‑34/22, EU:T:2023:386), zamítl.