Věc C-108/10

Ivana Scattolon

v.

Ministero dell’Istruzione, dell’Università e della Ricerca

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Tribunale di Venezia)

„Sociální politika – Směrnice 77/187/EHS – Zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků – Pojmy ‚podnik‘ a ‚převod‘ – Veřejnoprávní převodce a nabyvatel – Použití kolektivní smlouvy platné u nabyvatele po uskutečnění převodu – Odměňování – Zohlednění počtu let služby dosažených u převodce“

Shrnutí rozsudku

1.        Sociální politika – Sbližování právních předpisů – Převody podniků – Zachování práv zaměstnanců – Směrnice 77/187 – Oblast působnosti – Převzetí zaměstnanců veřejným orgánem členského státu od jiného veřejného orgánu, jimž byl svěřen výkon pomocných služeb ve školách

(Směrnice Rady 77/187)

2.        Sociální politika – Sbližování právních předpisů – Převody podniků – Zachování práv zaměstnanců – Směrnice 77/187 – Bezprostřední použití kolektivní smlouvy platné u nabyvatele na převáděné zaměstnance – Zákaz snížení platu – Dosah

(Směrnice Rady 77/184, článek 3)

1.        Převzetí zaměstnanců veřejným orgánem členského státu od jiného veřejného orgánu, jimž byl svěřen výkon pomocných služeb ve školách, mezi něž patří především údržba a administrativní podpora, je převodem podniku, na který se vztahuje směrnice 77/187 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí závodů, pokud uvedení zaměstnanci tvoří strukturované seskupení zaměstnanců, kteří jsou chráněni jakožto zaměstnanci podle vnitrostátního práva tohoto členského státu.

Platí totiž, že i když jsou reorganizace orgánů veřejné správy a převod správních funkcí mezi orgány veřejné správy vyloučeny článkem 1 odst. 1 směrnice 77/187 ve znění směrnice 98/50, jakož i článkem 1 odst. 1 směrnice 2001/23 z působnosti směrnice 77/187, nic to nemění na tom, že tyto výrazy jsou omezeny na případy, v nichž se převod týká činností, které spadají pod výkon veřejné moci. Kdyby byl přijat jiný výklad, mohl by být každý převod těchto zaměstnanců vyloučen dotyčným veřejným orgánem z působnosti směrnice 77/187 pouhým uvedením toho, že převod je součástí restrukturalizace zaměstnanců.

Použití pravidel uvedených ve směrnici 77/187 nezasahuje v takových situacích do pravomoci členských států racionalizovat svou veřejnou správu. Jediným účinkem použití této směrnice je zabránění tomu, aby převedení zaměstnanci měli pouze z důvodu převodu horší zařazení, než v jakém se nacházeli před převodem. Jak vyplývá z článku 4 směrnice 77/187, nezbavuje tato směrnice členské státy možnosti povolit zaměstnavatelům měnit nepříznivě pracovněprávní vztahy, především pokud jde o ochranu před propouštěním a o podmínky odměňování. Uvedená směrnice pouze zakazuje, aby k těmto změnám došlo při příležitosti a z důvodu převodu.

(viz body 54, 58–59, 66, výrok 1)

2.        Pokud vede převod ve smyslu směrnice 77/187 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí závodů k bezprostřednímu použití kolektivní smlouvy platné u nabyvatele na převáděné zaměstnance a pokud jsou podmínky pro odměňování upravené v této smlouvě vázány především na dosažený počet let služby, brání článek 3 této směrnice tomu, aby u převedených zaměstnanců došlo ve srovnání se situací bezprostředně předcházející jejich převodu k podstatnému snížení platu z důvodu, že počet let služby, kterých dosáhli u převodce, který je shodný s počtem let služby dosažených zaměstnanci u nabyvatele, není zohledněn při stanovení jejich počátečního platového zařazení u nabyvatele. Je na předkládajícím soudu, aby posoudil, zda při takovém převodu k tomuto snížení platu dochází.

Ačkoli platí, že pravidlo upravené v uvedeném čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci musí být chápáno v tom smyslu, že nabyvatel může od data převodu uplatňovat pracovní podmínky upravené u něj platnou kolektivní smlouvou, včetně podmínek odměňování, a že tedy nabyvateli a dalším smluvním stranám ponechává prostor k úpravě odměny převáděných zaměstnanců, tak aby byla náležitě přizpůsobena okolnostem dotčeného převodu, nemění to nic na tom, že zvolená úprava musí být v souladu s cílem uvedené směrnice, jímž je zabránit především tomu, aby měli převádění zaměstnanci méně příznivé postavení pouze z důvodu tohoto převodu. Využití této možnosti nabyvatelem nemůže mít tedy za cíl nebo za účinek, že uvedeným zaměstnancům budou uloženy celkově méně příznivé podmínky, než byly ty, které se použily před převodem. Kdyby tomu bylo jinak, bylo by uskutečnění cíle sledovaného směrnicí 77/187 snadno narušeno v jakékoli oblasti upravené kolektivními smlouvami, což by porušilo její užitečný účinek.

Naproti tomu se uvedené směrnice nelze účinně dovolávat k uplatnění lepších podmínek odměňování či jiných pracovních podmínek při příležitosti převodu podniku. Tato směrnice navíc nebrání určitým rozdílům v odměňování mezi převedenými zaměstnanci a těmi, kteří již byli v době převodu zaměstnáni u nabyvatele. I když by pro posouzení legality těchto rozdílů mohly být relevantní i jiné právní nástroje a zásady, cílem uvedené směrnice je pouze zabránit tomu, aby se zaměstnanci dostali jen z důvodu převodu k jinému zaměstnavateli do nepříznivého postavení ve srovnání s tím, v jakém se nacházeli předtím.

(viz body 74–77, 83, výrok 2)