Prozatímní vydání
Věc T‑221/08
(zveřejněny jen výňatky)
Guido Strack
v.
Evropská komise
„Přístup k dokumentům – Nařízení (ES) č. 1049/2001 – Dokumenty týkající se vyšetřovacího spisu OLAF – Žaloba na neplatnost – Implicitní a explicitní odmítnutí přístupu – Výjimka z důvodu ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce – Výjimka z důvodu ochrany obchodních zájmů třetí osoby – Výjimka z důvodu ochrany rozhodovacího procesu – Povinnost odůvodnění – Mimosmluvní odpovědnost“
Shrnutí – rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 26. dubna 2016
1. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Žádost o přístup k dokumentům, které již má žadatel v držení, jejímž cílem je získat jejich kopie osvobozené od povinnosti nezveřejnění – Přípustnost – Povinnost uvést odůvodnění – Neexistence
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001)
2. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana rozhodovacího procesu – Rozsah
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 3, al. 2)
3. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Odepření přístupu – Možnost uplatnit přípustné obecné domněnky v závislosti na povaze dotčených dokumentů
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4)
4. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana rozhodovacího procesu – Rozsah – Uplatnění na dokumenty týkající se vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) – Obecná domněnka újmy způsobené ochraně zájmů dotčených takovým vyšetřováním zveřejněním uvedených dokumentů
(Článek 324 SFEU; nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1073/1999, čl. 8 odst. 2, a č. 1049/2001, čl. 4 odst. 3 pododst. 2)
5. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Působnost – Žádost o přístup k dokumentům týkajícím se vnitřního vyšetřovacího řízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) – Zahrnutí
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1073/1999 a č. 1049/2001, čl. 1 písm. a)]
6. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Převažující veřejný zájem odůvodňující zpřístupnění dokumentů – Odlišení od zásady transparentnosti
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 3, al. 2)
7. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Povinnost poskytnout částečný přístup k údajům nezahrnutým do výjimek – Uplatnění na dokumenty spadající do kategorie zahrnuté obecnou domněnkou o zamítnutí přístupu – Vyloučení
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 6)
8. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Výjimky z práva na přístup k dokumentům – Ochrana soukromí a osobnosti jednotlivce – Rozsah – Uplatnění na dokumenty týkající se výhradně žadatele – Vyloučení
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 4 odst. 1 písm. b)]
9. Orgány Evropské unie – Právo veřejnosti na přístup k dokumentům – Nařízení č. 1049/2001 – Pojem dokument – Rozsah – Zohlednění zájmu žadatele dosáhnout zveřejnění – Vyloučení
[Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, čl. 3 písm. a)]
10. Komise – Opětovné použití dokumentů v držení Komise – Rozhodnutí 2006/291 – Schvalovací řízení – Odlišení od řízení stanoveného nařízením č. 1049/2001
(Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1049/2001, článek 16; rozhodnutí Komise 2006/291, čl. 2 odst. 1 a 4)
1. Cílem nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je umožnit zpřístupnění dokumentů orgánů široké veřejnosti a dokumenty zpřístupněné na základě uvedeného nařízení vstupují do veřejného prostoru. V tomto ohledu rozhodnutí o zamítnutí přístupu na základě uvedeného nařízení brání možnosti považovat uvedené dokumenty za veřejné.
Z toho důvodu okolnost, že žadatel již má v držení dokumenty dotčené jeho žádostí o přístup, a že cílem uvedené žádosti tedy není umožnit mu seznámit se s jejich obsahem, nýbrž je zpřístupnit třetím osobám, je bezvýznamná, a to tím spíše, že důvody vedoucí žadatele k rozhodnutí podat takovou žádost jsou irelevantní, neboť nařízení č. 1049/2001 nestanoví, že dotčená osoba musí odůvodnit žádost o přístup k dokumentům ani že by odůvodnění takové žádosti mohlo mít význam pro její přijetí či zamítnutí. Orgán, jemuž je taková žádost o přístup předložena, se tedy nemůže opřít o pouhou okolnost, že žadatel o přístup již má nebo měl mít požadované dokumenty, třebaže z jiného důvodu, aby odmítl posoudit žádost o přístup k týmž dokumentům na základě nařízení č. 1049/2001.
(viz body 128, 131, 132, 135)
2. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 148)
3. Uznání obecné domněnky, podle níž by zpřístupnění určitých dokumentů v zásadě ohrožovalo ochranu zájmů uvedených v článku 4 nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise, v takové situaci dotčenému orgánu umožňuje přistupovat k žádosti jako k celku a odpovídajícím způsobem na ni odpovědět.
(viz bod 150)
4. Pokud jde o žádost o přístup k poznámkám ve spisu připraveným vyšetřovateli pověřenými dotčeným vyšetřovacím spisem v rámci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a obsahujícím odůvodnění a analýzu vyšetřovatelů odpovědných za vývoj a směr vyšetřování jak v případě věcných, tak administrativních otázek, nelze vytýkat Komisi, že zamítla přístup k takovým dokumentům na základě čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.
Přístup veřejnosti k takovým dokumentům by totiž obzvláště škodil schopnosti Komise, a zejména OLAF, plnit úkol spočívající v boji proti podvodům ve veřejném zájmu. Zpřístupnění dotčených dokumentů by citelně narušilo rozhodovací proces Komise a OLAF, protože by vážně ohrozilo naprostou nezávislost budoucích vyšetřování OLAF a jejich cíle prostřednictvím odhalení strategie a způsobů práce OLAF a omezení možnosti OLAF získat od svých spolupracovníků nezávislá vyjádření a konzultovat útvary Komise ve věci citlivých témat. Rovněž by hrozilo odrazení jednotlivců od poskytování informací týkajících se případných podvodů, a tím by OLAF a Komise přišly o informace užitečné pro vedení vyšetřování majících za cíl ochranu finančních zájmů Unie. Tento závěr platí tím spíše, že pokud se dotčené dokumenty týkají zvláštní oblasti unijního práva, nemohou být výjimky z práva na přístup k dokumentům, které jsou uvedeny zejména v článku 4 nařízení č. 1049/2001, vykládány bez zohlednění zvláštních pravidel, která upravují přístup k těmto dokumentům.
Vzhledem ke zvláštní důvěrnosti, které se těší dokumenty spojené s vyšetřováním OLAF na základě nařízení č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném OLAF, z toho plyne, že ohledně vnitřních vyšetřovacích řízení OLAF na základě uvedeného může zejména z ustanovení uvedeného nařízení vyplývat obecná domněnka o odepření přístupu k dokumentům spojeným s vyšetřováním, konkrétně pak k dokumentům obsahujícím stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací uvnitř OLAF. Tato domněnka, která je odůvodněna nutností předcházet nebezpečí závažného narušení rozhodovacího procesu ve smyslu čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení č. 1049/2001, platí bez ohledu na otázku, zda se žádost o přístup týká již uzavřeného vyšetřování nebo probíhajícího řízení.
(viz body 151, 153, 154, 157, 160, 162, 169)
5. Jelikož nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise a nařízení č. 1073/1999 o vyšetřování prováděném OLAF neobsahují ustanovení, která by výslovně upravovala přednost jednoho před druhým, je třeba zajistit aplikaci každého z těchto nařízení, která bude slučitelná s aplikací toho druhého, a umožní tudíž jejich soudržné uplatňování.
Mimoto nařízení č. 1049/2001 se na OLAF vztahuje, neboť pro účely uvedeného nařízení se považuje za součást Komise, která je uvedena v čl. 1 písm. a) uvedeného nařízení mezi orgány, na které se nařízení vztahuje.
(viz body 158, 164)
6. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 167)
7. Viz znění rozhodnutí.
(viz bod 168)
8. Zpřístupnění osobních údajů týkajících se výlučně dotčeného žadatele o přístup nemůže být odepřeno z důvodu, že vede k porušení ochrany soukromí a osobnosti jednotlivce.
(viz bod 198)
9. Široká definice pojmu „dokument“ obsažená v čl. 3 písm. a) nařízení č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise je založena především na existenci uchovaného obsahu, který je možné po jeho vzniku reprodukovat nebo se s ním seznámit, přičemž povaha nosiče sloužícího k uložení, druh a povaha uloženého obsahu, ani rozsah, délka, důležitost nebo vnější forma obsahu nejsou důležité z hlediska toho, zda se na tento obsah vztahuje uvedená definice, a jediné omezení, jež se týká obsahu, kterého se může týkat tato definice, je podmínka, podle které se uvedený obsah musí týkat politik, činností nebo rozhodnutí spadajících do působnosti dotyčného orgánu.
Mimoto v rozsahu, v němž žadatel o přístup nemusí odůvodnit žádost o přístup k dokumentům, je pro účely nařízení č. 1049/2001 rovněž bezvýznamný skutečný zájem, který může žadatel mít na zveřejnění dotčených dokumentů.
(viz body 249, 250, 252)
10. Rozhodnutí 2006/291 o opakovaném použití informací Komise upravuje, pro účely opakovaného použití veřejných dokumentů Komise, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 uvedeného rozhodnutí, povolovací postup odlišný od postupu stanoveného nařízením č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise pro účely přístupu k týmž dokumentům. Použití uvedeného rozhodnutí předpokládá, že dotčené dokumenty jsou přesně identifikovány a zveřejněny.
(viz body 265, 267)